Aktuální k 26. 5. 2020

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Protože virus SARS-CoV-2 (dále jen COVID-19) se stále rychle šíří celým světem, stoupá potřeba rychlého vývoje vakcíny. V současnosti je jen ve Spojených státech 7 vědeckých týmů, které se s využitím různých metodických postupů podílejí na vývoji vakcíny proti COVID-19 (zdroj 1). V průběhu posledních dekád jsme mohli být svědky neodkladné potřeby vývoje vakcín jako reakce na epidemie chřipky H1N1, Eboly, nemoci Zika a nyní COVID-19. Ačkoli vakcína proti chřipce H1N1 byla vyvinuta relativně rychle díky použití obdobných technologií jako pro vakcínu chřipky, nebyla k dispozici před pandemií. Nicméně jako samostatná vakcína byla nakonec začleněna do komerčně dostupných vakcín proti sezónní chřipce. Osud vývoje vakcín pro těžký akutní respirační syndrom (SARS), Ebola a Zika nenásledoval podobnou cestu. Epidemie SARS a Zika skončily před dokončením vývoje vakcíny a finanční podpora byla ukončena, takže výrobci další vývoj vakcín odložili. Pokračoval pouze vývoj vakcíny proti Ebole, která v roce 2019 získala rozhodnutí o registraci v několika afrických zemích.

Příkladem poměrně rychlého vývoje nové vakcíny proti COVID-19 (vakcína COVID-19 s použitím vektoru, rekombinantního adenoviru typu 5) a vůbec prvního testu na lidech jsou výsledky vědeckého týmu z Číny (zdroj 2). Zdraví dospělí pacienti, kteří nepřišli do kontaktu s virem COVID-19 (negativní testy na protilátky) byli rozděleni na 3 skupiny a dostali vakcínu s nízkou (36), střední (36) a vysokou dávkou (36) viru. Sledovány byly negativní vedlejší účinky (bolest v místě vpichu, horečka, slabost, bolest hlavy a svalů) a také imunitní odezva v podobě hladin protilátek do 28 dnů od aplikace. Negativní vedlejší účinky byly zaznamenány u 30 pacientů s nízkou dávkou viru, 30 pacientů se střední dávkou viru a 27 pacientů s vysokou dávkou viru. Nejčastější byla bolestivost v místě vpichu a horečka. U všech pacientů došlo k imunitní odezvě a tvorbě protilátek, která dosáhla vrchol 28. den po vakcinaci. Ačkoli nebyl zaznamenán žádný závažný negativní efekt, i tato vakcína bude vyžadovat další testy.

Na výše zmíněném příkladu je znatelné, že tlak na vývoj vakcíny stoupá. Nicméně odborná komunita se snaží zachovat v tomto směru disciplínu a hlavně opatrnost, aby rychlý vývoj a nedostatečné testování nevedly ke zdravotní újmě pacientů a následně i nedůvěře k budoucí vakcíně COVID-19 (zdroj 3). Právě dříve předtím než vypukla pandemie COVID-19, jsme mohli být svědky opětovného zvýšení ohnisek např. spalniček právě kvůli odmítání vakcinace. WHO (World Health Organization) uvedla odmítnutí vakcíny jako jednu z deseti největších globálních zdravotních hrozeb (zdroj 4). Z historie je však jasné, že nedůvěra a odmítání vakcinace má své opodstatnění. Právě nedostatečná kontrola nad výrobou např. vakcíny proti dětské obrně vedla k následným zdravotním obtížím, paralýze až smrti (zdroj 5). Dalším příkladem je použití nesprávného kmene u vakcíny proti prasečí chřipce, která vedla k negativním zdravotním efektům a vůbec neměla imunitní odezvu (zdroj 6). Na druhou stranu právě vakcinace vedla k eliminaci mnoha onemocnění jako difterie, příušnice nebo zarděnky. Tu je však nutné podotknout, že vývoj úspěšných vakcín trval roky a nedílnou součástí byly klinické testy na tisících pacientů.

Vědecké týmy a vývojářské společnosti mají v dnešní době mnoho výhod, které urychlují tento proces. Technologický pokrok umožňuje rychlou komunikaci a získávání informací o nežádoucích účincích v klinických testech a zvyšuje se pochopení genetických faktorů ovlivňujících imunologické reakce. Aby bylo možné aktivně řešit obavy o bezpečnost zdraví, vývoj vakcín podléhá přísné kontrole a regulačnímu dohledu, jehož cílem je ochrana před nestandardními postupy, a důležitou roli mají informace oznámené veřejnosti během procesu vývoje vakcíny (zdroj 3).

Ačkoli nemocnost, úmrtnost a společenská a finanční devastace, kterou způsobil COVID-19 na celém světě, bude mít pro nadcházející roky důsledky pro téměř každý aspekt života, vědecká komunita má pouze jednu šanci na to, aby získala veřejný respekt a důvěru k vakcíně proti COVID-19. Proto by lékaři neměli podávat nedostatečně prověřené vakcíny a vědci by také vakcíny neměli podporovat bez dostatečných údajů. Dosažení tohoto cíle bude záviset na přesvědčivých důkazech o bezpečnosti a účinnosti vakcíny (zdroj 3).

Zdroje:

1. Sanger  DE, Kirkpatrick  DD, Zimmer  C, Thomas  K, Wee  SL. Profits and pride at stake, the race for a vaccine intensifies. New York Times. Published May 2, 2020. Accessed May 19, 2020. https://www.nytimes.com/2020/05/02/us/politics/vaccines-coronavirus-research.html
2. Zhu F-C, Li Y-H, Guan X-H et al. Safety, tolerability, and immunogenicity of a recombinant adenovirus type-5 vectored COVID-19 vaccine: a dose-escalation, open-label, non-randomised, first-in-human trial. The Lancet, Published:May 22, 2020DOI:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)31208-3. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31208-3/fulltext#seccestitle10
3. Trogen B, Oshinsky D, Caplan A. Adverse Consequences of Rushing a SARS-CoV-2 Vaccine. JAMA. Published online May 26, 2020. doi:10.1001/jama.2020.8917. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2766651
4. World Health Organization. Ten threats to global health in 2019. Published September 2019. Accessed May 4, 2020. https://www.who.int/news-room/feature-stories/ten-threats-to-global-health-in-2019
5. Offit  P. The Cutter Incident: How America’s First Polio Vaccine Led to the Growing Vaccine Crisis. Yale University Press; 2005.
6. Sencer  DJ, Millar  JD.  Reflections on the 1976 swine flu vaccination program.  Emerg Infect Dis. 2006;12(1):29-33. doi:10.3201/eid1201.051007