Se zhoršující se epidemiologickou situací také opět ubývá dárců krve. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se proto zapojila do projektu 450 ml naděje. Projekt je aktivitou Nadačního fondu naděje, který podporuje transfuzní stanice a odběrová centra po celé České republice.

Akce 450 ml naděje se v odběrovém centru Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně koná celý tento týden. Zájemci mohou krev darovat každý pracovní den v tomto týdnu až do 9. října, a to v čase 6:15–9:45 hodin. „Chtěla bych všechny pozvat, aby se nebáli a přišli krev darovat. Samozřejmě přísně dodržujeme veškerá hygienická a epidemiologická opatření, nemusí se ničeho bát. Krev je nenahraditelná tekutina, potřebují ji operovaní pacienti, zejména u některých akutních operací je opravdu velká spotřeba. Člověk sám nikdy dopředu neví, kdy bude krev potřebovat,“ řekla primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová.

Lidé, kteří darují krev tento týden, budou mít díky následnému slosování šanci proletět se balónem nebo získat na víkend k zapůjčení automobil Toyota Yaris. Kromě toho každý z dárců dostane řadu pozorností od sponzorů akce, například respirátor z nanovlákna značky Respilon, voucher 300 Kč do e-shopu Tikaro nebo ponožky s logem 450 ml naděje od společnosti Pondy K. Na místě je také možnost nechat si díky zdravotní pojišťovně RBP, generálnímu partnerovi akce, provést bezplatně InBody měření.

Momentálně chybí nejvíce krevní skupiny B+ a 0-. V Odběrovém centru Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny však přivítají a budou rádi za dárce jakékoliv krevní skupiny.

  

Smlouvu o vybudování společného pracoviště Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i. (VÚVeL), podepsali představitelé těchto dvou institucí – ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák a prof. MVDr. Alfred Hera, CSc., který je pověřený řízením VÚVeL.

Společné pracoviště bude sídlit v brněnském areálu Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. „Jedná se o výjimečný projekt, který díky kvalitní infrastruktuře a odborným expertízám výzkumného ústavu významně posune preklinický výzkum v naší nemocnici zejména v oblasti animálních modelů a laboratorních analýz. Půjde například o testování nových terapeutických přístupů nebo nových medicínských technologií pro léčbu kardiologických pacientů, konkrétně mohu zmínit další rozvoj našeho patentu – elektroporačního generátoru pro léčbu srdečních arytmií, “ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

„Rozvoj a realizace studií s využitím animálních modelů pro veterinární i humánní preklinické testování je jedním z klíčových cílů střednědobé koncepce VÚVeL jako resortní výzkumné instituce,“ upřesnil za Výzkumný ústav veterinárního lékařství prof. MVDr. Alfred Hera, CSc. „Obě organizace tímto krokem navázaly na dosavadní úspěšnou spolupráci. Nové společné pracoviště budou využívat výzkumní pracovníci partnerských institucí, přičemž náklady jejich práce hradí každá ze smluvních stran a na jeho provozu se podílejí společně,“ dodal Alfred Hera.

„Naše Mezinárodní centrum klinického výzkumu vkládá do společného projektu své odborníky a infrastrukturu pro řešení otázek týkajících se základního i preklinického výzkumu v oblasti kardiologie a neurologie. Předpokládáme, že nejvýznamnějším přínosem tohoto pracoviště bude úspěšné řešení multidisciplinárních projektů s přesahem od humánní medicíny po medicínu veterinární,“ doplnil Vlastimil Vajdák.

Nejbližším úkolem vzájemné spolupráce bude vytvoření harmonogramu společných experimentů na nadcházející pololetí. První z nich se uskuteční již v prosinci tohoto roku.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se kvůli zvýšenému počtu pacientů, kteří přišli k nutnému operačnímu zákroku a byli COVID pozitivní, musely začít odkládat některé plánované operace. Jak potvrdil MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D., přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU, prozatím se tento fakt týká pouze tohoto zdravotnického pracoviště.

Pro COVID pozitivní pacienty, kteří vyžadují zvýšenou péči, byla vyčleněna lůžka a personál na ortopedické jednotce intenzivní péče. Kapacity I. ortopedické kliniky jsou tak omezeny. „Nyní odkládáme velké operace endoprotéz, a to zejména u pacientů s komorbiditami (současný výskyt více nemocí), abychom mohli operované pacienty co nejdříve překládat z omezené kapacity oddělení JIP a minimalizovali počty odložených operací. Bohužel jsou to obvykle pacienti, kteří na operaci čekají rok i déle. Doufáme, že se epidemiologická situace brzy zklidní a my tyto pacienty budeme moci odoperovat v co nejbližším termínu. Naopak se snažíme neodkládat operace u pacientů, kteří už byli jednou odloženi při jarní vlně epidemie,“ uvedl přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D. Dodal také, že lékaři v žádném případě neodkládají akutní operace jako zlomeniny, infekce a stejně tak operace onkologických pacientů.

„V tuto chvíli odkládáme asi polovinu tzv. velkých operací. Někteří pacienti také sami volají a chtějí termín operace změnit na pozdější dobu, doufají, že za několik týdnů bude epidemiologická situace příznivější. S jistotou teď samozřejmě nikdo nemůže říci, kdy to nastane, věřím však, že všechny pacienty budeme moci znovu kontaktovat a operovat co nejdříve,“ dodal Tomáš Tomáš.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně ode dneška funguje tzv. rouškomat. Nemocnice tímto počinem vychází vstříc zejména pacientům, kteří přicházejí do jejího areálu před nebo po otvírací době lékáren a nemají s sebou žádné ochranné pomůcky.

Rouškomat je umístěn v Hansenově budově na Pekařské ulici, a to přímo ve vstupním vestibulu. Budova je otevřena v čase 5:00 – 20:00 hodin. „Automat nabízí klasické jednorázové roušky balené po dvou kusech (42 kč/2 ks), bavlněné dvou a třívrstvé roušky (70–150 Kč/kus), respirátory FFP2 (58 kč) a dezinfekci (59 kč). Platba je možná z hygienických a provozních důvodů pouze kartou,“ uvedl provozní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Petr Voráč.

Rouškomat zapůjčila nemocnici firma Foodex. Bavlněné roušky, které automat také nabízí, jsou vyrobeny v chráněných dílnách a nemocnice z prodeje každé z nich získá 50 korun na výlohy spojené s bojem proti onemocnění COVID-19.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí na celé planetě. I když moderní medicína dokáže řadu jejich fatálních následků odvrátit, prevence a případně poučená pohotová reakce zůstávají naprosto klíčové. I proto byl v roce 2000 Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen 29. září Světový den srdce.

Letos by kardiovaskulárním onemocněním měla být věnována pozornost o to vyšší, že v době pandemie onemocnění COVID-19 čelí kardiaci dvojí hrozbě. Jsou více vystaveni riziku při styku s novým typem koronaviru, což druhotně může vést k nebezpečnému odkládání vyhledání pomoci. Kampaň tak letošním podtitulem #UseHeart vybízí kromě jiného k tomu, aby lidé naslouchali svému srdci a nedovolili nemoci COVID-19 bránit v péči o své zdraví.

Stejně tak by lidé měli „zapojit srdce“ do volby životního stylu. „Prevence srdečních onemocnění je poměrně jednoduchá: nekouřit, alkohol konzumovat jen v malých dávkách (1-3 dl/den lépe ob den), udržovat si přiměřenou hmotnost, dbát na zdravou stravu s omezením živočišných tuků a mít dostatek pohybu – ideální je rychlá chůze, jízda na kole, plavání,“ říká prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodává, že opomíjet by veřejnost neměla ani pravidelné kontroly krevního tlaku, cholesterolu a cukru. „Samozřejmostí je nepřecházet virózy a jiná onemocnění,“ upozorňuje kardiolog.

Kardiovaskulární choroby jsou také jedním z hlavních směrů výzkumu i v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Jedním z projektů je Kardiovize Brno 2030, což je jediný program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě založený na analýze obyvatelstva. S osvětou v oblasti kardiovaskulárních onemocnění pomáhá také edukační program HOBIT (Hodina Biologie pro živoT) Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, který cílí primárně na děti. „Důvodů je hned několik. Kardiovaskulární onemocnění, jako je například srdeční infarkt, postihují čím dál mladší lidi. Je tedy důležité je vzdělávat nejen o prevenci, ale i o projevech a správné reakci na onemocnění,“ vysvětluje koordinátorka programu Ing. Hana Maršálková.

HOBIT se nezastavil ani v době krize, přešel do online podoby a je tak možné ho absolvovat distančně. „Program je volně dostupný všem školám a navíc je zcela nenáročný. Po registraci pedagog předá žákům přístupové údaje, spustí e-learning a pak už se jen pokochá výsledky třídy. Pro učitele, kteří však mají zájem do problematiky kardio a cerebrovaskulárních onemocnění více proniknout, jsme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou MU připravili akreditovaný kurz, který se uskuteční distančně 15. 10. a 24. 11.,“ doplnila Hana Maršálková.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se pravděpodobně zařadí mezi instituce, ve kterých se bude testovat vakcína proti nemoci COVID-19. Centrum nyní jedná s výrobcem o realizaci studie, řádově by mělo jít o stovky dobrovolníků.

Výzkum zaměřený na nalezení účinné vakcíny proti nemoci COVID-19 probíhá v současné době na celém světě. Světová zdravotnická organizace eviduje 169 kandidátních očkovacích látek, přičemž 26 z nich je již v poslední fázi testů. „V Brně by měla probíhat klinická studie ve třetí fázi, kdy je vakcína testována na vysokém počtu dobrovolníků a nepředpokládá se tedy výskyt velkého množství nežádoucích účinků,“ uvedl Pavel Iványi, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC realizuje desítky studií ve všech fázích. Ve třetí fázi se obvykle určitému vzorku dobrovolníků aplikuje vakcína a části placeba. Následně se pozoruje výskyt možných nežádoucích účinků, ať už prostřednictvím elektronických dotazníků nebo pravidelných kontrol u lékaře. „Vakcinační studie jsou pro nás velkou výzvou, doposud zde žádná podobná neprobíhala,“ řekla Ing. Lucie Tesárková, vedoucí Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC. „Byli bychom za tuto příležitost samozřejmě rádi a bereme to jako určité potvrzení toho, že je naše nemocnice medicínsky na velmi vysoké úrovni,“ dodal Ing. Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

O testování vakcíny proti onemocnění COVID-19 v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se rozhodne v nejbližších týdnech. V případě kladné odezvy centrum vypíše nábor dobrovolníků.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má v současné době na anesteziologicko resuscitační klinice čtyři pacienty s onemocněním COVID-19 v těžkém stavu. Vzhledem k přibývajícímu množství pacientů, kteří jsou hospitalizováni kvůli jiným zdravotním problémům a jsou pozitivní, nemocnice otevřela další izolovaná lůžka právě pro tyto pacienty.

Anesteziologicko resuscitační klinika FNUSA a LF MU má nyní celkem vyčleněných šest intenzivních lůžek pro pacienty s onemocněním COVID-19 ve vážném stavu. „Nyní máme na klinice čtyři takové pacienty, tři jsou na umělé plicní ventilaci, jeden je napojen také na mimotělní podporu výměny krevních plynů, přístroj ECMO,“ uvedl přednosta ARK FNUSA a LF MU prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., a dodal, že v případě rapidního navýšení počtu takových pacientů je nemocnice schopna „otevřít“ dalších šest lůžek. „To už bychom ale byli nuceni omezit plánované operace. Na těchto lůžkách máme momentálně běžné neinfekční pacienty, kteří potřebují intenzivní péči.“

Kvůli navyšujícímu se počtu pozitivních pacientů, kteří jsou v nemocnici hospitalizováni s jinými zdravotními problémy, bylo vyčleněno dalších 21 lůžek s rozvodem kyslíku. „Momentálně na tomto nově vytvořeném oddělení máme pět pacientů. Předpokládáme, že se lůžka postupně budou zaplňovat a samozřejmě máme připraven krizový scénář s dalšími dvaceti lůžky,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Pokud se bude situace zhoršovat, nevidím jako největší problém samotná lůžka, ale vytíženost a množství zdravotnického personálu. S tím souvisí i testování, které se snažíme průběžně navyšovat. Jsme částečně omezeni právě nedostatkem sester a v tuto chvíli čekáme také na dodání dalšího analyzátoru do našich laboratoří,“ dodal ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák.

Momentálně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně testuje denně zhruba 200 lidí – indikované pacienty, samoplátce, hospitalizované pacienty i zaměstnance. Ještě do konce tohoto týdne se kapacita navýší díky prodloužení otvírací doby odběrového centra, které bude fungovat až do 19 hodin.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ortopedové z I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU za sebou mají  10.000 operací náhrady kolenního kloubu. Přednosta kliniky Tomáš Tomáš odoperoval jubilejního pacienta v pátek 18. září.

První endoprotézu kolenního kloubu na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU implantovali lékaři v roce 1977, tedy sedm let po první náhradě kyčelního kloubu. Ve stejném roce pak bylo odoperováno prvních šest totálních náhrad kolenního kloubu, další rok to bylo 11 operací a další 18. Pro srovnání – v těchto letech bylo implantováno už 191, 214 a 220 náhrad kyčle.  Historicky tedy implantologie kolenního kloubu výrazně zaostávala za náhradami kyčle. Ještě v roce 1990 připadalo na 364 náhrad kyčle 22 náhrad kolenního kloubu.

„Tento fakt byl způsoben nejen nepoměrně složitějším operačním postupem při náhradě kolenního kloubu ve srovnání s kyčlí, ale i nedostačeným vybavením. Kolenní kloub je totiž ve své biomechanice podstatně složitější a ve srovnání s jednoduchým kulovitým kyčelním kloubem je jeho pohyb významně komplexnější. Kromě pohybů ve smyslu ohnutí a narovnání kloubu v něm dochází i k rotačním pohybům a posunům kloubní části stehenní kosti proti kosti holenní. K tomu byly první endoprotézy operovány bez jakéhokoli sofistikovanějšího instrumentária a operatér musel kosti do tvaru endoprotézy prostě opracovat dlátem,“ připomněl nelehký vývoj endoprotéz přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Až v polovině 90. let se zavedením inovativních postupů v operativě kolenního kloubu dochází k nárůstu operací. V roce 2000 bylo na I. ortopedické klinice implantováno 355 náhrad kolene vůči 486 náhradám kyčle. „V současné době na naší klinice implantujeme ročně přibližně 400 náhrad kolenního kloubu a 500 náhrad kyčle. Těmito počty patří I. ortopedická klinika v České republice stále k čelním pracovištím v endoprotetice,“ uvedl přednosta Tomáš Tomáš.

Endoprotetika kolenního kloubu je neustále zdokonalována. „Jsou využívány sofistikované postupy k implantaci – například počítačová navigace nebo na míru pacientovi vyrobené resekční šablony. Také biomechanika nových kolenních náhrad je nesrovnatelně propracovanější. I naši jubilejní desetitisící náhradu jsme implantovali pomocí nejnovějšího přístroje počítačové navigace, který nám umožnil přesné umístění implantované náhrady včetně vyvážení okolních měkkých tkání,“ doplnil přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Významné pocty se dostalo prof. MUDr. Ireně Rektorové, Ph.D., vedoucí lékařce Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus při I. neurologické klinice FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Do prestižní funkce byla na základě svých dosavadních aktivit a zásluh jmenována prezidentem společnosti na dva roky.

„Získání této funkce pro mne znamená samozřejmě velkou čest a ocenění mezinárodních aktivit a vědecké práce nejen mé, ale celého mého týmu,“ okomentovala prof. Irena Rektorová a dodala, že nabídka předsednictví byla trochu nečekaná. „Zjišťovala jsem si, co všechno bude moje funkce obnášet a chvíli jsem o svém dalším angažmá přemýšlela, protože to bude hodně práce navíc a už teď mám spoustu různorodých aktivit a funkcí,“ uvedla prof. Rektorová s tím, že pro ni nabídka byla ale natolik lákavá, že ji s chutí přijala. Doposud v organizaci působila jako předsedkyně a členka výboru vědeckého panelu Neuroimaging a jako členka výboru vědeckého panelu Higher Cortical Functions.

V rámci nové funkce ji čeká organizace edukačních aktivit Evropské neurologické akademie, přičemž hlavní událostí je organizace největšího neurologického kongresu – účastní se ho každoročně zhruba sedm tisíc neurologů. „V letošním roce proběhl virtuálně a přihlásilo se 40 tisíc účastníků z celého světa,“ uvedla prof. Irena Rektorová.

Kromě regionálních edukačních aktivit a specializovaných škol pro mladé neurology a neurovědce se EAN věnuje třeba také pořádání vzdělávacích kurzů v Africe. „Úkolem výboru, kterému předsedám, bude vybírat pro tyto pravidelné aktivity témata, řečníky, účastníky kurzů a edukační sekce pro hlavní kongres, ke kterým patří výukové kurzy, interaktivní sekce, „hands-on“ kurzy, soutěž kazuistik, sekce kontroverze v neurologii apod. Pro mne to bude obnášet mnoho telekonferencí a kontaktních schůzí se členy výboru a s vedením EAN, mnoho diskuzí týkající se směřování vzdělávání evropských neurologů,“ popsala prof. Rektorová.

Evropská neurologická akademie je nezávislá nezisková organizace, která sdružuje 47 národních neurologických společností včetně té české a reprezentuje více než 45 tisíc jednotlivců. Díky spojení nejlepších evropských lékařů, pedagogů a vědců v oboru organizace usiluje o co nejvyšší úroveň neurologické péče.

Prof. Rektorová na evropském kurzu, který ve FNUSA organizovala v listopadu 2019. Tématem bylo „Neuroimaging and Neurophysiology in Movement Disorders“.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity získal na XXVIII. sjezdu České kardiologické společnosti Zlatou medaili Libenského. Jedná se o nejvyšší ocenění této společnosti za celoživotní přínos kardiologii.

Prof. Jindřich Špinar je 18. nositelem této medaile z řad českých kardiologů. Je také absolutně nejmladším držitelem (60 let). „Je to pro mě obrovské vyznamenání, kterého si velmi vážím a beru ho jako ocenění mé celoživotní práce v oblasti kardiologie. Medaili dostávali doteď kolegové spíše k 70. či 80. jubileu, takže jsem takovou poctu ani neočekával,“ uvedl Jindřich Špinar.

Prof. Jindřich Špinar je mimo jiné zakladatelem pracovní skupiny srdeční selhání při České kardiologické společnost, je organizátorem mnoha odborných sympozií, zabývá se také registry pacientů se srdečním selháním a jejich vyhodnocováním, které napomáhá v prognózách tohoto onemocnění. Je také pedagogem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Práce mám pořád hodně, ale jsem i šťastným dědečkem,“ dodal s úsměvem Jindřich Špinar.

Sjezd České kardiologické společnosti probíhá tento týden, a to výjimečně ve virtuální podobě. Proto i prof. MUDr. Jindřich Špinar převzal významnou medaili zatím virtuálně. Osobně by ji měl – pokud to umožní epidemiologická situace – převzít v květnu 2021, kdy se uskuteční další ročník sjezdu.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz