Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabídlo zájemcům krizovou linku, na kterou se mohou obrátit lidé s psychickými problémy. Primárně byla určena pro zaměstnance nemocnice a jejich pacienty, linky však může využít i široká veřejnost.

Linka 543 183 082 k telefonickému hovoru nebo online komunikace. To je nabídka psychologů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Naše linka funguje tak, že volající přesměrovává na asistentku, která má vysokoškolské vzdělání ze sociální pedagogiky a sociální práce. Ta od volajících zjistí základní informace a následně zprostředkuje kontakt s konkrétními psychology,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické psychologie FNUSA PhDr. Zuzana Spurná a dodává: Na naše oddělení se zatím v největší míře obrací především stávající pacienti, případně pacienti s doporučením praktického lékaře nebo psychiatra kvůli dlouhodobým obtížím. Zatím jsme nezaznamenali nárůst zájmu o akutní péči týkající se nouzového stavu v souvislosti s COVID-19.“

Podle Zuzany Spurné i zdravotníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny zatím situaci zvládají dobře a necítí potřebu vyhledávat psychologickou podporu. „Pracovníci ve zdravotnictví jsou však na vysokou zátěž dlouhodobě zvyklí a jsou orientovaní na pomoc ostatním. Pokud situace nebude opravdu kritická, tak pomoc orientovanou na sebe spíše vyžadovat nebudou,“ konstatuje primářka.

Lidé nemusí mít strach pouze ze samotné infekce a onemocnění, ale mohou být úzkostní také kvůli existenčním problémům. „Obrátilo se na mě několik lidí s potížemi úzkostného charakteru, které souvisejí s prožívanou nejistotou. Tato nejistota je vyprovokována pocitem ohrožení jejich zdraví a ekonomickými dopady, které mohou mít na jejich život opatření proti šíření koronaviru. Jednalo se spíše o představy toho, jak se situace může do budoucna zhoršit (tzv. katastrofické scénáře) než o reálné bezprostřední dopady aktuální situace,“ doplňuje psycholožka a primářka Zuzana Spurná s tím, že citlivější lidé mohou mít i panické ataky, projevující se jako tlak na hrudi, dýchací obtíže, pocení, chladné končetiny, stav malátnosti a celkové pocity kolapsu. Na druhé straně, sociální odstup a obecné utlumení společnosti může být pro dlouhodobě úzkostné pacienty vnímáno jako pozitivní. „Někteří mí pacienti si omezení vycházení chválí s tím, že se paradoxně cítí lépe.“ To může být způsobeno tím, že úzkostní lidé, kteří ale nejsou opatřeními ekonomicky zasaženi, mohou menší množství podnětů a snížené životní tempo vnímat uklidňujícím způsobem.

Zvýšení psychické zátěže může souviset také s aktuálními informacemi o vládou zvažované strategii kontrolovaného „promoření“ společnosti. „Setkala jsem se se zvýšenou mírou úzkosti u svých pacientů i přátel. Lidé se bojí, že ačkoliv je samotné by nemoc neohrozila, mohou nakazit své blízké.  Kvůli promořování by se tak mohli dostat do situace, kdy by nevědomky své rodiče nebo prarodiče nakazili a oni by mohli být v ohrožení života.“

Obecně však můžeme říci, že u psychicky odolnějších osob se zatím žádné problémy projevit nemusí. Pokud však lidé budou mít delší dobu odepřeno to, na co jsou zvyklí v jinak běžném životě, může se projevit zvýšená míra frustrace, jejíž nejčastějším projevem je agresivita. „Pokud mají lidé zůstávat doma, tak lze předpokládat tzv. „ponorkovou nemoc,“ kdy i dříve přehlížené drobnosti mohou být příčinou zvýšeného napětí v rodinných vztazích. V rodinách, kde je nějaký dlouhodobější problém, může současná situace vyústit v jeho eskalaci,“ popisuje Zuzana Spurná a radí: „Aby se lidé co nejdéle udrželi psychicky stabilní, tak by měli sytit své psychické zdroje. Těmito zdroji jsou pozitivní emoce, tzn. věnovat se tomu, co nás baví, z čeho máme radost, případně co nám připadá smysluplné nebo prospěšné pro ostatní.“ Dobré je si také uvědomit, že tento stav bude trvat jen omezenou dobu, po kterou to musíme zvládnout.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz