V letošním roce vrcholí výzkumný projekt stomatologů ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jeho cílem bylo ověřit nový léčebný přístup k léčbě parodontitidy, chronického zánětlivého onemocnění závěsného aparátu zubů. Lékaři ve výzkumu nově spojili hojící se tkáň s acetylsalicylovou a omega-3 mastnou kyselinou.

Projekt probíhal čtyři roky pod dohledem přednostky Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU, prof. MUDr. Lydie Izakovičové Hollé, Ph.D.. V samotném výzkumu spojili své síly lékaři z parodontologického oddělení kliniky s I. patologicko-anatomickým ústavem FNUSA a LF MU a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. Součástí projektu byl pokus na zvířeti a klinické ověření. „Snažili jsme se v projektu odpovědět na několik otázek: Je možné využít tělu vlastní hojící se tkáň k regeneraci zánětem podmíněného defektu? Lze ovlivnit průběh zánětu na úrovni syntézy mediátorů, které vedou k ukončení zánětu a obnově poškozené tkáně – lipoxinů a resolvinů? Můžeme k tomu využít acetylsalicylovou kyselinu a omega-3 mastné kyseliny? Mohl by tento přístup být využitelný v chirurgické léčbě parodontitidy?,“ vysvětluje MDDr. Filip Hromčík, lékař parodontologického oddělení stomatologické kliniky a student doktorského studia na LF MU.

Parodontitida je chronickým zánětlivým onemocněním, které vede k postupnému rozpouštění alveolární kosti kolem zubů, jejich viklavosti až ztrátě. Jde o onemocnění vyvolané zubním plakem, ale jeho negativní projevy (resorpce kosti, ústup dásně) jsou zprostředkované nepřiměřenou reakcí samotného organismu. Na původu onemocnění se podílí také genetická predispozice, životní styl a vnější faktory jako kouření a zejména zubní hygiena. Přehnaný zánět parodontu (dásně, kosti, periodontálních vazů) je způsoben neschopností organismu vypořádat se s infekcí v zubním plaku a nedostatkem za to zodpovědných buněčných mediátorů – lipoxinů a resolvinů. Jejich tvorbu/syntézu v buňkách lze vyvolat pomocí acetylsalicylové a omega-3 mastných kyselin. Pod vlivem vytvořených mediátorů se pak zastaví a „odklidí“ buňky zánětu a jejich produkty. A nejen to, podnítí přitom jiné buňky k obnově struktury a funkce postižené tkáně. „Navrhli jsme postup obohacení hojící se granulační tkáně o tyto kyseliny. Tkáň jsme po manipulaci vrátili zpět do původního ošetřeného parodontálního defektu. Zajímalo nás, jestli přítomnost obohacené granulační tkáně zlepší nebo zhorší hojení zánětu a zda přispěje k obnově kosti a dásní kolem zubů,“ popsal Filip Hromčík.

Tým nejprve na králičím modelu uměle navozené parodontitidy ověřil, že navržený postup spolu s odstraněním plaku a dráždění není horší než standardní chirurgická léčba a tedy nepoškodí pacienta. V rámci klinické fáze pak tým testoval nový postup u pacientů s pokročilou parodontitidou a výrazným úbytkem kosti kolem zubů. „Zjistili jsme, že EGT postup (enhanced granulation tissue) vede oproti standardní otevřené kyretáži k zisku asi 1 mm klinického úponu, tedy ke statisticky významnému zlepšení v hojení a příbytku parodontálních tkání – kosti a dásně. Vzhledem k hloubce defektů 5-10 mm je i jeden milimetr výrazným rozdílem. Navíc, přítomnost granulační tkáně během hojení evidentně nijak neohrozila průběh léčby.“ doplnil lékař parodontologického oddělení Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU Filip Hromčík. Zároveň za výzkumný tým dodal, že jde o přístup velice jednoduchý, snadno proveditelný a levný, oproti jiným možnostem regenerace parodontu. „Věřím, že po dalším zdokonalení by metoda mohla být využitelná i v léčbě jiných chronických zánětlivých onemocnění, jakými jsou revmatoidní artritida nebo ateroskleróza.“

 

 

V souvislosti s povinností předkládat test na koronavirus při cestě do Řecka, navyšují obě brněnské fakultní nemocnice své testovací kapacity. Odběrová místa budou dále od pátku 14. srpna 2020 v provozu po dva víkendy po sobě s tím, že každý z nich zajistí jedna fakultní nemocnice.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Odběry vzorků ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně probíhají v týdnu od 10. do 16. srpna mimořádně každý den, tj. včetně víkendu, v čase 7:00 až 15:30 hodin (v následujících týdnech opět jen v pracovních dnech). O tomto víkendu budou na rozdíl od standardního provozu stěry prováděny i dětem. Každý příchozí si musí předem zarezervovat přesný čas výkonu na webové stránce c19.fnusa.cz.

Spolu s rezervací termínu vyplní také formulář s potřebnými údaji, telefonické objednání proto není možné. „Prosíme zájemce, aby se k testu dostavovali přesně na rezervovaný čas, maximálně pět minut předem. Konkrétním časem odběru se snažíme zabránit kumulaci příchozích a zabezpečit tak co nejméně rizikový chod centra,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jana Zvěřinová.

Samoplátci za test zaplatí 1756 korun, vystavení certifikátu potvrzujícího negativní výsledek je přijde na 250 korun. Výsledek testu žadatelé získají nejpozději do 48 hodin od provedení výtěru.

Odběrové centrum pro testy na koronavirus se nachází v budově C v hlavním areálu nemocnice. Příchozím na odběr je vyhrazen pouze vstup z Leitnerovy ulice, odkud se dostanou na místo stěru po nejkratší možné, šipkami vyznačené trase. Areál FN tudy také opustí. Samozřejmostí je dodržování všech bezpečnostních a hygienických opatření včetně nasazené roušky i ve venkovních prostorech areálu.

Další informace jsou dostupné ZDE. S případnými dotazy se žadatelé mohou telefonicky obracet na číslo +420 543 181 111.

Fakultní nemocnice Brno

Odběrové stany FN Brno jsou v provozu celé prázdniny a postupně navyšují svoji kapacitu. Nyní fungují pondělí, středa a pátek v čase od 8.00 do 16.00 hodin.

FN Brno dále zajistí provoz testovacího stanu o víkendu 22. až 23. 8. 2020 v čase od 8 – 17 hodin (polední pauza 12 – 13 hodin).

FN Brno zajišťuje chod odběrových míst prostřednictvím vlastních personálních kapacit, kdy jsou zapojeny také složky nelékařských technicko – hospodářských pracovníků. Dále jsou zde přítomni medici LF MU spolu se zdravotníky FN Brno.

Veškeré další informace o testování včetně přesné lokace, mapy a rezervačního systému naleznete ZDE.

 

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Cévní mozková příhoda je společně se srdečními chorobami a onkologickými onemocněními nejčastější příčina úmrtí celosvětově a ročně postihne více než 17 miliónů lidí. Je vůbec nejčastější příčinou trvalé invalidity u dospělých. V České republice postihne cévní mozková příhoda 25 tisíc lidí ročně a bezmála 10 tisíc lidí ročně na její následky umírá. Výzkum v oblasti diagnostiky a léčby cévní mozkové příhody bude nyní komplexnější díky klastru STROKE BRNO – v evropském měřítku jedinečné a úzké spolupráci sedmi brněnských subjektů.

STROKE BRNO je interdisciplinární výzkumný klastr s cílem propojit poznatky a expertízy akademických a průmyslových partnerů a zajistit efektivní využití poznatků ze základního výzkumu v klinické praxi. Tento přístup tzv. translačního výzkumu je důležitým krokem pro podporu vývoje inovativních diagnostických a léčebných postupů. Členy klastru jsou Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s.

„Myšlenka vytvoření výzkumného klastru STROKE BRNO vzešla z potřeby lepšího propojení mezi výzkumem prováděným v laboratoři a potřebami pacientů,“ uvedl iniciátor klastru prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC a profesor neurologie na Lékařské fakultě MU, „v důsledku této potřeby jsme proto vytvořili výzkumnou platformu STROKE BRNO.“ Kooperace vědců v akademickém a klinickém prostředí byla posílena propojením s biotechnologickým průmyslovým sektorem, který v klastru zastupuje firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s. „Pro nás jde o unikátní příležitost podílet se na celém procesu výzkumu a vývoje nových farmakologických prostředků či systémů pro diagnostiku cévní mozkové příhody,“ dodal MVDr. Michal Kostka, CEO společnosti, „máme tak daleko více informací a finální fáze výroby pak může být rychlejší než obvykle.“

Členem klastru jsou také Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC. „Každá instituce v této platformě má svoji nezastupitelnou roli a fungujeme jako jeden tým. Vznikne-li nový nápad, kolegové z ústavů Akademie věd provedou testování v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně, odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství mohou testovat látky ve zvířecích modelech,“ popsal prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr., vedoucí Loschmidtových laboratoří. „Náš výzkumný tým pomocí nástrojů počítačového modelování a umělé inteligence navrhuje bílkovinu, která dokáže účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů.“

Mezi hlavní oblasti zájmu klastru STROKE BRNO patří vývoj nových farmak, biofarmak a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody, nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod tak, aby výsledky výzkumu měly v budoucnu pozitivní dopad na léčbu pacientů. Práce a výsledky jsou pozorně sledovány i v zahraničí, s klastrem již spolupracují odborníci z Vall d´Hebron Institut Barcelona, z jihokorejské Dongguk University v Soulu či Weizmannova Institutu v Rechovotu. „Jsme také otevření spolupráci s dalšími tuzemskými institucemi i firmami, kteří mohou využít své expertízy ve prospěch výzkumu cévních mozkových příhod,“ dodal prof. Mikulík.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Na finanční podporu od společnosti E.ON se může těšit deset nemocnic na Vysočině, ve Zlínském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Nemocnicím E.ON věnoval celkem pět milionů korun, které jsou primárně určeny na péči o pacienty s nemocí COVID-19. Fakultní nemocnice u sv. Anny získala 1,5 milionu korun.

„Máme odpovědnost nejenom za distribuci elektrické energie a plynu na našem území a obchodní aktivity, ale také za ty, kteří tu žijí a pracují. Proto jsme se rozhodli pomoci zdravotníkům a lékařům, kteří jsou v první linii v boji s koronavirem a tuto podporu si bezesporu zaslouží. V této mimořádné situaci, která je nelehká i pro nás energetiky, jsme se rozhodli podpořit pěti miliony korun nemocnice na našem distribučním území pečující o pacienty s COVID-19, kteří jsou hospitalizováni s těžkým průběhem nemoci, a na zajištění provozu odběrových míst,“ říká Zdeněk Bauer, člen představenstva společnosti E.ON.

Zdravotníci se v současné době nacházejí v nelehké situaci a příspěvek jim pomáhá nejenom pokrýt zvýšené náklady za nákup materiálu, ale také je podpoří morálně do další práce.  „Naše nemocnice je jedním ze dvou zdravotnických zařízení v ČR, které pečují o pacienty s onemocněním COVID-19 ve velmi těžkém stavu. To vyžaduje maximální nasazení i nákupy nových přístrojů a pomůcek. Jsme proto nesmírně vděčni za podporu společnosti E.ON, která pro nás znamená nejen finanční pomoc, ale také potvrzení jakési morální podpory v téhle těžké době,“ konstatuje ředitel FN u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

E.ON ale lidem v první linii pomáhá i jinak. Ve spolupráci s projektem Nesnězeno dodá zdravotníkům, záchranářům a hasičům v nadcházejících týdnech více než dva tisíce porcí jídla zdarma. Pomoc zamíří do brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny, do nemocnice v Českých Budějovicích, k brněnským hasičům a zaměstnancům záchranné zdravotnické služby v Brně.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavřela všechny vstupy do areálu, otevřen zůstává pouze hlavní vchod na Pekařské ulici do tzv. Hansenovy budovy. Ten podléhá zpřísněnému hygienickému režimu, kdy jsou prostory frekventovaně dezinfikovány a vstupujícím měřena bezkontaktně teplota. Důvodem opatření je snaha minimalizovat rizika spojená s výskytem nového koronaviru.

V případě vyšší teploty je pacient umístěn do izolace, kde je mu po konzultaci s krajskou hygienou doporučen lékařem další postup. Zdravotnický personál v ochranných oblecích s příchozími vyplňuje také dotazník, na základě kterého vyhodnocuje, jestli je, vzhledem k omezenému provozu nemocnice, přítomnost pacienta v zdravotnickém zařízení opodstatněná. Příchozí odpovídají na otázky o svém momentálním zdravotním stavu a zahraničních cestách, které uskutečnili v posledních týdnech.

Vjezd do areálu je umožněn pouze invalidům a nemohoucím pacientům, a to hlavní branou z Mendlova náměstí. „Žádáme veřejnost o pochopení tohoto opatření a děkujeme za vstřícnost. Snažíme se ochránit pacienty, personál, i veřejnost,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že se ve Fakultní nemocnici u sv. Anny od minulého týdne pravidelně schází epidemiologický a krizový štáb, který řeší aktuálně všechny změny a opatření.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kvůli aktuální epidemiologické situaci odkládá plánované výkony, a to jak ambulantní, tak hospitalizační. Přijímají se pouze akutní případy.

Odklad plánovaných výkonů vyplývá ze zpřísněného hygienického režimu, kterým nemocnice chrání pacienty a zdravotnický personál. Pacientům, které v nejbližší době čekal plánovaný operační zákrok nebo návštěva ambulance, doporučujeme, aby kontaktovali konkrétní pracoviště a domluvili se na dalším postupu. Kontakty naleznou na webu www.fnusa.cz pod jednotlivými zdravotnickými pracovišti.

Kardiolog Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doc. MUDr. Josef Šumbera věnoval před časem nemocniční lékařské knihovně tři sta let staré disertační práce. Po odborném posouzení Státního okresního archivu v Rajhradě budou vzácné tisky uloženy v lékařské knihovně na bezpečném místě se stabilními mikroklimatickými podmínkami.

Josef Šumbera dostal sbírku tisků před více než čtyřiceti lety od kolegy, známého českého fyziologa a vědce Vladislava Kruty. Profesor Kruta se věnoval dějinám medicíny a ještě před svou smrtí v roce 1979 daroval svou vlastní knihovnu, která čítala na 1375 knižních a časopiseckých publikací, knihovně Fyziologického ústavu. „Mně kdysi přinesl krabici starých spisů, kterou jsem uložil na půdě a na dlouho na ni zapomněl. Ani nevím, odkud přesně je pan profesor měl, jeho sbírky byly velmi rozsáhlé,“ popsal kardiolog Josef Šumbera, jak k disertačním pracím přišel.

Lékařská knihovna FNUSA nyní vlastní 24 disertačních prací z první poloviny 18. století, nejstarší z roku 1723. „Práce jsou psány v latině, takže máme v úmyslu zajistit překlady některých z nich, abychom se dozvěděli, jaké byly lékařské znalosti té doby. Časem bychom dokumenty kvůli lepší identifikaci a popsání také rádi zdigitalizovali,“ uvedla vedoucí Lékařské knihovny FNUSA Mgr. Jitka Löscherová.

Část disertačních prací prozkoumal i ředitel Státního okresního archivu Brno-venkov Mgr. Ivo Durec. „Ukázky, které se nám dostaly do rukou, byly v dobrém stavu, tištěné na kvalitním ručním papíře, s dobře čitelnými odbornými medicínskými texty v latině. Jednoznačně se jedná o úžasné úzce odborně zaměřené archivní dokumenty, které je třeba náležitě ochránit,“ řekl Ivo Durec s tím, že pro studijní účely doporučil všechny disertační práce zdigitalizovat a originály uložit na bezpečné místo se stabilními mikroklimatickými podmínkami. Díky tomu dojde ke zpomalení stárnutí a degradace těchto cenných archivních dokumentů. „V současné době je nejlepší ochranou pro archiválie jejich digitalizace. S originály je pak minimálně manipulováno a nejsou fyzicky namáhány a poškozovány. Samotné digitalizáty jsou pro studium velmi pohodlné, text lze v prohlížeči na obrazovce různě zvětšovat a lépe se identifikují méně čitelné části,“ dodal ředitel archivu Ivo Durec.

Nalezené disertační práce z poloviny 18. století, které nyní vlastní Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, čeká v budoucnu také odborná interpretace – například srovnání s tehdejšími a současnými konkrétními lékařskými znalostmi a postupy.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Radim Jančálek byl jmenován profesorem 18. prosince 2019,…

https://www.fnol.cz/aktuality/teoreticke-ustavy-lekarske-fakulty-up-hostily-xxxviii-dny-mladych-internistu

Tisková zpráva, 26. 3. 2019, Brno

Interní klinika má dlouhou historii, byla založena jako jedna z prvních již před 100 lety prof. Rudolfem Vanýskem, postupně se profilovala jako kardiologická. Na klinice postupně vznikly veškeré subspecializace kardiologie a některé naprosto unikátní programy.  Ročně je na klinice hospitalizováno 5.071 pacientů a je provedeno 15.283 kardiologických a 8.590 interních vyšetření.

„Každá pracovní skupina kliniky patří ke špičkovým ve svém oboru. Invazivní a intervenční kardiologie provádí léčbu angioplastikou u pacientů se srdečním infarktem a jejich počty jsou v Brně u nás nejvyšší. Provádíme nejmodernější výkony, jako jsou optická koherentní tomografie, intravaskulární ultrazvuk, uzávěry defektu septa síní či katetrizační implantace aortální chlopně,“ sdělila prof. Lenka Špinarová, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky (dále I. IKAK). V roce 1992 byl založen naprosto ojedinělý program srdečního selhání a transplantace. Zahrnuje pacienty s pokročilým srdečním selháním z celé Moravy, kteří jsou přes I. interní kardioangiologickou kliniku indikováni k transplantaci srdce, odoperováni na CKTCH a dále po celou dobu jejich života sledováni na naší klinice. Jejich počet přesáhl již 600. „Za mého působení ve funkci přednostky v rámci tohoto programu vznikl unikátní program vzácných srdečních onemocnění jako je amyloidóza či jiná střádavá onemocnění a dále zánětlivých srdečních onemocnění, kde opět řešíme pacienty nadregionální úrovně,“ doplnila prof. Špinarová. Jako jediní v ČR ve spolupráci s CKTCH a IHOK FN Brno realizujeme program sekvenčních transplantacích srdce a kostní dřeně u nemocných se srdeční amyloidózou postihující dominantně myokard.

„Posun kardiologie za 40 let je neskutečný a nepředstavitelný. Když jsem začínal, měli jsme rentgen, poměrně úzkou základní laboratoř a teprve začínaly katetrizace. Byl jsem u začátku klinické echokardiografie, která nám dnes poskytuje neskutečné informace. Modernizace je nebetyčná, jsme dál v přístrojové léčbě i ve vyšetřovacích metodách. Máme řadu nových léků. Jsem moc rád, že jsem u toho a že ten rozvoj můžu vidět,“ přiblížil vývoj kardiologie prof. Jiří Vítovec, bývalý přednosta kliniky a současný zástupce přednosty I. IKAK pro školství a doplnil: „Česká republika je nejlepší v péči o pacienty s akutním infarktem myokardu. Péče o pacienty je tu velmi dobře zorganizována“.

Nejdůležitější milníky kliniky v její historii:

1919    Ustanovení Interní kliniky 1. 10. 1919.
1968    Vybudování koronární jednotky, první na Moravě.
1969    Implantace prvního kardiostimulátoru.
1984    Poprvé použita intrakoronárně podaná fibrinolýza (streptokináza) u akutního srdečního infarktu.
1992    Provedena první transplantace srdce v Brně (CKTCH) a zahájen program transplantační péče na I. IKAK.
1996    Klinika přejmenována na: I. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU.
1996    Byla provedena první direktní angioplastika u akutního infarktu myokardu.
2013    Přemístění a centralizace pracovišť kliniky do nových budov B1 a C1.

Pracoviště:

Srdeční elektrofyziologie (MUDr. Zdeněk Stárek)
Jedním z pilířů diagnostiky a léčby srdeční arytmie se v posledním desetiletí stala elektrofyziologická vyšetření a radiofrekvenční ablace (lokální destrukce tkáně). V roce 2017 byl proveden 2,5x vyšší počet výkonů než FN Brno a provádí vyšetření, která rovněž nejsou ve v Brně prováděna. Je to použití dálkové magnetické navigace Stereotaxis Epoch (STX) – vloni bylo provedeno 36 výkonů, což je naprosto unikátní.

   
 

Arytmologie a kardiostimulace (doc. MUDr. Miroslav Novák, CSc.)
Skupina arytmologie má vybavení 2 operačních arytmologických sálů a jednoho sálu pro implantace kardiostimulátoru a kardioverterů – defibrilátorů a je na evropské úrovni, kdy počtem výkonů za rok je na čelním místě v rámci pracovišť celé České republiky.  V loňském roce bylo implantováno 437 kardiostimulátorů, reimplantováno 46. Implatnováno bylo 193 kardioverterů – defibrilátorů, reimplantováno 17.

Echokardiografické pracoviště (MUDr. Eva Ozábalová)
V současné době jsou k dispozici tři moderní laboratoře, ve kterých denně probíhají echokardiografická vyšetření, zahrnující transtorakální i transezofageální vyšetření pro potřeby celé nemocnice včetně ambulantního provozu. Echokardiografie je dnes neodmyslitelnou součástí neinvazivního diagnostického přístupu, ale i celé řady moderních léčebných intervencí.

 

Kardiovaskulární spánkové centrum (doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.)
Tým se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů spojených s poruchami dýchání a jejich souvislost s kardiovaskulárními chorobami a obezitou. Včasná diagnóza spánkové apnoe by mohla výrazně snížit výskyt obezity a kardiovaskulárních chorob, proto je důležitou součástí práce týmu průběžná analýza dat z projektů, jichž se účastní pacienti. Nedílnou součástí je vývoj nových technologií, které umožní objasnění vazeb mezi kardiovaskulárním a centrálním nervovým systémem.

Koronární jednotka a invazivní a intervenční kardiologie (MUDr. Michal Rezek, MUDr. Jan Sitar)
Ročně se provádí asi 3 000 koronarografií, z  toho 1 500 PCI, 350 přímých PCI u akutního infarktu myokardu. V 96 % je využíván přístup k srdci radiální tepnou ze zápěstí, je využíváno moderních technologií a jsou implantovány nejmodernější typy koronárních stentů. Vyšetřují se zde dále nemocní se srdečním selháním, před i po ortotopické transplantaci srdce, provádí se i PCI na transplantovaném srdci.

   

Oddělení nukleární kardiologie (MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D.)
Tým je vybaven jednou kadmium-zinek-telluridovou SPECT kamerou z celkových dvou v České republice. Jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT) je neinvazivní zobrazovací metoda z oboru nukleární medicíny, která dokáže zobrazit prostorové rozložení v těle přítomné radioaktivně značené látky, která je pacientovi podána před vyšetřením. Zatímco rentgenové metody zobrazují tělní struktury, pomocí SPECT mohou být zobrazeny funkce orgánů. Metoda je obohacena o výpočetní systém, který dokáže z mnoha obrazů nasnímaných z různých úhlů zrekonstruovat trojrozměrný obraz orgánu. Využití nových možností zobrazení srdce přispívá ke kvalitnější diagnostice kardiovaskulárních onemocnění, a tím ke zkvalitnění terapie pacientů.

   

Nukleární magnetická rezonance srdce (doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D.)
Magnetická rezonance je zobrazovací technika, využívaná především k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. Je díky ní možné získat řezy určité oblasti lidského těla, ze kterých lze po dalším zpracování vytvořit i výsledný 3D obraz požadovaného orgánu. Magnetická rezonance kardiovaskulárního systému patří mezi vrcholové možnosti této diagnostické metody.