Obvykle se dobrovolníci z DobroCentra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vypravují každé předvelikonoční období za pacienty, aby s nimi v improvizovaných dílnách vytvořili nejrůznější velikonoční artefakty. Letos však kvůli onemocnění COVID-19 tvořili pouze s dětmi zdravotníků, které již třetí týden pomáhají na detašovaném pracovišti hlídat.

Dobrovolníci, zajišťující péči o děti zaměstnanců nemocnice se snaží, aby se děti nenudily a zároveň něco aktivně tvořily. Proto pro ně před Velikonocemi vymysleli tematický velikonoční program v podobě výtvarných dílniček. „Děti pod dohledem dobrovolníků tvořily velikonoční dekorace, které si následně mohly odnést domů. Základem veškerého tvoření byla samozřejmě vajíčka, nechyběly ale ani květináče, rostlinky a další symboly jara,“ popsala vedoucí DobroCentra Svatava Kalná.

Z dalších aktivit připravovaných dobrovolníky stojí za zmínku cyklus předčítání pohádek s baletní tematikou a ukázkami baletu spolu s herci z Národního divadla Brno, cestovatelské povídání ve spolupráci s CK Livingstone nebo pravidelné pátky s canisterapeutickým psem. „Děti si s pejskem zacvičí, společně luští hlavolamy, vyzkouší si, kdo je rychlejší a šikovnější,“ uvedla chovatelka canisterapeutického psa Bastiena Jana Benešová a dodala, že po dopolední svačině si děti se psem hrávají i na zahradě.

Právě možnost trávit čas na čerstvém vzduchu v přilehlé zahradě vítá většina dětí. Díky společnostem Sparkys a Bambule bylo navíc možné zahradu zdarma vybavit a vytvořit tak improvizované hřiště se zahradními domečky, skluzavkou a dalšími prolézačkami. Děti dostaly také koloběžky a spoustu dalších hraček pro dny s horším počasím.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně děkuje všem dobrovolníkům, kteří se zapojili do šití roušek pro zdravotníky a další zaměstnance nemocnice. Podařilo se jich vybrat neskutečných šest a půl tisíce, a bylo tak možné věnovat roušky nejen zdravotníkům samotným, ale i jejich rodinným příslušníkům.

„V rámci nemocnice jsme prozatím rozdistribuovali 2290 roušek, naskladněných máme přibližně 4000 kusů a další jsou na cestě,“ řekla Mgr. Jana Jarešová z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která se ujala koordinace distribuce roušek od dobrovolníků směrem k zaměstnancům. „Během velmi krátké doby se podařilo zajistit bavlněné roušky pro všechny. Nečekali jsme takové množství a jsme za to opravdu vděční. Všem dárcům moc děkujeme,“ doplnila.

Zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny si o roušky od dobrovolníků mohou zažádat prostřednictvím interního formuláře. Pokud by se v následujících týdnech naskladněné roušky nerozdaly všechny, nemocnice je nabídne jinému zdravotnickému zařízení nebo pracovníkům v sociálních službách. „Chtěli bychom všechny šikovné amatérské i profesionální švadlenky a krejčí poprosit, aby nyní své roušky nabízeli tam, kde jich prozatím dostatek nemají – například do domovů seniorů, azylových domů a podobně,“ doplnila Jana Jarešová s tím, že pokud by v budoucnu roušky opět chyběly, nemocnice dá včas vědět prostřednictvím svých sociálních sítí či webových stránek.

Bezkontaktní teploměry nahradila při vstupu do Fakultní nemocnice u sv. Anny termokamera. Zařízení měří teplotu rychleji, přesněji a tolik nezatěžuje zdravotnický personál.

Termokameru nainstalovali v pátek 27. března pracovníci firmy GAN, která zařízení zdarma na jeden měsíc zapůjčila. Fakultní nemocnice u sv. Anny je druhou nemocnicí v České republice, která termokameru pro měření tělesné teploty používá. „Člověka při vstupu kamera zaměří, a na obrazovce, kterou zdravotnický personál sleduje, se objeví jeho přesná teplota. Pokud teplota překročí určitou výši, upozorní na to ještě zvukový efekt. Jsme za takové zařízení opravdu rádi, usnadní to práci našim zdravotníkům a spokojenější určitě budou i lidé, kteří musí navštívit naši nemocnici,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimil Vajdák.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Nový web Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně www.covid.fnusa.cz zaznamenal již v den svého spuštění obrovskou odezvu institucí, firem i jednotlivců. Zájem byl o šití roušek, dobrovolnickou činnost i materiální a finanční pomoc.

Během tří dnů fungování webu v ostrém provozu zaznamenala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně více než dva tisíce unikátních návštěvníků. Mnohem důležitější než čísla je však zájem lidí a jejich chuť pomoci. „Evidujeme desítky firem a jednotlivců, kteří se ozvali a dokázali nám dopravit nejrůznější materiál, potraviny, zkrátka to, co se v těchto chvílích hodí zdravotníkům a zaměstnancům nemocnice, vytvářejícím jim zázemí. Lidé a firmy také přispívají financemi, za které budeme moci nakoupit pomůcky a přístroje, které pomáhají v boji s koronavirem,“ upřesnil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Dodal také, že si cení soudržnosti zaměstnanců FNUSA: „Je až neuvěřitelné, kolik lidí přímo z nemocnice nebo z našeho Mezinárodního centra klinického výzkumu se zapojilo do dobrovolnické činnosti a pomoci. Rodiny některých zaměstnanců dokonce přispěly nemocnici finančním darem. Vážím si každé, byť drobné pomoci.“

Zájem veřejnosti ilustruje také počet roušek domácí výroby, které se rozdávají administrativním pracovníkům nemocnice a slouží zdravotníkům na cestě z práce a do práce. „Do pátku jsme kolegům roznesli přesně 1 020 roušek a pokračovat budeme i příští týden. Ráda bych poděkovala všem švadlenkám, moc si jejich pomoci vážíme,“ uvedla Jana Jarešová z Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA, která má na starosti právě distribuci látkových roušek na jednotlivá oddělení.

 

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je jednou ze dvou nemocnic v ČR pro pacienty s těžkým průběhem nemoci COVID-19. V minulých dnech se nemocnici ozvaly desítky firem, organizací a jednotlivců s nabídkou pomoci – ať už s šitím roušek, materiální anebo finanční podporou.

„Je úžasné, kolik lidí a firem chce pomoci, jsme za to opravdu rádi,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimil Vajdák a doplnil: „Chceme, aby veřejnost měla přehled v tom, na koho se obrátit, komu zavolat a podobně. Aby i pomoc měla nějaký řád a byla transparentní. Proto jsme spustili nový web, kde zájemci najdou všechny informace.“

Na novém webu www.covid.fnusa.cz zájemci naleznou to, co nemocnice potřebuje nejvíce, konkrétní informace v případě materiální či finanční podpory a také aktuality. Webové stránky dali během několika málo dní dohromady zaměstnanci Mezinárodního centra klinického výzkumu, které je součástí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Své služby nabízejí i jako dobrovolníci – stejně tak někteří zaměstnanci nemocnice, pracující v administrativě. Proto na speciálním webu vznikla i samostatná sekce „zaměstnanci.“

„Solidarita lidí je úžasná, chtějí se zapojit a pomáhat. Musím přiznat, že jsem nečekal, jak se někteří nezdravotničtí zaměstnanci pustí do organizování dobrovolnictví, šití roušek nebo třeba zrovna vytvoření webových stránek, které vznikly neuvěřitelně rychle. Všichni si zaslouží velké poděkování,“ dodal ředitel Vlastimil Vajdák.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes zahájila skupinové hlídání dětí svých zaměstnanců. Cílem je umožnit zdravotníkům chodit do práce a dělat to, co je aktuálně nejdůležitější – věnovat se nemocným. Využila k tomu dobrovolníky převážně z řad studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, zapojili se ale také dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny nebo zaměstnanci nemocnice, kterým to dovoluje pracovní agenda.

Hlídání je určeno pro děti od tří do deseti let, což je ojedinělé, protože zaměstnavatelé nabízejí častěji možnost hlídání pouze pro děti školou povinné. Hlídání probíhá ve všední dny od 6 do 19 hodin v prostorách detašovaného pracoviště mimo areál Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pro děti je připraven pestrý program, stravu si kvůli hygieně děti nosí z domova.

Děti zaměstnanců jsou rozděleny do skupinek, kdy na jednoho dobrovolníka připadá zhruba pět dětí podobného věku. „Program jim vymýšlí dobrovolníci na míru, ale v prostorách jsou samozřejmě zajištěné hračky a materiál k výtvarnému tvoření,“ řekla koordinátorka projektu a vedoucí Odboru vzdělávání FNUSA Mgr. Dagmar Klimentová. Dodala také, že na programu spolupracují s DobroCentrem u sv. Anny, které pro děti připravuje jednorázové akce. Těšit se tak mohou třeba na návštěvu canisterapeutických psů nebo tematické dílničky.

Všechny čtyři „třídy“ i „kino“, kde se děti mohou dívat na pohádky, jsou pravidelně dezinfikovány. Hlídající dobrovolníci i děti nosí po celou dobu hraní roušky, které si přináší z domova. Rodičům však v tomto ohledu pomohlo Komunitní centrum Žirafa z Bílovic nad Svitavou, které roušky v dětské velikosti našilo a pro účely hlídání dětí zaměstnanců FNUSA věnovalo.

„Možností hlídání dětí se snažíme našim zaměstnancům ulehčit současnou situaci a zároveň jim umožnit dále docházet do nemocnice, kde je nyní potřebujeme víc než kdy před tím,“ vysvětlil ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a doplnil, že aktuálně služby využívá 18 dětí s tím, že je k dispozici ještě několik volných míst.

Nemocnice svým zaměstnancům nabízí také zprostředkování individuálního hlídání v domácnosti dobrovolníky z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity nebo studentského spolku Agora.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

V souvislosti s aktuální epidemiologickou situací se můžeme setkat s mnoha nepodloženými doporučeními, jak nákaze COVID-19  zabránit prostřednictvím výživy. Nutriční terapeutky z Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně daly dohromady deset tipů, kterými můžeme imunitní systém alespoň podpořit.

„Prozatím není známá žádná speciální dieta či potravina, která by nás zaručeně ochránila před nákazou. Nicméně existují určitá doporučení, která mohou příznivě ovlivnit funkci imunitního systému,“ vysvětlila nutriční terapeutka Mgr. Veronika Volavá z Oddělení léčebné výživy FNUSA.

Měli bychom dbát na vyvážený a pestrý jídelníček, bohatý na všechny základní živiny. Důležitý je dostatečný příjem kvalitních zdrojů bílkovin (libové maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, luštěniny) a ovoce a zeleniny, kterých bychom denně měli sníst minimálně půl kila. „Preferujte druhy bohaté na vitamin C. Hojně se vyskytuje v citrusech, kiwi, mangu, brokolici, paprice, rajčatech nebo třeba i v kysaném zelí,“ vyjmenovala nutriční terapeutka.

Kysané zelí a další fermentované potraviny (zakysané mléčné výrobky, tempeh) jsou dobré také pro svůj obsah zdraví prospěšných bakterií, které jsou důležité pro správnou funkci střev a imunitního systému. Zvýšit bychom v době vysokého rizika infekce měli také příjem omega-3 mastných kyselin a vitaminu D – obojí můžeme doplňovat také formou potravinových doplňků.

„Omezit bychom naopak měli konzumaci vysoce zpracovaných potravin s nadbytkem cukru, soli a nasycených tuků. Typicky polotovary, instantní pokrmy, nekvalitní cukroviny, náhražky čokolády, chipsy, jídlo typu fast food,“ doplnila za Oddělení léčebné výživy FNUSA Bc. Tesařová Markéta, DiS.

V kuchyni bychom pak měli dodržovat zvlášť striktně hygienu – důkladně si umývat ruce a zamezovat křížové kontaminaci mezi syrovými a tepelně zpracovanými potravinami. Pro správné fungování imunitního systému je kromě vyvážené stravy důležitý také dostatečný příjem tekutin, spánek a pravidelný pohyb.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Nemocnice Na Homolce jsou dvěma nemocnicemi, které se zaměří na pacienty s onemocněním COVID-19 v těžkém stavu. Na Moravě tedy FNUSA a FN Brno vytvoří společný tým pro rozdělení ostatní jinak nezastupitelné zdravotnické péče v kraji. 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vyčlení v první fázi 30 intenzivních lůžek, připravených pro pacienty z celé Moravy, pozitivní na COVID-19, kteří budou potřebovat napojení na plicní ventilaci. Cílem této centralizace nemocných je zabezpečení adekvátní péče s co nejlepším výsledkem. „Zatím naštěstí takové pacienty na Moravě neregistrujeme, takže tento počet lůžek by měl být v první fázi dostačující. Intenzivní ventilovaná lůžka budou vyčleněna na anesteziologicko resuscitační klinice a jednotkách intenzivní péče na dalších našich klinikách,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že zatím nebude nutné přesouvat pacienty z těchto klinik do jiných nemocnic. „Taková situace ale může nastat, proto musíme mít předem domluveno, kde bude poskytována superspecializovaná péče. V případě velkého množství těžkých pacientů s COVID-19 určí Ministerstvo zdravotnictví ČR, do kterých nemocnic se budou přesouvat akutní pacienti s jinými onemocněními nebo úrazy.“

Fakultní nemocnice Brno bude i nadále dělat tzv. filtr. Znamená to, že pacientům udělá a vyhodnotí stěry, popřípadě je hospitalizuje na svém infekčním oddělení. Tento algoritmus se nemění.

Fakultní nemocnice u sv. Anny by měla tento týden také dostat z Ministerstva zdravotnictví ČR mnohem více ochranných pomůcek. Chybí především respirátory, stále rychleji ubývá i roušek.

 

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavřela všechny vstupy do areálu, otevřen zůstává pouze hlavní vchod na Pekařské ulici do tzv. Hansenovy budovy. Omezen je také vjezd z Mendlova náměstí, umožněn bude pouze invalidům a nemohoucím pacientům. Peším je zde vstup zakázán. Důvodem opatření je snaha minimalizovat rizika spojená s výskytem nového koronaviru.

„Žádáme veřejnost o pochopení tohoto opatření a děkujeme za vstřícnost. Snažíme se ochránit pacienty, personál, i veřejnost,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že se ve Fakultní nemocnici u sv. Anny od minulého týdne pravidelně schází epidemiologický štáb, který řeší aktuálně všechny změny a opatření.

Na provoz FNUSA začíná dopadat i zavření škol, kvůli omezenému počtu personálu bylo nuceno uzavřít 10 lůžek (z celkového počtu 43) urologické oddělení. „Zvažujeme nyní několik variant, jak rodičům z řad zdravotnického personálu pomoci s dětmi tak, aby se zase mohli vrátit do práce,“ dodal ředitel Vlastimil Vajdák.

V úterý 10. března také vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny zakázalo a zrušilo všechny pracovní cesty zaměstnanců nemocnice i jejího výzkumného centra do zahraničí. Rovněž zrušilo všechny akce pro veřejnost i zaměstnance, které nemocnice měla pořádat ve svém areálu nebo i mimo něj. Dotklo se to například velké mezinárodní konference Věda a konopí, která se měla konat 22. dubna v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Akce byla přeložena na podzim.

 

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Nemocnice v bulharském městě Pleven oslovila neurochirurgy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s prosbou o spolupráci. Tamní kardiology již v minulosti školili odborníci z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Nyní se v Plevenu rozhodli rozvíjet neurochirurgii. Do Bulharska budou průběžně jezdit tři lékaři.

Nemocnice „Heart and Brain Center of Excellence“, v bulharském Plevenu byla původně koncipována jako kardiologický institut, který se postupně rozšířil o neurologii a neurochirurgii. Podle přednosty Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Radima Jančálka bude mít spolupráce s nemocnicí v Plevenu několik fází. „Celkový plán je na dva roky s tím, že ze začátku tam budeme jednotlivě jezdit, školit a nastavovat spolupráci, potom budeme provádět dohled u operací a předávat jim praktické zkušenosti. V závěru se přijede tým bulharských neurochirurgů podívat k nám do Brna. Jejich zájem nás samozřejmě těší. Považují nás za vynikající pracoviště, jehož úrovně by v budoucnu chtěli dosáhnout.“

Neurochirurgie v Plevenu se doposud zaměřovala převážně na operační výkony týkající se páteře. „V Bulharsku není tak široká síť neurochirurgií jako u nás a operační zákroky si navíc pacienti musí částečně platit, takže přicházejí do nemocnice spíše pozdě, v daleko horším stavu, a jejich léčba je náročná. Co se týče operací hlavy, pracoviště disponuje na bulharské poměry velmi dobrým vybavením, ale stále má velké personální limity a malé zkušenosti s operacemi mozku. U operace jim například chybí možnost monitorace neurologických funkcí. Zatím dělají pouze základní věci a rádi by se pustili i do složitějších zákroků. V tom jim určitě můžeme pomoci,“ upřesňuje Radim Jančálek.

Nemocnice v bulharském Plevenu je zhruba tři hodiny cesty od hlavního města Sofie směrem na sever k rumunským hranicím. Na rozdíl od jihu země, který je turistickou oblastí, na severu většinou nemají obyvatelé potřebu umět cizí jazyk. Proto je i komunikace v samotné nemocnici složitější. „Lékaři hovoří anglicky alespoň částečně, sestry umí jen základy, takže komunikace s týmem není jednoduchá, ale dá se zvládnout. Horší je komunikovat s pacienty, kteří často umí pouze bulharsky. Takže když po mně chtěli konzultaci s pacientem, musel mi tlumočníka dělat mladší bulharský kolega a následně pak za mě sepsat i zprávu“, říká s úsměvem profesor Jančálek, ale zároveň dodává, že hlavní smysl celé „mise“ je především o komunikaci se zdravotníky tak, aby byli schopni samostatně pracovat. „Věřím, že se nám to podaří, a že za dva roky v Bulharsku něco vybudujeme. Hlavní vize je jasná – pomoci lékařům a tím i místním pacientům,“ uzavírá téma přednosta Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU Radim Jančálek.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz