Aktuální k 4. 6. 2020

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Ačkoli o nemoci COVID-19 bylo napsáno už mnoho, stále mnoho informací o průběhu a vlivu nemoci na organizmus chybí. Nedávná studie vydaná v časopise The Lancet poukazuje na odlišné postmortální nálezy u pacientů různých věkových kategorií.

Starší pacienti s komorbiditami (další jiná onemocnění) jsou považováni za nejvíce ohroženou skupinu s vysokým rizikem úmrtí spojeným s nemocí COVID-19. Nicméně se zvyšuje počet zpráv o náhlém zhoršení zdravotního stavu a smrti u mladších pacientů bez známých komorbidit. Plicní a srdeční selhání jsou považovány za primární příčiny smrti spojené s COVID-19, ale přesná patologie nemoci není stále objasněna. Z posledních zpráv vyplývá, že možnou příčinou může být změna ve srážlivosti krve (koagulaci).

Studie přibližuje pitevní nálezy šesti pacientů (čtyři muži a dvě ženy ve věku 58–82 let), kteří zemřeli na COVID-19 v dubnu 2020. Doba nástupu příznaků až po přijetí do nemocnice byla 2 až 10 dní. Pět pacientů bylo převedeno na JIP (jednotku intenzivní péče) v prvních dvou dnech. U všech pacientů bylo nutné v době hospitalizace zavedení plicní ventilace nebo mimotělní membránové oxygenace (mimotělní okysličení krve). Příčina smrti u starších pacientů (> 65 let), kteří zároveň měli vícero dalších onemocnění, bylo kardiorespirační selhání. Naopak všichni pacienti mladší než 65 let zemřeli buď na masivní nitrolebeční krvácení nebo na plicní embolii ve spojitosti s koagulopatií způsobenou COVID-19. U těchto pacientů byly nalezené difuzní petechiální krváceniny v celém mozku. Nicméně, u obou skupin pacientů byl nalezen lymfocytární zánět mozku a mozkových plen. Ačkoli bylo dokázáno, že virus nemoci COVID-19 proniká do mozku prostřednictvím endoteliálních buněk (buňky výstelky cév), u těchto pacientů nebyly nalezeny změny na výstelce cév.

Virus se však dokáže šířit také neurogenní cestou (tj. podél nervových vláken), např. využívá nervy pro čich (hlavový nerv I), trojklanný nerv (hlavový nerv V) a jádra mozkového kmene. V mozku všech zemřelých pacientů byl pozorován lokalizovaný perivaskulární a intersticiální zánět se ztrátou neuronů a degenerací axonů v jádře bloudivého nervu (hlavový nerv 10), trojklanného nervu, jádře tractus solitarii, a dalších částech mozku. Autoři studie se domnívají, že tyto změny nejsou spojené s nedostatkem kyslíku kvůli nemoci COVID-19, protože jejich nález byl stejný jako v oblastech mozku vysoce citlivých na nedostatek kyslíku.

Zda byly pozorované léze jako přímý důsledek infiltrace viru nebo byly výsledkem imunitní reakce, není doposud definitivně stanoveno a jsou nutné další analýzy. Všichni pacienti měli závažnou virovou pneumonii v různém stupni nemoci COVID-19, které byly nezávislé na délce trvání nemoci nebo na trvání ventilace. Nejvýznamnějšími změnami bylo difuzní poškození výstelky alveolů vyvolaných virem, zánět cév a pneumonie bez intersticiální depozice kolagenu. Nebyly pozorovány inkluze (virová tělíska) v jádrech buněk a dokonce ani poškození buněk nebo zánět cév v srdci (angitida).

V souhrnu lze říct, že virus nemoci COVID-19 způsobuje kromě virové pneumonie výrazné postižení a poškození buněk mozku, zánět mozku a mozkových plen. U pacientů mladších než 65 let bylo krvácení do mozku fatální komplikací nemoci COVID-19.

Zdroj: von Weyhern CH, Kaufmann I, Neff F, Kremer M. Early evidence of pronounced brain involvement in fatal COVID-19 outcomes, The Lancet, published online June 4, 2020. DOI:10.1016/S0140-6736(20)31282-4.