Aktuální k 20. 8. 2020

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V časopise JAMA bylo publikováno několik příspěvků týkajících se otázky chřipky a nemoci COVID-19. Zde přinášíme souhrn těchto informací a názorů odborníků.

Většina zemí na severní polokouli má před startem chřipkové sezóny a zároveň bojuje s pandemií nemoci COVID-19. V mnoha zemích proto úřady veřejného zdraví zdůrazňují, že pro lidi je důležité více než kdykoli předtím, aby se nechali očkovat proti chřipce. Přestože se intenzita chřipky mění z roku na rok, jsou jasné důkazy, že vakcinace může snížit závažnost chřipky a minimalizovat hospitalizaci, zejména v době, kdy je systém zdravotní péče zatížen chorobou COVID-19.

Na rozdíl od nemoci COVID-19 má chřipka sezonní charakter. Proto se také země jižní polokoule, jako je Argentina nebo Austrálie, kde chřipková sezóna trvá od dubna do září, zásobily vakcínou proti chřipce a zvýšily počet imunizovaných lidí, například zvýšenou dostupností očkování. K aktivitě a rozšíření očkovací kampaně také vyzývají odborníci i v dalších státech. Ačkoli je možné očkovat od 6. měsíce věku, očkování bude důležité zejména pro starší pacienty, pacienty trpící dalšími nemocemi a samozřejmě pro pracovníky ve zdravotnictví. Na straně druhé se epidemiologové domnívají, že ačkoli se zájem zvýší o několik procent, bude těžké překonat celkový nezájem a nedůvěru lidí v očkování. Jedním z mnoha faktorů může být dezinformace, jako např. falešné tvrzení, že vakcíny proti chřipce zvyšují šance na onemocnění COVID-19, které bylo uveřejněno na sociálních sítích na základě chybného výkladu vojenské studie z roku 2019, která zkoumala, zda jednotlivci, kteří dostali očkování proti chřipce, jsou citlivější na jiné viry. Odborníci se také obávají, že lidé si díky opatřením proti COVID-19, jako je mytí rukou nebo sociální distancování, budou myslet, že jim chřipka nehrozí. Rovněž může vzniknout mylný dojem, že když v Austrálii proběhla chřipková sezóna mírněji než v jiných letech, takže se jinde také nevyskytne (Zdroj 1).

Důležité je ale pochopit, že chřipka a nový koronavirus jsou samostatné patogeny a očkování proti chřipce neposkytuje ochranu před COVID-19. Navíc se očekává, že oba budou cirkulovat v populaci, což může výrazně zatížit zdravotní systém. Z pohledu proočkovanosti Česká republika výrazně zaostává, očkováno proti chřipce je pouze 5 % populace (MZ ČR), v USA je to přitom až 45 % populace (Zdroj 2). Oba viry jsou primárně přenášeny aerosolem, proto se očekává, že přijetím hygienických opatření, jako je nošení roušek, uzavření škol a obchodních center, případně omezení pohybu, by mělo v různé míře ovlivnit výskyt obou infekcí. Potvrzuje to i studie, která zachycuje pokles incidence chřipky v roce 2020 (leden až květen) po přijetí opatření ve srovnání s předchozími ročními obdobími (Zdroj 3). Zde je však nutno počítat s určitými limity v interpretaci, protože frekvence testování na respirační viry jiné než COVID-19 byla během počáteční pandemické vlny značně omezena. Je třeba však varovat, že omezení mohou sice snížit četnost výskytu nemocí, ale po uvolnění opatření se dá očekávat zvýšení přenosu jak chřipky, tak nemoci COVID-19.

Co bude komplikovat klinickou praxi, je podobnost klinických projevů u chřipky a nemoci COVID-19 (horečka, bolestivost, kašel, …). Vodítkem by mohl být časový nástup projevů nemoci, u chřipky se nejzávažnější příznaky projeví během prvního týdne nemoci, zatímco pacienti s COVID-19 mají delší trvání příznaků s maximem během druhého nebo třetího týdne nemoci. Proto bude v klinické praxi důležitá identifikace původce virového onemocnění. Hlavním důvodem je odlišnost v terapii. Chřipka může být léčena inhibitorem neuraminidázy nebo inhibitorem endonukleázy, z nichž žádný nemá antivirovou aktivitu proti COVID-19.  Remdesivir je k dispozici pro léčbu COVID-19 na základě povolení pro nouzové použití, ale protože je podáván parenterálně, je vyhrazen pro hospitalizované pacienty. Mnoho dalších léčebných přípravků pro COVID-19 je předmětem výzkumu, včetně orálních antivirotik, které by mohly mít významné důsledky pro ambulantní léčbu. Identifikace viru bude mít také vliv na postupy izolace a karantény, případně návratu do školy apod. U dětí se postupy mohou lišit, zejména z důvodu několika jedinečných charakteristik virů. Chřipka je zdrojem významné morbidity a mortality u dětí a jednotlivci ve věku 5 až 17 let se považují za osoby, které hrají klíčovou roli v šíření sezónních ohnisek chřipky. Naproti tomu COVID-19 probíhá u dětí spíše v mírné formě a navíc má nižší přenosnost infekce z dětí na ostatní jedince, proto se očekává, že zdravotní dopady COVID-19 u dětí mohou být mnohem nižší než u starších jedinců (Zdroj 3).

Úskalím v dohledné době bude hlavně dostupnost diagnostických setů, které budou schopny zachytit více patogenů – COVID-19, virus chřipky, nebo respirační syncytiální virus, a tak snížit asymptomatické a presymptomatické šíření, použití osobních ochranných prostředků a dobu izolace.

Zdroj 1: Jaklevic MC. Flu Vaccination Urged During COVID-19 Pandemic. JAMA, published online August, 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.15444. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769836

Zdroj 2: LA, Liburd LC, Redfield RR. Addressing Influenza Vaccination Disparities During the COVID-19 Pandemic. JAMA, published online August, 20, 2020. doi:10.1001/jama.2020.15845. https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769837

Zdroj 3: Solomon DA, Sherman AC, Kanjilal S. Influenza in the COVID-19 Era. JAMA, published online August 14, 2020. doi:10.1001/jama.2020.14661 https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2769676