Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění (ERN), konkrétně síť specializovaných pracovišť zaměřená na epileptologii (ERN-EpiCare) pořádá 28. května webinář pro lékaře. Hlavním přednášejícím akce, zaměřené na klinické projevy epilepsie temporálního laloku, je přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění byly ustanoveny začátkem roku 2017 na základě výzvy Evropské komise. Sdružují poskytovatele zdravotní péče z různých zemí EU, kteří zajišťují vysoce specializovanou péči zejména v oblasti vzácných onemocnění. Sekce EpiCare pořádá webináře pravidelně, jejich cílem je specializované vzdělávání neurologů a epileptologů. „Budu mít připravenu přednášku Co lze odvodit z projevů iktálního chování u pacientů s epilepsií spánkového laloku. Momentálně je již zaregistrováno několik stovek odborníků ze 70 zemí celého světa. Webinář tak bude mít velkou sledovanost a významný dosah, což mě samozřejmě těší,“ uvedl prof. Milan Brázdil.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Lékaři I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU provedli koncem minulého týdne unikátní operaci. Odoperovali pacientce v jeden čas oba kolenní klouby.

Pacientka trpěla artrózou obou kolenních kloubů. Vzhledem k oboustrannému těžkému postižení se ortopedové rozhodli pro operaci dvou totálních endoprotéz v jedné době. Tento postup je v České republice naprosto ojedinělý.

„Vyžaduje to velmi sehraný operační tým. Operace je rovněž náročná z hlediska logistiky, časové souslednosti operačního postupu, instrumentace a implantace. Důležitá je také dokonalá pooperační péče a rehabilitace. Provedení operace si můžeme dovolit s ohledem na nové trendy v před a pooperační péči od ovlivnění krvácení, přes prevenci trombózy až po novinky v rehabilitaci,“ uvedl jeden z operatérů, přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D. Dodal také, že operace obou kolen v jedné době vede k výraznému zkrácení doby léčby pacientky. Při běžném postupu by musela druhou operaci absolvovat za půl roku. Nyní operace trvala jen o něco málo déle (cca o 10 minut) než standardní náhrada jednoho kolenního kloubu, která běžně probíhá do jedné hodiny.

Oboustranná náhrada vyžaduje kromě zkušených rehabilitačních pracovníků také vybavení pracoviště rehabilitačními pomůckami jako například motorové dlahy, které pomáhají pacientům s rozcvičením operovaného kloubu. Nedílnou součástí je komplexní následná péče. „Spolupracujeme s lázněmi Darkov, kam pacienty překládáme k pooperačnímu cvičení s využitím možnosti cvičení v bazénu. U této pacientky bude hospitalizace jen o něco delší než při jednostranné náhradě, poté absolvuje rehabilitaci. Pokud nenastanou žádné komplikace, do půl roku bude normálně a bezbolestně chodit,“ dodal přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od pondělí 18. května po dvou měsících znovu otvírá všechny vchody do nemocnice. U dvou z nich zachová do konce měsíce také měření teploty termokamerou.

K hlavnímu vchodu z Pekařské ulice, který byl otevřen po celou dobu, přibude znovu venkovní vchod z Mendelova náměstí a vchody z ulic Leitnerova a Hybešova. V tzv. Hansenově budově u Pekařské ulice a uvnitř vchodu z ulice Leitnerova budou i nadále měřit teplotu termokamery, které má nemocnice pronajaty zatím do konce května.

„Vzhledem k uvolňujícím se opatřením a postupnému návratu k běžnému provozu nemocnice jsme se rozhodli umožnit pacientům i zaměstnancům vcházet do nemocnice všemi možnými vchody. Zároveň chci ale příchozí požádat, aby po vstupu do našeho areálu dodržovali bezpečnostní a epidemiologická opatření v čekárnách, ambulancích, na odděleních a klinikách a snažili se vyhovět nově zavedeným pravidlům,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Nemocnice se pomalu vrací k běžnému provozu, stále však platí zákaz návštěv na lůžkových odděleních jednotlivých klinik. Do ambulancí jsou pacienti zváni v časových intervalech, které by měli v zájmu ochrany svého zdraví i zdraví personálu nemocnice respektovat stejně jako pokyny ke zvýšené hygieně.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) jako první a zatím jediné pracoviště v České republice úspěšně odzkoušeli a zavedli metodu testování získané buněčné imunity proti onemocnění COVID-19. Metoda je klíčová k získání dat o této nemoci právě z pohledu buněčné imunity, o které se zatím ví velmi málo. Navíc může pomoci i v léčbě.

K testování získané buněčné imunity proti nemoci COVDI-19 používají vědci tzv. peptivátory. Ty jsou odvozeny od proteinů, které virus nese ve své struktuře. „Po styku peptivátoru s buňkami pacienta, který se s virem setkal, přesněji s podskupinou T-lymfocytů, jsou tyto lymfocyty schopny produkovat IFNy. IFNy v organismu dokáže navodit usmrcení buněk napadených virem, a zesílit odpověď imunitního systému. Takové lymfocyty lze pokládat za paměťové a přetrvávají v těle dlouhodobě, mnohem déle než protilátky,“ popisuje doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a dodává: „Vyizolování těchto specifických lymfocytů z krve pacienta, který onemocnění prodělal, a jejich transplantace, je obecně považováno za velmi slibnou léčbu onemocnění COVID-19.“

Rychlé a spolehlivé ustanovení této metody v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA se mohlo uskutečnit díky tomu, že laboratoře centra již mají zavedenou metodiku testování pro jiné viry (CMV a EBV, které mohou například způsobovat těžké mononukleózy). „Naše laboratoře se mimo jiné soustředí na výrobu takto aktivovaných T- lymfocytů pro léčbu infekcí u transplantovaných pacientů, u kterých antivirotika proti CMV a EBV nefungují. Doposud pacient, který nereagoval na léčbu antivirotiky, nebyl léčitelný a v 99% zemřel. Léky na potlačení imunitní odpovědi totiž kvůli transplantaci znemožňují aktivaci vlastního imunitního systému. Léčba je již ve světě i u nás pro celou řadu infekcí dostupná, pouze však ve speciálním režimu. Tento princip bychom chtěli v budoucnu použít i pro léčbu pacientů s COVID 19. Jednalo by se o přímou transplantaci paměťových buněk dárce, který již nemoc prodělal a účinnou léčbu bez vedlejších účinků antivirotik,“ doplnila doc. Irena Koutná a dodala: „Nyní se budou vědci snažit získat co nejvíce vzorků krve vyléčených pacientů, aby mohli co nejpřesněji zjistit, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu tohoto onemocnění, a budou sdílet nové poznatky se světovou vědeckou komunitou. Budou také zjišťovat, jaké je procento paměťových buněk, které by mohly být potenciálně transplantovány.  Bez těchto znalostí nelze přejít k vývoji samotného léčiva.“

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Mezinárodní den sester je připomínán na celém světě u příležitosti narození Florence Nightingale, zakladatelky ošetřovatelství, reformátorky nemocnic či veřejného zdravotnictví. Letos je 12. květen ještě významnější. Výjimečná žena se narodila před 200 lety a veřejnost si díky pandemii uvědomila více než kdy jindy potřebu ošetřovatelského personálu.

O Florence Nightingale (1820–1910) se učí na zdravotnických školách, doteď jsou aktuální některé její odborné texty. „Já sama vidím její odkaz v odvaze, s jakou se vzepřela tradičnímu plánovanému životu a zavedeným pravidlům, v trpělivosti prosadit nové věci i přes počáteční odmítavý postoj okolí, v důrazu, který kladla na vzdělávání, jež je nejlepší investicí, a v obětavé práci pro druhé.  A ztotožňuji se i s jejím vyjádřením „Jak málo se dá vykonat, pokud nás ovládá strach.“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Jana Zvěřinová. Její slova doplňují i další sestry. „Úlohu zdravotní sestry nejlépe vystihuje okřídlené přísloví: Zachráníš-li jeden život, jsi hrdina, zachráníš-li 1000 životů, jsi zdravotní sestra. Ve skutečnosti jsou nejen zdravotní sestry, ale také jejich kolegové zdravotní bratři a vlastně i další ošetřující a pečující personál hrdiny všedního dne. Jejich hrdinství a odvaha je doceněna většinou jen těmi, kteří si sáhnou na své zdravotní, fyzické nebo psychické, dno. Ti opravdu docení to, co děláme. A to je vlastně i důvod, proč to děláme. Máme rádi lidi a máme radost, když jim opět naskočí úsměv na tváři a my můžeme jejich neduhy spláchnout,“ uvádí Mgr. Monika Černá, sestra z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a další sestra, Mgr. Hana Žemlová z Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA dodává: „Postavení zdravotní sestry se od dob Florence velmi proměnilo, ale jako velmi zajímavý vnímám fakt, že mnohé „novinky“, které ona zavedla, jsou aktuální i v dnešní době. Doufám i v to, že v očích veřejnosti se naše povolání vyšplhalo na vyšší příčky v seznamu prestižních povolání, a to i přes mnoho televizních seriálů, které z reality práce zdravotníků neukazují prakticky nic.“

Na své povolání zdravotní sestry vzpomíná také bývalá zaměstnankyně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Věra Kubíčková. „Kdybych se mohla znovu rozhodovat, svou profesi bych neměnila. Ke spokojenosti s mým povoláním jistě přispělo i to, že jsem měla štěstí na dobré a přátelské kolegyně a i náročnou práci jsme dokázaly spolu zvládnout. Později došlo k velkým změnám v ošetřovatelství i vzdělávání sester. Většina mých kolegyň tyto změny akceptovala a mnohé začaly dále studovat. I v tom se naplňuje odkaz Florence Nightingale. Pro naši profesi je jistě nutná láska k povolání, která trvá po celou profesní dráhu a ta mě neopustila. Přinesla mi i pocit seberealizace, který stále pociťuji při vzpomínání na mé povolání – na to, že jsem byla sestra.“

Důvodů proč nebýt sestrou je mnoho. „To jistě ano. Je to práce na směny, fyzicky i psychicky náročné povolání, někdy čelíme slovní i fyzické agresi ze stran pacienta, máme vysokou zodpovědnost a neustálou možnost udělat chybu. Je to však také práce velmi rozmanitá, motivující, v každé době potřebná. Ale hlavně – profese sestry je naplňující a smysluplná!“ uzavírá téma Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA.

Mgr. Monika Černá z I. IKAK aktuálně pracuje i v covidové ambulanci.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Po operativě svůj provoz pomalu obnovují i jednotlivé ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Čekárny však podléhají zvýšenému hygienickému režimu, který minimalizuje riziko nákazy a odpovídá veškerým doporučeným standardům. Zdravotníci pacientům vzkazují: „Nemusíte se bát, návštěva nemocnice je při dodržování všech pravidel bezpečná.“

Epidemiologická a bezpečnostní opatření aplikovaná v ambulancích Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně popsala staniční sestra I. neurologické kliniky Kamila Roubalová: „Základ je desinfekce. Kromě toho, že máme pro příchozí po čekárně rozmístěné desinfekce s informačními pokyny a u vstupu také rukavice, frekventovaně desinfikujeme i samotné prostory. Pacienty objednáváme na konkrétní čas v půlhodinových rozestupech, aby se zde vždy sešel pouze minimální počet lidí. Zároveň je prosíme, aby zvážili nutnost doprovodu, případně jej eliminovali.“ To potvrzuje například pacientka z Brna, která dnes přišla na kontrolu sama. „Normálně by vedle mě seděl manžel, ale teď to nejde,“ říká dvaasedmdesátiletá žena. Naráží tím i na další opatření, a to úpravu sedacích míst – některá jsou dočasně přelepená, aby mezi čekajícími zůstávaly dostatečné rozestupy.

„Musím říct, že lidé jsou opravdu svědomití, opatření respektují,“ hodnotí vrchní sestra I. neurologické kliniky Ing. Marcela Staňková a dodává, že není důvod k obavám nebo odkládání vyšetření, vyžaduje-li jej zdravotní stav pacienta.

U vstupu do nemocnice stále probíhá měření teploty termokamerou, což umožňuje pohyb po nemocničním areálu pouze lidem bez teploty. „Pokud bychom tady na klinice přeci jen někomu naměřili teplotu vyšší než 37,5 °C, máme stejně jako na každém jiném pracovišti připravenou izolaci,“ dodává Kamila Roubalová z neurologie s tím, že v izolaci podstoupí pacient kromě vyšetření ve zvláštním režimu také test na koronavirus. Lékař pak podle výsledku určí další postup.

V nemocnici se dodržují i další epidemiologické a bezpečnostní zásady. „Jsme velmi rádi, že vedení FNUSA umožnilo od počátku testování na COVID-19 u všech pacientů přijímaných na lůžková oddělení,“ komentuje přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku doc. MUDr. Břetislav Gál, Ph.D. Až po negativních výsledcích testu je hospitalizovaný pacient zařazen na standardní lůžkové oddělení, do té doby je oddělen v prostorách se zvýšeným ochranným režimem. „Chtěl bych proto všem vzkázat, že ač jsme pracovištěm v „COVIDové“ nemocnici, jsme pracovištěm bezpečným,“ uzavírá Břetislav Gál.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Na pozici ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nastoupil 4. května 2020 po Gorazdovi Bernardovi Stokinovi, MD, Ph.D., manažer Pavel Iványi, LL.M., MBA.

Gorazd B. Stokin vedl centrum od samého počátku a za jeho působení se FNUSA-ICRC stalo mezinárodně uznávanou institucí a předním klinickým výzkumným ústavem v České republice. „Jsem rád, že se během mého sedmiletého vedení FNUSA-ICRC stalo tak úspěšným, a že jsem mohl propagovat český výzkum v zahraničí. Za toto období získalo FNUSA-ICRC více než sto grantů, bylo publikováno přes tisíc publikací, některé z nich v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech na světě. Bylo schváleno hned několik užitných vzorů, tři patenty byly schváleny a další podány a v neposlední řadě jsme vytvořili globální síť spolupráce mezi vědeckými institucemi a univerzitami. Za důležité považuji také to, že FNUSA-ICRC koordinovalo řadu klinických studií, které významně pomohly pacientům v Brně,“ uvedl Gorazd B. Stokin, který je neuro vědec a neurolog. Dodal, že do konce roku – než odjede za rodinou do Anglie – bude pokračovat ve FNUSA-ICRC jako vedoucí svého výzkumného týmu neurovědy.

„Chtěl bych doktoru Stokinovi poděkovat za vynikající práci. Letos končí grant z Národního fondu udržitelnosti a již nyní je jasné, že pro další pětileté období nebude v takové výši jako předtím,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák a dodal: „S ohledem na tuto skutečnost jsem angažoval do funkce nového ředitele FNUSA-ICRC manažera, právníka a ekonoma Pavla Iványiho. Nebude mít lehký úkol. Má k dispozici výsledky externího personálního auditu ve FNUSA-ICRC a návrh na restrukturalizaci. Bude muset navrhnout a nastavit fungování centra v dalším grantovém období tak, aby jeho činnost byla co nejefektivnější,“ konstatoval Vlastimil Vajdák.

Pavel Iványi, LL.M., MBA, se narodil a vyrůstal v České republice, poté žil 27 let v Nizozemí, kde vystudoval právo na University of Amsterdam (LL.M.) a MBA na Erasmus University v Rotterdamu. Od roku 2003 působí znovu v ČR, pracoval jako manažer v několika společnostech. V roce 2008 založil Mezinárodní školu Brno, ve které jako nevýkonný ředitel působí dodnes. Je také prezidentem Nizozemsko-české obchodní komory.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Speciální webové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zaměřené na dobrovolníky či firmy, pomáhající v boji s koronavirem (www.covid.fnusa.cz), nyní nabízejí nově také vybrané články ze světových vědeckých médií. V sekci Novinky ve výzkumu COVID-19 zájemci najdou řadu zajímavých témat.

Webové stránky vznikly za velmi krátkou dobu v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA a pomohly při organizaci dobrovolnictví v nemocnici. Nyní mohou pomoci také při orientaci v záplavě různých vědeckých informací o onemocnění COVID-19. Články překládají pracovníci Lékařské knihovny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do češtiny. Vybírají to nejzajímavější ze světových vědeckých médií a snaží se předložit je veřejnosti tak, aby byly co nejvíce srozumitelné. Zájemci zde najdou aktuální témata, která souvisejí s onemocněním COVID-19 – od poruch čichu a chuti přes duševní zdraví až po studie vzniku a vývoje chorobných změn v těle pacientů.

„Monitorujeme poznatky o COVID-19 prakticky on-line, hned jak jsou publikovány. Připravujeme z nich shrnutí toho nejdůležitějšího a chceme tak pomoci získávat nejnovější informace nejen lékařům, ale také dalším odborníkům a v neposlední řadě i široké veřejnosti,“ uvedl prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., náměstek pro vědu a výzkum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Veškeré informace jsou k využití zdarma, a to i s prolinkem na původní článek. Je tedy možné pracovat také s originálním zněním.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Operační provoz ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se začíná postupně vracet do běžných kolejí. Nemocnice před několika týdny přijala řadu bezpečnostních a hygienických opatření, která se ukázala být velmi efektivní. Je jednou z mála v ČR, kde nedošlo k plošné nákaze personálu. Počet pacientů s onemocněním COVID-19 ve vážném stavu se snižuje, a tak může FNUSA začít od 27. dubna postupně obnovovat plánovanou operativu.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se stala jednou z nemocnic, která se stará o pacienty s onemocněním COVID-19 s těžkým průběhem. Na anesteziologicko resuscitační klinice je nyní hospitalizováno šest takových pacientů ve vážném zdravotním stavu. „Myslím, že se nám povedlo velmi dobře zvládnout bezpečnost zaměstnanců i pacientů. Vše máme striktně odděleno, personál používá nejvyšší třídu ochranných pomůcek. Všichni zdravotníci na anesteziologicko resuscitační klinice jsou pravidelně testováni a všichni jsou negativní. Jako jedna z prvních nemocnic v ČR jsme instalovali u vchodu do nemocnice termokameru na měření teploty, ostatní vchody jsme pro příchozí uzavřeli. Opatření, která zpočátku vyvolala i negativní reakce, se nyní ukazují jako prozřetelná a účinná,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Lékaři ve sv. Anně se po celou dobu pandemie kontinuálně starají také o akutní pacienty Covid negativní, nejčastěji chirurgické, neurochirurgické, interní, neurologické a další, kterých vůbec není málo. „V současné době máme 380 hospitalizovaných. Nutno říci, že péče o tyto pacienty probíhá zcela odděleně od péče o pacienty s koronavirovou infekcí.  Dočasně – do výsledku negativního testu na onemocnění Covid- 19 – jsou izolováni na jednotlivých pracovištích také všichni nově přijatí k hospitalizaci. To vše zvyšuje bezpečnost pacientů i zdravotnického personálu v rámci pandemie. Navíc skutečnost, že se snižuje počet nově nakažených infekcí koronaviru, a tím také počet pacientů se závažným průběhem onemocnění, nám otvírá cestu pro uvolnění anesteziologického personálu nezbytného pro běžnou operativu.  Proto jsme se rozhodli postupně od 27. dubna obnovovat plánované operace,“ doplnil náměstek léčebně preventivní péče FNUSA MUDr. Jindřich Olšovský.

Odborné ambulance ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se budou nadále soustředit především na akutní pacienty. S dobou trvání omezení však pacientů, kteří potřebují fyzickou návštěvu lékaře, případně také kontrolu laboratoře (odběry), neustále přibývá, a to i v řadách chronicky nemocných. „Pokud se jedná o ambulantní provoz, doporučuji všem pacientům, aby předem telefonicky kontaktovali svého lékaře, domluvili se s ním na dalším postupu, a tuto dohodu respektovali. Je totiž organizačně náročné skloubit požadavky na péči s dodržením všech bezpečnostních opatření, například ohledně počtu pacientů v čekárně,“ uzavírá Jindřich Olšovský.

Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabídlo zájemcům krizovou linku, na kterou se mohou obrátit lidé s psychickými problémy. Primárně byla určena pro zaměstnance nemocnice a jejich pacienty, linky však může využít i široká veřejnost.

Linka 543 183 082 k telefonickému hovoru nebo online komunikace. To je nabídka psychologů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Naše linka funguje tak, že volající přesměrovává na asistentku, která má vysokoškolské vzdělání ze sociální pedagogiky a sociální práce. Ta od volajících zjistí základní informace a následně zprostředkuje kontakt s konkrétními psychology,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické psychologie FNUSA PhDr. Zuzana Spurná a dodává: Na naše oddělení se zatím v největší míře obrací především stávající pacienti, případně pacienti s doporučením praktického lékaře nebo psychiatra kvůli dlouhodobým obtížím. Zatím jsme nezaznamenali nárůst zájmu o akutní péči týkající se nouzového stavu v souvislosti s COVID-19.“

Podle Zuzany Spurné i zdravotníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny zatím situaci zvládají dobře a necítí potřebu vyhledávat psychologickou podporu. „Pracovníci ve zdravotnictví jsou však na vysokou zátěž dlouhodobě zvyklí a jsou orientovaní na pomoc ostatním. Pokud situace nebude opravdu kritická, tak pomoc orientovanou na sebe spíše vyžadovat nebudou,“ konstatuje primářka.

Lidé nemusí mít strach pouze ze samotné infekce a onemocnění, ale mohou být úzkostní také kvůli existenčním problémům. „Obrátilo se na mě několik lidí s potížemi úzkostného charakteru, které souvisejí s prožívanou nejistotou. Tato nejistota je vyprovokována pocitem ohrožení jejich zdraví a ekonomickými dopady, které mohou mít na jejich život opatření proti šíření koronaviru. Jednalo se spíše o představy toho, jak se situace může do budoucna zhoršit (tzv. katastrofické scénáře) než o reálné bezprostřední dopady aktuální situace,“ doplňuje psycholožka a primářka Zuzana Spurná s tím, že citlivější lidé mohou mít i panické ataky, projevující se jako tlak na hrudi, dýchací obtíže, pocení, chladné končetiny, stav malátnosti a celkové pocity kolapsu. Na druhé straně, sociální odstup a obecné utlumení společnosti může být pro dlouhodobě úzkostné pacienty vnímáno jako pozitivní. „Někteří mí pacienti si omezení vycházení chválí s tím, že se paradoxně cítí lépe.“ To může být způsobeno tím, že úzkostní lidé, kteří ale nejsou opatřeními ekonomicky zasaženi, mohou menší množství podnětů a snížené životní tempo vnímat uklidňujícím způsobem.

Zvýšení psychické zátěže může souviset také s aktuálními informacemi o vládou zvažované strategii kontrolovaného „promoření“ společnosti. „Setkala jsem se se zvýšenou mírou úzkosti u svých pacientů i přátel. Lidé se bojí, že ačkoliv je samotné by nemoc neohrozila, mohou nakazit své blízké.  Kvůli promořování by se tak mohli dostat do situace, kdy by nevědomky své rodiče nebo prarodiče nakazili a oni by mohli být v ohrožení života.“

Obecně však můžeme říci, že u psychicky odolnějších osob se zatím žádné problémy projevit nemusí. Pokud však lidé budou mít delší dobu odepřeno to, na co jsou zvyklí v jinak běžném životě, může se projevit zvýšená míra frustrace, jejíž nejčastějším projevem je agresivita. „Pokud mají lidé zůstávat doma, tak lze předpokládat tzv. „ponorkovou nemoc,“ kdy i dříve přehlížené drobnosti mohou být příčinou zvýšeného napětí v rodinných vztazích. V rodinách, kde je nějaký dlouhodobější problém, může současná situace vyústit v jeho eskalaci,“ popisuje Zuzana Spurná a radí: „Aby se lidé co nejdéle udrželi psychicky stabilní, tak by měli sytit své psychické zdroje. Těmito zdroji jsou pozitivní emoce, tzn. věnovat se tomu, co nás baví, z čeho máme radost, případně co nám připadá smysluplné nebo prospěšné pro ostatní.“ Dobré je si také uvědomit, že tento stav bude trvat jen omezenou dobu, po kterou to musíme zvládnout.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz