Aktuální k 10. 4. 2020

Mgr. Jitka Löscherová, Úsek vědy a výzkumu, knihovna FNUSA

10. dubna 2020 publikoval časopis JAMA Psychiatry článek o sebevraždách ve Spojených státech amerických v souvislosti s nemocí COVID-19.

Za posledních 20 let vzrostl v USA počet sebevražd. Poslední dostupné údaje (2018) ukazují nejvyšší míru sebevražd od roku 1941. Pandemie COVID-19 zasáhla i USA a ovlivnila tuto závažnou problematiku.

Byla zavedena přísná sociální izolační opatření, která znesnadňují mezilidské kontakty. I když se očekává, že tyto kroky sníží míru nových infekcí, zvyšuje se potenciál sebevražedného rizika. Důsledky sociální izolace (kombinace zrušených veřejných akcí, uzavření podniků a strategie „domácího vězení“) mohou riziko sebevražd zvýšit. Proto je důležité zvážit změny v různých ekonomických, psychosociálních a zdravotních rizikových faktorech.

Hospodářský útlum je obvykle spojen s vyšší mírou sebevražd ve srovnání s obdobím relativní prosperity. Od krize vyvolané nemocí COVID-19 čelí podniky nepříznivé situaci a propouštějí zaměstnance. Školy byly uzavřeny na dobu neurčitou a donutily některé rodiče a opatrovníky, aby si vzali volno. Stávající výzkum naznačuje, že trvalé ekonomické napětí by mohlo být v budoucnu spojeno s vyšší mírou sebevražd.

Psychologové zdůrazňují, a to nejen v této situaci, jak důležitá je role sociálních vztahů. Sebevražedné myšlenky jsou spojeny se sociální izolací a osamělostí. Rodina a přátelé navíc zůstávají izolovaní od rodinných příslušníků, kteří jsou hospitalizováni a mohou i zemřít.

Přeplněná pohotovostní oddělení mohou negativně ovlivnit služby pro ty, kteří potřebují pomoc a mají sklon k sebevražedným pokusům. Také omezený přístup k péči o duševní zdraví může v negativním smyslu slova tyto pacienty ohrozit. Zhoršené fyzické zdravotní problémy, zejména mezi staršími pacienty, by mohly v některých z nich vyvolat beznaděj a zvýšit riziko možné sebevraždy. Příkladem je pacient, který řekl svému lékaři: „Cítím to tak, jako byste mě poslali domů, abych umřel.“

Mnoho studií upozorňuje na zvýšenou míru sebevražd mezi zdravotnickými profesionály. Tato ohrožená skupina nyní slouží v první linii proti COVID-19 a zaslouží si podpůrné služby k podpoře psychického zdraví.

Navzdory svému názvu, vyžaduje sociální izolace fyzický odstup mezi lidmi, ale neznamená odstup sociální. Současné technologie umožňují udržování komunikace a společenských vztahů prostřednictvím telefonu nebo videa. Existují i služby, ovlivňující prevenci sebevražd –  byly navrženy tak, aby fungovaly na dálku. Některé klinické studie uvádějí, že krátké kontaktní intervence (telefonický kontakt) a „Caring Letters“, ve kterých jsou dopisy zasílány poštou, dokázaly míru sebevražd snížit.

V období po minulých národních katastrofách (např. 11. září 2001, teroristické útoky) míra sebevražd klesla. Jednou z hypotéz je tzv. „Pulling-together effect“, kdy jednotlivci podstupující sdílenou zkušenost se mohou navzájem podporovat, čímž se posiluje sociální propojení. Nedávný pokrok v technologiích (např. videokonference) může usnadnit vzájemné spojení mezi více jednotlivci. Epidemie a pandemie mohou také změnit pohledy na zdraví a úmrtnost, učinit život vzácnějším, smrt více hrůzostrašnou a tím sebevraždu méně pravděpodobnou.

Zdroj: JAMA Psychiatry. April 10, 2020. doi:10.1001/jamapsychiatry.2020.1060