Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prosí veřejnost, aby omezila svůj pohyb i pobyt v areálu nemocnice na minimum. Lidé tím pomůžou chránit nejzranitelnější skupinu, tedy pacienty, zdravotnický personál i sami sebe. Výzva je určena především těm, kteří si přes areál zkracují cestu, nebo v nepřiměřené míře doprovází své blízké.

„Lidé by měli v této době zodpovědně zvážit, zda je jejich přítomnost v areálu nemocnice nezbytná. Ne ve smyslu odkládání návštěvy lékaře, ale zda je například nutné s sebou na vyšetření brát doprovod,“ uvedl lékařský náměstek MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. Samozřejmostí při vstupu do areálu nemocnice je dodržování preventivních hygienických opatření, jako jsou bezpečné rozestupy, častá desinfekce rukou a nošení roušek ve všech vnitřních prostorách.

„Zároveň bych rád apeloval na pacienty, aby v případě jakýchkoliv příznaků, které by mohly souviset s onemocněním COVID-19 (zvýšená teplota, kašel apod.), do nemocnice nechodili. Nejprve je potřeba zavolat praktickému lékaři, se kterým si domluví další postup,“ doplnil Jindřich Olšovský.

Od konce minulého týdne ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně platí také zákaz návštěv hospitalizovaných pacientů. „Omlouváme se pacientům a jejich příbuzným, ale tímto krokem chráníme především zdraví hospitalizovaných osob. Děkujeme proto za pochopení a respektování opatření,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jana Zvěřinová. Zákaz návštěv platí do odvolání.

Český patent a užitný vzor (tj. ochrana poskytována technickým řešením, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti, a která jsou průmyslově využitelná), jsou nejnovější výsledky práce vědců z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Nová řešení pomůžou zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění.

Na vynálezu střídavého elektroporačního generátoru se velkou měrou podíleli vědci z týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie pod vedením MUDr. Zdeňka Stárka, Ph.D. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale hrozí poškození okolních struktur, např. jícnu. Vhodnou alternativou překonávající výše zmíněné limity jsou netermální metody ablací, kterými se lze vyhnout komplikacím typických pro standardní ablační terapie. Doposud však neexistovalo řešení, které by nezahrnovalo celkovou anestezii či riziko svalových kontrakcí.

Elektroporační generátor je netermální zdroj energie, který je první alternativou k současné termální technologii umožňující ablaci srdeční tkáně. „Tento zdroj energie je v mnohém lepší, než stávající technologie s ohledem na bezpečnost a trvalé udržení normálního srdečního rytmu. Střídavý elektroporační generátor byl připraven jako první a doposud jediný elektroporační generátor připravený přímo pro intervenční elektrofyziologii“, uvedl MUDr. Stárek.

Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně. V současnosti je podán také evropský patent.

V letošním roce byl také zapsán užitný vzor s názvem „Skríningová diagnostická sada pro detekci histonů v extracelulárních histonových komplexech“ (Screening diagnostic kit for detecting histones in extracellular histone complexes).

Histony jsou jeden ze základních stavebních prvků chromatinu (komplexu DNA a některých proteinů). Jde o bílkoviny rozpustné ve vodě, na které je namotáno volné vlákno DNA, čímž vzniknou nukleosomy. Vlákno s nukleosomy se stáčí jako telefonní kabel do smyček, které jsou tu a tam přichyceny na proteinové lešení (protein scaffold) a dohromady vytváří chromozom.

Histony se nachází v jádru buněk a po jejich smrti se uvolňují do krve. Zvýšené hodnoty histonů, ať už samotných či v neporušených nukleosomech v krevním řečišti jsou jedním z biomarkerů při prognóze a diagnóze několika typů rakoviny, mozkové mrtvice či sepse. „Tento užitný vzor se zaměřuje právě na histony, na jejich detekci, kvantifikaci a vizualizaci,“ uvedl Manlio Vinciguerra Ph.D. MSc, vedoucí výzkumného týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí FNUSA-ICRC. Části chromatinu nalézající se mimo buňku jsou slibnými „tekutými biopsiemi“, hlavním neinvazivním nástrojem pro personalizovanou medicínu. Jejich použití je však spojeno s obtížemi, mezi které patří zejména nutnost jednoznačného genetického určení, ze kterých tkání tyto části pochází. V případě v případě matky a plodu nebo zdravých a nádorových buněk je to snadno odlišitelné. Komplikovanější je to v případě, když histony a DNA nelze rozlišit mezi „já“ a „ostatní“, ale jsou geneticky totožné. „I některá kardiometabolická onemocnění jsou spojena se zvýšením výskytu fragmentů chromatinu v krvi, nicméně je doposud nešlo monitorovat,“ upozornil Vinciguerra. Řešením by mohla být změna stávající metodiky analýzy tekutých biopsií. „V současné době je přístup řekněme DNA-centrický, my bychom ho chtěli změnit a zaměřit se na konkrétní histony obsažené v chromatinu,“ doplnil Vinciguerra. Princip spočívá v inovativní zobrazovací metodě založené na multispektrálním zobrazovacím průtokovém cytometru. „Pokud víme, tak tato aplikace na screening histonů není v současnosti používána, což bychom chtěli změnit,“ uzavřel Vinciguerra.

Užitný vzor je zapsán společně s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR v Brně.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Karolína Vařáková (28 let) je mladá žena, kterou ještě jako studentku v 21 letech postihla cévní mozková příhoda. Mrtvici přežila a je bez následků, i když stále musí brát léky. Po uzdravení se zapojila jako dobrovolník do preventivního vzdělávacího programu Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nazvaného HOBIT (Hodina BIologie pro živoT).

„Jednoho rána jsem se doma v Brně probudila, vstala z postele a zatmělo se mi před očima. To se občas může stát každému. Jenže ono to nepřestávalo, bylo to naopak čím dál horší. Volala jsem rodičům do Zlína a během telefonátu jsem najednou přestávala cítit koutek, začínala hůř mluvit… Pak mi spadla ruka i s telefonem a nakonec jsem upadla do bezvědomí,“ popisuje ještě i teď po letech emotivně Karolína Vařáková. Rodiče mezitím zavolali rychlou záchrannou službu. „Operátorky se mi snažily dovolat, já jsem se chvilkami probírala, viděla jse m, že mobil zvoní, ale cítila jsem se jako hadrová panenka, nemohla jsem se pohnout.“ Když se Karolína naplno probrala z bezvědomí, měla pocit, že nic nemá smysl, a že bude nejlepší se vzdát, protože na tomhle světě už pro ni všechno skončilo. „Naštěstí to netrvalo dlouho a myšlenkově jsem se zase vzchopila. Došlo mi, že musím bojovat, a že mám pro koho žít. Ale bylo to těžké, nemohla jsem se hýbat, špatně se mi dýchalo a bylo mi na zvracení,“ doplňuje Karolína.

K dívce přijeli lékaři během patnácti minut a dovezli ji rovnou na iktovou jednotku do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tam na CT zjistili, že má centimetrovou sraženinu v bazilární tepně, což je nejdůležitější tepna, přivádějící krev do mozku. „Na sále mi zavedli přes třísla do hlavy katetr se speciálním košíčkem, který zachytil sraženinu a vytáhl ji ven. Po probuzení mi najednou došlo, že zase všechno cítím. Byl to neuvěřitelný pocit,“ konstatuje Karolína Vařáková.

Celá „akce“ od vzniku tzv. mrtvice až po zákrok trvala 30 minut. Čas hrál obrovskou roli, vše totiž proběhlo rychle a CMP tak nestihla „napáchat“ velké škody. Roli hrál také věk pacientky. „Mladých pacientů s CMP celosvětově přibývá, což částečně souvisí se zhoršujícím se životním stylem. U nás na klinice máme běžně pacienty mladší 50 let. V České republice jsou řádově léčeny stovky dětí s cévní mozkovou příhodou,“ uvádí vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a neurolog I. neurologické kliniky FNUSA a  LF MU prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Karolína Vařáková od té doby spolupracuje právě s jeho týmem v preventivně vzdělávacím programu HOBIT, který pomocí webové platformy vzdělává školáky o tom, jak správně reagovat při vzniku cévní mozkové příhody. Karolína této snaze velmi pomáhá, setkává se se studenty, vypráví jim svůj příběh, odpovídá na otázky. „Za dobu, kdy se věnujeme osvětě laické veřejnosti o mrtvici, se sdílení osobního příběhu ukázalo jako nejsilnější způsob, jak na závažnost onemocnění upozornit. Díky tomu, že příběh předává mladý člověk, si lidé uvědomí, že se onemocnění nevyhýbá ani mladší generaci, a je potřeba o své zdraví dbát kontinuálně celý život. Příběh Karolíny navíc potvrzuje to, co se lidem snažíme předat – tedy že pro záchranu života je nutné jednat rychle a ihned volat 155. Právě díky včasné pomoci okolí se podařilo Karolínu nejen zachránit, ale umožnit jí návrat do běžného života,“ upřesňuje prof. Robert Mikulík.

Do programu HOBIT je nyní zapojeno 114 základních škol a víceletých gymnázií v České republice. Již více než 10 tisíc dětí má díky němu povědomí o tom, jak zachránit život při cévní mozkové příhodě nebo srdečním infarktu. Školy se mohou zapojit kdykoliv, zdarma a bez administrativní zátěže. Podrobnosti najdou zájemci na webových stránkách www.projekthobit.cz

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Rozštěpová poradna, fungující v minulosti na Klinice plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, rozšířila nově ve spolupráci s Klinikou otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU své služby pro pacienty tak, aby měli všechna vyšetření na jednom místě. Zatímco dříve museli zvlášť absolvovat ORL vyšetření na jiném pracovišti a znovu přijít s výsledkem, nyní vše zvládnou tzv. pod jednou střechou.

Rozštěpové centrum Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA je jedním ze dvou v České republice, vzniklo již v roce 1949 – spolu se vznikem kliniky. Samotná rozštěpová poradna začala fungovat v roce 2016. „Díky poradně se všichni odborníci multidisciplinárního týmu scházeli u pacienta a společně plánovali další směr léčby. Pacient již tak „nepobíhal“ mezi jednotlivými lékaři a společné rozhodování omezilo i počet dalších kontrol pacienta,“ přiblížil přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie FNU  SA a LF MU MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. a dodal, že nyní došlo k inovaci poradny obohacením o další simultánní vyšetření přímo na místě. Rozštěpová poradna se tak přesunula do třetího patra Hansenovy budovy (Pekařská ulice), přímo na Kliniku otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU.

„Vedle základního ORL vyšetření je standardně  prováděno flexibilní videoskopické vyšetření dutiny nosní, hltanu a hrtanu, včetně posouzení patrohltanového uzávěru. Součástí endoskopické věže je kamerový systém se zobrazovací jednotkou, umožňující  okamžité mezioborové posouzení lokálního nálezu. Samozřejmostí je archivace endoskopických nálezů, což je podstatné nejen pro primární diagnostiku, ale i poléčebné hodnocení efektivity operace a dispenzarizaci pacientů s rozštěpovými vadami. Rozštěpová poradna je situována do foniatrické části audiologického oddělení ORL kliniky a je tak rovněž okamžitě dostupné audiometrické a případně  tympanometrické vyšetření.“ doplnil přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU doc. MUDr. Břetislav Gál, Ph.D.

Rozštěpové vady obličeje jsou nejčastější vrozenou vývojovou vadou hlavy a krku. Incidence vady je v České republice zhruba 1,8 dítěte s rozštěpem na 1000 zdravých dětí. Tato vrozená vada s sebou nese následné postižení obličejového a dentálního vývoje, postižení řeči a sluchu. Péči o dítě s rozštěpem obličeje se věnuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně multidisciplinární tým specialistů. Tvoří ho plastičtí chirurgové, pediatr, ortodontista, foniatři a ORL lékaři, klinický logoped a fotograf. „Věříme, že nové možnosti rozštěpové poradny ocení hlavně naši společní pacienti, a že jim takto alespoň částečně usnadníme nelehkou léčbu vrozené vady, která provází pacienta od narození až do dospělosti,“ dodal přednosta plastiky Zdeněk Dvořák.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Hned dvě pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou mít od září nové přednosty I. dermatovenerologická kliniky FNUSA a LF MU a Ústav soudního lékařství FNUSA a LF MU.

Od 1. září nastupuje do funkce po úspěšném absolvování výběrového řízení nová přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anně v Brně a LF MU doc. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D. Hana Jedličková přichází do FNUSA z FN Brno, kde působila jako ambulantní specialistka od roku 2018. Předtím však pracovala ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a to celých 29 let (nastoupila zde jako absolventka LF MU). Doc. MUDr. Hana Jedličková nahradí ve funkci stávajícího přednostu prof. MUDr. Vladimíra Vašků, CSc., který ve FNUSA pracoval 39 let (od roku 2005 jako přednosta I. dermatovenerologické kliniky).

1. září bude do funkce uveden po úspěšném absolvování výběrového řízení také nový přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Mgr. Tomáš Vojtíšek, Ph.D. Tomáš Vojtíšek nastoupil do FNUSA „na soudní“ jako čerstvý absolvent, v nemocnici pracuje 22 let. Kromě medicíny absolvoval také Právnickou fakultu MU. Tomáš Vojtíšek nahradí prof. MUDr. Miroslava Hirta, CSc., který ve funkci přednosty Ústavu soudního lékařství FNUSA pracoval 26 let (ve FNUSA celkem 45 let).

„Rád bych oběma pánům poděkoval za jejich úžasnou a dlouholetou profesionální práci pro Fakultní nemocnici u sv. Anny. Jsou obrovskými kapacitami ve svých oborech, v naší nemocnici zůstanou pracovat i nadále v rámci malých úvazků a mohou tak předávat své zkušenosti mladším kolegům,“ řekl ke generační výměně na dvou postech přednostů ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.

prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Metabolická jednotka intenzivní péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se přestěhovala do nových, zrekonstruovaných prostor. Modernější zázemí ocení pacienti i zdravotnický personál.

Metabolická JIP je využívána pacienty s akutním i chronickým selháním ledvin a jater, s nespecifickými střevními záněty, s akutními komplikacemi diabetes mellitus nebo s akutními intoxikacemi. „Přestěhováním se do zrekonstruovaných prostor jsme získali modernější zázemí, které svým uspořádáním a velikostí odpovídá požadavkům JIP. Vznikl samostatný filtr pro personál se sociálním zařízením, dvě WC – pro imobilní a běžné pacienty, bezbariérová koupelna. Máme také větší prostory kolem lůžek pacientů a obrovskou výhodou je chlazení prostor, kdy je udržována optimální teplota celého pracoviště,“ popsal nové prostory Tomáš Rybnikář, staniční sestra metabolické JIP, která je součástí II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

Vedoucí lékař metabolické JIP MUDr. Aleš Průcha oceňuje na novém pracovišti zejména prostornost. „Dříve jsme měli opravdu stísněné prostory, což neodpovídalo potřebám moderní JIP a komplikovalo provoz. Nemluvě o teplotě, která vlivem špatného stavu oken a bez kvalitní vzduchotechniky v létě stoupala opravdu vysoko. Ocení to především pacienti, kteří u nás mohou být v případě závažnějších chorob hospitalizováni týdny i měsíce,“ doplnil Aleš Průcha.

Metabolická JIP je nyní nově umístěna v budově J (předtím budova P). Rekonstrukce prostor probíhala od března do července 2020 a stála necelý milion korun.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Česko-finská spolupráce výzkumného týmu Kardiovaskulární systémy – mechanobiologie (CSM) Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Oddělení výzkumu biomateriálů na Univerzitě ve finském Turku má první výsledky. V magazínu pro tkáňové inženýrství a regenarativní medicínu Journal of Tissue Engineering and Regenerative Medicine byl publikovaný článek „Osifikace indukovaná implantovaným biomateriálem: poznatky z použití in vivo a in vitro“ (Biomaterial and implant induced ossification: in vitro and in vivo findings), který se zabývá vhodností použití sklokeramického biomateriálu jako náhražky lidských kostí

„Konkrétně šlo o kompozitně-bioaktivní sklo vyztužené vlákny (Fiber-reinforced composite–bioactive glasses FRC-BG) a jeho použití při defektu lebeční kosti,“ uvedla Stefania Pagliari, Ph.D. z výzkumného týmu CSM. Ten může být výsledkem traumatického poškození mozku, infekce, vrozené anomálie nebo tumoru. Cílem kranioplastické chirurgie je rekonstrukce kostního defektu pro fyzickou ochranu mozkových tkání, udržení fyziologických podmínek mozkové perfuze a tlaku a dosažení optimálního kosmetického výsledku po operaci. Autologní transplantace kosti (přímo od pacienta) je standardní metodou pro léčení kostních defektů, nicméně množství a kvalita kostí, které lze získat, je velmi omezená, což omezuje její použití u velkých defektů. Jako alternativa bylo dosud vyvinuto několik biomateriálů pro opravu kostí, které jsou v současné době zkoumány v řadě klinických studií.

Cílem této práce bylo ověřit použití FRC-BG jako náhražky kostí jak v experimentech in vivo (u pacienta), tak in vitro (v laboratoři). Výsledky in vivo ukázaly, že FRC-BG, který byl umístěn po dobu pěti měsíců u 53letého pacienta, byl schopen podporovat tvorbu nové kostní tkáně spolu s kapilárami a velkými krevními cévami v blízkosti implantátu (Obrázek 1). Studie in vitro paralelně odhalily schopnost těchto bioaktivních skel podporovat růst a diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk odvozených z tukové tkáně v kostních buňkách (Obrázek 2).

Jak klinické, tak in vitro výsledky prokazují vhodnost FRC-BG pro usnadnění opravy kostí a podporují jejich použití k vyvolání osteogenního potenciálu autologních mezenchymálních kmenových buněk, aby se upřednostnil proces hojení kostních defektů, přičemž se minimalizuje riziko odmítnutí a infekcí pro pacienta.

Článek naleznete zde: https://doi.org/10.1002/term.3056

(Obr. 1)

(Obr. 2)

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, tisková mluvčí FNUSA a FNUSA-ICRC, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR manager FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

V letošním roce vrcholí výzkumný projekt stomatologů ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jeho cílem bylo ověřit nový léčebný přístup k léčbě parodontitidy, chronického zánětlivého onemocnění závěsného aparátu zubů. Lékaři ve výzkumu nově spojili hojící se tkáň s acetylsalicylovou a omega-3 mastnou kyselinou.

Projekt probíhal čtyři roky pod dohledem přednostky Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU, prof. MUDr. Lydie Izakovičové Hollé, Ph.D.. V samotném výzkumu spojili své síly lékaři z parodontologického oddělení kliniky s I. patologicko-anatomickým ústavem FNUSA a LF MU a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. Součástí projektu byl pokus na zvířeti a klinické ověření. „Snažili jsme se v projektu odpovědět na několik otázek: Je možné využít tělu vlastní hojící se tkáň k regeneraci zánětem podmíněného defektu? Lze ovlivnit průběh zánětu na úrovni syntézy mediátorů, které vedou k ukončení zánětu a obnově poškozené tkáně – lipoxinů a resolvinů? Můžeme k tomu využít acetylsalicylovou kyselinu a omega-3 mastné kyseliny? Mohl by tento přístup být využitelný v chirurgické léčbě parodontitidy?,“ vysvětluje MDDr. Filip Hromčík, lékař parodontologického oddělení stomatologické kliniky a student doktorského studia na LF MU.

Parodontitida je chronickým zánětlivým onemocněním, které vede k postupnému rozpouštění alveolární kosti kolem zubů, jejich viklavosti až ztrátě. Jde o onemocnění vyvolané zubním plakem, ale jeho negativní projevy (resorpce kosti, ústup dásně) jsou zprostředkované nepřiměřenou reakcí samotného organismu. Na původu onemocnění se podílí také genetická predispozice, životní styl a vnější faktory jako kouření a zejména zubní hygiena. Přehnaný zánět parodontu (dásně, kosti, periodontálních vazů) je způsoben neschopností organismu vypořádat se s infekcí v zubním plaku a nedostatkem za to zodpovědných buněčných mediátorů – lipoxinů a resolvinů. Jejich tvorbu/syntézu v buňkách lze vyvolat pomocí acetylsalicylové a omega-3 mastných kyselin. Pod vlivem vytvořených mediátorů se pak zastaví a „odklidí“ buňky zánětu a jejich produkty. A nejen to, podnítí přitom jiné buňky k obnově struktury a funkce postižené tkáně. „Navrhli jsme postup obohacení hojící se granulační tkáně o tyto kyseliny. Tkáň jsme po manipulaci vrátili zpět do původního ošetřeného parodontálního defektu. Zajímalo nás, jestli přítomnost obohacené granulační tkáně zlepší nebo zhorší hojení zánětu a zda přispěje k obnově kosti a dásní kolem zubů,“ popsal Filip Hromčík.

Tým nejprve na králičím modelu uměle navozené parodontitidy ověřil, že navržený postup spolu s odstraněním plaku a dráždění není horší než standardní chirurgická léčba a tedy nepoškodí pacienta. V rámci klinické fáze pak tým testoval nový postup u pacientů s pokročilou parodontitidou a výrazným úbytkem kosti kolem zubů. „Zjistili jsme, že EGT postup (enhanced granulation tissue) vede oproti standardní otevřené kyretáži k zisku asi 1 mm klinického úponu, tedy ke statisticky významnému zlepšení v hojení a příbytku parodontálních tkání – kosti a dásně. Vzhledem k hloubce defektů 5-10 mm je i jeden milimetr výrazným rozdílem. Navíc, přítomnost granulační tkáně během hojení evidentně nijak neohrozila průběh léčby.“ doplnil lékař parodontologického oddělení Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU Filip Hromčík. Zároveň za výzkumný tým dodal, že jde o přístup velice jednoduchý, snadno proveditelný a levný, oproti jiným možnostem regenerace parodontu. „Věřím, že po dalším zdokonalení by metoda mohla být využitelná i v léčbě jiných chronických zánětlivých onemocnění, jakými jsou revmatoidní artritida nebo ateroskleróza.“

 

 

V souvislosti s povinností předkládat test na koronavirus při cestě do Řecka, navyšují obě brněnské fakultní nemocnice své testovací kapacity. Odběrová místa budou dále od pátku 14. srpna 2020 v provozu po dva víkendy po sobě s tím, že každý z nich zajistí jedna fakultní nemocnice.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Odběry vzorků ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně probíhají v týdnu od 10. do 16. srpna mimořádně každý den, tj. včetně víkendu, v čase 7:00 až 15:30 hodin (v následujících týdnech opět jen v pracovních dnech). O tomto víkendu budou na rozdíl od standardního provozu stěry prováděny i dětem. Každý příchozí si musí předem zarezervovat přesný čas výkonu na webové stránce c19.fnusa.cz.

Spolu s rezervací termínu vyplní také formulář s potřebnými údaji, telefonické objednání proto není možné. „Prosíme zájemce, aby se k testu dostavovali přesně na rezervovaný čas, maximálně pět minut předem. Konkrétním časem odběru se snažíme zabránit kumulaci příchozích a zabezpečit tak co nejméně rizikový chod centra,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jana Zvěřinová.

Samoplátci za test zaplatí 1756 korun, vystavení certifikátu potvrzujícího negativní výsledek je přijde na 250 korun. Výsledek testu žadatelé získají nejpozději do 48 hodin od provedení výtěru.

Odběrové centrum pro testy na koronavirus se nachází v budově C v hlavním areálu nemocnice. Příchozím na odběr je vyhrazen pouze vstup z Leitnerovy ulice, odkud se dostanou na místo stěru po nejkratší možné, šipkami vyznačené trase. Areál FN tudy také opustí. Samozřejmostí je dodržování všech bezpečnostních a hygienických opatření včetně nasazené roušky i ve venkovních prostorech areálu.

Další informace jsou dostupné ZDE. S případnými dotazy se žadatelé mohou telefonicky obracet na číslo +420 543 181 111.

Fakultní nemocnice Brno

Odběrové stany FN Brno jsou v provozu celé prázdniny a postupně navyšují svoji kapacitu. Nyní fungují pondělí, středa a pátek v čase od 8.00 do 16.00 hodin.

FN Brno dále zajistí provoz testovacího stanu o víkendu 22. až 23. 8. 2020 v čase od 8 – 17 hodin (polední pauza 12 – 13 hodin).

FN Brno zajišťuje chod odběrových míst prostřednictvím vlastních personálních kapacit, kdy jsou zapojeny také složky nelékařských technicko – hospodářských pracovníků. Dále jsou zde přítomni medici LF MU spolu se zdravotníky FN Brno.

Veškeré další informace o testování včetně přesné lokace, mapy a rezervačního systému naleznete ZDE.

 

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otvírá od pondělí 10. srpna odběrové místo na test koronaviru. Testování je určeno zájemcům z řad široké veřejnosti se žádankou od lékaře nebo krajské hygienické stanice a také samoplátcům. Všichni se musí předem objednat pomocí online objednávkového formuláře (spuštěn 8. 8.) na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz. Bez objednání NEBUDE příchozí otestován.

Testování bude probíhat každý všední den od 7:00 do 15:30 hodin v budově C přímo v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pro příchozí bude vyhrazen vstup z ulice Leitnerova, která je nejblíže. „Vše bude přesně označeno, jen prosíme veřejnost, aby respektovala veškerá opatření a vchodem z ulice Leitnerova chodili opravdu jen lidé, kteří potřebují otestovat,“ uvedl provozní náměstek FNUSA ing. Petr Voráč.

Samozřejmostí je dodržování všech bezpečnostních a hygienických opatření včetně nasazené roušky. Informace o výsledcích testů obdrží lidé za 24 až 48 hodin od provedení stěru dle aktuálních kapacit.

Více informací a rezervační systém ZDE.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz