Kardiolog Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doc. MUDr. Josef Šumbera věnoval před časem nemocniční lékařské knihovně tři sta let staré disertační práce. Po odborném posouzení Státního okresního archivu v Rajhradě budou vzácné tisky uloženy v lékařské knihovně na bezpečném místě se stabilními mikroklimatickými podmínkami.

Josef Šumbera dostal sbírku tisků před více než čtyřiceti lety od kolegy, známého českého fyziologa a vědce Vladislava Kruty. Profesor Kruta se věnoval dějinám medicíny a ještě před svou smrtí v roce 1979 daroval svou vlastní knihovnu, která čítala na 1375 knižních a časopiseckých publikací, knihovně Fyziologického ústavu. „Mně kdysi přinesl krabici starých spisů, kterou jsem uložil na půdě a na dlouho na ni zapomněl. Ani nevím, odkud přesně je pan profesor měl, jeho sbírky byly velmi rozsáhlé,“ popsal kardiolog Josef Šumbera, jak k disertačním pracím přišel.

Lékařská knihovna FNUSA nyní vlastní 24 disertačních prací z první poloviny 18. století, nejstarší z roku 1723. „Práce jsou psány v latině, takže máme v úmyslu zajistit překlady některých z nich, abychom se dozvěděli, jaké byly lékařské znalosti té doby. Časem bychom dokumenty kvůli lepší identifikaci a popsání také rádi zdigitalizovali,“ uvedla vedoucí Lékařské knihovny FNUSA Mgr. Jitka Löscherová.

Část disertačních prací prozkoumal i ředitel Státního okresního archivu Brno-venkov Mgr. Ivo Durec. „Ukázky, které se nám dostaly do rukou, byly v dobrém stavu, tištěné na kvalitním ručním papíře, s dobře čitelnými odbornými medicínskými texty v latině. Jednoznačně se jedná o úžasné úzce odborně zaměřené archivní dokumenty, které je třeba náležitě ochránit,“ řekl Ivo Durec s tím, že pro studijní účely doporučil všechny disertační práce zdigitalizovat a originály uložit na bezpečné místo se stabilními mikroklimatickými podmínkami. Díky tomu dojde ke zpomalení stárnutí a degradace těchto cenných archivních dokumentů. „V současné době je nejlepší ochranou pro archiválie jejich digitalizace. S originály je pak minimálně manipulováno a nejsou fyzicky namáhány a poškozovány. Samotné digitalizáty jsou pro studium velmi pohodlné, text lze v prohlížeči na obrazovce různě zvětšovat a lépe se identifikují méně čitelné části,“ dodal ředitel archivu Ivo Durec.

Nalezené disertační práce z poloviny 18. století, které nyní vlastní Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, čeká v budoucnu také odborná interpretace – například srovnání s tehdejšími a současnými konkrétními lékařskými znalostmi a postupy.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Malý princ, Zmizelá, Svěrákovy Povídky a další knižní hity čekají na své nové majitele v Lékařské knihovně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pestrou sbírku současné i klasické beletrie připravil pro zaměstnance nemocnice personál knihovny v rámci Mezinárodního dne darování knih, který připadá právě na 14. únor.

Knihy různých žánrů nashromáždil kolektiv knihovny pro tento pilotní ročník z vlastních zdrojů. „Pokud se akce vyvede a bude zájem, rádi bychom příští rok darování knih zopakovali a zapojili do něj i další zaměstnance nemocnice,“ říká vedoucí Lékařské knihovny Jitka Löscherová a dodává, že během první hodiny akce se pro knížku stavilo už asi dvacet lidí.

Knihovníci pro zájemce připravili také ručně vyráběné záložky a kartičky k věnování. Pokud se tak někdo rozhodne knížku rovnou darovat dál – ať už v rámci Mezinárodního dne darování knih nebo oslav sv. Valentýna – může do ní přiložit i svůj vzkaz.

Vybrat si z široké nabídky knih mohou zaměstnanci až do odpoledních hodin, nerozebrané tituly budou k dispozici ještě v pondělí a úterý. Zbytek literatury knihovna daruje DobroCentru sv. Anny, které knížky využije při čase tráveném s hospitalizovanými pacienty nemocnice.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Čtrnáctidenní mise v Etiopii čeká Annu Chaloupka z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která zároveň působí jako konzultantka na prestižní klinice v Londýně. Kardioložka se zaměřením na srdeční selhání a dědičná onemocnění srdečního svalu se do Afriky vydává s týmem Nadačního fondu České srdce, jehož aktivity dlouhodobě podporuje.

„Na lékařskou misi do zemí třetího světa jsem chtěla jet už od dob studia medicíny. Pracovala jsem na nejlepších světových pracovištích, přinést alespoň kousek kvalitní a dostupné péče těm nejpotřebnějším považuji za svou morální povinnost,“ říká Anna Chaloupka, která absolvovala vědecké stáže na Mayo Clinic a Harvardově univerzitě, kde také studovala v rámci postgraduálního studia.

Únorová mise je zaměřená převážně na echokardiografický screening vrozených a získaných srdečních vad. „Výskyt především porevmatických chlopenních vad je v těchto zemích mnohonásobně vyšší než u nás, protože prakticky nemají antibiotika. Máme návaznost na místní lékaře, a proto u pacientů, kde závažné vady odhalíme, budeme moci zorganizovat i léčbu, což je naprosto zásadní,“ vysvětluje Anna Chaloupka a dodává, že tým si na misi veze z České republiky vlastní přístroje, takže bude moci vyšetřovat i v odlehlých oblastech.

Pětičlenná skupina lékařů z různých koutů České republiky do Etiopie vyrazí 15. února. Aktuálně je dobrovolnický tým ve fázi příprav, což kromě vyřizování řady povolení znamená také monitorování bezpečnosti výpravy. „Etiopie je krásná země a na africké poměry celkem bezpečná. Přesto jsou i v Etiopii oblasti, kde je vyhlášen výjimečný stav. Sledujeme aktuální situaci a těmto oblastem se budeme samozřejmě vyhýbat,“ přibližuje proces přípravy Anna Chaloupka.

Tým kardiologů stráví v Etiopii čtrnáct dní. „Děláme to zadarmo a ve svém volném čase. Relativně krátká doba přispívá k motivaci využít čas co nejvíce efektivně. I za dva týdny se dá udělat spousta práce,“ uzavírá Anna Chaloupka, která si účastí na misi plní svůj profesní sen. Nadační fond České srdce podporuje dlouhodobě, spolu s dalšími kolegy z kliniky se účastní například charitativního běhu PROBEHNI.SE. Právě díky jeho výtěžku se mise v zemích třetího světa daří financovat.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Achondroplazie je genetická forma trpasličího vzrůstu. V České republice se rodí ročně 4–5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu. Nyní začali nově zkoumat spánek a potíže s chrápáním.

Nová vědecká studie je zaměřena na spánkovou apnoi, první dítě s achondroplazií vyšetřili lékaři ve spánkové laboratoři Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny koncem roku 2019. „V registru máme více než 60 dětí z České republiky i ze Slovenska, a to od nejmenších až do čtrnácti let. Postupně bychom rádi vyšetřili co nejvíce z nich,“ uvedl Martin Pešl, interní lékař a vědec FNUSA-ICRC, který je členem týmu, zabývajícím se výzkumem achondroplazie.

„Spánek vyšetřujeme od pěti let, s mladšími dětmi by to bylo složitější. Dítě přijde v pátek večer do naší spánkové laboratoře a spolu s jedním z rodičů u nás stráví noc. Pomocí elektrod a čidel monitorujeme jeho spánek, poté vše vyhodnotíme. Pokud zjistíme problém, nabídneme rodičům léčbu – podporu dýchání během spánku, díky které se sníží hrozba poškození srdce,“ řekl Ondřej Ludka, lékař a vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC.

Vědci shromažďují data o růstu děti, o jejich zdravotních potížích, o konkrétních symptomech, které souvisejí právě s achondroplazií. Nyní mají seznam zhruba 25 symptomů. „Cílem je připravit Českou republiku a Slovensko pro zavedení nové léčby achondroplazie, případně pro lékovou studii. K tomu potřebujeme informace o této populaci. Díky registru tak budeme lépe připraveni na možnost testovat nový lék,“ řekl Pavel Krejčí, vedoucí registru achondroplazie ve FNUSA-ICRC a vědec, který se na vývoji léku v USA podílel. „Děti s achondroplazií by mohly vlivem léku více vyrůst a mít postavu na spodní hranici běžné lidské výšky,“ dodal Pavel Krejčí.

Lék je nyní v závěrečné fázi klinického testování. Jedná se o stabilní formu malé bílkoviny, která je silným stimulátorem růstu kostí. „U genetických poruch růstu neexistuje většinou cílená léčba. Achondroplazie je jedním z prvních syndromů, u kterého se na základě výzkumu patologických mechanismů podařilo lék vyvinout,“ uzavřel téma Pavel Krejčí.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ve středu 5. února se v Brně uskuteční již 20. ročník semináře kardiologů, internistů, praktických lékařů a lékařů RZP „Sv. Anna 2020“. Seminář pořádá I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny a zúčastní se ho dvě stovky lékařů z Jihomoravského kraje a okolí.

Na semináři se v roli přednášejících představí kardiologové Fakultní nemocnice u sv. Anny a hosté z oblasti kardiologie. „Účastníci semináře budou formou odborných přednášek seznamováni s nejnovějšími postupy a technologiemi v oboru intervenční kardiologie. Lékařské zákroky jim zprostředkujeme i živě, budeme přenášet přímým přenosem čtyři naplánované operační zákroky z naší nemocnice a v případě akutního infarktu budeme snímat také aktuální situaci,“ uvedla přednostka I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA prof. MUDr. Lenka Špinarová.

Jedním ze zajímavých zákroků, přenášených přímo z katetrizačního sálu, bude katetrová implantace chlopně. „Zákrok provádíme rok a máme od pojišťovny velmi přísná kritéria, na základě kterých vybíráme vhodné pacienty. Většinou ty, kteří z nějakého zdravotního důvodu nemohou podstoupit chirurgickou operaci. Zatím jsme udělali celkem 12 takových implatací,“ řekl MUDr. Ladislav Groch, Ph. D., lékař I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a jeden z organizátorů semináře. Dodal také, že právě o katetrové implantaci chlopně bude přednášet špičkový kardiolog a primář Kardiovaskulárního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Marian Branny.

Účelem semináře Sv. Anna je pokračovat v úzké spolupráci s lékaři z terénu. „Tyto lékaře, tzn. ambulantní kardiology, internisty, praktické lékaře, lékaře okresních nemocnic, prostě všechny, kteří odesílají své pacienty na invazivní vyšetření na naší klinice, chceme pravidelně informovat o novinkách v kardiologii a potkávat se s nimi. Spojuje nás pacient, a to rozhodně není málo,“ dodala profesorka Lenka Špinarová.

Na semináři vystoupí také interní primáři nemocnic z jihomoravského regionu. Své kolegy budou informovat o místní péči o pacienty s infarktem v roce 2019. „Obecně se dá říci, že infarktů v posledních letech ubývá. Je to díky lepšímu životnímu stylu – změně stravovacích návyků, pohybu. A také je to lepší péčí o pacienty před infarktem, včas řeší diabetes, cholesterol i vysoký tlak,“ konstatoval primář I. interní kardioangiologické kliniky MUDr. Michal Rezek.

Lékaři na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 2019 diagnostikovali pomocí koronarografie 2624 pacientů se srdečními problémy. 1597 z nich pak pomocí stentů zpevnili zúžené nebo ucpané srdeční tepny. Úspěšně také řešili akutní infarkty, kterých bylo za rok 2019 celkem 261. Pro srovnání – v roce 2002 to bylo 558 infarktů.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Krevní banka Fakultní nemocnice u sv. Anny stále řeší akutní nedostatek krve. Kritická situace je ve skupinách A, O a B negativní. Vítáni jsou ale dárci všech krevních skupin.

Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vzniklo na podzim loňského roku. Dárců postupně přibývá, ale počet je stále nedostačující. „V naší nemocnici máme velkou spotřebu krve, ročně to je více než tři tisíce litrů. Krev pro naše pacienty tudíž musíme nakupovat. I proto jsme zřídili odběrové centrum,“ popsala primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová a dodala, že v nemocnici zatím krev darovaly čtyři stovky dárců.

V současné době řeší Krevní banka FNUSA akutní nedostatek krve. „Měli jsme několik vážnějších případů s vyšší spotřebou krve, kvůli začínající chřipkové epidemii a nachlazení dárců ubylo,“ uvedla primářka Celerová s tím, že darování krve není nic složitého a dárce má navíc v den odběru nárok na volno v práci a slevu na dani. V odběrovém centru FNUSA, které se nachází v centru Brna, také dostane čerstvé občerstvení z nemocniční kuchyně.

Dárci krve mohou do sv. Anny přijít v pondělí a ve středu v časech 6:15 – 9:45. Prvodárci mohou přijít bez objednání, ostatní by se měli objednat na telefonním čísle 543 182 190 nebo online na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz. „Krev je jedna z mála tekutin, která nejde uměle vyrobit. Takže stále platí, že kdo daruje krev, zachrání život. Navíc člověk neví, kdy bude právě on krev potřebovat…,“ konstatovala MUDr. Jarmila Celerová.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Od 29. do 31. ledna hostí Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) odborníky na spánkovou medicínu. Setkání ESADA (European Sleep Apnea Database) Evropské společnosti pro výzkum spánku se zaměří na problematiku, kterou máme všichni spojenou s odpočinkem a načerpání nových sil.

Lidé stráví spaním asi třetinu života a spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití. Zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí až třetina populace. Právě o výzkumu kvality spánku a jeho vlivu na různé zdravotní komplikace debatuje 35 odborníků z 16 zemí světa.

FNUSA-ICRC zastupuje prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Spánková medicína. „Spánkové laboratoře FNUSA-ICRC patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale také v Evropě. Za rok dokážeme vyšetřit bezmála osm stovek pacientů, nicméně poptávka po vyšetření je daleko vyšší. Kromě klasické diagnostiky poruchy spánku, zvané spánková apnoe neboli zástava dýchání ve spánku, zkoumáme také vliv poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Spolupracujeme i s ostatními výzkumnými týmy, minulý měsíc jsme například jako první v České republice vyšetřili pacientku s achondroplazií,“ popsal činnost týmu profesor Ludka.

Do projektu ESADA se FNUSA-ICRC zapojilo v roce 2017 a od té doby patří k největším přispěvatelům do této významné evropské databáze. „Na databázi spolupracuje bezmála čtyřicet výzkumných center nejen z Evropy a doposud obsahuje data o více než třiceti tisících pacientů. Data z registru vyžíváme pro výzkum i pro zkvalitňování péče o své pacienty. ESADA slouží také jako platforma pro sdílení zkušeností a vědomostí mezi jednotlivými výzkumnými středisky,“ dodal Ludka.

 

RADY prof. MUDr. Ondřeje Ludky PRO LEPŠÍ SPANÍ – PRAVIDLA SPÁNKOVÉ HYGIENY:

  • Cca 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku.
  • Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3-4 hodiny před ulehnutím.
  • Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit.
  • Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3-4 hodiny) již může spánek narušit.
  • Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.
  • Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu.
  • V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.
  • Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu.
  • V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu, postel slouží ke spaní, a ne k přemýšlení či převalování.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně spouští projekt nazvaný Postel pro zdraví. Do projektu se může zapojit každý, počínaje firmami a konče fyzickými osobami. Cílem je obnovit postelový „park“ na lůžkových odděleních nemocnice.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má na svých klinikách a odděleních téměř tisíc lůžek. Třetina z nich je v provozu více než dvacet let a zasloužila by si obměnu. Jedno nové elektrické polohovací lůžko stojí 40 tisíc korun. „Snažíme se samozřejmě průběžně nová lůžka kupovat. Ale napadlo nás, že bychom mohli požádat o pomoc i veřejnost. Už se nám totiž stalo, že spokojený pacient chtěl jako poděkování nemocnici zakoupit právě postel,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že předem všem potenciálním dárcům – fyzickým osobám i firmám – děkuje.

Každé lůžko, které nemocnice zakoupí z financí darovaných v rámci projektu Postel pro zdraví, bude označeno omyvatelnou nálepkou v jednotném designu s logem a jménem firmy nebo osoby, která ho darovala.

„Nová lůžka ocení pacienti i ošetřovatelský personál. Jsou pohodlnější, bezpečnější, šetrnější, zdravotníkům usnadní práci s pacientem, jsou také jednodušší na přesun,“ dodala Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně ošetřovatelské péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Tento týden probíhá v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně teoretický kurz spánkové medicíny. Pořádá ho pro lékaře Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu společně s týmem Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra, které působí v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kurzu se účastní 32 lékařů z celé České republiky a ze Slovenska. Přednáší na něm 13 odborníků, kteří se specializují na různé poruchy spánku. „Mezi významné přednášející osobnosti patří profesor Karel Šonka z Prahy, lékařka Jana Vyskočilová nebo profesorka Soňa Nevšímalová,“ uvedl profesor Ondřej Ludka, další osobnost tohoto oboru, jeden z přednášejících a organizátor kurzu. Dodal také, že absolvování kurzu je součástí vzdělávání somnologů v České republice a zpravidla předchází teoretické a praktické zkoušce ze spánkové medicíny, která potom probíhá ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Teoretický kurz spánkové medicíny nabízí široké spektrum odborných přednášek. „Jedná se o komplexní přehled problematiky spánkové medicíny, navíc prezentovaný přednášejícími na nejvyšší odborné úrovni,“ konstatoval Ondřej Ludka. Z množství témat lze zmínit například makro a mikrostrukturu spánku, techniky vyšetřování bdělosti, poruchy pohybu vázané na spánek, spánek u neurologických onemocnění, spánek u interních nemocí, insomnii u dospělých a dětí nebo poruchy dýchání ve spánku a kardiovaskulární onemocnění.

Kurz se uskutečnil již podeváté a obvykle se koná každé dva roky – podle zájmu odborné veřejnosti někdy i častěji.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Málokdo ví, že přímo v centru Brna se v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny nachází unikátní místo. Jedná se o tzv. Faradayovy klece, tedy speciální laboratoř, která je umístěna pod budovou Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Faradayovy klece využívají vědci pro výzkum velmi citlivých signálů, které generuje lidské tělo a používají je zejména v oblasti kardiovaskulárních a mozkových onemocnění. Pracoviště má maximálně možné odstínění od elektromagnetického vlnění.

Mozek generuje velmi slabou elektrickou aktivitu, kterou lékaři snímají z elektrod umístěných na hlavě nebo někdy přímo vložených do mozkové tkáně. K tomu je však důležité prostředí bez jakýchkoliv nežádoucích signálů z okolního prostředí. V kvalitně snímané elektrické aktivitě mozku lze nalézt například patologickou vysokofrekvenční aktivitu, která může pomoci s lepší diagnostikou u pacientů s epilepsií a k přesnější lokalizaci epileptogenních patologických ložisek. „Díky velmi kvalitním Faradayovým klecím jsme schopni v mozku pacientů s nekontrolovanou epilepsií výrazně přesněji lokalizovat epileptické ohnisko. Využíváme přitom výrazně lepší poměr signálu k šumu, který nám Faradayova klec poskytuje při snímání elektrické aktivity mozku a umožňuje tak hodnotit některé moderní elektrofyziologické fenomény, jako jsou vysokofrekvenční oscilace. Chirurgický zákrok pacienta s epilepsií tak může být rychlejší, přesnější, a v konečném důsledku i úspěšnější,“ uvedl profesor Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky FNUSA.
Z hlediska elektromagnetických vln hraje čisté prostředí spolu s kvalitním zařízením pro snímání elektrické aktivity mozku velmi důležitou roli. „Tuto místnost jsme z počátku používali také pro měření EKG signálu, který je generován srdeční činností. Zjistili jsme, že část signálu EKG obsahuje vysokofrekvenční složky, které lze využít pro velmi jednoduchý, ale přesný popis elektrické aktivace srdečních komor. Toto zjištění umožňuje přesnější diagnostiku pacientů potřebujících speciální kardiostimulátor,“ řekl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicinské inženýrství FNUSA-ICRC.

S požadavky vědců na co nejlepší odstínění se počítalo už při samotné stavbě budovy Mezinárodního centra klinického výzkumu v areálu FNUSA. V hloubce deseti metrů pod zemí vznikla betonová základní deska. Protože je však hladina spodní vody v těchto místech pouhý metr pod zemí, permanentně se musela odčerpávat voda, aby nedošlo k jejímu posunu. Až když měla samotná budova tři patra a zatížení bylo dostatečné, mohlo se přistoupit ke kompletaci monolitu. „Jde o bezúdržbové pasivní Faradayovy klece, není tam žádná aktivní eliminace rušení. Stěny jsou z Mu-metalu, tedy slitiny s vysokým podílem niklu, která má extrémně vysokou odolnost vůči elektromagnetickému vlnění,“ vysvětlil Pavel Leinveber. Podmínkou funkční Faradayovy klece je také kvalitní uzemnění, které je zde tvořeno soustavou čtyř vzájemně propojených desetimetrových tyčí. „Místo s takovým odstíněním elektromagnetických jevů nenajdeme v přirozených podmínkách nikde na světě. Když jsme prováděli měření prostor deset metrů pod zemí mimo Faradayovu klec, tak kdykoli projela v okolí nemocnice tramvaj, hned to mělo vliv na elektromagnetické rušení,“ vysvětlil Leinveber.

V současné době jsou prostory stále využívány pro výzkumné účely, ale mohly by sloužit také dalším subjektům. „Mimo výzkumné týmy z jiných institucí je tu velký potenciál pro firmy, které se zabývají například vývojem měřící techniky. Jsou to unikátní prostory a po domluvě je možné je využít,“ dodal Roman Polák z oddělení Transferu technologií FNUSA-ICRC.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz