Aktuální k 11. 8. 2020

Zpracovala Ing. Pavla Šafránková, DiS., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V dubnu letošního roku zavedli ve Fakultní nemocnici Agostino Gemelli Foundation IRCCS v italském Římě postakutní ambulantní službu pro pacienty vyléčené z onemocnění COVID-19. Následně zde provedli studii sledující příznaky přetrvávající i po vyléčení. Před zařazením do studie byl pacientům proveden RT‑PCR test, přičemž zařazeni byli pouze ti s negativním výsledkem. Zařazeným pacientům bylo provedeno komplexní lékařské vyšetření a zjištěné údaje byly shromážděny v elektronickém systému sběru dat. Údaje o symptomech potencionálně souvisejících s COVID-19 byly získány pomocí standardizovaného dotazníku. Pacienti byli požádáni, aby vylíčili přítomnost nebo nepřítomnost příznaků během akutní fáze COVID-19 a zda některý z příznaků přetrvával v době návštěvy. Bylo možné zaznamenat více než jeden příznak. Kvalitu života před onemocněním a v době návštěvy hodnotili pacienti pomocí vizuální analogové stupnice EuroQol na stupnici od 0 (nejhorší představitelné zdraví) do 100 (nejlepší představitelné zdraví). Rozdíl 10 bodů definoval zhoršení kvality života. Studie byla schválena institucionální etickou komisí a od všech účastníků byl získán informovaný souhlas.

Od 21. 4. do 29. 5. 2020 bylo pro hodnocení po akutní péči potencionálně vhodných 179 pacientů; 14 pacientů (8 %) odmítlo účast a 22 mělo pozitivní výsledek testu. Do studie bylo tedy zahrnuto 143 pacientů. Průměrný věk byl 56,5 let a 53 (37 %) byly ženy. Během hospitalizace mělo 72,7 % účastníků známky intersticiální pneumonie. Průměrná délka pobytu v nemocnici byla 13,5 dnů; 21 pacientů (15 %) potřebovalo neinvazivní ventilaci a 7 pacientů (5 %) invazivní ventilaci.

Pacienti byli hodnoceni v průměru 60,3 dnů po projevení prvního příznaku COVID-19; pouze 18 pacientů (12,6 %) bylo v době hodnocení zcela bez příznaků souvisejících s COVID-19; 32 % mělo 1 nebo 2 příznaky a 55 % mělo 3 nebo více příznaků. Žádný z pacientů neměl horečku ani nejevil žádné známky akutního onemocnění. Zhoršená kvalita života byla pozorována u 44,1 % pacientů. Vysoký podíl jedinců stále uváděl únavu (53,1 %), dušnost (43,4 %), bolesti kloubů (27,3 %) a bolest na hrudi (21,7 %).

Studie zjistila, že z pacientů, kteří se vyléčili z COVID-19, uvedlo alespoň 1 přetrvávající příznak, zejména únavu a dušnost, 87,4 % pacientů. Limitací studie je nedostatek informací o historii příznaků před akutním onemocněním COVID-19 a nedostatek podrobností o závažnosti příznaků. Navíc byla studie prováděna v jednom centru s relativně malým počtem pacientů a bez kontrolní skupiny pacientů propuštěných z jiných důvodů. Pacienti s komunitně získanou pneumonií mohou mít také trvalé příznaky, což naznačuje, že tato zjištění nemusí souviset výhradně s COVID-19.

Lékaři a vědci se zaměřili na akutní fázi COVID-19, ale je potřeba pokračovat v monitorování přetrvávajících příznaků po propuštění.

Zdroj: Carfi et al. Persistent Symptoms in Patients after Acute COVID-19, JAMA August 11, 2020, Volume 324, Number 6, July 9, 2020. doi:10.1001/jama.2020.12603