Tisková zpráva, 22.10.2019, Brno

Větší komfort při práci poskytne operatérům Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU nový akumulátorový dermatom. Nemocnice ho pořídila díky sponzorskému příspěvku Tepláren Brno, které podporují svatoanenskou nemocnici dlouhodobě.

Dermatom je nástroj pro odběr kožního štěpu, který svým tvarem připomíná škrabku na brambory a má i podobnou funkci. Odběr kožního štěpu se provádí seříznutím tenkého proužku kůže čepelkou nástroje. Kmitání čepelky je poháněno stlačeným vzduchem nebo elektromotorem napájeným externím zdrojem z elektrické zásuvky nebo baterie instalované v těle dermatomu. K jeho nastavení není nutné používat další nástroje jako šroubováky a montážní klíče. Elektromotor a baterie jsou umístěny přímo v rukojeti nástroje. „Bateriový dermatom není nutné připojovat na externí pohonný zdroj, což je pro nás operatéry výhodou. Při práci nám tak nezavazí hadice rozvodu stlačeného vzduchu ani kabel přenášející otáčky motoru z externího pohonného zdroje,“ upřesnil primář Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Výška. Pořízením nového dermatomu za 300 tisíc korun došlo k modernizaci přístrojového vybavení kliniky, kde se provádí řada specializovaných zákroků u dospělých i dětí.

Teplárny Brno podporují Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně řadu let. Díky tomu může každým rokem jedna z vybraných klinik pořídit moderní přístrojové vybavení nebo pomůcky, které zlepšují péči o pacienty a personálu často usnadňují práci. V minulosti nemocnice z příspěvků Tepláren Brno pořídila například kostní vrtačky pro ortopedii, RTG přístroj pro stomatologii nebo transportní vozíky pro centrální operační sály.

 

Tisková zpráva, 18.10.2019, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně obhájila udělený certifikát v oblasti kvalitně a bezpečně poskytované péče. Znamená to, že nemocnice je schopna se postarat o své pacienty na odpovídající úrovni kvality.

Brněnská svatoanenská nemocnice byla vyhodnocena jako zdravotnické zařízení na vysoké úrovni. A to z hlediska odborné péče, která je prvotní, ale také z pohledu technického zabezpečení, služeb i celého zázemí nemocnice. Akreditaci uděluje komise vždy na tři roky. „Letos jsme tedy obhájili akreditaci z roku 2016, což prokazuje, že naše nemocnice splňuje kritéria bezpečnosti a kvality v oblastech péče o pacienty, řízení lidských zdrojů a zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance,“ uvedla Lenka Hamříková, vedoucí Oddělení řízení kvality FNUSA.

Auditoři ocenili součinnost personálu nemocnice na všech pracovištích. Dále vyzvedli vysoce nastavenou laťku v oblasti řízení kvality a bezpečí, což je jedna z priorit nemocnice, ale také například kvalitní revize a aktualizace norem. Ocenili i fungování Oddělení biomedicínských inženýrů, provedené rekonstrukce a investice v rámci FNUSA včetně dalšího plánování v těchto oblastech, i změny v oblasti stravovacího provozu a celkovou nadstandardní péči o zaměstnance.

„Jsem rád, že jsme opět prokázali kvalitu, která je bezpečná pro pacienty i zaměstnance. Do budoucna se budeme snažit nejen nastavenou pomyslnou laťku udržet, ale určitě ji ještě i zvýšit,“ doplnil ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák.

Tisková zpráva, 16.10.2019

Operace nádoru mozku, kdy je pacient při vědomí, s lékaři hovoří a provádí různé úkoly monitorující jeho vyšší nervovou činnost, se dnes již stává poměrně rutinní záležitostí. V roce 1997 však tento typ operace jako jedni z prvních v ČR provedli neurochirurgové ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Minulý týden touto technikou odoperovali dvoustého pacienta.

Operace nádorů mozku technikou tzv. awake kraniotomie, kdy pacienta v průběhu operace lékaři probouzí a testují, byla zpočátku spíše výjimečná. V posledním desetiletí se ovšem stává čím dál běžnější, přičemž se lékaři neomezují pouze na pacienty s nádory mozku, ale také na ty s epilepsií nebo cévním onemocnění mozku. Není to však operace vhodná pro každého pacienta. Pan Jaroslav Koukol (36 let) z Jindřichohradecka mohl – vzhledem k věku a fyzické i psychické kondici – zákrok podstoupit. „Pacientovi jsme odoperovali nádor, který se nacházel v oblasti zodpovídající za funkce jako je řeč nebo paměť. Proto jsme ho během operace probudili, komunikovali s ním a testovali tyto schopnosti s cílem zabránit jejich poškození,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU doc. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D. Sám Jaroslav Koukol k tomu den po zákroku dodal: „Operaci si pamatuji jen matně, vím, že se někdo na něco ptal, ale na detaily si nevzpomínám. Před operací jsem byl pozitivně naladěný, věřil jsem lékařům.“

U operace je kromě neurochirurgického a anesteziologického týmu také neurolog a neuropsycholog. Právě neuropsycholog hraje nezastupitelnou roli při výběru vhodných pacientů a testování během operace. Pacient ho zná již ze vstupního vyšetření, kdy ho připravuje na otázky a úkoly, se kterými se v průběhu zákroku setká, takže předem ví, co může očekávat. „U pana Koukola jsme monitorovali běžné věci typu paměť a řeč, poznával obrázky, počítal nebo mluvil o rodině. Můžeme však také testovat specifické požadavky, například věci svázané s profesí jako je hraní na hudební nástroj, vyšší matematika, schopnost sociální interakce a podobně,“ doplnil Radim Jančálek. Kromě neuropsychologa je důležitá během operace také přítomnost neurologa, který sleduje EEG a snímá elektrické záznamy z různých částí těla, což vypovídá například o funkčnosti dráhy pro hybnost nebo citlivost. Současně se s neurochirurgem podílí na elektrické stimulaci vybraných částí mozku, čímž je na krátkou dobu vyřadí z funkce a pacient tak na chvíli není schopen daný úkol provádět. Neurochirurg tak ví, kterou část mozku může bezpečně odstranit a kterou ne.

Kromě běžných operací nádorů mozku provádí v současné době na Neurochirurgické klinice FNUSA a LF MU zhruba 20 takto zajištěných operací ročně. Počty postupně narůstají, tak jak přibývá pacientů s nádory mozku. I když jsme svědky rychlého rozvoje medicíny, zůstává prozatím operační výkon nejdůležitější součástí léčby většiny nádorů mozku. „Jelikož je našim cílem co nejbezpečnější operace pro pacienta, který se pak bude moci vrátit do běžného života, je pravděpodobné, že podobné výkony budeme do budoucna provádět mnohem častěji a s pacientem komunikovat běžně po celou dobu operace. Díky našim zkušenostem tomu prakticky nic nebrání. Na druhou stranu je nutné vždy zvažovat přínos pro konkrétního pacienta, pro něhož je probuzení a testování v průběhu operace zvýšenou zátěží. Díky této technice jsme ovšem schopni odoperovat nádory, které se dříve považovaly za příliš rizikové a zachovat přitom kvalitu života pacientů. I když může být pohled na pacienta s otevřenou lebkou a obnaženým mozkem pro pozorovatele nepřestavitelný, nejdůležitější je nakonec spokojenost pacientů po operaci, z nichž absolutní většina uvádí, že se nejednalo o stresující zážitek a jsou za tuto možnost vděčni,“ dodal přednosta Radim Jančálek.

Odkaz na záznam z operace – https://www.youtube.com/watch?v=WMmOE3l4yVY

    

Tisková zpráva, 14.10.2019, Brno

Nové odběrové místo Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes přivítalo první dárce krve, mezi které patřil i ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. Podpořit dárcovství přijeli také extraligoví hokejisté HC Komety Brno.

Hovoříme sice o novém odběrovém místě, historicky se však jedná spíše o návrat „ke kořenům“. Vůbec první transfuzní oddělení v Brně totiž vzniklo před 70 lety – v roce 1949 – právě ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště bylo tehdy špičkově vybaveno, jediné ve střední a východní Evropě vlastnilo americký aparát STRUMIA na výrobu lyofilizované plazmy a destilační přístroj na výrobu apyrogenní vody (deionizovaná voda zbavená virů a bakterií), což byl dar amerických krajanů.

Nynější Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny bude zatím fungovat jednou týdně, a to každé pondělí od 6:30 do 10:30 hodin. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543182190, v průběhu října bude spuštěno také elektronické objednávání. „Rád bych již teď poděkoval všem, kteří nás podpoří, ať už tím, že sami darují krev nebo o tom řeknou dalším zájemcům,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že poděkování patří také HC Kometě Brno, která dárcovství v rámci spolupráce s FNUSA podpořila. Dnešního slavnostního otevření se zúčastnili hráči Jakub Lev, Tomáš Malec a Tomáš Plekanec. „V zahraničí, kde jsem hrál, je běžné, že hráči podobné akce podporují. Je to věc, která si pozornost zaslouží, dárcovství krve je velmi důležité. My sice v sezóně krev darovat nemůžeme, ale rádi na to upozorníme,“ řekl hokejista Tomáš Plekanec. Poděkování patří také několika studentům Univerzity třetího věku MUNI, kteří se svými obrazy podíleli na výzdobě prostor pro dárce.

Prozatím budou moci dárci krve přijít pouze v pondělí, konkrétně do budovy B1, prvního podzemního podlaží (-1). Do budoucna jsou v plánu dva odběrové dny v týdnu, postupně chce nemocnice počet dnů ještě zvýšit. Dárci se však jiných termínů dočkají již od října v rámci projektu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity „100 litrů krve DÍKY MUNI“. Podrobné informace najdou zájemci na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz.


Vlastimil Vajdák, ředitel FNUSA při dárcovském odběru


Hráči HC Kometa Brno – Jakub Lev, Tomáš Plekanec a Tomáš Malec s personálem Odběrového centra Krevní banky FNUSA


Hráči HC Kometa Brno s ředitelem FNUSA


Primářka Krevní banky Jarmila Celerová s hokejisty

Tisková zpráva, 09.10.2019, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zřídí v rámci své krevní banky odběrové centrum pro dárce krve. První dárci mohou přijít již v pondělí 14. října od 6:30 do 10:30 hodin. V 8:00 hodin se uskuteční krátké slavnostní otevření centra, kdy daruje krev ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák a dárcovství krve přijde podpořit také několik extraligových hráčů HC Komety Brno.

Odběrové centrum bude zatím fungovat jednou týdně, a to každé pondělí v uvedeném čase. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543 182 190, v průběhu října bude spuštěno také elektronické objednávání. „Často se nám stávalo, že lidé přišli nebo volali, že by rádi darovali krev. Protože naše nemocnice sídlí v centru Brna, bylo to pro ně mnohdy jednodušší, než jezdit jinam. Ale nemohli jsme je přijmout, doteď jsme prováděli pouze tzv. autotransfuze, tedy krev darovali pouze sami sobě lidé, kteří se chystali na operaci v naší fakultní nemocnici,“ popsala primářka Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová.

Dalším důvodem zřízení odběrového centra je také fakt, že nemocnice v případě potřeby krve tuto vzácnou tekutinu musela nakupovat z jiných zdravotnických zařízení. „Rádi bychom vybudovali síť aktivních dárců, kteří nám pomohou pokrýt potřebu krve v případech větších operací či zákroků. Budeme za každého dárce moc rádi, já sám jsem krev daroval pravidelně, mám to v plánu i v naší nemocnici,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Prozatím budou moci dárci krve přijít pouze v pondělí, konkrétně do budovy B1, prvního podzemního podlaží. Do budoucna jsou v plánu dva odběrové dny v týdnu. Změny se chystají také na webových stránkách nemocnice, kde bude například i barometr stavu zásob krve.

 

     

 

Tisková zpráva, 25. 9. 2019, Brno

Karcinom prostaty je nejčastější nádorové onemocnění mužů. V České republice žije odhadem více než 63 tisíc mužů se zhoubným nádorem prostaty a podle prognóz jejich počet do roku 2020 stoupne na 80 tisíc. Nejefektivnější metodou je – z pohledu onkologické léčby – radikální prostatektomie (operační odstranění prostaty a semenných váčků). Urologické oddělení ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně provedlo těchto operací za posledních 20 let přes dva tisíce.

V počtu odoperovaných pacientů je to nejvíce na Moravě. Operace již více než dvacet let provádí primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D. „První radikální prostatektomii jsem provedl v říjnu roku 1997. Nejmladší pacient, kterého jsem operoval, měl 37 let, nejstaršímu bylo 82 let,“ uvedl primář Petr Filipenský a s úsměvem dodal, že právě nejstarší pacient je dodnes aktivní sportovec.

Nádorové onemocnění prostaty se netýká jen starších mužů, v posledních letech narůstá i počet mladších věkových kategorií. Pro prevenci je důležité přijít včas k vyšetření. Obecně urologické společnosti doporučují s vyšetřením začít kolem 50. roku věku. Ti mladší by tak měli učinit v případě vysokého rizika dědičné zátěže karcinomu prostaty. „Z mé praxe mohu uvést případ, kdy jsem v jedné rodině operoval pro karcinom prostaty tři bratry a syna jednoho z nich,“ přiblížil riziko dědičnosti primář Filipenský.

Urologie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně má několik nosných programů. Jedním z těch hlavních je právě uroonkologický. Urologická onkologie poskytuje pacientům komplexní péči v úzké mezioborové spolupráci mezi urologií a chirurgickou onkologií s výjimkou radioterapie, kterou pacienti podstupují v Masarykově onkologickém ústavu. Urologické oddělení FNUSA ročně ambulantně ošetří přibližně 28 tisíc pacientů a provede přes 2500 operací.

 

Tisková zpráva, 20.9.2019, Brno

Kardiovaskulární výzkumné spánkové centrum FNUSA-ICRC zorganizovalo opět po roce Kurz pro spánkové techniky. Tento týden se ho zúčastnilo deset zájemců z celé České republiky. Přítomnost alespoň jednoho certifikovaného spánkového technika je podmínkou pro akreditaci pracoviště zajišťujícího diagnostiku a léčbu poruch spánku.

Certifikovaný spánkový technik musí mít střední nebo vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant nebo jiném zdravotnickém oboru, který se zabývá poruchami spánku a bdění, jejich diagnostikou a léčbou. Po vzoru USA a západních států EU se od roku 2016 snaží i Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu spánkové techniky více začlenit do odborného diagnosticko-terapeutického procesu ve spánkových laboratořích. „Proto také vznikl náš kurz, který organizujeme každoročně od roku 2016 jako jediní v České republice. Spánkoví technici musí v současné době v rámci své práce kromě základních znalostí zvládat také techniku registrace polygrafie a polysomnografie, musí být schopni interpretovat záznamy z těchto vyšetření, provádět měření denní spavosti, nastavovat léčbu pomocí různých druhů pozitivní přetlakové ventilace a mnoho dalšího. Musí také znát principy a obsluhu těchto přístrojů včetně moderních metod telemonitoringu,“ uvedl prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC.

Účastníci kurzu se nejdříve seznamují s teorií, nejvíce času však tráví praxí ve spánkových laboratořích. „Jeden den procházejí teorií z oblasti neurologie, kardiologie a plicního lékařství, v dalších dnech se od našich certifikovaných spánkových techniků učí praktické dovednosti. Kurz je zakončen ústní zkouškou a vydáním certifikátu,“ popsala vrchní sestra Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Libuše Martináková.

Spánkové centrum je akreditované Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je na seznamu European Sleep Research Laboratories. Mohou se v něm tedy školit vědci z celé Evropské unie. Kromě kurzů spánkových techniků organizuje i teoretické kurzy spánkové medicíny pro lékaře. O oba kurzy je čím dál větší zájem. „Lékaři ve spánkových centrech jednotlivých nemocnic jsou zahlceni pacienty. Certifikovaní spánkoví technici lékařům výrazně pomáhají, a proto už nestačí kurzy jednou ročně. Další pořádáme již příští rok v únoru,“ uzavřel téma profesor Ondřej Ludka.

 

Tisková zpráva, 16.9.2019, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně rozšířilo svoji výzkumnou spolupráci s Mayo Clinic, jednou z nejlepších nemocnic v USA. Vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D. nově spolupracuje s Dr. Quinnem Petersonem z Centra pro regenerativní medicínu této světoznámé kliniky.

Společná aktivita se týká přenosu výzkumu kmenových buněk do klinických aplikací. „Cílem celého projektu je připravit buněčnou strukturu, která by v těle byla schopna nahradit nefunkční buňky slinivky břišní, zodpovědné za produkci inzulínu. Tím by se obnovila přirozená produkce inzulínu u pacientů s cukrovkou především I. typu,“ řekla Irena Koutná.

Vědci z FNUSA-ICRC vytvoří například z buněk krve dospělého člověka „umělé“ kmenové buňky tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky, které odešlou do USA, kde je kolegové podrobí procesům přeměny na buňky slinivky břišní. „Náš výzkum musí zodpovědět otázky týkající se zejména bezpečnosti těchto „umělých“ buněk. Velkým přínosem je to, že Mayo Clinic má obrovské zkušenosti s preklinickým testováním na zvířatech, což může dramaticky zrychlit přenos celé technologie,“ dodala docentka Koutná.

V České republice je FNUSA-ICRC v současnosti jediné pracoviště, které je schopno vyprodukovat tyto buňky v požadované klinické kvalitě. „Úkol mého týmu spočívá zejména v tom, připravit dostatečně kvalitní buňky. Ve světě sice již existují pokusy o podobné uměle vytvořené struktury, nicméně řada experimentů ztroskotává právě na nedostatečné kvalitě primárních buněk,“ zdůraznila Irena Koutná.

FNUSA-ICRC spolupracuje s výzkumníky z Mayo Clinic již téměř 10 let, například v oblasti výzkumu kardiovaskulárních chorob nebo Alzheimerovy choroby. Dosud se díky spolupráci mezi oběma institucemi realizovalo 180 stáží, vzniklo téměř 200 článků v odborných časopisech, nová diagnostická metoda a zařízení chráněná společným patentem obou institucí u amerického patentového úřadu. Díky spolupráci s Mayo Clinic získali čtyři mladí výzkumníci z FNUSA-ICRC mezinárodní ocenění typu „mladý výzkumník roku“ např. od Americké kardiologické asociace a Americké alzheimerovské asociace.

Tisková zpráva, 13.9.2019, Brno

Evropská organizace COST, která podporuje rozšíření a provázání výzkumných aktivit mezi evropskými a dalšími zeměmi, zvolila včera v Bruselu do pozice Vice-Chair /místopředseda/ jednoho ze svých projektů přednostu Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Radima Jančálka. Jedná se o velmi prestižní mezinárodní funkci.

Už jen samotný fakt, že se lékař a klinik z České republiky se zájmem o vědu stal členem společenství prestižních evropských univerzit a výzkumných institucí, je úspěch. Když je pak navržen a jednohlasně zvolen do pozice Vice-Chair, jedná se o velmi prestižní záležitost. „Je to ocenění naší předchozí výzkumné práce na poli neuroonkologie a úspěch celého týmu kliniky neurochirurgie u sv. Anny. Znamená to také, že se česká věda dostává na mezinárodní úroveň,“ uvedl doc. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D., přednosta Neurochirurgické kliniky FNUSA v Brně a LF MU.

Současně jde podle něj také o velký závazek a výzvu do budoucna. „Organizace COST se zaměřuje na projekty v oblasti výzkumu, jako je právě využití magnetické rezonance u pacientů s mozkovými nádory (Glioma MR Imaging). Jedná se o velmi aktuální téma, protože prognóza těchto pacientů je přes veškerý pokrok v onkologii stále nepříznivá. Věřím, že užší zapojení do projektu COST Action přinese lepší možnosti pro naše pacienty, a posune Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na poli mezinárodního výzkumu,“ popsal Radim Jančálek.

Nutno podotknout, že jmenování docenta Jančálka do tak prestižní funkce je mimo jiné i odrazem dobrého jména FNUSA v zahraničí. „Musím však zdůraznit, že tohle vše by se nestalo bez vynikající spolupráce celého týmu Komplexního onkologického centra v Brně, tedy především kolegů a kolegyň z Kliniky zobrazovacích metod, I. ústavu patologie a také Masarykova onkologického ústavu,“ dodal Radim Jančálek.

Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU se dlouhodobě specializuje na onkologickou problematiku a má s ní dlouholeté zkušenosti. Do specializovaných ambulancí se mohou objednávat pacienti bez ohledu na bydliště, léčí se tady lidé nejen z blízkého regionu, ale z celé České republiky i ze zahraničí.

 

Tisková zpráva, 10.9.2019, Brno

Osvětová kampaň nazvaná „Ruda běží“ se týká dystonie, tedy onemocnění mozku, u kterého dochází k mimovolným svalovým křečím a pohybům. Lidské tělo nebo jeho části pak tyto pohyby uvádějí do nechtěných poloh a pro pacienty jsou velmi bolestivé. Kampaň vznikla díky Rudolfu Podskalskému, pacientovi, který se léčil ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Do kampaně se mimo jiné zapojil také zástupce přednosty I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., který přednášel v Praze o problematice hluboké mozkové stimulace v diagnostice dystonie a rovněž o dystonii u dětí. „Podobné akce jsou mimořádně přínosné pro zvýšení povědomí o jednotlivých onemocněních. Dystonie je totiž často rozpoznána pozdě, v období, kdy již mohou být rozvinuty nevratné změny,“ uvedl Marek Baláž a dodal: „V případě, že se nemoc objeví u dětí, je často skryta pod diagnózou dětské mozkové obrny – přitom existují možnosti, jak těmto pacientům pomoci v dětském i dospělém věku. Jednou z možností léčby je hluboká mozková stimulace.“

Problémy Rudolfa Podskalského (35 let) konzultovali lékaři I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU již na jaře roku 2010. Vzhledem k rozsahu jeho potíží rozhodli o operativním zákroku, jehož cílem byla hluboká mozková stimulace. Pacienta operoval tým lékařů Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU, příznaky nemoci se díky neurostimulátoru v jeho mozku výrazně upravily. „V současné době k nám pan Podskalský dochází pravidelně na kontroly, v roce 2013 mu naši neurochirurgové vyměnili neurostimulátor za dobíjitelný model, který by měl být funkční dalších 15 let,“ konstatoval Marek Baláž s tím, že Rudolf Podskalský vede díky zákroku v rámci možností běžný život.

Více informací o dystonii i osvětové kampani: www.dystonia.cz, www.ruda-bezi.cz