Zánětlivá onemocnění u dětských pacientů s COVID-19

Aktuální k 8. 6. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 8. 6. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association report, ve kterém autoři analyzují výskyt multisystémového zánětlivého syndromu u dětí a adolescentů, kteří se nakazili nemocí COVID-19 ve městě New York.

Proč studie vznikla?

Nemoc COVID-19 byla u dětí identifikována jen vzácně. Celosvětová data o dětských pacientech však naznačují, že by nákaza touto nemocí mohla mít souvislost s rozvojem zánětlivého syndromu podobného Kawasakiho nemoci či syndromu toxického šoku u dětí a mladistvých.

Kdo byl do studie přijat?

Do studie byli zahrnuti pouze pacienti mladší 21 let, kteří byli hospitalizováni v Irvingově centru zdravotní péče Kolumbijské nemocnice nebo v Newyorské-presbyteriánské dětské nemocnici Morgana Stanleyho v New Yorku mezi 18. dubnem a 5. květnem 2020. Zařazení pacienti prodělali infekci původcem nemoci COVID-19 a navíc museli trpět dlouhodobou horečkou, systémovým zánětem, šokem, orgánovou dysfunkcí nebo příznaky podobnými Kawasakiho nemoci či syndromu toxického šoku. Infekce virem nemoci COVID-19 byla prokázána imunologickými (u 9 pacientů) nebo molekulárně biologickými (u 8 pacientů) metodami.

Co se podařilo zjistit?

Autoři vyšetřili 17 pacientů ve věku 1 až 16 let. 14 jich bylo před nákazou naprosto zdravých, 3 trpěli slabým astmatem. Všichni pacienti vykazovali horečku, která trvala v průměru 5 dní. 14 z nich trpělo trávicími obtížemi a jednomu byl diagnostikován zánět tenkého střeva. 12 pacientů mělo kožní vyrážku, 11 prodělalo zánět spojivek a 9 mělo zarudnutí či otok v oblasti rtů.

V době přijetí do nemocnice trpěli 3 pacienti nedostatkem kyslíku a 13 z nich bylo ve stavu šoku. 14 pacientů vykazovalo nestandardní nález při vyšetření hrudníku. 8 pacientů splnilo diagnostická kritéria pro Kawasakiho nemoc a dalších 5 je splnilo částečně.

Při testování krve měli všichni pacienti zvýšené zánětlivé ukazatele a 12 z nich mělo snížené množství zralých bílých krvinek. 11 pacientů pak vykazovalo zvýšené množství nezralých bílých krvinek. Další ukazatele byly zvýšeny u 14 (troponin T), 15 (NT-proBNP) a 16 (IL-6) pacientů.

Stav 15 pacientů vyžadoval hospitalizaci na dětské jednotce intenzivní péče, u 10 z nich byly využity léky na podporu krevního oběhu. Ani u jednoho z pacientů však nebylo potřeba využít mechanické podpory dýchání.

14 pacientů bylo léčeno protizánětlivými léky a u 16 z nich byly identifikovány nespecifické změny v převodním systému srdečním při použití elektrokardiografie (EKG). 11 pacientů vykazovalo změny při vyšetření srdce pomocí ultrazvuku (echokardiografie). U všech pacientů s výjimkou jednoho se tyto změny postupně mírnily.

Co z toho vyplývá?

U 17 dětí a adolescentů, kteří byli před nákazou nemocí COVID-19 zcela nebo téměř zdrávi, se rozvinulo zánětlivé onemocnění, které se částečně podobá Kawasakiho nemoci a syndromu toxického šoku. Příčinou tohoto onemocnění je pravděpodobně zvýšené vylučování signálních molekul ze skupiny cytokinů (např.: IL-6 a IL-10), ke kterému dochází i v případě Kawasakiho nemoci. Signální molekuly typické pro náhlé plicní infekce naopak zvýšené vylučování nevykazují (TNF- α a IL-13), z čehož lze usuzovat, že virus nemoci COVID-19 může způsobovat i jiná onemocnění. Tomu napovídají i změny nalezené při srdečních vyšetřeních.

Autoři však uvádějí, že jejich studie je limitovaná nízkým počtem vyšetřených pacientů, pouze krátkodobým pozorováním a nemožností prokázat, že je virus nemoci COVID-19 přímou příčinou těchto symptomů.

Zdroj: Cheung EW, Zachariah P, Gorelik M, et al. Multisystem Inflammatory Syndrome Related to COVID-19 in Previously Healthy Children and Adolescents in New York City. JAMA. Published online June 08, 2020. doi:10.1001/jama.2020.10374