Tisková zpráva, 8. 10. 2018, Brno

Na společné setkání Dozorčí rady a Mezinárodního vědeckého poradního sboru, jehož cílem je zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), i letos dorazili přední zahraniční vědci a lékaři. Setkání se v prostorách FNUSA-ICRC koná již popáté, tento rok připadá na 8. a 9. října.

Cílem celé události je zhodnotit výzkumné a administrativní týmy FNUSA-ICRC, přičemž přítomní hodnotitelé jsou špičkami ve svých oborech. „Členové obou orgánů reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu. Jejich názory a doporučení jsou velice cenné, napomáhají rozvoji našeho centra a posouvají jej vpřed,“ sdělil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Z expertů do Brna letos zavítají například:
Robert Will – profesor klinické neurologie z Edinburské univerzity a zakladatel Národní jednotky pro sledování Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD) v Edinburghu v roce 1990, podílel se rovněž na identifikaci variantní CJD a na zjištění, že tato nemoc související s nemocí šílených krav je přenosná transfuzí krve
Brett Kissela – vedoucí Katedry neurologie a rehabilitační medicíny Univerzity v Cincinnati, jeho výzkum je zaměřen na příčiny, vývoj a léčbu mrtvice, zvláště se zabývá vlivem cukrovky na mrtvici
John Cleland – profesor kardiologie na Královské univerzitě v Londýně, je předním mezinárodním expertem v oblasti srdečního selhání
Gustavo Sevlever – předseda oddělení Neuropatologie a molekulární biologie na neurologickém institutu FLENI v Buenos Aires, je jedním z předních odborníků na využití kmenových buněk v neurologii

Přijedou na setkání poprvé:
Laurent Rénia – výkonný ředitel výzkumného centra Singapore Immunology Network
Tatsuya Shimizu – ředitel Ústavu pokročilého biomedicínského inženýrství a vědy na Tokijské ženské lékařské univerzitě

Dorazí také vědci pocházející z České republiky nebo v zemi působící:
Markus Dettenhofer – ředitel brněnského Středoevropského technologického institutu CEITEC
Mary Anne O’Connell – irská profesorka a vedoucí výzkumné skupiny v CEITEC
Martin J. Stránský – profesor neurologie na Yale School of Medicine je pravnukem zakladatele Lidových novin, založil a řídí polikliniku v Praze

Pravidelné hodnocení, které se v této podobě uskuteční již popáté, představuje jedinečný způsob, jak monitorovat a měřit pokroky výzkumných týmů. „Brno se na dva dny zaplní téměř třemi desítkami odborníků z nejprestižnějších univerzit, nemocnic a výzkumných center z celého světa, kteří nezávisle posoudí aktivity našeho centra. V tom je setkání v České republice unikátní,“ doplnil Stokin.

V minulých letech hodnotitelé oceňovali mimo jiné vysokou kvalitu celého setkání a neustále rostoucí úroveň výzkumných aktivit centra. Většina z nich rovněž vyslovila názor, že existence FNUSA-ICRC je zásadní nejen pro Brno a jihomoravský region, ale i pro celou Českou republiku.

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 1. 10. 2018, Brno

Výzkumná spolupráce mezi Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a prestižní americkou výzkumnou nemocnicí Mayo Clinic se rozšiřuje o další dvě oblasti.

Tým Spánková medicína FNUSA-ICRC navázal spolupráci s lékařem Lyle J. Olsonem z Kliniky kardiovaskulárních chorob Mayo Clinic. Spolupráce se zaměřuje na vliv poruch dýchání na vznik pooperačních komplikací, a to zvláště během operací hrudníku. „Jeden směr našeho společného výzkumu je upřesnění míry rizika pooperačních komplikací po operaci hrudníku u pacientů s různými formami poruch dýchání,“ vysvětlil lékař Ivan Čundrle, člen výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC. „Druhá oblast je studie, zda mají různé druhy anestézie vliv na četnost zástavy dýchání u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.

Výzkumný tým Biostatistika FNUSA-ICRC začal spolupracovat s doktorem Jayem Mandrekarem, který na Mayo Clinic působí jako hlavní statistik oddělení neurologie a divizí infekčních nemocí a klinické mikrobiologie. Cílem společného projektu je korekce Coxova modelu proporcionálních rizik, což je nejpoužívanější model pro statistickou analýzu klinických a biologických dat. Zaměříme se na přesnost při testování významnosti proměnných, odhady funkce rizika a přežití v modelu s opakovanými pozorováními,“ přiblížila vedoucí výzkumného týmu Biostatistika FNUSA-ICRC Silvie Bělašková.

Společné výzkumy obou institucí se dlouhodobě zaměřují na léčbu a prevenci jak onemocnění srdce a oběhového aparátu, tak na neurologická onemocnění. „Rozšiřování spolupráce je důkazem, že naše dosavadní výzkumná kooperace funguje a má smysl, což rovněž dosvědčují její výsledky,“ sdělil ředitel šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Ty čítají mimo jiné téměř 200 společných vědeckých článků a zisk několika amerických i mezinárodních cen pro mladé české výzkumníky. Blíží se také udělení amerického patentu na metodu a zařízení pro léčbu srdeční arytmie výzkumnému týmu 5 vědců z Mayo Clinic a 5 vědců z Brna.

Zástupce Mayo Clinic a koordinátor spolupráce mezi ní a FNUSA-ICRC, profesor psychiatrie a neurologie Yonas Geda, za svůj přínos k rozvoji spolupráce mezi naším centrem a touto prestižní americkou fakultní nemocnicí obdržel z rukou prvního místopředsedy vlády a ministra zahraničí ČR Jana Hamáčka pamětní medaili k výročí založení Československa. „Ocenění bylo dr. Gedovi uděleno v rámci oslav 100. výročí založení Československa, které 28. září uspořádal Generální konzulát České republiky v Chicagu,“ sdělil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík, který se akce také zúčastnil.

Slavnostní setkání se konalo v Union League Club, kde v roce 1918 přednášel budoucí první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk v rámci svého amerického turné, na kterém propagoval vznik samostatného státu. Slavnostního večera se zúčastnili čeští krajané, američtí investoři v ČR, čeští exportéři a spolupracující výzkumné instituce z ČR a USA, včetně FNUSA-ICRC.


Y. Geda (Mayo Clinic) přebírá z rukou prvního místopředsedy vlády a ministra zahraničí ČR J. Hamáčka pamětní medaili


Zleva P. Frederick (ředitel pro strategický výzkum společnosti GE Healthcare), Y. Geda (Mayo Clinic), M. Pavlík (ředitel FNUSA, předseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC) a M.J. Stránský (Yale Medical School, místopředseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC).

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 21. 9. 2018, Brno

Každé tři sekundy někdo na světě nově onemocní demencí. V současnosti téměř 50 milionů lidí trpí Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence, v roce 2050 se počet nemocných může až ztrojnásobit. Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb.

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby každoročně připadá na 21. září. Při onemocnění ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk proto zapomíná, nepoznává své známé, ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, nezvládne se obléknout či najíst a postupně se stává závislým na péči okolí. Jelikož příčiny choroby nejsou zcela objasněny a stále je nevyléčitelná, hraje zásadní roli prevence a přecházení nemoci.

S novými zjištěními v oblasti neurodegenerativních onemocnění mozku přišli vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC). Výsledky studie o stárnutí mozku (Czech Brain Aging Study) prezentovali na nedávné světové konferenci Alzheimerovské asociace v Chicagu. Na základě získaných dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka (spiritual well being – SWB), tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou (spojení označované jako horizontální spiritualita) či s něčím jej přesahujícím jako bohem, vesmírem či universem (tedy vertikální spiritualita), má vliv na ochranu určitých oblastí mozku. „Při dlouhodobém sledování mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že lidé, kteří mají vysoké skóre SWB, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií a se systémem hodnot,“ zmínila lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC, Kateřina Sheardová.

Horizontální spiritualita chrání oblast hipokampu. „To je část mozku související s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postiženy při Alzheimerově nemoci,“ doplnila neuroložka Sheardová. Vertikální spiritualita navíc chrání místa ve spánkovém laloku, který souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sebe sama – což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci. „Zveřejněné výsledky výzkumu našich vědců přispějí k poznání příčin vzniku této dosud nevyléčitelné choroby“, říká Martin Pavlík, ředitel FN u sv. Anny.

Alzheimerova choroba představuje výzvu nejenom pro vědce, ale rovněž pro systém zdravotnictví a sociální služby. Projevuje se především u osob starších 80 let a délka dožití člověka kontinuálně roste. Podle odhadů se do roku 2060 téměř zdvojnásobí počet seniorů v porovnání s osobami v produktivním věku. S větším počtem seniorů vzroste i počet pacientů trpících chorobami typickými pro stáří, mezi které lze Alzheimerovu chorobu zařadit.

FNUSA-ICRC se dlouhodobě věnuje nemocem souvisejícím se stárnutím a letos na jejich výzkum centrum získalo unikátní grant ENOCH v hodnotě téměř 700 milionů korun. Výzkum přispěje k lepšímu porozumění, jak a proč určitá onemocnění a poruchy vznikají, jak bychom je mohli odhalit dříve, než se projeví na zdraví člověka, jak bychom je mohli zastavit nebo aspoň zpomalit,“ nastínil šéf FNUSA-ICRC a neurolog Gorazd B. Stokin.


MUDr. Kateřina Sheardová, lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC 

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

7. 9. 2018, Brno

Valentina Lacovich je vědkyní z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a členkou výzkumného týmu Neurovědy a stárnutí v translační medicíně. Loni získala ocenění od Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby za svůj výzkum týkající se původu degenerativních onemocnění mozku. Objevila spojitost mezi poraněním mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění. „Díky ženám, které mě obklopovaly, matkou počínaje, přes babičku až po učitelku, jsem se stala tím, kým jsem dnes,“ tvrdí mladá slovinská vědkyně.

Co ovlivnilo vaše rozhodnutí stát se vědkyní a přivedlo vás k tomuto oboru?
Vždy jsem snila o tom, že jednou budu pomáhat lidem. Nejdříve jsem se chtěla stát lékařkou, během dospívání se však ve mně začala probouzet zvědavost a zájem o různé pokusy. S přírodními vědami mě seznámili rodiče a biologii jsem milovala odjakživa. Poměrně záhy jsem propadla i neurovědě. Pamatuji si, jak jsem se jako dítě dívala na rozhovor s laureátkou Nobelovy ceny Ritou Levi-Montalcini, a to ve mně zanechalo velký dojem. Mluvila o mozku a o tom, jak celý svůj život zasvětila zkoumání, jak lidský mozek funguje. Natolik mě to inspirovalo, že jsem zatoužila přispět svojí troškou. Nejvíc mě ale inspirovala učitelka biologie na základní škole, která jako velmi mladá zemřela na rakovinu. Měla jsem velikou motivaci stát se sama vědkyní. Kromě toho moje babička vždy říkávala, že má ráda genetiku a že bych ten obor měla studovat. Díky ženám, které mě obklopovaly, matkou počínaje, přes babičku až po učitelku, jsem se stala tím, kým jsem dnes, a dala se na vědeckou dráhu.

Čeho chcete ve výzkumu dosáhnout?
Jsem přesvědčena o tom, že všechny vědce v jakémkoli oboru žene kupředu touha pomáhat a být opravdu prospěšný lidem kolem sebe, generacím, které přijdou po nás, a snaha porozumět tomu, jak úžasný stroj lidské tělo je. Pro mě by byl největší úspěch zjistit, jak fungujeme my, a především náš mozek, a přispět k vyřešení ničivého onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Přidat svůj vlastní kousek do skládanky a přiblížit se odpovědím.

Získala jste ocenění pro mladé vědce od Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby. Co bylo cílem výzkumu?
V zásadě jde o to, co zkoumáme denně, konkrétně o projekt, na kterém s naším týmem pracujeme. Zajímá nás pochopení mechanismu, který spojuje poranění s rozvojem neurodegenerativních onemocnění, neboť z několika studií vyplynulo, že traumatické poranění mozku (TBI) představuje vysoké riziko rozvoje Alzheimerovy choroby v pozdějším věku. Kvůli tomu a kvůli zájmu skupiny porozumět axonálnímu transportu do sebe vše zapadlo.

Co vás na vaší práci těší nejvíc?
Nejraději mám experimentální část. Nejvíce mě baví být v laboratoři a sledovat buňky během pokusů. Dopracovat se k výsledku je však spojeno s mnoha neúspěchy. Někdy je to nesmírně frustrující, protože zpravidla 90 % věcí nefunguje, ale kvůli těm 10 % to za to všechno stojí. Když na něco přijdete, je to nejlepší ocenění, jaké můžete získat.

Proč jste se rozhodla přestěhovat z rodného Slovinska do České republiky?
Šlo trochu o šťastnou náhodu. Nějakou dobu po dokončení Ph.D. jsem působila na Univerzitě v Lublani ve Slovinsku. Moje maminka na jedné akci ve Slovinsku náhodou potkala spolupracovníka doktora Stokina (pozn. Dr. Stokin je šéf FNUSA-ICRC). Navrhl mi, abych poslala svůj životopis, který pravděpodobně zaujal. Poté následoval pohovor přes Skype, který dopadl také dobře, a po něm mi již byla nabídnuta pozice v postgraduálním výzkumu. Poprvé jsem do Brna a do České republiky jela, abych podepsala smlouvu.

Takže Brno jste vůbec neznala. Jak se vám Brno líbí?
Líbí se mi moc. Byla jsem příjemně překvapená, jak je architektonicky podobné Lublani, kde jsem studovala. I v Brně stojí na kopci hrad a městem protéká řeka. Proto jsem se po svém příjezdu ihned cítila jako doma. Brno je místo, kde se cítím bezpečně, můžu se procházet po městě a není tu tolik lidí. Nepotrpím si na velkoměsta, jako je Praha, raději mám menší a klidná místa, která mají úžasnou energii a kde to žije celoročně. Nejvíc se mi v Brně líbí v prosinci, když jsou vánoční trhy a je to romantické. Pak také oceňuji kulturní život, hlavně divadla, protože mám moc ráda operu a balet.

V čem se liší vědecká práce v České republice a ve Slovinsku?
Podle mě je největší rozdíl ve schopnosti získat finanční podporu a granty. To je jedna z věcí, které si nejvíc cením. Slovinsko v tomto ohledu zaostává, v České republice je laťka nastavená velmi vysoko a myslím si, že to je dobře. To každého nutí pracovat velmi tvrdě. Vždy je dobré mít ambice, to vás motivuje jít dál. Česká republika je větší a úspěšnější v získávání grantů, zejména grantů od Evropské unie. To je nesmírně důležité, protože věda je velice drahá a konkrétně lékařské vědy stojí hodně peněz. Nicméně základ mají obě země stejný. Obě mají vynikající univerzity, z nichž vycházejí opravdu dobří vědci, kteří jsou schopni dosáhnout neuvěřitelných profesních úspěchů v zahraničí. Někdy je to škoda, že musíte opustit domov, abyste se dál rozvíjeli.

Mnoho lidí stále věří stereotypu, že ženy ve vědě nejsou tak dobré jako muži. Všimla jste si toho během svých studií nebo vědecké práce?
Je těžké dosáhnout velkých věcí, když k tomu nedostanete příležitost. V průběhu historie musely ženy tvrdě bojovat za svá práva týkající se studia a práce v oborech, jež byly ženám zapovězeny, vědy nevyjímaje. Během své kariéry jsem již zažila diskriminaci na základě pohlaví, což se ale naštěstí mění. Zajímavé je, že vědkyň je mnoho, ale velmi málo jich je ve vrcholovém managementu nebo na místech hlavních výzkumníků. Proto svět vědy ještě stále z velké části řídí muži. Skutečně věřím, že pro ženy je těžší skloubit kariéru s rodinou, což mnohé z nich vede k tomu, aby se vědecké kariéry vzdaly nadobro. Pokud však pilně pracujete a máte rozumné a chápavé mentory, kteří podporují ženy na jejich cestě k pokroku, vše se nakonec obrátí k lepšímu. Ženy ve vědě se musejí neustále prosazovat a těžce bojovat, aby ukázaly, že jsou při dosahování úspěchů stejně schopné jako jejich mužské protějšky. Někdy musíme pracovat více, abychom dosáhly stejných výsledků jako muži, existují však skvělé příklady, které nám pomáhají udržet si motivaci a ukazují nám, že všechno je možné – již jsem se zmínila o Ritě Levi-Montalcini. Pak zde byla Marie Skłodowska-Curie, první žena, která získala Nobelovu cenu, první a jediná žena, která uspěla dvakrát a získala Nobelovu cenu za dva různé vědní obory.

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 29. 8. 2018, Brno

Třetí ročník unikátního zážitkového závodu FAST běh, který prověřuje nejen rychlost školáků, ale rovněž i jejich znalosti o cévní mozkové příhodě a infarktu myokardu, se letos uskuteční v pátek 21. září v parku Lužánky. O deset dní dříve navíc odstartuje podzimní série přednášek pro seniory v rámci projektu HOBIT+, jejichž cílem je seniorům předat jednoduché informace vedoucí k záchraně života při vzniku srdečního a mozkového infarktu. Projekty FAST běh i HOBIT+ jsou součástí vzdělávacího programu HOBIT, který realizuje Cerebrovaskulární tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

V září začíná další série přednášek z projektu HOBIT+ určených především pro studenty univerzit třetího věku a členy seniorských spolků, zúčastnit se však může každý. Na nich senioři, jakožto skupina vysoce ohrožená cévními onemocněními, získají informace o infarktu a mrtvici a naučí se rozpoznat jejich příznaky, díky čemuž mohou postiženému či sami sobě zachránit život. V průběhu přednášky dlouhé 90 minut účastníci zhlédnou vzdělávací film o cerebro- a kardiovaskulárních onemocněních a získané znalosti si ověří v simulačním testu, který je tvořen video scénkami reálně zobrazujícími symptomy onemocnění. Celý program klade důraz na rychlost jednání a správné rozpoznání příznaků. „Vzdělávací program je postavený na myšlence, že pro záchranu života si stačí zapamatovat jen minimum informací. Výuková hodina účastníky zábavnou a inovativní formou seznámí s příznaky onemocnění a správnými reakcemi na ně, s léčbou i rizikovými faktory,“ přiblížil vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC Robert Mikulík, který program zaštiťuje. Po interaktivní části lekce projde lektor s účastníky všechny otázky a poskytne jim zpětnou vazbu a výklad ke správným odpovědím. Na závěr se koná diskuze s lékařem, kterého se účastníci mohou zeptat na cokoliv, co se ještě nedozvěděli. Od roku 2017 bylo v rámci projektu proškoleno 420 zájemců. Letos se konaly již tři lekce, dalších pět je před námi.

Zájemci z veřejnosti se mohou přihlásit na kterýkoliv z termínů 11. září, 9. října či 7. listopadu, zbylé dvě přednášky jsou určené pouze pro členy Diakonie ČCE a studenty U3V Mendelu. Přednášky jsou zdarma, nutná je pouze předchozí registrace na našich webových stránkách: https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/hobit-senior/home-senior/222

Kromě série přednášek se v září uskuteční již potřetí zážitková sportovní událost FAST běh, v rámci které budou mít možnost žáci základních škol a víceletých gymnázií si ověřit, zda vědí, jak správně provádět resuscitaci, mluvit s operátorem záchranné služby či jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice nebo srdečního infarktu. Na soutěžící čeká trať s úkoly souvisejícími s reakcí na cévní a srdeční příhody, která otestuje, jestli by účastníci v reálné situaci zvládli zachránit lidský život. „Na stanovištích se žáci na vlastní kůži dostanou do situací, o kterých se doposud učili jen teoreticky ve škole. I výborně připravení závodníci jsou zprvu zaskočení, když před sebou vidí zkolabovat člověka se srdečním infarktem nebo když mají záchranářům popsat, co a kde se stalo,“ vysvětluje organizátorka závodu a manažerka programu HOBIT Hana Pokorná s tím, že závod odstartuje v pátek 21. září v parku Lužánky. Registrace týmů je možná buď do 12. září, nebo do naplnění kapacity závodu. Týmy jsou tříčlenné a každá škola může vyslat až 3 soutěžní týmy, celkem tedy 9 žáků.

Závod představuje jedinečnou příležitost získat cenné zkušenosti, které jednou mohou reálně pomoct zachránit něčí život. Cévní mozková příhoda a infarkt myokardu jsou společně nejčastějšími příčinami úmrtí ve světě a rychlost pomoci může rozhodnout o životě či smrti člověka. Proto při provedení závodních úkolů není důležitá pouze preciznost, ale i rychlost. To naznačuje i název závodu FAST běh, kde FAST odkazuje na mnemotechnickou pomůcku pro rozpoznání příznaků mrtvice: Face (ochrnutý obličej), Arm (ochrnutá paže), Speech (zmatená řeč), Time (čas ihned volat 155). Přihlášení na závod je možné zde: https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/hobit/home/225

Projekty FAST běh a HOBIT+ jsou součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předat žákům pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. Program od svého vzniku v roce 2013 sbírá úspěchy, například minulý rok byl jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách zařazen do publikace The Burden of Stroke in Europe. Přihlásit se na akce a dozvědět se více o programu HOBIT a jeho součástech je možné na webu projektu www.projekthobit.cz, jsme též na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube.

        

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Vážení pacienti,

v době od 23. 8. 2018 do 15. 11. 2018 bude probíhat rekonstrukce hlavního vjezdu do naší nemocnice z Mendlova náměstí. Cílem je rozšířit vjezd ze stávajících 2 na 3 pruhy a to, jeden pro pacienty, jeden pro sanitky a třetí pruh výjezdový. Důvodem je nevyhovující propustnost areálu a často bránící vozidla veřejnosti vjezdu sanitkám, a to především rychlé záchranné službě. Stejně tak se jedná o navazující přípravu na případný parkovací dům.

Z důvodu této rekonstrukce a zajištění bezpečnosti pacientů bude od 23. 8. 2018 do 15. 11. 2018 omezen a regulován vjezd automobilů veřejnosti do areálu. Do areálu budou mít zajištěn vjezd jako doposud všechny vozidla zajišťující provoz nemocnice, sanitky, hasiči či policie stejně tak i pacienti s průkazkou ZTP.

V předpokládaném termínu  od 16. 10.  do 23. 10. bude uzavřen hlavní vjezd přes Mendlovo náměstí a bude se tudy z areálu jen vyjíždět. Sanitky budou přesměrovány přes vjezd Pekařská, vjezd vozidel hasičů či policie, ostatních obslužných vozidel a pacientů s průkazkou ZTP bude přesměrován na služební vjezd do nemocnice za lékárnou.

V okolí nemocnice je možno nalézt parkovací stání na parkovištích či v parkovacích domech soukromých subjektů (Hybešova, Václavská, Mendlovo náměstí), a to v různých cenách/hodinu (30 – 70 Kč).

Omluvte prosím dočasná omezení pohybu chodců a vjezdu automobilů.

Prosím, dbejte pokynů vrátných.

Děkujeme za pochopení!

Tisková zpráva, 16. 8. 2018, Brno

Americký patent na inovativní technologii pro přesnější diagnózu onemocnění srdce získali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), kardiologické kliniky naší nemocnice a firma M&I z Prahy. Nová technologie, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund změřit jejich vzájemné zpoždění, se připravuje k zavedení do praxe.

Více informací se lze dočíst v TZ zde.

Výhodou nové technologie vysokofrekvenčního EKG je jednoduchý a neinvazivní postup, nejsou vyžadovány specifické znalosti obsluhy a zpracování je automatické. „Pro účinnou diagnostiku stačí běžné umístění elektrod, které se v klinické praxi využívá pro měření dvanáctisvodového EKG. Naše diagnostická metoda je levná a snadno dostupná,“ podotkl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC, jehož členové se na vývoji nového EKG podíleli.

Na novou metodu a přístroj pro její provádění získaly brněnské instituce společně s firmou M&I patent od Amerického patentového úřadu. „To znamená, že bez jejich souhlasu a bez podílu na zisku nemůže zařízení po dobu 20 let nikdo vyrábět a prodávat. Na vytvoření nového diagnostického monitoru a jeho zavedení do praxe nyní vědci pracují,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Cílem je vytvořit jednoduché interaktivní experimentální zařízení pro ověření metodiky v klinické praxi s termínem dokončení v roce 2019. Pokud bude tento vývoj technologie úspěšný, požádají jeho výrobci o certifikaci technologie u Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo Evropské lékové agentury a technologie a metoda budou následně připraveny pro klinické využití.

S výzkumem bylo započato na jaře 2013 a stále pokračuje. První patentová ohláška (k CZ patentovému úřadu) byla podána na sklonku roku 2013 a poté druhá v květnu 2014, na kterou navázala EU ohláška (leden 2015). Ta je stále v řešení na EU patentovém úřadě. V červnu 2016 byla podána i žádost o ochranu k US patentovému úřadu, která byla v letošním dubnu udělena. „Investice do Mezinárodní centra klinického výzkumu začíná nést dlouho očekávané výsledky, které bohužel ve výzkumu nejsou ihned. Vývoj vysokofrekvenčního EKG trval 6 let, samotné vyřízení patentu trvalo 4 roky,“ doplnil ředitel Martin Pavlík.

Vývoj spolufinancují evropské strukturální fondy, a to prostřednictvím projektu financovaného ze Strukturálních fondů EU, grantu OPPIK Aplikace od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Projekt zastřešuje brněnská firma Cardion, specialista na přístroje pro kardiologii.

„V rámci kardiologie se v tuto chvíli plně věnujeme zkoumání možností dalšího využití této technologie pro diagnostické účely u srdečních chorob komorového myokardu. V oblasti výzkumu epilepsie se nám ve spolupráci s týmy přednosty I. neurologické kliniky pana prof. Brázdila a pana prof. Worrella z Mayo Clinic podařilo ukázat, že v mozku mohou být měřeny tzv. ultra vysokofrekvenční oscilace, které jsou vysoce specifické pro epileptogenní tkáň, která generuje záchvaty. S týmem profesora Worrella dále spolupracujeme na projektu EPAD, který slouží k online akvizici elektrofyziologických dat z mozku epileptických pacientů a následnému předpovídání záchvatů. Náš tým také vyvíjí algoritmus pro automatickou lokalizaci epileptického ložiska za pomocí zpracování elektrofyziologických signálů a metod umělé inteligence,“ přiblížil Leinveber další výzkum, na kterém se podílí.

Tým mladého výzkumníka Pavla Leinvebera z FNUSA-ICRC neslaví úspěch poprvé. Výzkumný tým Biomedicínského inženýrství má 5 již zaregistrovaných užitných nebo průmyslových vzorů, například na Přístroj pro měření, záznam a analýzu elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou, Multikanálový celotělový impedanční monitor, nebo Přístroj pro automatické generování proudu do 3D systému cívek pro vytváření magnetického pole. Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl prestižní ocenění mezinárodnímu týmu, ve kterém působí i výzkumníci FNUSA-ICRC. Software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii u pacientů se srdečním selháním vyvinuli výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z University of Rochester v USA a z výzkumného týmu Biomedicínského inženýrství (BME) ve FNUSA-ICRC. Cenu převzal tým na mezinárodní konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii 27. 9. 2017. Ústav přístrojové techniky a tým Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC spolupracují na vývoji metodiky a zařízení pro určení elektrické dyssynchronie srdečních komor již několik let.

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR specialista FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 30. 7. 2018, Brno

Z Mistrovství světa rovnou na operační sál – tak by se dal nazvat návrat prim. MUDr. Luboše Nachtnebla, zástupce přednosty pro LPP I. ortopedické kliniky FNUSA, z dovolené do práce. Luboš Nachtnebl reprezentuje Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v národním týmu českých lékařů na Mistrovství světa lékařů ve fotbale. Letos se účastnil šestého MS, kde zažil úžasný hattrick – 3 x zlaté mužstvo přidalo třetí stříbro do celkové série svých úspěchů. Letos se MS konalo v Praze, a to od 30. 6. – 7. 7. 2018. Současně se konal 24. kongres sportovní medicíny. Přinášíme rozhovor na obě témata.

Pane primáři, s jakými pocity jste přijeli domů?
Jsme velmi spokojeni. Po předchozích třech titulech mistrů světa se od nás hodně čekalo. Proto pro nás bylo domácí mistrovství dost zavazující. Byla zde zajímavá divácká kulisa, lidé chodili a fandili, bylo to úžasné. My jsme stále tvrdili, že zápasy jsou velmi vyrovnané a mnohdy se vyhrávalo jen o pověstný kousek štěstí. Velmi důležitou roli hraje také taktika a organizace hry. Skupinu jsme měli poměrně těžkou, naším tajným cílem byl postup do semifinále, prostě kdy už hrajete o medaili, jedno jakou. Nakonec jsme hráli zase krásné finále v úžasné divácké kulise.

Oslavy třetího stříbra byly stejné, jako byste vyhráli počtvrté zlato?
Ano, finále bylo pro nás prostě vrchol, porazil nás výborný soupeř, nebyla to náhoda. Anglie již několik let soustavně pracuje na svém týmu téměř na profesionální úrovni a tento rok se jim to konečně vyplatilo.

Jak jste se dostal vůbec do národního týmu?
Do týmu jsem se dostal hned na začátku, kdy jsem v lékařském časopise Tempus Medicorum objevil výzvu k sestavení národního týmu pro MS v roce 2013 v Budapešti. V té době jsem hrával ještě aktivně fotbal, tak jsem se přihlásil. V květnu 2013 jsme se sešli v Praze a začali se sehrávat, určovat pozice na hřišti. Do Maďarska jsme odjížděli s tím – hlavně neudělat ostudu. První vítězství nad Koreou nás nadchlo, věděli jsme, že ostudu už neuděláme, nebudeme poslední. Pak už to šlo „step by step“ a bylo z toho první velké finále. Proto všichni, kdo pamatují první mistrovství, tak ho máme postavené v našich vzpomínkách asi nejvýše. Vyhráli jsme bojovností a soudržností týmu, žádnou taktikou nebo dokonalostí hry.

Má toto mistrovství jiná pravidla oproti klasickému?
Hraje se oproti klasickému fotbalu dvakrát čtyřicet minut. Další pravidlo je možnost hokejové střídání kdykoliv během hry, když se přeruší. Je to dáno tím, že během 7 dnů hrajeme 6 zápasů, což by nešlo uhrát. Máme dvě vyrovnané jedenáctky. Obránci se střídají po dvaceti minutách, záložníci si sami určují přibližně deset až dvanáct minut, útočníci střídají po delší době. Je to individuálně dle potřeb a stavu na hřišti. Dalším základním pravidlem je, že musí hrát pouze lékaři. Na hřišti v daný okamžik musí být vždy dva hráči nad čtyřicet let a dva hráči nad třicetpět let.

Který ze zápasů jste si nejvíce užil, již jste zmínil, že jste hráli v 7 dnech 6 zápasů?
Užíval jsem si všechny, nejvíce bych asi vyzdvihl hru s Mexikem. S Mexikem (7:2) to byla otevřená hra, dalo se hodně gólů, nahrál jsem na 2 nebo 3 góly, byla na mne po faulu písknuta penalta. Jako defenzivní hráč jsem měl možnost si i zaútočit. Všechny zápasy byly náročné, poměrně vyrovnané, často šlo o jednu chybu, která rozhodla, šlo o taktiku.

Opravdu velkým zážitkem bylo hrát vyřazovací utkání na stadionu E. Rošického na Strahově. Tento stadion v minulosti hostil významná utkání a také zde hrála svá ligová utkání Slavia či Dukla Praha.

Mistrovství bylo postiženo podvodem Rusů a Uzbeků, o co přesně šlo?
Toto je taková černá kaňka, nicméně všichni chceme hrát utkání v duchu přátelství a fair play. Jednou z možností je, že po každém zápase lze vyzkoušet 2-3 hráče jednoduchou formou vizuálních testů, jednoduchými čtyřmi otázkami, zda jsou opravdu lékaři. Pokud test nedopadne, je přezkoušen hráč ještě večer před komisí. Všichni lékaři by měli mít základní medicínské znalosti. První aféra byla při prohře Korejců s Uzbekistánem. Vždy vyberete logicky nejlepší hráče k přezkoušení, vždy je to ten, který na hřišti vyniká a střílí nejvíce góly. Uzbekovi byla nabídnuta možnost hovořit anglicky nebo rusky, což odmítl a vyžadoval svoji překladatelku. Jednoduchými otázkami jsme zjistili, že nemá s medicínou nic společného. Došlo ke kontumaci zápasu. Hráč dostal distanc na celé mistrovství. Další den prohrála Venezuela s Ruskem, dost vysoko. Opět se v ruském týmu objevil hráč, který dal velký počet gólů, proto Venezuela rovněž využila možnost přezkoušet ruský tým. Hráč neodpověděl ani na jednu otázku. Rusové se cítili dotčeni, že se k nim hráč připojil s tím, že je lékař, doložil diplom, že už potom nepátrali, zda je či není. Rusku se kontumovaly dva zápasy. Bylo to nepříjemné, ale všichni to přijali. Já osobně jsem byl zkoušený vloni v Rakousku. Není to v nepřátelském duchu, není to nic složitého pro toho, kdo opravdu medicínu vystudoval, byť se jí třeba dnes už nevěnuje. Věděli, že jsem ortoped, tak jsem dostal k popisu rentgenový snímek a popsat kosti na noze.

Promítly se tyto aféry nějak v týmu, ve hře?
Hlavně se to promítlo v tom, že bylo zkoušeno více hráčů po celou dobu mistrovství. My se velmi dobře známe s Ruskem. Za Uzbeky jsme se přimlouvali, když jeli poprvé do Barcelony. Hráli jsme s nimi turnaj přátelství, byli tenkrát hrozně milí a přátelští. O to víc nás to, jako český tým, mrzelo. Poprvé jsme hráli v Maďarsku, kam jsme z východního bloku byli pozváni my, Rusko, Ukrajina a Bělorusko. My jsme byli přezkoušeni ihned, jak jsme začali hrát. My jsme čistý tým, zvažovali jsme přijetí také zubaře, kterého jsme nevzali. Stomatochirurg náš tým doplnil, protože má vystudované všeobecné lékařství. Maďaři měli dentistu, což se zjistilo až po čtvrtfinále, kdy porazili Austrálii, která podala protest, čímž se kontumoval zápas. Najednou druhý den šli Australané hrát semifinále, což nikdo nečekal a bylo to pro nás překvapení.

Co zranění nebo nějaké konflikty?
Zranění bohužel k fotbalu patří. Když se jde na hřiště, hraje se na plno. Nějaká ta slovní narážka či popostrčení je běžné. Občas to na hřišti vřelo a nebylo daleko i od fyzického napadení, ale vše se vždy dohodou vyřešilo. Důležitá byla také dobrá kvalita a zkušenost rozhodčích, kteří dokázali udržet plynulou hru a pískali přesně nebezpečné zákroky. My jsme hráli ve skupině s Rusy, kterým se kontumovaly dva zápasy. Hráli jsme ten poslední. Chtěli nám dokázat, že kdyby nás porazili, postoupí z prvního místa, což jsme chtěli taky. To byl vyhrocený zápas. Vyhráli jsme a postoupili s čistým štítem. Nebylo to ale jednoduché.

A co nějaký „Neymar“, nějaké to divadlo na hřišti, bylo?
I toto je dnešní nešvar fotbalu a setkáte se s ním na všech úrovních. I MS lékařů není v tomto případě výjimkou.

I když jsou hráči doktoři? To jste mě odpovědí překvapil.
Na hřišti jsme všichni hlavně fotbalisti, titul se ve hře (krom pravidel) nepočítá. Jihoamerické týmy, kterých tam bylo mnoho, tak ti mají herecké vlohy, nemají problém poležet si na trávě, umí zdržovat. Když jsme hráli semifinále s Brazílií, tak napadli i rozhodčího, že odpískal brzy závěr utkání a začali ho fyzicky napadat, museli jsme se navzájem uklidňovat a bránit ho.

Brazílie měla černý den, Anglie to měla opačně. Jak se prolínalo MS v Rusku s vaším v Praze?
Brazilci to prožívali velmi těžce, vypadnutí na obou MS brali jako obrovské zklamání, protože fotbal je pro ně více jako náboženství. Pokud jedou na MS, jedou s jediným cílem  – vyhrát, proto dvojí vypadnutí bylo pro ně velkou tragédií. Opačně to měla Anglie – ta slavila.

Došlo k výměně dresů ve finále?
Ano, se soupeřem jsem si po zápase vyměnil dres, mám tedy ten anglický. Většinou jde o finálový, protože máme své dresy dva – červený a bílý a do poslední chvíle nevíme, ve kterém budeme hrát.

Která další země bude hostit MS 2019?
Příští rok bude MS v Mexiku, na východním pobřeží. Mexičané měli upoutávku na konci slavnostního předání na Žofíně, která byla velmi atraktivní. Zde budou chtít být jistě jihoamerické týmy silné, bude dost záležet, zda budou týmy „čisté“, což za nás mohu potvrdit.

Takže se budete účastnit?
Pokud mi to zdraví a výkonnost dovolí a rodina nebude proti, tak bych rád.

Současně s MS probíhal také kongres, jak se to zvládalo?
Musím říct, že kongres byl velmi kvalitní, stejně jako mistrovství. Byl jsem spoluorganizátorem tohoto mezinárodního sympózia. Přednášky probíhaly každý den od 9-12 hod, účastnilo se ho přibližně dvě stovky účastníků každý den, zájem byl veliký. Fotbal se hrál v pozdějším odpoledni. Předsedal jsem spolu s profesorem Teplanem jedné ze sekcí a také jsme tam měli s kolegou Kovandou prezentaci z našeho pracoviště. Nejzajímavější byl asi pátek. To přednášel pan profesor Dvořák, uznávaný neurolog z Curychu, který tam v 68 roce emigroval jako student medicíny a vypracoval se na světovou kapacitu. Několik let byl šéfem zdravotní komise FIFA (pozn.: v roce 1994 vyhodil za doping z MS v USA Diega Maradonu). Jeho přednáška – Fotbal je medicína, fotbal je lék, byla opravdu neskutečně zajímavá, ať již z pohledu trestání faulů či zajištění pitného režimu při vysokých teplotách. Setkání na mne zanechalo dojem.

Byla nějaká regenerace po návratu domů?
Na tu zatím nebyl prostor. Po návratu jsem se vrátil do práce, čekal mě vydatný program na operačním sále a také plná ambulance.

Mluvil jste o silné podpoře fanoušků, co rodinná podpora byla?
Ano, samozřejmě. Jako každoročně jsem měl od rodiny skvělou podporu. Syn přijel na čtvrtfinále a žena s dcerkou na semifinále a finále. Největší radost mi však udělal příjezd tatínka na finále, to jsem fakt nečekal. Byl atmosférou nadšený a měl téměř slzy v očích.

Něco na závěr?
Určitě. Poděkování kolegům, organizátorům, kteří doladili absolutní detaily, od ubytování, herní plochy, převoz hráčů, včetně kongresových prostor. Prostě vše bylo zajištěno s maximální pečlivostí a mistrovství světa v ČR bylo rozhodně reprezentativní a velmi kvalitní!

Také bych rád poděkoval za podporu vedení a zaměstnancům nemocnice, kteří velmi intenzivně mistrovství sledovali ať již přímo na stadionech či na sociálních sítích.

Foto: Luboš Nachtnebl, ortoped FNUSA s šesti medailemi z MS ve fotbale lékařů (zdroj FNUSA)

 

Foto: Luboš Nachtnebl, ortoped FNUSA a hráč s číslem 11 národního týmu MS ve fotbale lékařů (zdroj Facebook: czech national medical football team)

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

Tisková zpráva, 19. 7. 2018, Brno

12. 7. 2018 byla ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na I. ortopedické klinice provedena další unikátní operace nejen v ČR, ale v celém bývalém Východním bloku Evropy. 23letému pacientovi byla v rámci jedné operace, která trvala téměř 6 hodin, odstraněna ze dvou třetin stehenní kost s nádorem, vč. některých měkkých tkání a svalů. Následně byla provedena náhrada kolenního kloubu a speciální ukotvení endoprotézy ve zbytku stehenní kosti, čímž byl zachráněn kyčelní kloub.

„Pacientovi bylo odstraněno více jak dvě třetiny stehenní kosti pro rozsáhlý vzácný nádor. Vyvstal problém, jak kost nahradit. Možností byla náhrada štěpem, který v případě dlouhé kosti podléhá nekróze nebo dříkovou endoprotézou, která by se těžko ve zbytku stehenní kosti zachytila, protože by neměla dostatek kotvení,“ přiblížil průběh operace MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D., přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA.

Po zvážení všech pro a proti svatoanenští ortopedi zvolili způsob, který by měl pacientovi zajistit plnohodnotný pohyb končetiny bez dalších možných komplikací. „Ukotvení dříkové endoprotézy nebylo možné právě proto, že stehenní kosti zůstal jen kousek a časem by došlo k jejímu uvolnění, neboť je v tomto místě vyvíjen na kost velký tlak. Rozhodli jsme se použít tzv. Compress systém, kde se aktivní část endoprotézy přitáhne ke kosti speciálním kompresáriem, tím se kost aktivuje k buněčné proliferaci, tzn., že kost doroste k části endoprotézy, která je vybavena speciálním povrchem,“ doplnil přednosta Tomáš. Viz snímek na konci tiskové zprávy.

Jednalo se o implantát, který nebyl dosud v ČR použit. Dříve by zřejmě byl zvolen způsob totální náhrady femuru, tzn. odstranění celé stehenní kosti vč. kolenního a kyčelního kloubu.

I. ortopedická klinika FNUSA byla založena v roce 1933 (letos slaví 85 let) nejen jako první ortopedická klinika, ale jako první ortopedické pracoviště na Moravě vůbec. Nosným programem kliniky je komplexní terapie nádorů kostí, kloubů a měkkých tkání s důrazem na multidisciplinární přístup. V rámci komise pro muskulosketální tumory spolupracuje svatoanenská ortopedie s MOÚ a FN Brno. Spádovým územím je celá Morava, východní a jižní Čechy. V současné době má klinika 77 lůžek, 4 oddělení a jednotku intenzivní péče, 4 operační sály, kde provede cca 2500 operací ročně. Klinika je držitelem certifikátů pro výuku operací některých kloubních náhrad pro ČR, střední a východní Evropu a Asii.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122

Tisková zpráva, 18. 7. 2018, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v loňském roce obdržela za vydražené dresy z exhibičního utkání MARTIN HAVLÁT & MISTŘI DĚTEM, kterou pořádal HC Kometa Brno, celkovou částku 295 932 Kč. Letos již za uvedené finanční prostředky slouží pacientům 8 moderních nemocničních lůžek.

„Za výtěžek aukce naše nemocnice pořídila celkem 8 moderních nemocničních lůžek vč. příslušenství, tzn. matrace, nočního stolku, hrazdy na infuzní stojan. Jak jsem uvedl dříve, nová lůžka jsou ve prospěch nejen pacientů, kterým se snažíme zabezpečit pohodlí a bezpečnost, ale také ve prospěch personálu, kterému nová lůžka usnadňují péči o pacienty, především s polohováním a manipulací, tedy menší vynaložení fyzické práce,“ řekl Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nová polohovatelná lůžka jsou umístěna na jedné z největších chirurgických klinik FNUSA.

V této chvíli by bylo třeba obnovit asi 390 nemocničních lůžek, která jsou 10 a více let starší, přičemž nejstarší lůžka mají i přes 40 let. Akutně je nutné obměnit asi 20 lůžek. Cena jednoho nemocničního lůžka, vč. matrace, nočního stolku a stojanu na infuzi se pohybuje kolem 40 tis. korun.

    

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz