Aktuální k 19. 6. 2020

Zpracovala: Ing. Sabina Hladíková, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V prestižním časopisu The Lancet byl 19. června 2020 zveřejněn odborný článek zabývající se spojitostí mezi etnicitou a výskytem a úmrtností na onemocnění COVID-19.

Dne 2. června 2020 zveřejnila organizace Public Health England (PHE) svou analýzu rozdílných rizik a dopadů onemocnění COVID-19. Její autoři zohledňovali specifika jako je pohlaví, věk a region, která poukazovala na možnost vyššího rizika úmrtnosti u černošských, asijských a dalších etnických skupin v porovnání s Brity bělošského původu. Tato analýza ovšem nezohledňovala určité komorbidity, které se častěji vyskytují u některých etnických skupin, což PHE označila za limitaci studie.

Autoři reportu PHE se dále odkazují na studii pocházející z COVID-19 Clinical Information Network (CO-CIN). V této studii po zohlednění komorbidit nebyl mezi etnickými skupinami žádný rozdíl v úmrtnosti na COVID-19. To podporuje tvrzení organizace PHE, že za vyšší úmrtností na COVID-19 u určitých etnik stojí vyšší výskyt komorbidit specifických právě pro tyto skupiny.

V analýze CO-CIN zahrnující více než 14 000 pacientů s COVID-19 přijatých do britských nemocnic měli pacienti některých etnických skupin vyšší výskyt cukrovky, ale menší výskyt dalších komorbidit, jako jsou chronická srdeční onemocnění, plicní, ledvinová a neurologická onemocnění, malignita a demence. Ve vícerozměrné analýze rizikových faktorů úmrtnosti na COVID-19 byl však poměr rizik pro diabetes (1,11) menší než u chronického srdečního onemocnění (1,20), plicního (1,24) a ledvinového onemocnění (1,28) a demence (1,40), a stejný s poměrem rizik pro malignitu (1,11).

Kromě toho věk zdaleka nejvíce přispíval k riziku úmrtí s poměrem rizik 9,09 u pacientů ve věku 70–79 let a 11,72 u pacientů ve věku 80 a více let ve srovnání s lidmi mladšími 50 let. 60,7 % pacientů bělošského původu hospitalizovaných s COVID-19 bylo ve věku 70 let a starších, ve srovnání s 30,7 % černošských, 29,2 % asijských a 35,2 % pacientů patřícím k dalším etnickým menšinám.

Pacienti bělošského původu jsou obvykle starší a bývá u nich vyšší výskyt komorbidit, což zvyšuje riziko úmrtí v kombinaci s COVID-19. Je znepokojující, že přesto je úmrtnost (po 30 dnech od hospitalizace) stejná u bělošské i černošské populace. I přes zohlednění komorbidit stále není spojitost mezi etnicitou a úmrtností na COVID-19 průkazná. To naznačuje, že v dalším výzkumu této souvislosti by měly být zohledněny i sociální a biologické faktory.

Zdroj: RAVI, Krithi. Ethnic disparities in COVID-19 mortality: are comorbidities to blame? The Lancet [online]. 2020, 396(10243) [cit. 2020-10-06]. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)31423-9