Tisková zpráva, 17. 4. 2019, Brno

Již po páté se koná konference Konopí a věda V. pod záštitou Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (dále FNUSA), letos poprvé na její půdě. FNUSA nyní přichází s další novinkou, tentokrát v oblasti klinického výzkumu medicinálního konopí.

FNUSA byla prvním státním zdravotnickým zařízením, které začalo s léčbou medicínským konopím a přišlo s realizací užití konopí v kapslích. V roce 2018 byla otevřena ve FNUSA jako první ve světě vaporizační místnost. Nyní přicházíme s dalším krokem v oblasti medicinálního konopí.

Naše Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) zahajuje jako první v ČR oficiální klinické studie s využitím medicinálního konopí. „Doposud jsou veškerá povolení k nakládání v České republice využívány především pro studium sekundárních metabolitů a ovlivňování jejich produkce v rostlině. Tento výzkum jsem založil před pěti lety na MENDELU, ale je potřeba pokračovat dál a právě FNUSA-ICRC je hozenou rukavicí. Před pěti lety jsem byl v pravý čas na správném místě, ale bez kontaktů a financí. Výzkum konopí byl ukázkou jasného transferu technologií s financováním ze soukromých zdrojů. Troufám si tvrdit, že dnes znám rostlinu, rozumím podmínkám, jak ji pěstovat, jak standardizovat produkci a jak nastavit kritéria, kdy můžeme květenství rostlin či její extrakt začít považovat za léčivo. S těmito zkušenostmi a silnou podporou partnerů vstupovat na pole klinického výzkumu by mělo být předností,“ sdělil MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí klinicko-farmakologické jednotky FNUSA-ICRC.

„Kde jinde dělat klinický výzkum medicinální konopí než ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, která má, troufám si říct, největší zkušenosti v léčbě bolesti právě konopím. Dalším velkým potenciálem je nejmodernější klinicko-farmakologická jednotka, která je ojedinělá svým propojením klinické části s prostory lékárny, která byla zbudována v rámci našeho výzkumného centra,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Ve FNUSA bylo dosud léčeno přes 210 pacientů léčebným konopím. Dle odhadu cca 10-15 % nepokračuje, většinou pro nežádoucí účinky, obluzení. Někteří pro přehnaná očekávání, někteří i z finančních důvodů,“ sdělila Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA a dodala: „Vždy jsme prezentovali, že medicinální konopí není všelék a ne všem pacientům může vyhovovat, stejně jako je tomu u léků.

Někteří pacienti užívají konopí nepravidelně, občas si nasadí týdenní kůru, občas jsou bez konopí. Na rozdíl od opioidů není významný syndrom z odnětí, proto mohou vynechávat dle potřeby. Názorným příkladem je pacientka, paní Jana, u které začal pracovat na snížení dávky opioidů. „Paní Jana je po opakovaných operacích páteře, bederní i krční, u které bylo nutné tlumení bolestí vysokými dávkami opioidů, které bylo provázeno nežádoucími účinky jako utlumení, zácpa, špatný spánek. Před kontrolou v srpnu 2018 měla dávku 360 mg oxycodonu denně, přepočteno na morfin injekční je to cca 250 mg denně, tj. 25 ampulek po 10 mg. Při stabilizaci trhu s léčebným konopím jsme si již mohli dovolit zkusit redukovat dávku opioidů při podávání léčebného konopí.  Nyní při poslední dubnové kontrole má paní Jana denní dávku 200 mg oxycokodu, čili redukce na pouhých 55 % původní dávky. K tomu s výrazně lepší kvalitou života užívá denně 0,25-0,5 gramu léčebného konopí v tobolkách a 0,25 – 0,5 gramu vaporizuje. Bolesti má menší, lépe spí, není tolik omámená, výrazně se jí zvýšila kvalita života,“ informoval o zkušenostech MUDr. Radovan Hřib, vedoucí Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA.

„Jedním z prvních úkolů výzkumu bude sledování odbourávání THC u lidí a stanovení možnosti řízení motorového vozidla po užití léčebného konopí,“ doplnil cíle výzkumu Pavlík.

„Ve spolupráci s Farmakologickým ústavem LF MU budeme zahajovat sledování efektu léčebného konopí na úlevu od bolesti dle standardů Evidence Based Medicine (EBM), česky Medicíny založené na důkazech,“ doplnil Hřib.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se podílí na vzdělávacích seminářích, které jsou akreditované Lékařskou komorou ve spolupráci s Mezinárodním institutem pro výzkum konopí (ICCI) a Cannabis Spectrum. Dosud proběhly v Jihlavě a Praze. Dále budou semináře v Ústí nad Labem a Českých Budějovicích.

K datu 15. 4. 2019:

Od 1. 1. 2018 do 15. 4. 2019
Vydané recepty:                              650
Unikátních rodných čísel (RČ):    210
Celkem konopí:                               3900 gramů

2018
Vydané recepty:                              420
Unikátní RČ                                   155
Celkem konopí:                               2500 gramů

2019 (1.1.2019 – 15. 4. 2019)
Vydané recepty:                              230
Unikátní RČ                                   123
Celkem konopí:                               1400 gramů

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

 

 

Tisková zpráva, 11. 4. 2019, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vykázala k 31. 12. 2018 hospodářský výsledek očištěný o odpisy a s tím související transfery výši + 4 mil. Kč. Nemocnice v posledních letech bez podpory extra provozní dotace zlepšila hospodaření oproti roku 2017 o 168 mil. Kč.

Došlo k meziročnímu nárůstu výnosů o 413,7 mil. Kč. Na tomto nárůstu se nejvíce podílí výnosy za zdravotní péči od pojišťoven, které narostly o 347,4 mil. Kč. Nárůst úhrad od zdravotních pojišťoven vychází z platné úhradové vyhlášky pro rok 2018. Další významný nárůst je ve výnosech z nároků na prostředky státního rozpočtu (např. Národní program udržitelnosti, institucionální podpora, dotace na rezidenty atd.), které vzrostly o 39,8 mil. Kč a činí 542 mil. Kč. K významnému nárůstu došlo v nákladech na léky, což je zejména důsledkem vzrůstající spotřeby léků pro specializovaná centra, kde došlo k nárůstu nákladů o 21,3 mil. Kč. Tyto náklady představují více než 511 mil. Kč. Celkové náklady na léky představují 617,6 mil. Kč. Celkové náklady na speciální zdravotnický materiál dosahují v roce 2018 cca 623,8 mil. Kč. K nárůstu došlo zejména v kardiologii, neurologii a ortopedii. Náklady na léky a SZM tvoří dohromady cca 28 % celkových nákladů. Nejvýznamnější nárůst nákladů byl v oblasti osobních nákladů, které představují cca 43 % celkových nákladů a dosahují výše 1,9 mld. Kč. Meziročně došlo k nárůstu 206,6 mil. Kč především vyplývajícího z nařízení vlády.

„Zásadní je meziroční vylepšení hospodaření, které je výsledkem dlouhodobé snahy nejen vedení nemocnice, ale všech jejích zaměstnanců. Jsme rádi, že máme dlouhodobě stabilní tým odborníků, na který se i v této nelehké situaci můžeme spolehnout. V roce 2013 vykazovala nemocnice roční ztrátu ve výši 300 mil Kč, v roce 2014 -116 mil, v roce 2015 -103 mil, v roce 2016 -26 mil, v roce 2017 -163 mil Kč a za rok 2018 jsme vykázaly kladný hospodářský výsledek,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA. Na zhoršení hospodářského výsledku mezi roky 2016 a 2017 se významně podílelo navýšení osobních nákladů, které nebylo zcela kompenzováno úhradovou vyhláškou, tedy platbami od zdravotních pojišťoven.

Kumulovaná ztráta je otázkou mnoha let. A to nejen těch, kdy nemocnice zakončila své hospodaření ztrátou, ale i těch předchozích, kdy hospodaření bylo v kladných číslech, ale finanční toky již byly poznamenány historicky nízkou základní sazbou (2006). Na straně výnosů jsou hlavní příčiny v historicky nízké základní sazbě, oddělení ambulantní a hospitalizační složky a neuhrazené nadprodukci. FNUSA také doplatila na centralizaci onkologické péče v městě Brně. Na straně nákladů je to zejména nárůst osobních nákladů, kdy Nařízením vlády o navyšování osobních nákladů nebylo v minulosti zcela kompenzováno úhradovou vyhláškou. Dále nárůst nákladů na léky a SZM a nárůst odpisů a energií způsobený zprovozněním nových budov. Více v tiskové zprávě:

https://iweb3.fnusa.cz/svatoanenska-nemocnice-by-mela-v-roce-2018-dosahnout-vyrovnaneho-hospodareni/

Celkové závazky nemocnice k 31. 12. přesahují 2 mld. Kč, z toho závazky po splatnosti tvoří cca 965 mil. Kč. Pracovníci ministerstva, jím ustanovená odborná komise i externí organizace opakovaně potvrdili správnost opatření ze strany FNUSA a shodli se, že není v silách nemocnice, aby tíživou finanční situaci akcelerovanou převážně vnějšími vlivy a rozhodnutími mimo působnost vedení nemocnice zvrátila vlastními silami. „Dlouhodobé nesplácení závazků dodavatelům léčiv, zdravotnického materiálu a dalších komodit vede k znevýhodnění nákupů. Někteří dodavatelé již mají nastaveny časové nebo finanční limity, které již neumožní další nárůst jejich závazků. Některé firmy mají nastaveny limity pevně,“ upozornil ředitel FNUSA. Částečného snížení závazků po splatnosti se podařilo dosáhnout prodejem pohledávek.

„Problematika negativní bilance je řešena vyjednáváním s jednotlivými ZP o maximalizaci výnosu za zdravotní péči v rámci možností úhradové vyhlášky, kde vedení nemocnice oceňuje obrovskou pomoc a podporu ze strany MZ, užíváním pozitivních lékových listů, lepší kontrolou vykazované zdravotní péče prostřednictvím profesionálních kodérů DRG, nastavením finančních a produkčních plánů pro jednotlivá pracoviště, zlepšením informovanosti prostřednictvím pravidelného reportingu vybraných finančních a produkčních ukazatelů na úrovni jednotlivých pracovišť i nemocnice, omezením výdajů – řeší se jen havarijní stavy, povinná údržba a dotační tituly a v neposlední řadě i hledáním slabých míst a příležitostí na základě benchmarkingu zdravotní péče ve spolupráci s ÚZIS na projektu DRG restart,“ doplnil Pavlík.

V roce 2019 bude mít na hospodaření nemocnice zásadní vliv několik faktorů. Pozitivní je, že trend ve sbližování úhrad nastavený úhradovou vyhláškou v roce 2018 bude i nadále pokračovat. Od roku 2013 do roku 2018 se základní sazba FNUSA zvýšila o 43,62 %, přesto stále nejsou historické rozdíly zcela narovnány. Na druhou stranu se negativně projeví navýšení tarifů a změny v příplatcích za směnnost, nárůst cen energií a inflace ve zbytku spotřebního koše. Jenom nárůst osobních nákladů v roce 2019 bude činit ve FNUSA 240 mil Kč, z toho je cca 45 mil nepokryto úhradovou vyhláškou. Ve světle těchto změn se zdá, že FNUSA nebude schopna udržet pozitivní trend z roku 2018, i když o to bude maximálně usilovat. „Samozřejmě se budeme i nadále snažit o maximální hospodárnost při zachování kvality zdravotní péče. Nicméně, jak již bylo řečeno, přínos realizovaných úsporných opatření již téměř dosáhl maxima, které je nemocnice schopna sama ovlivnit,“ zakončil Pavlík. Vzhledem k několikaletému zastavení investic do obnovy a údržby areálu jsou aktuální investice do chodu areálu. Jedná se o částku přesahující v řádech stamiliony resp. miliardy korun.

 

Prohlášení, 3. 4. 2019, Brno

Po pěti letech jsem rezignoval na funkci ředitele FNUSA z osobních, resp. profesních důvodů, a to po pečlivém déletrvajícím uvážení. Ve funkci jsem 5 let a v této chvíli je pro mne priorita věnovat se medicíně. Celý život jsem se věnoval intenzivní péči a není třeba vysvětlovat, že čím déle jsem mimo obor, tím složitější je k němu návrat. O svém rozhodnutí jsem informoval pana ministra, se kterým jsme se dohodli o ukončení mého působení k 30. 6. 2019 s tím, že zřizovatel na pozici ředitele vypíše výběrové řízení. V nemocnici nadále zůstávám na pozici lékaře Anesteziologicko resuscitační kliniky, odkud jsem do funkce před pěti lety přišel. Nemocnice je pro mne srdeční záležitostí a nemám v úmyslu ji opouštět.

Děkuji svým kolegům a všem zaměstnancům FNUSA, kteří měli pět let se mnou stejný cíl, a to udržet nemocnici v chodu, poskytovat tu nejlepší zdravotní péči, a stabilizovat ekonomickou stránku nemocnice. Poděkování nepatří pouze managementu ale zaměstnancům všem, protože řada opatření, která byla přijata, se dotkla všech provozů, ať již zdravotnických či nezdravotnických. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně patřila, patří a jsem neochvějně přesvědčen, že bude nadále patřit ke špičkovým pracovištím, která poskytují kvalitní zdravotní péči a přitom k pacientům přistupují individuálně a lidsky.

Zvláštní poděkování pak za mě patří ministerstvu zdravotnictví za důvěru, podporu i veškerou pomoc, díky níž předáváme nemocnici  z mého pohledu v nejlepším možném ekonomickém stavu, kterého šlo za dané situace dosáhnout.

 

MUDr. Martin Pavlík, Ph.D.
Ředitel FNUSA

Tisková zpráva, 26. 3. 2019, Brno

Interní klinika má dlouhou historii, byla založena jako jedna z prvních již před 100 lety prof. Rudolfem Vanýskem, postupně se profilovala jako kardiologická. Na klinice postupně vznikly veškeré subspecializace kardiologie a některé naprosto unikátní programy.  Ročně je na klinice hospitalizováno 5.071 pacientů a je provedeno 15.283 kardiologických a 8.590 interních vyšetření.

„Každá pracovní skupina kliniky patří ke špičkovým ve svém oboru. Invazivní a intervenční kardiologie provádí léčbu angioplastikou u pacientů se srdečním infarktem a jejich počty jsou v Brně u nás nejvyšší. Provádíme nejmodernější výkony, jako jsou optická koherentní tomografie, intravaskulární ultrazvuk, uzávěry defektu septa síní či katetrizační implantace aortální chlopně,“ sdělila prof. Lenka Špinarová, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky (dále I. IKAK). V roce 1992 byl založen naprosto ojedinělý program srdečního selhání a transplantace. Zahrnuje pacienty s pokročilým srdečním selháním z celé Moravy, kteří jsou přes I. interní kardioangiologickou kliniku indikováni k transplantaci srdce, odoperováni na CKTCH a dále po celou dobu jejich života sledováni na naší klinice. Jejich počet přesáhl již 600. „Za mého působení ve funkci přednostky v rámci tohoto programu vznikl unikátní program vzácných srdečních onemocnění jako je amyloidóza či jiná střádavá onemocnění a dále zánětlivých srdečních onemocnění, kde opět řešíme pacienty nadregionální úrovně,“ doplnila prof. Špinarová. Jako jediní v ČR ve spolupráci s CKTCH a IHOK FN Brno realizujeme program sekvenčních transplantacích srdce a kostní dřeně u nemocných se srdeční amyloidózou postihující dominantně myokard.

„Posun kardiologie za 40 let je neskutečný a nepředstavitelný. Když jsem začínal, měli jsme rentgen, poměrně úzkou základní laboratoř a teprve začínaly katetrizace. Byl jsem u začátku klinické echokardiografie, která nám dnes poskytuje neskutečné informace. Modernizace je nebetyčná, jsme dál v přístrojové léčbě i ve vyšetřovacích metodách. Máme řadu nových léků. Jsem moc rád, že jsem u toho a že ten rozvoj můžu vidět,“ přiblížil vývoj kardiologie prof. Jiří Vítovec, bývalý přednosta kliniky a současný zástupce přednosty I. IKAK pro školství a doplnil: „Česká republika je nejlepší v péči o pacienty s akutním infarktem myokardu. Péče o pacienty je tu velmi dobře zorganizována“.

Nejdůležitější milníky kliniky v její historii:

1919    Ustanovení Interní kliniky 1. 10. 1919.
1968    Vybudování koronární jednotky, první na Moravě.
1969    Implantace prvního kardiostimulátoru.
1984    Poprvé použita intrakoronárně podaná fibrinolýza (streptokináza) u akutního srdečního infarktu.
1992    Provedena první transplantace srdce v Brně (CKTCH) a zahájen program transplantační péče na I. IKAK.
1996    Klinika přejmenována na: I. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU.
1996    Byla provedena první direktní angioplastika u akutního infarktu myokardu.
2013    Přemístění a centralizace pracovišť kliniky do nových budov B1 a C1.

Pracoviště:

Srdeční elektrofyziologie (MUDr. Zdeněk Stárek)
Jedním z pilířů diagnostiky a léčby srdeční arytmie se v posledním desetiletí stala elektrofyziologická vyšetření a radiofrekvenční ablace (lokální destrukce tkáně). V roce 2017 byl proveden 2,5x vyšší počet výkonů než FN Brno a provádí vyšetření, která rovněž nejsou ve v Brně prováděna. Je to použití dálkové magnetické navigace Stereotaxis Epoch (STX) – vloni bylo provedeno 36 výkonů, což je naprosto unikátní.

   
 

Arytmologie a kardiostimulace (doc. MUDr. Miroslav Novák, CSc.)
Skupina arytmologie má vybavení 2 operačních arytmologických sálů a jednoho sálu pro implantace kardiostimulátoru a kardioverterů – defibrilátorů a je na evropské úrovni, kdy počtem výkonů za rok je na čelním místě v rámci pracovišť celé České republiky.  V loňském roce bylo implantováno 437 kardiostimulátorů, reimplantováno 46. Implatnováno bylo 193 kardioverterů – defibrilátorů, reimplantováno 17.

Echokardiografické pracoviště (MUDr. Eva Ozábalová)
V současné době jsou k dispozici tři moderní laboratoře, ve kterých denně probíhají echokardiografická vyšetření, zahrnující transtorakální i transezofageální vyšetření pro potřeby celé nemocnice včetně ambulantního provozu. Echokardiografie je dnes neodmyslitelnou součástí neinvazivního diagnostického přístupu, ale i celé řady moderních léčebných intervencí.

 

Kardiovaskulární spánkové centrum (doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.)
Tým se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů spojených s poruchami dýchání a jejich souvislost s kardiovaskulárními chorobami a obezitou. Včasná diagnóza spánkové apnoe by mohla výrazně snížit výskyt obezity a kardiovaskulárních chorob, proto je důležitou součástí práce týmu průběžná analýza dat z projektů, jichž se účastní pacienti. Nedílnou součástí je vývoj nových technologií, které umožní objasnění vazeb mezi kardiovaskulárním a centrálním nervovým systémem.

Koronární jednotka a invazivní a intervenční kardiologie (MUDr. Michal Rezek, MUDr. Jan Sitar)
Ročně se provádí asi 3 000 koronarografií, z  toho 1 500 PCI, 350 přímých PCI u akutního infarktu myokardu. V 96 % je využíván přístup k srdci radiální tepnou ze zápěstí, je využíváno moderních technologií a jsou implantovány nejmodernější typy koronárních stentů. Vyšetřují se zde dále nemocní se srdečním selháním, před i po ortotopické transplantaci srdce, provádí se i PCI na transplantovaném srdci.

   

Oddělení nukleární kardiologie (MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D.)
Tým je vybaven jednou kadmium-zinek-telluridovou SPECT kamerou z celkových dvou v České republice. Jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT) je neinvazivní zobrazovací metoda z oboru nukleární medicíny, která dokáže zobrazit prostorové rozložení v těle přítomné radioaktivně značené látky, která je pacientovi podána před vyšetřením. Zatímco rentgenové metody zobrazují tělní struktury, pomocí SPECT mohou být zobrazeny funkce orgánů. Metoda je obohacena o výpočetní systém, který dokáže z mnoha obrazů nasnímaných z různých úhlů zrekonstruovat trojrozměrný obraz orgánu. Využití nových možností zobrazení srdce přispívá ke kvalitnější diagnostice kardiovaskulárních onemocnění, a tím ke zkvalitnění terapie pacientů.

   

Nukleární magnetická rezonance srdce (doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D.)
Magnetická rezonance je zobrazovací technika, využívaná především k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. Je díky ní možné získat řezy určité oblasti lidského těla, ze kterých lze po dalším zpracování vytvořit i výsledný 3D obraz požadovaného orgánu. Magnetická rezonance kardiovaskulárního systému patří mezi vrcholové možnosti této diagnostické metody.

Tisková zpráva, 25. 3. 2019, Brno

Pět měsíců po tom, co jsme informovali o jedinečné operaci plic za použití mimotělní oxygenace (ECMO) provedl torakochirurgický tým profesora Čapova další unikátní operaci. Pacientka představuje pravděpodobně jediného pacienta v ČR, který úspěšně dýchá pouze půlkou jedné plíce. Tento ojedinělý úspěch je vrcholem snažení multioborového týmu lékařů I. chirurgické kliniky a Anesteziologicko resuscitační kliniky pod vedením prof. Čapova a prof. Šrámka.

„58letá pacientka po odstranění celé pravé a částí levé plíce v minulosti nyní podstoupila resekční operaci zbývající části plíce za použití mimotělní oxygenace. Cílem operace bylo odstranění jinak radikálně neléčitelných plicních metastáz,“ sdělil operatér MUDr. Michal Benej, Ph.D.

Základem léčby nádorů plic je operační odstranění části plíce obsahující nádor. Problém může nastat u pacientů, kterým byla v minulosti již část plic (nebo celá plíce na jedné straně) odstraněna, a byl diagnostikován další plicní nádor v reziduální plíci. V průběhu operace pacient dýchá jen na neoperovanou plíci, což může být obtížné až neproveditelné, pokud byla významná část plíce již v minulosti odebrána jako u této pacientky. Alternativou pro tyto pacienty pak může být právě využití mimotělní membránové oxygenace, která umožňuje zajistit výměnu krevních plynů, aniž by pacient dýchal. „Pacientce byla v průběhu operace odváděna žilní krev do přístroje ECMO, kde byla okysličena a následně vrácena zpět pacientce, bylo tak možné na operovanou plíci téměř 3 hodiny nedýchat,“ přiblížil anesteziolog doc. MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D.

„Pacientka se pro zákrok rozhodla po říjnové medializaci předchozí úspěšné ECMO asistované resekce plic, kterou v srpnu provedli na I. chirurgické klinice FNUSA a LFMU. Sama kontaktovala naše lékaře, což náš velmi těší,“ informovala Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA.

Rutinní zavedení ECMO operací do portofólia hrudní chirurgie představuje vrchol špičkové péče poskytované naší nemocnicí pro pečlivě vybranou skupinu pacientů nejenom jihomoravského kraje, ale z celé ČR. „V srpnu 2018 byl pacientovi po plicní resekci vlevo pro nádor odstraněn po 6 letech horní lalok pravé plíce s využitím mimotělní oxygenace. ECMO bylo také využito letos v době chřipkové epidemie u pěti pacientů, kteří se v kritickém stavu ocitli na Anesteziologicko resuscitační klinice FNUSA,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny a v Brně.

Zavedením metody ECMO v roce 2015 je ve FNUSA možnost zajistit přechodnou kompletní náhradu funkce plic (varianta VV ECMO) či srdce a plic (VA ECMO). To je důležitý pokrok v možnostech léčby nejtěžších kriticky nemocných pacientů a znamená srovnání léčebných možností s několika dalšími fakultními nemocnicemi. Typický případem je těžký průběh chřipky s postižením plic. Právě díky epidemii chřipky v roce 2009 a léčení těžkého selhání plic pomocí ECMO vešlo použití této metody ve známost u široké laické veřejnosti. Druhou skupinou nemocných jsou nemocní s akutním kardiologickým postižením, např. závažné komplikace srdečního infarktu s rozvojem šokového stavu.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122

Tisková zpráva, 20. 3. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) včera navštívil velvyslanec Spojených států amerických Stephen B. King s třemi kolegy z velvyslanectví USA v Praze. Cílem setkání bylo podpořit již zavedenou spolupráci v oblasti zdravotnického výzkumu a rozvíjet další.

V rámci návštěvy brněnského výzkumného centra se velvyslanec setkal s několika vedoucími výzkumných týmů a seznámil se s jejich prací. „Velvyslanec měl možnost navštívit naši unikátní spánkovou laboratoř, ve které léčíme pacienty s poruchami spánku, dále laboratoř srdeční elektrofyziologie, v rámci které funguje jedinečný magnetický stereotaktický navigační systém od americké firmy Stereotaxis. Kromě toho se v týmu Biomedicínské inženýrství seznámil s patentovanou technologií, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na milisekundy měří jejich vzájemné zpoždění,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

 „Vzhledem k tomu, že současný výzkum našeho centra probíhá v úzké spolupráci s místními a národními institucemi a ústavy, jako je Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně či Akademie věd ČR, jedná se o významnou možnost nejen pro Brno, ale také pro náš stát. Z tohoto důvodu má návštěva velvyslance velký význam pro naše město a celý region,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík s tím, že předminulý týden se velvyslanec King rovněž zúčastnil jednání předsedy vlády Andreje Babiše s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Během své návštěvy v USA představil český premiér novou strategii výzkumu a vývoje české vlády. Neexistuje lepší příklad této nové strategie než to, co se děje zde, v Mezinárodním centru klinického výzkumu, s pomocí mnoha amerických partnerů,“ sdělil americký velvyslanec Steven King.

Česká republika a Spojené státy dlouhodobě spolupracují ve výzkumu, vývoji a inovacích, přičemž FNUSA-ICRC hraje v této oblasti významnou roli s americkými partnery. Například s Mayo Clinic, se kterou má FNUSA-ICRC dvě společné patentové přihlášky u Amerického patentového úřadu a téměř 150 společných publikací, nebo s University of South Florida, se kterou má FNUSA-ICRC více než 60 společných publikací, s Yale University, kam aktuálně nastupuje na dvouletou stáž budoucí vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC.

Brněnské mezinárodní centrum také spolupracuje s americkými firmami, jako je GE Healthcare, jehož viceprezident pro výzkum na konci února navštívil FNUSA-ICRC, Psychogenics, které FNUSA-ICRC pomáhá vyvíjet léčiva na neurodegenerativní choroby, nebo ResMed, kterému centrum pomáhá vyvíjet zařízení na diagnózu spánkové apnoe. Od roku 2011 se FNUSA-ICRC vyvinulo v mezinárodně konkurenceschopné a vysoce produktivní výzkumné centrum translační medicíny, které zajisté sehraje vůdčí roli ve svém oboru v blízké budoucnosti.

 

   

Tisková zpráva, 11. 3. 2019, Brno

Nejdůležitějším lidským orgánem je mozek. Řídí veškeré tělesné funkce jako činnost srdce a plic, trávení potravy, pohyby a komunikaci s okolím. Mozek však může trpět řadou onemocnění a poruch, například Alzheimerovou chorobou, epilepsií, Parkinsonovou nemocí, mozkovou mrtvicí nebo nádorem mozku. Na rozdíl od mnoha jiných orgánů ho však zatím neumíme nahradit ani mozkem od jiného člověka, ani umělou náhradou. Letos poprvé se koná tradiční Týden mozku také v Brně. Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) pořádá v úterý a ve středu přednášky svých výzkumníků pro veřejnost o vybraných onemocněních mozku a nových diagnostických a léčebných metodách, na kterých v současnosti pracují.

Týden mozku je cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách. Již téměř 20 let ho pořádá Akademie věd České republiky jako součást Brain Awareness Week – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku.
Letos poprvé se přednášky v rámci Týdne mozku konají také v Brně. FNUSA-ICRC pořádá v úterý a ve středu přednášky svých výzkumníků pro veřejnost o vybraných onemocněních mozku a nových diagnostických a léčebných metodách, na kterých v současnosti pracují.

V úterý jsou přednášky zaměřené na mozkovou mrtvici. Cévní mozková příhoda, zkráceně CMP, mrtvice nebo lidově šlak, je v České republice i celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Přesto málokdo ví, jak ji poznat a správně na ni reagovat. Jak rozpoznat mozkovou mrtvici a jak pomoci postiženému, budou prezentovat pracovníci Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC. Na ně navážou přednášky spolupracovníků FNUSA-ICRC z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity o tom, jak mohou cévní modely zlepšit léčbu mozkové mrtvice, kdy dochází k uzavření některé z mozkových tepen krevní sraženinou a je třeba ji odstranit a o vývoji nových léčiv pro efektivní léčbu mozkové mrtvice. Přímo na místě bude možné se do boje proti mozkové mrtvici zapojit.

Ve středu budou přednášky věnovány Alzheimerově chorobě a epilepsii. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou poruch paměti, které vedou až k demenci. V současnosti se přesně neví, co ji způsobuje, a neexistuje na ni účinná léčba. Proto se klade stále větší důraz na preventivní opatření a úpravu životního stylu, včetně metody mindfulness, která bude ve středu představena. Mezi závažná a kvalitu života snižující onemocnění patří epilepsie, porucha vedoucí k záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí, která se v současnosti léčí pouze chirurgicky. Ve středu budou představeny nové technologie pro šetrnou léčbu epilepsie i vyhlídky do blízké budoucnosti.

Přednášky se konají v úterý a ve středu odpoledne v prostorách FNUSA-ICRC v Brně. Vstup na přednášky je zdarma, ale z důvodu omezené kapacity místností je nutné se předem zaregistrovat na webu.

Událost a registrace na webu:
Týden mozku – registrace na přednášky

Událost na facebooku:
Týden mozku – facebook

     

Tisková zpráva, 8. 3. 2018, Brno

Od roku 2017 je Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) součástí projektu Evropské databáze spánkové apnoe (ESADA – European Sleep Apnea Database). Brněnské centrum doposud poskytlo data více než 700 pacientů, čímž se zařadilo mezi dvě instituce s nejvyšším počtem ročně začleněných pacientů. V lednu 2020 bude FNUSA-ICRC hostit setkání ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku. Do Brna se tak na pár dní sjedou odborníci z různých koutů Evropy, jejichž výzkum napomáhá zdravějšímu spánku, který u lidí snižuje riziko vzniku dalších zdravotních komplikací.

Spánkové laboratoře FNUSA-ICRC patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale rovněž v Evropě. Měsíčně je v nich vyšetřeno přes 60 pacientů v průběhu jednodenní hospitalizace, a kromě diagnostiky poruchy spánku, zvané spánková apnoe neboli zástava dýchání ve spánku, pomáhají ve výzkumu vlivu poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

   

V roce 2017 se FNUSA-ICRC zapojilo do projektu ESADA, který slouží jako referenční databáze evropských pacientů se spánkovou apnoe. „Dosud jsme poskytli data 732 pacientů a stali se tak druhým největším přispěvatelem za rok do této databáze, na které se podílí 33 výzkumných center z celé Evropy,“ přiblížil docent Ondřej Ludka, vedoucí výzkumník výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC.

Databáze doposud obsahuje údaje o více než 25 000 pacientech. Data z registru vědci hojně využívají pro svou výzkumnou činnost, navíc jim pomáhají i při zkvalitňování péče o své pacienty. „ESADA slouží jako most pro vzdělávání a předávání vědomostí mezi participujícími středisky. Snažíme se rovněž registr dále propojovat s dalšími většími evropskými databázemi,“ doplnil docent Ludka.

Informace z registru využívá ke svému výzkumu rovněž i výzkumný tým Spánková medicína, díky čemuž vznikají například kvalitní vědecké články publikované předními světovými časopisy. V roce 2019 bude docent Ludka spoluautorem dvou článků vycházejících z této databáze ve významných časopisech s impakt faktorem. Jedná se o články popisující vztah vysoké hladiny cholesterolu a poruch dýchání ve spánku a vztah výskytu nádorů u žen a spánkové apnoe („Hyperlipidemia Prevalence and Cholesterol Control in Obstructive Sleep Apnea: Data from the European Sleep Apnea Database (ESADA)“ a „Cancer prevalence is increased in females with sleep apnoea – data from the ESADA”).

Postavení FNUSA-ICRC jako jednoho z předních evropských center spánkového výzkumu potvrzuje také to, že na poslední zasedání ESADA bylo brněnské centrum vybráno jako místo, kde se bude v lednu 2020 konat setkání projektu ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku.

 

Světový den spánku 15. 3. 2019 – jak na lepší a zdravější spánek?

Lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15–30% populace. Spánek je možné zlepšit dodržováním několika pravidel, nicméně s vážnějšími poruchami spánku je nutné vždy vyhledat lékaře.

Rady pro lepší spaní – pravidla spánkové hygieny:

  • Cca 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku.
  • Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3-4 hodiny před ulehnutím.
  • Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit.
  • Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3-4 hodiny) již může spánek narušit.
  • Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.
  • Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu.
  • V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.
  • Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu.
  • V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu, postel slouží ke spaní, a ne k přemýšlení či převalování.

doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.

přední kardiolog se zaměřením na spánkovou medicínu


V rámci výzkumu se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů, jako jsou poruchy dýchání v průběhu spánku či jeho zástavy – neboli spánkovou apnoe, a jejich spojení s obezitou a dalšími kardiovaskulárními chorobami včetně infarktu myokardu. Docent Ludka je vedoucí Kardiovaskulárního spánkového centra (KVSC) FNUSA-ICRC – jednoho z mála pracovišť, které se na území EU specializuje na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému.

Tisková zpráva, 5. 3. 2019, Brno

„Oko a jízdní kolo mají věc společnou, vyžadují pro svou funkci a bezpečnost správné hodnoty vnitřního tlaku.“ S tímto mottem uvádí Světový týden zeleného zákalu (glaukomu) Česká glaukomová společnost. Ten je letos vyhlášen od 10. do 16. března a upozorňuje na rizika onemocnění zeleným zákalem. Jedná se o společný projekt Světové glaukomové asociace a Světové asociace pacientů s glaukomem.

Přibližně 60 milionů lidí na celém světě žije s glaukomem (zeleným zákalem). V roce 2020 se odhaduje výskyt tohoto onemocnění až na 76 milionů. Až 50 % lidí o své nemoci ani neví. Zákeřnost zeleného zákalu spočívá hlavně v tom, že člověk může přijít až o 40 % zraku aniž cokoliv zpozoruje. V současné době dosahuje celosvětově počet lidí, kteří oslepli následkem glaukomu 4,5 milionu. V České republice bylo v roce 2017 ambulantně léčeno 367 323 pacientů se zeleným zákalem (zdroj ÚZIS).

V rámci tohoto týdne pořádáme ve středu 13. 3. 2018 od 8:00-14:00 již 7. Glaukomový den, zaměřený na prevenci závažného onemocnění (glaukomu), které je druhou nejčastější příčinou nevratné slepoty na světě.

Lidé si budou moci nechat změřit nitrooční tlak bezkontaktním tonometrem. Procedura je bezbolestná, rychlá a umožňuje odhalit nejčastější typ zeleného zákalu,“ vysvětluje Lubomír Hanák, primář Oddělení nemocí očních a optometrie.

Glaukom (zelený zákal) patří do skupiny onemocnění, při kterém je přerušen oběh tekutiny v oku, nedochází k její absorbci a tím se zvyšuje tlak uvnitř oka (tzv. nitrooční tlak). Zvýšený nitrooční tlak může mít v konečném důsledku vliv na zrakový nerv, který spojuje oko a mozek. Závažnost tohoto onemocnění je v tom, že zvýšený nitrooční tlak může zůstat dlouhou dobu bez povšimnutí pacienta a důsledkem může být trvalé a nevratné poškození zrakového nervu a následně i zraku s omezením zorného pole. Ve většině případů, a zejména v počátku onemocnění, je postižení téměř bezpříznakové. Proto je tak důležité pravidelné preventivní měření nitroočního tlaku u očního lékaře.  U osob starších 60 let je rozšíření glaukomu 4-10 krát vyšší než u čtyřicátníků.

Preventivní vyšetření proti glaukomu doporučujeme jednou ročně všem lidem nad čtyřicet let. Zejména potom v případě, že se glaukom vyskytuje v rodině. Glaukom je totiž multifaktoriální onemocnění a dědičnost v něm hraje velkou roli, což mnoho lidí neví. Příznaky v počáteční fázi nemoci totiž nemusí pacient vůbec sám rozpoznat,“ zdůrazňuje Lubomír Hanák. Léčebnými možnostmi jsou oční kapky, laserový či chirurgický zákrok.

Svatoanenská nemocnice pořádá Glaukomový den již po 7. Každá akce se vždy setkala s velkým zájmem veřejnosti.

 

Tisková zpráva, 1. 3. 2019, Brno

Spolupráce ve výzkumu a vzdělávání byla předmětem diskuzí během návštěvy viceprezidenta a ředitele pro globální výzkum společnosti GE Healthcare v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). GE Healthcare, třetí největší výrobce zdravotnických technologií na světě, sledoval vývoj FNUSA-ICRC již od jeho vzniku před deseti lety a s výzkumným centrem průběžně rozvíjel úzkou spolupráci.

FNUSA-ICRC bylo vybudováno s finanční podporou Strukturálních fondů Evropské Unie jako mezinárodní multidisciplinární centrum lékařského výzkumu a je součástí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku 2011 centrum vybudovalo své výzkumné týmy a jeho výzkum přinesl řadu výsledků, jako například nový diagnostický přístroj vysokofrekvenčního EKG vyvinutého ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR, na který byl v loňském roce vydán patent patentovým úřadem USA.

Během návštěvy zástupců ze společnosti GE Healthcare byla nalezena řada příležitostí pro spolupráci mezi firmou a FNUSA-ICRC. „Předvedli jsme hostům novou technologii EKG a prodiskutovali její možné využití v kardiologii, ale také jsme jim ukázali řadu našich dalších laboratoří a probrali s nimi řadu dalších oblastí pro spolupráci, například v nukleární medicíně nebo magnetické rezonanci,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf výzkumného centra FNUSA-ICRC.

„FNUSA-ICRC má několik unikátních laboratoří pro vývoj a testování zdravotnických přístrojů, jako například klinicko-farmakologickou jednotku pro první klinické zkoušky na lidských dobrovolnících, nebo podzemní prostory pro testování diagnostických zařízení, které pracují s velmi slabým signálem, úplně odstíněné od okolního prostředí,“ dodává Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny.

„Prostory, vybavení a kvalita pracovníků FNUSA-ICRC na nás udělala velký dojem. Probrali jsme několik oblastí možné spolupráce, například novou metodu vyšetřování v nukleární kardiologii, která by pro pacienta byla mnohem šetrnější než jakákoliv nyní používaná metoda,“ komentoval návštěvu centra Bram Stolk, viceprezident a ředitel pro globální výzkum GE Healthcare. „V současnosti vyrábíme rychlou a vysoce senzitivní scanner SPECT a FNUSA-ICRC má nápad na vyšetření pomocí velmi nízkých dávek thalia, což snižuje ozáření pacienta při vyšetření na téměř polovinu v porovnání se standardně používanými postupy. Probírali jsme proto spolupráci na metodě, která by umožnila přesněji zaměřenou léčbu srdeční arytmie.“

Ve skupině návštěvníků z GE Healthcare byli kromě Brama Stolka také ředitel firmy pro strategický výzkum v Evropě Perry Frederick, ředitel pro celosvětový výzkum technologie magnetické rezonance Reed Busse, manažer pro výzkum ve východní Evropě Azim Celik, a ředitel pro ČR a Slovensko Jan Novák. Kromě nich se návštěvy ve FNUSA-ICRC zúčastnili také zástupci velvyslanectví USA v Praze a Americké obchodní komory. „Česká republika a Spojené státy mají dlouhou historii na poli výzkumu a inovací, proto je přirozené, že mnohé české univerzity a výzkumná centra spolupracují se svými protějšky v USA na vývoji medicínských inovací s cílem zlepšit léčbu a zachránit lidské životy. FNUSA-ICRC však kromě spolupráce s americkými nemocnicemi a univerzitami také spolupracuje s americkými výrobci, kteří jsou na špičce medicínských inovací,“ říká Ariel Jahner, ekonomická specialistka americké ambasády.

O společnosti GE Healthcare:

  • Společnost je jednou z předních světových lékařských technologických firem. Společnost GE Healthcare je poskytovatelem lékařských zobrazovacích, monitorovacích, biomechanických a buněčných a genových terapií, podporované digitální technologií. Celkový objem je ve výši 19 miliard dolarů.
  • Působí ve 140 zemích s více než 50 000 zaměstnanci po celém světě. Má 16 000 zaměstnanců v Evropě.
  • Její více než 100leté zkušenosti v oblasti zdravotní péče zahrnují mnoho inovací a průmyslových primátů, včetně rentgenového přístroje, mamografu s možností asistence pacienta a ultrazvuku vybaveného umělou inteligencí.
  • Je připravena pracovat v centru ekosystému, který dodává slib „Precision Health“ – s využitím dat a analýz od našich diagnostických, terapeutických a monitorovacích firem, abychom umožnili více prediktivní a individuální péči o pacienta:
    • Přesná diagnostika – Diagnostika řízená daty podporuje lepší individualizovaná klinická a operačních rozhodnutí.
    • Přesná léčba – Přináší přesně vyvinuté a cílené terapie a intervence pacientům.
    • Přesné monitorování – dnešní monitoring se zaměřuje na nemocné pacienty, ale nová řešení umožňují nákladově efektivní, proaktivní, preventivní monitorování.
  • Spolupracuje s předními lékaři, výzkumnými pracovníky, poskytovateli farmaceutických a zdravotnických technologií, dodavateli technologií a ministerstvy zdravotnictví s cílem zlepšit výsledky v oblasti zdravotní péče.
  • Investuje do naší budoucnosti v oblastech jako je analytika, umělá inteligence, řízení výkonnosti přístrojů, cloud, aditivní technologie a buněčná a genová terapie.

O výzkumném centru FNUSA-ICRC:

  • Mezinárodní mezioborové výzkumné centrum vybudované za významného finančního příspěvku Evropské unie v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
  • Zaměřuje se na onemocnění a poruchy srdce a mozku a vybraná onkologická onemocnění.
  • Cílem je nalézt nové preventivní, diagnostické a léčebné metody na problémy které zabraňují zdravému stárnutí člověka.
  • Má v současnosti 30 výzkumných týmů a pracuje v něm 400 pracovníků z 20 zemí.
  • Jeho výzkumníci získali za 7 let provozu centra řadu ocenění, včetně jedné z cen Česká hlava, cenu Alzheimerovské asociace pro mladé vědce, cenu Evropské iktové organizace za přínos k léčbě mozkové mrtvice, nebo cenu rakouského ministerstva pro inovace.
  • Získalo za krátkou dobu své existence 2 patenty a 7 užitných nebo průmyslových vzorů na nové technologie.
  • Jeho výzkumníci publikují v nejprestižnějších zahraničních časopisech jako New England Journal of Medicine, Nature, nebo Science Translational Medicine.
  • Spolupracuje s řadou renomovaných zahraničních výzkumných pracovišť, jako například s renomovanou americkou Mayo Clinic, University of California, University of Oxford, nebo Karolinska Institutet ve Švédsku.
  • Spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky z ČR i zahraničí, je strategickým partnerem americké firmy IQVIA, největšího zprostředkovatele klinických studií.


Prezentace nového vysokofrekvenčního EKG vyvinutého naším týmem Biomedicínské inženýrství ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR a pražskou firmou M&I s.r.o.
Viceprezident GE Healthcare pro globální výzkum B. Stolk, ředitel výzkumu v Evropě P. Frederick, manažer výzkumu ve východní Evropě A. Celik, country manager pro ČR a Slovensko J. Novák, výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR W. Stacey, vedoucí výzkumného týmu BME P. Leinveber a seniorní výzkumník týmu BME FNUSA-ICRC a Ústavu přístrojové techniky AVČR P. Jurák.