Na finanční podporu od společnosti E.ON se může těšit deset nemocnic na Vysočině, ve Zlínském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Nemocnicím E.ON věnoval celkem pět milionů korun, které jsou primárně určeny na péči o pacienty s nemocí COVID-19. Fakultní nemocnice u sv. Anny získala 1,5 milionu korun.

„Máme odpovědnost nejenom za distribuci elektrické energie a plynu na našem území a obchodní aktivity, ale také za ty, kteří tu žijí a pracují. Proto jsme se rozhodli pomoci zdravotníkům a lékařům, kteří jsou v první linii v boji s koronavirem a tuto podporu si bezesporu zaslouží. V této mimořádné situaci, která je nelehká i pro nás energetiky, jsme se rozhodli podpořit pěti miliony korun nemocnice na našem distribučním území pečující o pacienty s COVID-19, kteří jsou hospitalizováni s těžkým průběhem nemoci, a na zajištění provozu odběrových míst,“ říká Zdeněk Bauer, člen představenstva společnosti E.ON.

Zdravotníci se v současné době nacházejí v nelehké situaci a příspěvek jim pomáhá nejenom pokrýt zvýšené náklady za nákup materiálu, ale také je podpoří morálně do další práce.  „Naše nemocnice je jedním ze dvou zdravotnických zařízení v ČR, které pečují o pacienty s onemocněním COVID-19 ve velmi těžkém stavu. To vyžaduje maximální nasazení i nákupy nových přístrojů a pomůcek. Jsme proto nesmírně vděčni za podporu společnosti E.ON, která pro nás znamená nejen finanční pomoc, ale také potvrzení jakési morální podpory v téhle těžké době,“ konstatuje ředitel FN u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

E.ON ale lidem v první linii pomáhá i jinak. Ve spolupráci s projektem Nesnězeno dodá zdravotníkům, záchranářům a hasičům v nadcházejících týdnech více než dva tisíce porcí jídla zdarma. Pomoc zamíří do brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny, do nemocnice v Českých Budějovicích, k brněnským hasičům a zaměstnancům záchranné zdravotnické služby v Brně.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavřela všechny vstupy do areálu, otevřen zůstává pouze hlavní vchod na Pekařské ulici do tzv. Hansenovy budovy. Ten podléhá zpřísněnému hygienickému režimu, kdy jsou prostory frekventovaně dezinfikovány a vstupujícím měřena bezkontaktně teplota. Důvodem opatření je snaha minimalizovat rizika spojená s výskytem nového koronaviru.

V případě vyšší teploty je pacient umístěn do izolace, kde je mu po konzultaci s krajskou hygienou doporučen lékařem další postup. Zdravotnický personál v ochranných oblecích s příchozími vyplňuje také dotazník, na základě kterého vyhodnocuje, jestli je, vzhledem k omezenému provozu nemocnice, přítomnost pacienta v zdravotnickém zařízení opodstatněná. Příchozí odpovídají na otázky o svém momentálním zdravotním stavu a zahraničních cestách, které uskutečnili v posledních týdnech.

Vjezd do areálu je umožněn pouze invalidům a nemohoucím pacientům, a to hlavní branou z Mendlova náměstí. „Žádáme veřejnost o pochopení tohoto opatření a děkujeme za vstřícnost. Snažíme se ochránit pacienty, personál, i veřejnost,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že se ve Fakultní nemocnici u sv. Anny od minulého týdne pravidelně schází epidemiologický a krizový štáb, který řeší aktuálně všechny změny a opatření.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kvůli aktuální epidemiologické situaci odkládá plánované výkony, a to jak ambulantní, tak hospitalizační. Přijímají se pouze akutní případy.

Odklad plánovaných výkonů vyplývá ze zpřísněného hygienického režimu, kterým nemocnice chrání pacienty a zdravotnický personál. Pacientům, které v nejbližší době čekal plánovaný operační zákrok nebo návštěva ambulance, doporučujeme, aby kontaktovali konkrétní pracoviště a domluvili se na dalším postupu. Kontakty naleznou na webu www.fnusa.cz pod jednotlivými zdravotnickými pracovišti.

Kardiolog Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doc. MUDr. Josef Šumbera věnoval před časem nemocniční lékařské knihovně tři sta let staré disertační práce. Po odborném posouzení Státního okresního archivu v Rajhradě budou vzácné tisky uloženy v lékařské knihovně na bezpečném místě se stabilními mikroklimatickými podmínkami.

Josef Šumbera dostal sbírku tisků před více než čtyřiceti lety od kolegy, známého českého fyziologa a vědce Vladislava Kruty. Profesor Kruta se věnoval dějinám medicíny a ještě před svou smrtí v roce 1979 daroval svou vlastní knihovnu, která čítala na 1375 knižních a časopiseckých publikací, knihovně Fyziologického ústavu. „Mně kdysi přinesl krabici starých spisů, kterou jsem uložil na půdě a na dlouho na ni zapomněl. Ani nevím, odkud přesně je pan profesor měl, jeho sbírky byly velmi rozsáhlé,“ popsal kardiolog Josef Šumbera, jak k disertačním pracím přišel.

Lékařská knihovna FNUSA nyní vlastní 24 disertačních prací z první poloviny 18. století, nejstarší z roku 1723. „Práce jsou psány v latině, takže máme v úmyslu zajistit překlady některých z nich, abychom se dozvěděli, jaké byly lékařské znalosti té doby. Časem bychom dokumenty kvůli lepší identifikaci a popsání také rádi zdigitalizovali,“ uvedla vedoucí Lékařské knihovny FNUSA Mgr. Jitka Löscherová.

Část disertačních prací prozkoumal i ředitel Státního okresního archivu Brno-venkov Mgr. Ivo Durec. „Ukázky, které se nám dostaly do rukou, byly v dobrém stavu, tištěné na kvalitním ručním papíře, s dobře čitelnými odbornými medicínskými texty v latině. Jednoznačně se jedná o úžasné úzce odborně zaměřené archivní dokumenty, které je třeba náležitě ochránit,“ řekl Ivo Durec s tím, že pro studijní účely doporučil všechny disertační práce zdigitalizovat a originály uložit na bezpečné místo se stabilními mikroklimatickými podmínkami. Díky tomu dojde ke zpomalení stárnutí a degradace těchto cenných archivních dokumentů. „V současné době je nejlepší ochranou pro archiválie jejich digitalizace. S originály je pak minimálně manipulováno a nejsou fyzicky namáhány a poškozovány. Samotné digitalizáty jsou pro studium velmi pohodlné, text lze v prohlížeči na obrazovce různě zvětšovat a lépe se identifikují méně čitelné části,“ dodal ředitel archivu Ivo Durec.

Nalezené disertační práce z poloviny 18. století, které nyní vlastní Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, čeká v budoucnu také odborná interpretace – například srovnání s tehdejšími a současnými konkrétními lékařskými znalostmi a postupy.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Radim Jančálek byl jmenován profesorem 18. prosince 2019,…

https://www.fnol.cz/aktuality/teoreticke-ustavy-lekarske-fakulty-up-hostily-xxxviii-dny-mladych-internistu

Tisková zpráva, 26. 3. 2019, Brno

Interní klinika má dlouhou historii, byla založena jako jedna z prvních již před 100 lety prof. Rudolfem Vanýskem, postupně se profilovala jako kardiologická. Na klinice postupně vznikly veškeré subspecializace kardiologie a některé naprosto unikátní programy.  Ročně je na klinice hospitalizováno 5.071 pacientů a je provedeno 15.283 kardiologických a 8.590 interních vyšetření.

„Každá pracovní skupina kliniky patří ke špičkovým ve svém oboru. Invazivní a intervenční kardiologie provádí léčbu angioplastikou u pacientů se srdečním infarktem a jejich počty jsou v Brně u nás nejvyšší. Provádíme nejmodernější výkony, jako jsou optická koherentní tomografie, intravaskulární ultrazvuk, uzávěry defektu septa síní či katetrizační implantace aortální chlopně,“ sdělila prof. Lenka Špinarová, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky (dále I. IKAK). V roce 1992 byl založen naprosto ojedinělý program srdečního selhání a transplantace. Zahrnuje pacienty s pokročilým srdečním selháním z celé Moravy, kteří jsou přes I. interní kardioangiologickou kliniku indikováni k transplantaci srdce, odoperováni na CKTCH a dále po celou dobu jejich života sledováni na naší klinice. Jejich počet přesáhl již 600. „Za mého působení ve funkci přednostky v rámci tohoto programu vznikl unikátní program vzácných srdečních onemocnění jako je amyloidóza či jiná střádavá onemocnění a dále zánětlivých srdečních onemocnění, kde opět řešíme pacienty nadregionální úrovně,“ doplnila prof. Špinarová. Jako jediní v ČR ve spolupráci s CKTCH a IHOK FN Brno realizujeme program sekvenčních transplantacích srdce a kostní dřeně u nemocných se srdeční amyloidózou postihující dominantně myokard.

„Posun kardiologie za 40 let je neskutečný a nepředstavitelný. Když jsem začínal, měli jsme rentgen, poměrně úzkou základní laboratoř a teprve začínaly katetrizace. Byl jsem u začátku klinické echokardiografie, která nám dnes poskytuje neskutečné informace. Modernizace je nebetyčná, jsme dál v přístrojové léčbě i ve vyšetřovacích metodách. Máme řadu nových léků. Jsem moc rád, že jsem u toho a že ten rozvoj můžu vidět,“ přiblížil vývoj kardiologie prof. Jiří Vítovec, bývalý přednosta kliniky a současný zástupce přednosty I. IKAK pro školství a doplnil: „Česká republika je nejlepší v péči o pacienty s akutním infarktem myokardu. Péče o pacienty je tu velmi dobře zorganizována“.

Nejdůležitější milníky kliniky v její historii:

1919    Ustanovení Interní kliniky 1. 10. 1919.
1968    Vybudování koronární jednotky, první na Moravě.
1969    Implantace prvního kardiostimulátoru.
1984    Poprvé použita intrakoronárně podaná fibrinolýza (streptokináza) u akutního srdečního infarktu.
1992    Provedena první transplantace srdce v Brně (CKTCH) a zahájen program transplantační péče na I. IKAK.
1996    Klinika přejmenována na: I. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU.
1996    Byla provedena první direktní angioplastika u akutního infarktu myokardu.
2013    Přemístění a centralizace pracovišť kliniky do nových budov B1 a C1.

Pracoviště:

Srdeční elektrofyziologie (MUDr. Zdeněk Stárek)
Jedním z pilířů diagnostiky a léčby srdeční arytmie se v posledním desetiletí stala elektrofyziologická vyšetření a radiofrekvenční ablace (lokální destrukce tkáně). V roce 2017 byl proveden 2,5x vyšší počet výkonů než FN Brno a provádí vyšetření, která rovněž nejsou ve v Brně prováděna. Je to použití dálkové magnetické navigace Stereotaxis Epoch (STX) – vloni bylo provedeno 36 výkonů, což je naprosto unikátní.

   
 

Arytmologie a kardiostimulace (doc. MUDr. Miroslav Novák, CSc.)
Skupina arytmologie má vybavení 2 operačních arytmologických sálů a jednoho sálu pro implantace kardiostimulátoru a kardioverterů – defibrilátorů a je na evropské úrovni, kdy počtem výkonů za rok je na čelním místě v rámci pracovišť celé České republiky.  V loňském roce bylo implantováno 437 kardiostimulátorů, reimplantováno 46. Implatnováno bylo 193 kardioverterů – defibrilátorů, reimplantováno 17.

Echokardiografické pracoviště (MUDr. Eva Ozábalová)
V současné době jsou k dispozici tři moderní laboratoře, ve kterých denně probíhají echokardiografická vyšetření, zahrnující transtorakální i transezofageální vyšetření pro potřeby celé nemocnice včetně ambulantního provozu. Echokardiografie je dnes neodmyslitelnou součástí neinvazivního diagnostického přístupu, ale i celé řady moderních léčebných intervencí.

 

Kardiovaskulární spánkové centrum (doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.)
Tým se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů spojených s poruchami dýchání a jejich souvislost s kardiovaskulárními chorobami a obezitou. Včasná diagnóza spánkové apnoe by mohla výrazně snížit výskyt obezity a kardiovaskulárních chorob, proto je důležitou součástí práce týmu průběžná analýza dat z projektů, jichž se účastní pacienti. Nedílnou součástí je vývoj nových technologií, které umožní objasnění vazeb mezi kardiovaskulárním a centrálním nervovým systémem.

Koronární jednotka a invazivní a intervenční kardiologie (MUDr. Michal Rezek, MUDr. Jan Sitar)
Ročně se provádí asi 3 000 koronarografií, z  toho 1 500 PCI, 350 přímých PCI u akutního infarktu myokardu. V 96 % je využíván přístup k srdci radiální tepnou ze zápěstí, je využíváno moderních technologií a jsou implantovány nejmodernější typy koronárních stentů. Vyšetřují se zde dále nemocní se srdečním selháním, před i po ortotopické transplantaci srdce, provádí se i PCI na transplantovaném srdci.

   

Oddělení nukleární kardiologie (MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D.)
Tým je vybaven jednou kadmium-zinek-telluridovou SPECT kamerou z celkových dvou v České republice. Jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT) je neinvazivní zobrazovací metoda z oboru nukleární medicíny, která dokáže zobrazit prostorové rozložení v těle přítomné radioaktivně značené látky, která je pacientovi podána před vyšetřením. Zatímco rentgenové metody zobrazují tělní struktury, pomocí SPECT mohou být zobrazeny funkce orgánů. Metoda je obohacena o výpočetní systém, který dokáže z mnoha obrazů nasnímaných z různých úhlů zrekonstruovat trojrozměrný obraz orgánu. Využití nových možností zobrazení srdce přispívá ke kvalitnější diagnostice kardiovaskulárních onemocnění, a tím ke zkvalitnění terapie pacientů.

   

Nukleární magnetická rezonance srdce (doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D.)
Magnetická rezonance je zobrazovací technika, využívaná především k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. Je díky ní možné získat řezy určité oblasti lidského těla, ze kterých lze po dalším zpracování vytvořit i výsledný 3D obraz požadovaného orgánu. Magnetická rezonance kardiovaskulárního systému patří mezi vrcholové možnosti této diagnostické metody.

Tisková zpráva, 8. 3. 2018, Brno

Od roku 2017 je Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) součástí projektu Evropské databáze spánkové apnoe (ESADA – European Sleep Apnea Database). Brněnské centrum doposud poskytlo data více než 700 pacientů, čímž se zařadilo mezi dvě instituce s nejvyšším počtem ročně začleněných pacientů. V lednu 2020 bude FNUSA-ICRC hostit setkání ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku. Do Brna se tak na pár dní sjedou odborníci z různých koutů Evropy, jejichž výzkum napomáhá zdravějšímu spánku, který u lidí snižuje riziko vzniku dalších zdravotních komplikací.

Spánkové laboratoře FNUSA-ICRC patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale rovněž v Evropě. Měsíčně je v nich vyšetřeno přes 60 pacientů v průběhu jednodenní hospitalizace, a kromě diagnostiky poruchy spánku, zvané spánková apnoe neboli zástava dýchání ve spánku, pomáhají ve výzkumu vlivu poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

   

V roce 2017 se FNUSA-ICRC zapojilo do projektu ESADA, který slouží jako referenční databáze evropských pacientů se spánkovou apnoe. „Dosud jsme poskytli data 732 pacientů a stali se tak druhým největším přispěvatelem za rok do této databáze, na které se podílí 33 výzkumných center z celé Evropy,“ přiblížil docent Ondřej Ludka, vedoucí výzkumník výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC.

Databáze doposud obsahuje údaje o více než 25 000 pacientech. Data z registru vědci hojně využívají pro svou výzkumnou činnost, navíc jim pomáhají i při zkvalitňování péče o své pacienty. „ESADA slouží jako most pro vzdělávání a předávání vědomostí mezi participujícími středisky. Snažíme se rovněž registr dále propojovat s dalšími většími evropskými databázemi,“ doplnil docent Ludka.

Informace z registru využívá ke svému výzkumu rovněž i výzkumný tým Spánková medicína, díky čemuž vznikají například kvalitní vědecké články publikované předními světovými časopisy. V roce 2019 bude docent Ludka spoluautorem dvou článků vycházejících z této databáze ve významných časopisech s impakt faktorem. Jedná se o články popisující vztah vysoké hladiny cholesterolu a poruch dýchání ve spánku a vztah výskytu nádorů u žen a spánkové apnoe („Hyperlipidemia Prevalence and Cholesterol Control in Obstructive Sleep Apnea: Data from the European Sleep Apnea Database (ESADA)“ a „Cancer prevalence is increased in females with sleep apnoea – data from the ESADA”).

Postavení FNUSA-ICRC jako jednoho z předních evropských center spánkového výzkumu potvrzuje také to, že na poslední zasedání ESADA bylo brněnské centrum vybráno jako místo, kde se bude v lednu 2020 konat setkání projektu ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku.

 

Světový den spánku 15. 3. 2019 – jak na lepší a zdravější spánek?

Lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15–30% populace. Spánek je možné zlepšit dodržováním několika pravidel, nicméně s vážnějšími poruchami spánku je nutné vždy vyhledat lékaře.

Rady pro lepší spaní – pravidla spánkové hygieny:

  • Cca 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku.
  • Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3-4 hodiny před ulehnutím.
  • Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit.
  • Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3-4 hodiny) již může spánek narušit.
  • Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.
  • Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu.
  • V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.
  • Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu.
  • V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu, postel slouží ke spaní, a ne k přemýšlení či převalování.

doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.

přední kardiolog se zaměřením na spánkovou medicínu


V rámci výzkumu se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů, jako jsou poruchy dýchání v průběhu spánku či jeho zástavy – neboli spánkovou apnoe, a jejich spojení s obezitou a dalšími kardiovaskulárními chorobami včetně infarktu myokardu. Docent Ludka je vedoucí Kardiovaskulárního spánkového centra (KVSC) FNUSA-ICRC – jednoho z mála pracovišť, které se na území EU specializuje na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému.

Tisková zpráva, 17. 1. 2019, Brno

Téměř 23 tisíc lidí má v ČR každý rok akutní infarkt myokardu, hovorově srdeční infarkt. Ti, kteří se dostanou do specializovaného kardiocentra včas, mají dobrou šanci ho přežít. Třetina pacientů se však do nemocnice brzy vrátí s dalším infarktem. U těchto pacientů je již úmrtnost o dost vyšší, a to až trojnásobně. Důsledné dodržování zásad zdravého životního stylu a znalost rizikových faktorů ischemické choroby srdeční snižuje pravděpodobnost vzniku druhého infarktu. To potvrzují výsledky vzdělávacího programu Pro život po infarktu myokardu, na kterém se podílelo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), které sklidily úspěch mimo jiné i na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji.

 Léčba infarktu se za posledních 25 let v České republice natolik zdokonalila, že pacient může už po několika dnech hospitalizace odejít do domácího léčení, avšak velká část pacientů dostane druhý nebo třetí infarkt a tam je již procento úmrtí podstatně vyšší.  Fakultní nemocnice u  sv. Anny v Brně se spolu s kardiocentry v Ostravě, Olomouci, Zlíně, Jihlavě a Brně, zapojila do mezinárodního projektu Pro život po infarktu myokardu. Do programu se kromě českých kardiocenter zapojila centra ze Španělska, Portugalska a Řecka.

„U pacientů, kteří jsou dostatečně informovaní o tom, jak se o sebe po prodělaném infarktu starat, se snižuje pravděpodobnost opětovné hospitalizace o 30 %, říká MUDr. Ota Hlinomaz, lékař I. kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. „Cílem programu Pro život po infarktu myokardu bylo proto zmapovat nedostatky v existujícím programu sekundární prevence, vytvořit kvalitní edukační materiály pro pacienta a zdravotní personál, a tím umožnit pacientovi lépe porozumět svým rizikovým faktorům.“

Pacienti byli poučeni o rizikových faktorech a následně podepsali takzvanou Smlouvu Pro život po infarktu myokardu, ve které se zavázali ke konkrétní změně životního stylu. Ta obsahuje například rozhodnutí přestat kouřit, upravit stravování či pohybový režim. Tyto změny vedou např. k úpravě hladin cholesterolu či krevního tlaku, a tím snižují riziko vzniku dalšího srdečního infarktu.

Následně výzkumníci zhodnotili, jak informovaný pacient změnil svůj životní styl. „Standardizované, zdravotní sestrou vedené včasné školení vedlo k výraznému poklesu cholesterolu u pacientů zejména LDL – cholesterolu*. Pacienti rovněž výrazně omezili kouření. U informované skupiny pacientů došlo k významnému snížení roční kardiovaskulární a celkové úmrtnosti,“ uvedl Ota Hlinomaz.

Závěry programu Pro život po infarktu myokardu prokazují, že vzdělávání pacientů a zvyšování jejich informovanosti o rizikových faktorech vzniku infarktu, by se měly stát nedílnou součástí jejich léčby. „Pilotní fáze programu byla velmi úspěšná, což dokazuje i to že nám byla dána možnost prezentovat výsledky na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji, v prosinci loňského roku“ sdělila manažerka programu MUDr. Zuzana Kaifoszová ze společnosti HELIS Partners Consulting.

Věříme, že se cílené vzdělávání pacientů stane součástí včasné komplexní rehabilitace u pacientů po prodělaném srdečním infarktu. V letošním roce bude např. zahájen vzdělávací program pro pacienty po srdečním infarktu také v Lázních Poděbrady,“ uvedla Dr. Kaifoszová.

* – LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév.

 

 

 

Datum: 1. února 2019

Místo konání: FNUSA, budova C1 – 6. NP

Garant: prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Plán seminářů 2019