SPECIALIZOVANÁ VYŠETŘENÍ

Ambulantní monitorování krevního tlaku (AMBP 24 hod)
budova B1, 2. patro

Sestra: Marcela Klvačová
tel. +420 543 182 218

Ordinační doba: 7:00 – 08:30 napojování a odpojování TK holterů
7:00 – 15:00 objednání

Náplň práce: 24 hodinový ambulantní neinvazivní monitoring krevního tlaku

Ergometrie
budova B1, 2. patro

Sestra: Marcela Klvačová
tel. +420 543 182 218

Ordinační doba: po, pá 10:00 – 11:00
Objednání denně 7:00 – 15:00

Náplň práce: provádění bicyklové ergometrie

Ambulantní monitorování EKG (Holter):
budova B1, 2. patro

Sestra: Monika Fišerová
tel. +420 543 182 047

Ordinační doba: 06:30 – 08:30  napojování a odpojování EKG holterů
Objednání denně 7:00 – 15:00

Sestra: Anna Zigmundová
tel. +420 543 182 186

Ordinační doba: 6:30 – 08:30  napojování a odpojování EKG holterů
Objednání denně 7:00 – 15:00

Sestra: Alena Kuttnerová, Bronislava Vybíralová – vícedenní EKG Holtery

tel. +420 543 182 211

Napojování a odpojování je individuální podle předchozí domluvy.
Objednání denně 7:00 – 15:00

Náplň práce: 24 hodinový EKG holterovský monitoring, vícedenní EKG holterovský monitoring

Katetrizační a bioptické sály
budova B1, 3. patro
tel. +420 543 182 221

Ordinační doba: Endomyokardiální biopsie: po – pá 8:00 – 10:00
Pravostranná katetrizace: po – pá 10:00 – 14:00

Náplň práce: kardiologický zákrokový sál k provádění endomyokardiálních biopsií, pravostranných srdečních katetrizací,

CathLab (Angiosál) 
budova: B1, 1. patro

tel. +420 543 183 481, +420 543 183 480

Náplň práce:
– vyšetřovací metody
– EKG, pravo a levostranná koronarografie, ventrikulografie, měření nitrosrdečních tlaků a tlakových gradientů v levém i pravém srdci, intrakoronární ultrazvuk, stanovení CFR, endomyokardiální biopsie
– terapeutické postupy
– angioplastika koronárních tepen (PTCA) u pacientů s ICHS, většinou s implantací stentu/potahovaného stentu, Direktní PTCA u pacientů s akutním infarktem myokardu
– léčba kardiogenního šoku zavedením balonové kontrapulzace (IABC)
– intervenční léčba hypertrofické kardiomyopatie (alkoholová ablace septa – PTMSA)
– katetrizační uzávěr PFO a defektů septa síní

Echokardiografie
budova B1, 3. patro
tel. +420 543 182 246, +420 543 182 400

Vedoucí lékař: MUDr. Eva Ozábalová, Ph.D.
Sestra: Alena Šálková, Magdaléna Sedláčková, Jana Zavřelová

Používané metody v současnosti:
– M-mode a 2-D echokardiografie
– pulzní, kontinuální, barevná dopplerovská echokardiografie
– tkáňová dopplerovská echokardiografie, hodnocení deformace tkání (strain a strain rate imaging) a tissue tracking
– transesophageální echokardiografie
– kontrastní echokardiografie
– zátěžová echokardiografie
– 2.harmonické zobrazení
– automatická detekce endokardu, color kinesis, akustická senzitometrie
– duplexní monografie, power-doppler imaging
– současná vědeckovýzkumná činnost – hlavní projekty
– hodnocení funkce pravé komory tkáňovou dopplerovskou echokardiografií
– echokardiografická optimalizace výběru nemocných se srdečním selháním k biventrikulární stimulaci
– echokardiografická optimalizace síňokomorové, mezikomorové a nitrokomorové synchronizace u nemocných po biventrikulární stimulaci
– echokardiografické sledování nemocných s akutním infarktem myokardu léčených primární angioplastikou.
– echokardiografické posuzování úspěšnosti léčby kmenovými buňkami.

Sál pro implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů – defibrilátorů
budova B1, 4. patro
tel. +420 543 182 399

Implantační dny: út, pá 7:00 – 15:30, ostatní dny dle potřeby, přednostně mezi 12:00 – 15:00

Lékaři: doc. MUDr. Miroslav Novák, CSc., MUDr. Tomáš Vykypěl, MUDr. Andrej Nagy
Sestry: Hana Daňková, Lenka Vychodilová, Andrea Fejfarová, Alena Müllerová, Jitka Maturová, Lenka Hřibová, Miroslava Salovová, Jitka Fölklová, Milada Kubátová
Technici: Ing. Jiří Wolf, Ing. Tomáš Kulík, Ing. Zuzana Svánovská, Adéla Karlíková, bc. Monika Miková

Náplň práce: zavádění implantabilních kardiostimulátorů pro jednodutinovou, dvoudutinovou a biventrikulární kardiostimulaci, zavádění implantabilních kardioverterů-defibrilátorů pro jednodutinovou, dvoudutinovou a biventrikulární stimulaci, reimplantace přístrojů všech výše uvedených skupin, implantace smyčkových nahravačů, jednoduché extrakce elektrod, repozice elektrod, výměna, resp. zavedení nových elektrod. Nasondování koronárního sinu, nástřik koronárního sinu kontrastní látkou. Operační revize kapes PM a ICD.

Sál pro elektrofyziologické vyšetření
budova B1, 4. patro
tel. +420 543 182 187

Lékaři: MUDr. Zdeněk Stárek Ph.D., MUDr. Jiří Jež, MUDr. František Lehár Ph.D., MUDr. Martin Pešl Ph.D.,
Sestry: Alena Müllerová, Jitka Maturová, Lenka Hřibová, Miroslava Salovová, Jitka Fölklová, Milada Kubátová
Technici: Ing. Jiří Wolf, Ing. Tomáš Kulík, Ing. Zuzana Svánovská, Adéla Karlíková, bc. Monika Miková

Náplň práce: srdeční elektrofyziologie a katetrová ablace se zabývá diagnostikou a nefarmakologickou léčbou všech druhů srdečních arytmií, síňových i komorových. Základem je diagnostika arytmie pomocí nitrosrdečně zavedených katetrů (elektrofyziologické vyšetření) a následné řešení arytmie pomocí aplikace radiofrekvenční energie do místa vzniku arytmie pomocí speciálního ablačního katetru (katetrová radiofrekvenční ablace). Tímto způsobem jsme schopni arytmii vyřešit jednou provždy, což je nesporná výhoda oproti standardní léčbě arytmií pomocí léků, antiarytmik. Elektrofyziologické výkony probíhají na katetrizačním sále s podporou RTG zobrazovacích systémů a široké škály velmi sofistikovaných přístrojů umožňující správnou diagnostiku arytmie a přesné zacílení a léčbu arytmií. Elektrofyziologické výkony jsou novou, progresivní metodou, která v posledních dvaceti letech u řady arytmií nahradila běžnou farmakologickou léčbu.

HISTORIE KLINIKY

INTERNÍ ODDĚLENÍ (18. – 19. STOLETÍ)

První všeobecné zdravotnické zařízení vzniklo na předměstí Brna v klášterním komplexu u sv. Anny na Pekařské ulici roku 1786 na základě dekretu císaře Josefa II. Mělo interní oddělení pro léčbu především horečnatých a kloubních nemocí, externí oddělení pro kožní a pohlavní choroby a chirurgickou léčbu abscesů, vředů, ran a zlomenin, a azyl pro choromyslné.

INTERNÍ ODDĚLENÍ A VZNIK I. INTERNÍ KLINIKY (20. STOLETÍ)

1919 – 1945 prof. MUDr. Rudolf Vanýsek (*1876 – †1957)

Patřil mezi osm zakládajících osobností Lékařské fakulty. Jako přednosta Interní kliniky ji rozmisťuje v provizorním pavilonu Zemské nemocnice a rozšiřuje o posluchárnu a chemickou, rentgenovou a elektrokardiografickou laboratoř. R. 1921 stojí u zrodu Spolku českých lékařů v Brně. Stává se zakladatelem moravskoslezské internistické školy. Za protektorátu Čechy a Morava byla s uzavřením vysokých škol zrušena též Interní klinika, Vanýsek musel odejít, všichni pracovníci byli rozprášení a vybavení kliniky zničeno. Po skončení války začíná Vanýsek budovat kliniku znovu. Když se po válce začaly ustavovat další interní kliniky, byla Vanýskova označena jako 1. interní klinika.

1946 – 1969 prof. MUDr. Miloš Štejfa st. (*1898 – †1971)
Ujímá se vedení I. interní kliniky r. 1946 po Vanýskově odchodu do důchodu. V roce 1945 pomáhá budovat Vanýskovi kliniku a r. 1946 je jmenován profesorem.  Absolvoval studijní cesty po Evropě, byl členem výboru Čs. Kardiologické společnosti a jednatelem Spolku českých lékařů v Brně. Zabýval se hlavně kardiologií (koronární nemoc, hypertenze, cor pulmonale), pneumologií (chronická bronchitis a emfyzém plic) a hematologií (dřeňové útlumy). Začátkem 60. let byla vybudována katetrizační hemodynamická laboratoř a spirometrická laboratoř a připravovala se Koronární jednotka.

1969 – 1972 prof. MUDr. Karel Svoboda, CSc. (*1918 – †1988)
Přebral kliniku v obtížné době „normalizace“ v únoru 1969. Vyrostl na I. interní klinice a věnoval se hlavně elektrokardiografii, zvláště arytmiím, a hypertenzi. V r. 1969 byla zahájena intenzivní péče o nemocné s akutním infarktem myokardu a v roce 1971 otevřena první koronární jednotka v jihomoravském kraji s moderním přístupem k léčně akutního infarktu myokardu. Bylo zřízeno Centrum pro trvalou kardiostimulaci v roce 1971 a dále zavedeno invazivní elektrofyziologické vyšetřování převodního systému. R. 1972 musel prof. Svoboda z politických důvodů kliniku opustit.

1972 – 1986 doc. MUDr. Jan Žák, CSc (*1921 – †2011)
Byl pověřen vedením kliniky v roce 1972 nejdříve prozatímním a od roku 1975 byl jmenován přednostou 1. interní kliniky. Doc. Žák promoval v roce 1949 a nastoupil jako sekundární lékař na interní oddělení ve Zlíně (tehdy Gottwaldově). V roce 1956 přešel jako odborný asistent na 1, interní kliniku. Habilitoval v roce 1969 na téma „Vývoj elektrokardiografického obrazu cor pulmonale – vektokardiografický rozbor. V souvislosti s rozvojem kardiovaskulárního programu byl zřízen krajský ordinariát pro kardiologii (Lupínek, Zeman), pro trvalou kardiostimulaci (Kamarýt) a angiologii (Otisk). V té době odešla z kliniky na jiná pracoviště řada kardiologů (prof. Semrád, doc. Chaloupka, prof. Vítovec, Dr. Bohanes, Doc. Janoušek a další).

1986 – 1990 doc. MUDr. Zdenko Lupínek, CSc. (*1930)
V březnu 1959 přijal místo asistenta na I. interní klinice v Brně a roku 1961 byl převeden mezi odborné asistenty. Jeho badatelskou doménou byla kardiologie, z tohoto oboru publikoval řadů originálních prací. Zabýval se dále diagnostikou a moderní léčbou akutního srdečního infarktu. Než se stal přednostou kliniky, byl vedoucím koronární jednotky a v té době byl se svými spolupracovníky průkopníkem trombolytické léčby akutního srdečního infarktu. Pro studenty napsal skripta Náhlé příhody v interním lékařství a Náhlé příhody v kardiologii.

I. INTERNÍ KARDIOANGIOLOGICKÁ KLINIKA

1990 – 1996 prof. MUDr. Miloš Štejfa jr., DrSc. (*1929 – †2015)
Převzal kliniku po sametové revoluci r. 1990. Po promoci na MU pracoval 4 roky na Slovensku, r. 1957 nastoupil na II. interní kliniku v Brně, habilitoval r. 1968 na téma Angina pectoris a založil zde JIP. Profesorem byl jmenován r. 1988. 1. interní kliniku U sv. Anny směroval kardioangiologicky, takže získala označení 1. interní kardioangiologická klinika. Začal její přestavbu. Vedle metod neinvazivních (zřízeny laboratoře echokardiografická, holterovská, ambulantní monitorování tlaku krevního, angiologické oddělení) prosadil zřízení  invazivní/intervenční kardiologie. K ambulanci kardiostimulační,  hypertenzní a srdečního selhání přibyly poradny pro arytmie, ICHS, lipidologii, angiologii a obecnou kardiologii. Ve spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie začala klinika zajišťovat péči o nemocné před a po srdečních operacích a transplantaci srdce. Se spolupracovníky napsal skripta Základy interní propedeutiky, Základy elektrokardiografie, Základy kardiologie a nakonec monografie Kardiologie. Byl 1. prezidentem České lékařské komory, členem Pařížské lékařské společnosti, Fellow Evropské kardiologické společnosti. Nutno též vzpomenout jeho zástupce pro LPP, kteří mu pomáhali a to prim. Josef Dolíhal a prim. Ivo Hofírek.

1996 – 2002 prof. MUDr. Jiří Toman, CSc. (*1947 – †2002)
Narozen v Ostravě, r. 1947, po promoci r. 1971 na brněnské lékařské fakultě pracoval na interním oddělení v Třebíči. Na I. interní kliniku nastoupil r. po prvních letech v třebíčské nemocnici, začal se věnovat invazivní kardiologii, echokardiografii a srdečnímu selhání. R. 1993 habilitoval na téma Mírné srdeční selhání srdečního s výraznou systolickou dysfunkcí levé komory. Po předchůdcově odchodu do důchodu byl vybrán r. 1996 za přednostu kliniky. R. 1997 obhájil profesorské řízení. Pokračoval v započaté práci, dokončil přestavbu kliniky. Jeho prioritami byly srdeční selhání, genetika kardiomyopatií, transplantační kardiologie. Na poli léčebně preventivní činnosti mu pomáhali prim. Hofírek a prim. Ladislav Groch Byl proděkanem, jednatelem České kardiologické společnosti, Fellow Evropské kardiologické společnosti, zasloužil se o konání výročních kongresů České kardiologické společnosti v Brně. Jeho plodný život byl přerušen nenadále prudkou nemocí v létě 2002.

2002 – 2012 prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. (*1951)
Jako přednosta I. interní kardioangiologické kliniky byl vybrán v listopadu 2002. Promoval v Brně r. 1975. Začínal na I. interní klinice a r. 1981 přešel na II. interní kliniku. Habilitoval r. 1996 na téma „Hodnocení léčby srdečního selhání.“  Profesorské řízení obhájil r. 2001. Je proděkanem LF. Jeho zájmy jsou kardiovaskulární farmakologie, intenzivní kardiologická péče, srdeční selhání a hypertenze. Byl proděkanem LF MU v letech 1997– 2003. Je členem International Society of Cardiovascular Pharmacotherapy, Fellow of European Society of Cardiology, členem výboru České kardiologické společnosti, České společnosti pro hypertenzi. Je především znám podle řady monografií s kardiologickou tématikou (farmakoterapie, srdeční selhání, klinické studie a ICHS). Pokračoval v započatém kardiologickém směrování kliniky. Za jeho působení byla ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně postavena nová budova Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kam se celá klinika přestěhovala. Také zde je nutno vyzvednout pomoc všech tří jeho zástupců. Pro LPP prim. Ladislava Grocha, pro školství prof. Lenku Špinarovou a pro vědu a výzkum prof. Jaroslava Meluzína, vrchní sestry Ireny Höklové, která v nelehkých dobách stabilizovala středně zdravotnický personál.

od r.2013 prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D. (*1961)
Promovala v Brně v r.1985, po krátkém působení v Nemocnici Ivančice je od roku 1988 na I. interní klinice. V roce 2000 ukončila Ph.D. na téma „Tělesný trénink u pacientů se srdečním selháním“, v roce 2002 habilitovala na téma „Humorální aktivace u srdečního selhání“ a v roce 2005 byla jmenována profesorkou. Před převzetím funkce přednostky vedla pracovní skupinu srdečního selhání a potransplantační péče, jejím zájmem je ještě echokardiografie a farmakoterapie. Je Fellow of European Society of Cardiology, byla členkou výboru České kardiologické společnosti, předsedkyní PS Srdeční selhání a v současnosti je předsedkyní PS Kardiovaskulární farmakoterapie, je členkou Vědecké rady LF a předsedkyní oborové rady Kardiologie LF MU.Převzala kliniku v lednu 2013, jako první žena v historii vedení I. interní kardioangiologické kliniky a hned na začátku musela zorganizovat kompletní přestěhování kliniky z původních prostor do nové budovy B1. Také se musela vypořádat s organizací nového provozu, včetně nízkoprahového příjmu a nových specializovaných ambulancí. Motivuje lékaře k přednáškové a publikační činnosti nejen na domácích sjezdech ale hlavně na zahraničních prestižních kardiologických kongresech.

100. let kardiologie ve FNUSA