Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získali pro výzkum buněčné imunity krevní vzorky 84 dobrovolníků. 47 z nich prodělalo onemocnění COVID-19, další dobrovolníky využili vědci k prokázání, že lidé, kteří nemoc neměli, mají neměřitelnou hladinu specifické imunity proti tomuto koronaviru. Tudíž se dá jasně prokázat, kdo se s onemocněním COVID-19 potkal a kdo nikoliv.

Vzorky vědci nejdříve nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. „Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a vědkyně LF MU a dodala: „Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit za zhruba pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase. Tato data nám dají odpověď na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.“

Na podzim tak proběhne druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozváni k odběru krve, aby mohli v Centru buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou a jestli jsou zapojeny stejné subpopulace imunitních buněk, nebo se spektrum změnilo,“ řekla Irena Koutná.

Nejbližším vědeckým cílem je naměřená data publikovat a představit odborné veřejnosti, jak se chová paměťová imunita. „Analýzou získaných dat bychom chtěli výzkumnou metodu povýšit na jasný diagnostický nástroj pro stanovení imunitní paměti proti onemocnění COVID-19. Zároveň diskutujeme o tom, zda pacienti, kteří mají vysokou míru buněčné imunity, mohou sloužit jako dárci specifických buněk pro léčbu akutně závažně nemocných. Zvažujeme, že navážeme spolupráci s dalším vědeckým pracovištěm, které se zabývá vývojem vakcíny,“ doplnila doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz