Aktuální k 26. 8. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 26. 8. 2020 zveřejnil prestižní časopis Nature článek, ve kterém autoři vyhodnocují vliv pohlaví pacienta na imunitní odpověď a průběh nemoci COVID-19.

Od počátku koronavirové krize se objevila řada důkazů, které naznačují, že pohlaví pacienta může mít vliv na průběh nemoci COVID-19. Zda a jak se v tomto směru liší imunitní reakce mezi pohlavími, však dosud známo nebylo.

V této studii autoři srovnávali rozdíly imunitní odpovědi na COVID-19 mezi pohlavími.  Jmenovitě zaznamenávali rozdíly ve virové zátěži, v množství specifických protilátek a plazmatických cytokinů a ve fenotypu červených krvinek.

Autoři analyzovali pacienty se středně těžkým průběhem onemocnění, kteří nedostávali léky ovlivňující činnost imunitního systému. Podařilo se jim zjistit, že pacienti mužského pohlaví měli vyšší plazmatické hladiny cytokinů, jako jsou IL-8 a IL-18, spolu se zvýšeným množstvím monocytů. Naproti tomu pacientky během infekce vykazovaly významně silnější aktivaci T-lymfocytů než muži.

Slabá aktivace T-lymfocytů negativně korelovala s věkem pacientů a byla spojena s horším výsledkem onemocnění, avšak pouze u pacientů mužského pohlaví. Naopak vyšší hladiny cytokinů byly spojeny s horší progresí onemocnění pouze u pacientek.

Autoři tak nabízejí možná vysvětlení rozdílného dopadu pandemie nemoci COVID-19 na obě pohlaví a zároveň poskytují důležitý podklad pro rozvoj léčebných postupů proti nemoci COVID-19.

Zdroj: Takahashi, T., Ellingson, M.K., Wong, P. et al. Sex differences in immune responses that underlie COVID-19 disease outcomes. Nature (2020). https://doi.org/10.1038/s41586-020-2700-3