Tisková zpráva, 20.06.2019, Brno

V rámci oslav 100. výročí založení Masarykovy univerzity převzali řadu ocenění osobnosti, jejichž profesní život je velmi úzce spjat s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně.

Udílení malých bronzových medailí

16.června 2019 byli oceněni absolventi Masarykovy univerzity, na něž je univerzita obzvláště hrdá. Bronzovou medaili obdrželo 100 absolventů, kteří byli nominováni jednotlivými fakultami za přínos v oblasti vzdělávání, vědy, společenské relevance a reprezentace univerzity. Tito absolventi jsou nositeli hodnot, které MU vyznává a kteří tyto hodnoty založené na demokratických principech svobodné republiky šíří a svou prací pomáhají budovat mimo jiné i pozitivní vnímání MU u široké veřejnosti. I zde měla Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně své oceněné zástupce:

  • Martin Pavlík – absolvent 1994 – v současné době ředitel FNUSA (2014-2019), lékař Anesteziologicko-resuscitační kliniky, na které působil jako zástupce přednosty pro LPP. Zastával funkci lékařského ředitele. V nemocnice pracuje přes 20 let.
  • Miroslav Hirt – absolvent 1974 – přednosta Ústavu soudního lékařství FNUSA. Uznávaný odborník v oblasti forenzních věd.
  • Alena Štětková – absolventka 1962 – v letech 1992-2002 byla ředitelkou FNUSA, lékařka.
  • Ladislav Bařinka – absolvent 1955 – světově uznávaný plastický chirurg, dlouholetý přednosta Kliniky plastické chirurgie FNUSA. Je autorem více než dvou desítek státních patentů a spoluautorem tří světových patentů ve svém oboru.
  • Ivo Dvořák – absolvent 1953 – působil více jak 50 let na II. interní klinice FNUSA a zasloužil se o vybudování Laboratoře preventivní kardiologie.


Foto: Oceněný absolvent Lékařské fakulty MUDr. Martin Pavlík, ředitel FNUSA a lékař ARK

Ocenění významných partnerů

13. června 2019 udělil rektor Masarykovy univerzity 99 pamětních medailí partnerům za přínos v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu nebo společenské relevance. Na návrh Lékařské fakulty byla oceněna také Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, bez jejíž vstřícnosti a kooperace by nemohla probíhat výuka.

Nemocnice zahájila činnost v roce 1786. Důležitým milníkem byl rok 1919, kdy vznikla Masarykova univerzita, a bylo rozhodnuto, že nemocniční oddělení budou sloužit lékařské fakultě a veřejnosti jako kliniky. Dalších 20 let se neslo ve znamení postupného vývoje, který byl narušen okupací a uzavřením vysokých škol. V roce 1949 byl Zemská nemocnice u sv. Anny přejmenována na Krajskou a od 1.1.1952 se stala nemocnicí fakultní. Dnes má FNUSA s LF MU celkem 19 společných pracovišť, která jsou označována jako pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

   
Foto: ocenění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, partnera MUNI za vstřícnost a kooperaci na výuce

Pamětní medaile Lékařské fakulty MU

Děkan prof. Martin Bareš u příležitosti 100. let výročí založení Lékařské fakulty Masarykovy univerzity udělil 23. května 2019 pamětní medaile současným akademickým i neakademickým pracovníkům fakulty jako uznání za jejich práci a přínos pro rozvoj LF MU.  Mezi akademickými pracovníky fakulty byla řada osobností, které velkou část svého profesního života spojili a stále ještě pojí s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně. Medaili obdrželi:

  • prof. Zdeněk Novák (Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU),
  • prof. Pavel Kamarýt, prof. Karel Zeman, prof. Jaroslav Meluzín, prof. Jiří Vítovec (I. interní kardioangiologická klinika FNUSA a LF MU),
  • doc. Pavel Janíček a prof. Zbyněk Rozkydal (I. ortopedická klinika FNUSA a LF MU),
  • doc. Zdeněk Gregor a doc. Jindřich Leypold (II. chirurgická klinika FNUSA a LF MU),
  • prof. Antonín Fassmann a prof. Martina Kukletová (Stomatologická klinika FNUSA a LF MU),
  • prof. Jiří Wotke (I. ústav patologie FNUSA a LF MU),
  • prof. Anton Kollár (Klinika ORL, chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU)
  • prof. Jiří Souček a doc. Helena Němcová (II. interní klinika FNUSA a LF MU),
  • doc. Kamil Ševela (in memoriam; II. interní klinika FNUSA a LF MU).


Foto: zdroj MUNI

Tisková zpráva, 28. 5. 2019, Brno

Již potřetí si mohli žáci druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií ověřit, jakým způsobem by reagovali v případě setkání s mozkovým či srdečním infarktem. Unikátní zážitkový závod „FAST běh“ vyzkoušel žáky nejen v rychlosti, ale i ve vypjatých situacích, ve kterých jde o záchranu lidského života. Resuscitace, rozpoznání příznaků mozkové mrtvice nebo hovor s operátorem záchranné služby – to je jen malý příklad všech úkolů, které školáci během závodu museli splnit.

Závod, při kterém se žák stává záchranářem

Třetí ročník závodu odstartoval dopoledne 28. května 2019 v brněnském parku Anthropos. Děti během závodu musely překonat celkem 4 stanoviště, na kterým si záživnou formou vyzkoušely, jak resuscitovat člověka nebo jak správně reagovat na příznaky mozkové mrtvice. Závod také prověřil, jak jsou na tom školáci se znalostí složení jednotlivých potravin a zdravého jídelníčku.

Cílem FAST běhu ale není jen správné, ale i rychlé plnění úkolů, jak už napovídá anglický název závodu. Slovo FAST kromě rychlosti odkazuje na základní vyšetřovací metodu, která se používá pro správné rozpoznání příznaků mozkové mrtvice, a která je i symbolem celé akce (Face = ochrnutý obličej, Arm = ochrnutá paže, Speech = zmatená či nesrozumitelná řeč, Time = čas, jako nejdůležitější prvek – volat ihned 155).

“Cévní mozková příhoda a srdeční infarkt jsou celosvětově nejčastější příčiny úmrtí. Tuto bilanci je ale možné snížit včasnou pomocí okolí postiženému. A proto se snažíme dlouhodobě vzdělávat žáky i širokou veřejnost, jak v akutní situaci správně zareagovat a dotyčného zachránit,” vysvětluje prof. Robert Mikulík, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra a vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA-ICRC.

V tvrdé konkurenci obstáli Brňáci

Do letošního FAST běhu se přihlásilo rekordních 28 družstev čítajících osmdesát žáků z jihomoravských škol. Vítězným družstvem se stal poprvé v historii FAST běhu dívčí tým Krumpáče z Biskupského gymnázia Brno. Stříbrnou medaili získal tým (J)elita ze Základní školy Velké Němčice a třetí místo vybojovalo družstvo Pomněnky, taktéž z Biskupského gymnázia. „Bylo skvělé, že i přes nepříznivé počasí se žáci pustili do závodu s vervou a úkoly plnili zodpovědně. Také nás velmi potěšila zpětná vazba, ve které žáci vyzdvihovali především reálnost situací, se kterými se na závodní trati setkali. Většina žáků v evaluačním dotazníku také uvedla, že by již po dnešním závodě zvládla zachránit člověka se srdečním nebo mozkovým infarktem,“ sdělila Hana Pokorná, hlavní organizátorka závodu.

Doprovodný program se postaral o zábavu a předal užitečné informace

O zábavu se i tento rok postarala společnost Milanovy aktivity, která si pro účastníky i kolemjdoucí připravila nevšední sportovní aktivity, jako je bodyzorbing, střelba z luku nebo discgolf. Vzdělávací část doprovodného programu zajistily stánky projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny Brno – Kardiovize 2030 a HOBIT – HOdina BIologie pro živoT. Zde si účastníci mohli vyplnit zajímavé kvízy, zapojit se do soutěží, nebo si na vlastní kůži vyzkoušet, jak se cítí pacient po mozkové mrtvici. Doprovodného programu se zúčastnil i tým Aplikace Záchranka, který představil svoji mobilní aplikaci a vzdělával školáky o důležitosti záchranné služby a pohotovém jednání okolí. Nesměla chybět ani Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, která byla součástí jednoho ze stanovišť.

Akci tematicky zakončila Magda K., bývalá pacientka po CMP, která mrtvici prodělala v pouhých 16 letech, a která se podělila o svůj příběh se účastníky. Dnem provázel zábavný moderátor Roman Ševčík, který akci dodal příval pozitivní energie. Na organizaci a hladkém průběhu závodu se podíleli i ambasadoři projektu HOBIT. Poděkování patří také členům Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC. Další informace lze najít na webu www.projekthobit.cz.

Projekt FAST běh byl podpořen grantem města Brna. Partnery závodu se stal projekt Brno – Zdravé město a Moravské zemské muzeum. Děkujeme.

Ing. Hana Pokorná & Julia Daňková M.A.
Realizátorky FAST běhu
Cerebrovaskulární výzkumný tým

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, Head of PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Tisková zpráva, 23. 5. 2019, Brno

Šest nových výzkumných projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) podpořila Agentura pro zdravotnický výzkum (AZV) v rámci veřejné soutěže VES 2019 na podporu projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu pro období 2019–2022. Vybrané projekty se zaměřují na buněčnou terapii onkologických onemocnění, zlepšení péče o epileptiky, výzkum Alzheimerovy nemoci, akutního infarktu myokardu, struktury DNA a protinádorové terapie či na prevenci infarktu.

Do soutěže bylo doručeno celkem 391 návrhů projektů, úspěšných jich bylo 79. Z šesti schválených projektů FNUSA jsou dva řešitelské a čtyři spoluřešitelské.

Řešitelské projekty:

  • Irena Koutná, vedoucí výzkumnice Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA-ICRC), se bude zabývat nejmodernější technologií v cílené buněčné terapii onkologických onemocnění. Na projektu se bude podílet i Centrum analýzy biomedicínského obrazu na Masarykově univerzitě v Brně a Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze.
  • Jan Chrastina, lékař Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU, se zaměří na predikci efektu neurostimulačních metod u pacientů s epilepsií a na zlepšení péče o epileptiky. Neurostimulační metody vedou k významné redukci záchvatů.

Spoluřešitelské projekty:

  • Kateřina Sheardová z výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC a I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU pokročí ve výzkumu Alzheimerovy nemoci, a to za využití pokročilé techniky hmotnostní spektrometrie. O nejběžnější příčině demence u starší populace po celém větě není stále jasné, jakým způsobem vzniká či jak ji efektivně léčit.
  • Ota Hlinomaz, lékař I. interní kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC, srovná efektivitu různých typů léčby u pacientů s akutním infarktem myokardu, což přispěje k optimalizaci jejich léčby.
  • Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se zaměří na struktury DNA a jejich roli ve vývoji protinádorových léčiv. Výzkum pomůže zkvalitnění protinádorové terapie a při vývoji příslušných léčiv.
  • Aleš Hejčl z výzkumného týmu Cerebrovaskulární onemocnění FNUSA-ICRC svým výzkumem přispěje k zefektivnění významu preventivních opatření u ischemické cévní mozkové příhody, což je jedna z nejčastějších příčin trvalého postižení či úmrtí ve vyspělých zemí.

„To, že z celkem schválených 79 projektů je naše nemocnice hlavním řešitelem dvou projektů a u dalších čtyř spoluřešitelem s institucemi jako je Masarykova univerzita, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo Ústřední vojenská nemocnice, je pro nás velký projev důvěry směrem k našemu výzkumu, který v nemocnici děláme. Naši lékaři a výzkumníci na projekty získali 20,7 milionu korun,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

 

Tisková zpráva, 17.05.2019, Brno

17. květen je Světovým dnem hypertenze, stanovený Světovou ligou proti hypertenzi. Tento den byl vyhlášen proto, aby upozornil na vážné zdravotní komplikace provázející hypertenzi a potřebu kontroly krevního tlaku. Hypertenze (vysoký krevní tlak) patří k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním – ve vyspělých zemích postihuje až 35 procent dospělých, v Česku jím trpí zhruba dva miliony lidí.
Preventivní prohlídky u praktického lékaře nejsou pro obyvatele ČR samozřejmostí, proto jsou zde další statisíce těch, kteří o své nemoci nevědí.

Neléčená nebo špatně léčená hypertenze je významným rizikovým faktorem, jenž hraje negativní roli v onemocnění srdce a cév, která jsou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě. Každý člověk by měl vědět, jaký má krevní tlak. Vysoký krevní tlak je totiž onemocnění, které může probíhat zcela bez příznaků, a proto často zůstává dlouho nepoznané. Vysoký krevní tlak NEBOLÍ, ale ZABÍJÍ. Hodnota krevního tlaku vyjadřuje, jakou silou je krev vypuzována srdcem do cév celého těla (do krevního oběhu) a zároveň jakou silou působí na cévní stěnu. Tato síla je nezbytná k udržení krevního oběhu a tím k zajištění dodávek živin a kyslíku pro tělo. Nicméně pokud je tato síla příliš vysoká, je škodlivá jak pro cévy, tak pro srdce, mozek, ledviny a oči.

Na vzniku vysokého krevního tlaku se podílí společně řada faktorů. Jednak to může být rodinná zátěž a věk, dále to mohou být faktory, které můžeme ovlivnit, jako např. kouření, nadměrný příjem alkoholu, obezita, nedostatek pohybu, stres, cukrovka nebo onemocnění ledvin.

Jak tedy předcházet vysokému krevnímu tlaku? „Je nutné mít pravidelnou fyzickou zátěž, jíst zdravě, nepřisolovat zbytečně jídlo a nekonzumovat polotovary potravin, v případě nadváhy se snažit zhubnout. K omezení stresu se doporučuje pohyb, jóga, dále nekouřit a omezit příjem alkoholu. Ale především si nechat pravidelně u svého lékař změřit krevní tlak,“ doporučuje prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Tisková zpráva, 16. 5. 2019, Brno

Od 12.-15. května se na brněnském výstavišti konal XXVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti (ČKS). Jedná se o největší lékařský kongres v České republice, který v májových dnech přivítal 3800 příznivců kardiologie včetně jejich specializací a dalších lékařských odborností (vnitřní lékařství, kardiochirurgie, neurologie, diabetologie a dalších oborů s návazností na kardiologii).


Slavnostní zahájení sjezdu ČKS

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně měla opět velmi vysokou aktivní účast. Lékaři a ostatní pracovníci z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU prezentovali 30 přednášek, 11 posterů a měli 16 předsedání. Aktivní účast měli rovněž z II. interní kliniky a Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace (FNUSA a LF MU),“ zhodnotil sjezd prof. Jiří Vítovec, předseda organizačního výboru a zástupce přednosty pro školství I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU (dále I. IKAK).


Přednáška prof. Špinarové

V rámci sjezdu proběhl slavnostní křest knihy 90 let české kardiologie na které se spolupodílela přednostka I. IKAK prof. Lenka Špinarová a její zástupce, prof. Vítovec, vč. dalších spoluautorů z FNUSA a LF MU.


Křest knihy 90 let české kardiologie

V rámci XXVII. výročního sjezdu ČKS proběhla akce zaměřená na veřejnost, jejímž cílem bylo stanovení kardiovaskulárního rizika na základě anamnézy a zjištěných hodnot glykémie, cholesterolu a krevního tlaku. Aktivity byly součástí projektu Czech Heart, který odborně zajištovala ČKS a podpořila společnost Sanofi Aventis. Odbornými garanty byli prof. Miroslav Souček, přednosta II. interní kliniky FNUSA a LF MU a doc. Ondřej Ludka s kolektivem spolupracovníků a mediků I. IKAK.


Czech Heart v rámci ČKS doc. Ludka a spol.

Již tradičně se konal 16. Kardioběh a Kardiochůze Jiřího Tomana, jako vzpomínka na význačného českého kardiologa a přednosty I. interní kardioangiologické kliniky v letech 1996-2002, který bohužel předčasně zemřel v létě 2002. „Letos se běhu či chůze zúčastnilo více než 130 osob, což na ranní časný start v 6:45 za chladného počasí je obdivuhodné,“ vyzdvihl Vítovec.


Kardioběh Jiřího Tomana – profesorové Pirk, Aschermann a Vítovec

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

13.5.2019 bylo v rámci Melanoma Day vyšetřeno 43 pacientů, z toho bylo 25 žen a 18 mužů.
Bylo zachyceno celkem 15 dysplastických névů či melanomů, zda se jedná o melanom nebo dysplastický névus rozhodne výsledek histologického vyšetření – pacienti jsou objednáni na sálek korektivní dermatologie k odstranění útvarků.

Statistika 2015 – 2019 ve FNUSA Melanoma Day:
2015 – 46 pacientů (28 žen, 18 mužů), 9 dysplastických névů, 2 bazaliomy.
2016 – 83 pacientů (34 žen, 49 mužů), 72 dysplastických névů, 1 bazaliom, 1 spinaliom.
2017 – 61 pacientů (40 žen, 21 mužů), 15 dysplastických névů, 2 bazaliomy.
2018 – neúčastnili jsme se.
2019 – 43 pacientů (25 žen, 18 mužů), 15 dysplastických névů, 5 bazocelulárních karcinomů, 1 melanom.

 

Tisková zpráva, 14. 5. 2019, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (dále FNUSA) otevřela 14. 5. 2019 novou výdejnu pro pacienty specializovaných center (biologických léků).

„Pacienti budou mít nyní samostatný výdej centrových léčiv, zajišťující diskrétní výdej s možností poskytnutí potřebných informací pacientovi o dalším uchování, způsobu použití a možných nežádoucích účincích. Vyzvednutí léků pro ně bude snazší, což je s ohledem na jejich zdravotní obtíže zásadní. Výhodou je také zajištění správné lékárenské praxe, tedy přímý dohled farmaceuta nad uskladněním léčiv, včetně 24hodinového automatického monitorování skladovacích podmínek.“ přiblížil přínos nové výdejny PharmDr. Vladimír Holub, vedoucí Nemocniční lékárny FNUSA.

Centrová (biologická léčba) je nasazována pacientovi, který dospěje do nějakého stadia onemocnění, kdy dle kritérií odborné společnosti (a hlavně úhradových kritérií) splní podmínky pro hrazení této nákladné léčby. V rámci zdravotnického zařízení je pak smlouva s každou zdravotní pojišťovnou o limitu na daný rok, kolik pacientů a za jakou cenu uhradí.

Jelikož je biologická léčba velmi drahá a specifická, rozhodli jsme se investovat z vlastních zdrojů do úprav stávajících prostor tak, aby byla zajištěna centralizace těchto léků na jedno místo a především zvětšení komfortu pacientům s jejich vyzvedáváním. Objem prostředků za tuto léčbu se za posledních 10 let v naší nemocnici zčtyřnásobil,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Ve FNUSA jsou specializovaná centra v oboru revmatologie, gastroenterologie, dermatovenerologie, onkologie a neurologie, kde největší je centrum pro roztroušenou sklerózu a parkinsonismus. Ročně projde centry přibližně 1700 pacientů, ročně je vydána biologická léčba v hodnotě cca 0,5 mld. Kč.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

 

Tisková zpráva, 14. 5. 2019, Brno

Dvacet osm týmů z deseti jihomoravských škol. To je dohromady 84 dětí, které se zúčastní třetího ročníku zážitkového závodu FAST běh. Zvládnout budou muset nejen běžeckou část, ale také předvést jak správně provádět resuscitaci, mluvit s operátorem záchranné služby nebo jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice. FAST běh organizuje vzdělávací projekt HoBiT (Hodina biologie pro život) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pod heslem „Zapoj se a staň se na den záchranářem!“.

Letos se poběží 28. května v brněnském parku Anthropos a na závodníky čeká trať s několika stanovišti, kde se budou muset vypořádat se situacemi, ve kterých půjde o život. Vše bude samozřejmě jen nasimulováno, ale i tak budou muset účastníci provést všechny úkony správně a rychle. Právě název akce FAST běh odkazuje nejen na rychlost, je to také zkratka, či mnemotechnická pomůcka pro rozpoznání příznaků mozkové mrtvice: F – Face, ochrnutý obličej, A – Arm, ochrnutá paže, S – Speech, zmatená řeč a T – Time, čas volat ihned 155.

„Závod je unikátní v tom, že si žáci vyzkouší na stanovištích na vlastní kůži situace, o kterých se ve škole učí jen teoreticky. Z minulých ročníků máme zkušenost, že i sebepřipravenější závodníci jsou v první chvíli zaskočeni, když před nimi zkolabuje člověk se srdečním infarktem nebo když mají záchranáři popsat, co a kde se stalo,“ vysvětlila organizátorka závodu Hana Pokorná. Závod tak poskytuje žákům jedinečnou průpravu, díky které budou schopni zachránit lidský život.

„Cévní mozková příhoda je společně s infarktem myokardu celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Fatálním událostem lze předejít včasnou pomocí postiženému. A proto se snažíme dlouhodobě a systematicky vzdělávat školní mládež, jak reagovat, aby dotyčného zachránili,” uvedl prof. Robert Mikulík, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a cerebrovaskulárního výzkumného programu vědeckého centra FNUSA-ICRC.

Pro účastníky bude mimo samotného závodu připraven i bohatý doprovodný program, do kterého se mohou zapojit také kolemjdoucí.  Soutěžící, kteří zrovna nebudou na trati, se zabaví na lanových překážkách, vyzkouší si střelbu z luku či bodyzorbing, který pro ně připraví organizace Milanovy aktivity. Na stáncích projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – „Kardiovize Brno 2030“„HOBIT – Hodina Biologie pro živoT“, pro ně budou nachystané kvízy, soutěže a také interaktivní část, během které si budou moci vyzkoušet, s jakými obtížemi se potýká pacient po cévní mozkové příhodě. Na akci se také představí Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, která předvede svou techniku a vybavení.

„Prevence a informovanost veřejnosti je velmi důležitá, proto je FAST běh jednou z mnoha akcí, které pro veřejnost připravujeme. 15. května je navíc Den boje proti mozkové mrtvici, takže náš běh na tuto aktivitu naváže,“ doplnila Hana Pokorná.

FAST běh pořádáme od roku 2016 a jsem rád, že je o něho, stejně jako o ostatní vzdělávací aktivity programu HOBIT takový zájem nejen mezi dospělými, ale především mezi dětmi a mládeží,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Závod odstartuje v úterý 28. 5. 2019 v 10 hodin, v brněnském parku ANTHROPOS a zúčastní se jej celkem 28 týmů z jihomoravských škol. FAST běh je pořádán za podpory města Brna a Kanceláře projektu Brno – Zdravé město OZ MMB.

Podrobné informace: https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/fast-beh/2-uncategorised/317-fast-beh-2019

Galerie z FAST běhu 2017: https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/galerie

https://www.projekthobit.cz/images/ke_stazeni/FAST-beh-2019.pdf

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 543 182 052, +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

 

Tisková zpráva, 13. 5. 2019, Brno

Chovatelé domácích mazlíčků mají nižší riziko onemocnění srdce a cév, zdravotně nejlépe jsou pak na tom majitelé psů. Vyplývá to z průřezové analýzy dat projektu Kardiovize Brno 2030, výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně zemře na onemocnění srdce a cév 17,9 milionů lidí, V České republice zemře více než 50 tisíc lidí, nejčastěji na akutní srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Chovatelé psů jsou zdravější, protože je musí venčit

Na průřezové studii, které se zúčastnilo 1769 náhodně vybraných lidí ve věku od 25 do 64 let, se podíleli spolu s odborníky z FNUSA-ICRC také vědci z prestižní americké nemocnice Mayo Clinic a z univerzity v italské Katánii. Ze studie vyplývá, že venčení zvířat obecně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Zdravotně nejlépe pak na tom jsou majitelé psů více než ti, kteří chovají jiné domácí mazlíčky.

„Srovnávali jsme rizikové faktory kardiovaskulárních chorob a takzvané metriky kardiovaskulárního zdraví, jako je například BMI, zdravá strava, úroveň fyzické aktivity, kouření, krevní tlak, glukóza či cholesterol, mezi majiteli psů, majiteli ostatních domácích mazlíčků, a lidí, kteří nemají žádné zvíře,“ uvedl Manlio Vinciguera, vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC Kardiovize Brno 2030, který se na výzkumu podílel.

Domácí mazlíčky vlastní téměř každý druhý

Podle studie vlastní nějaké domácí zvíře více než 40 % respondentů, přičemž většina z nich (57,5 %) vlastní psa, zbytek pak jiné domácí zvíře. „V porovnání s lidmi, kteří psa nevlastní, byli majitelé domácích zvířat spíše ženy, s nižším vzděláním, spíše kuřačky vykonávající více fyzické aktivity. Vzhledem k metrice kardiovaskulárního zdraví, častěji také vykazovaly fyzickou aktivitu na střední či ideální úrovni, a kouření na nízké úrovni,“ popsal výsledky studie Manlio Vinciguera s tím, že majitelé psů navíc vykazovali vyšší skóre kardiovaskulárního zdraví ve srovnání s ostatními majiteli zvířat, nebo s lidmi, kteří domácích zvíře nevlastní vůbec. Majitelé psů častěji dosáhli doporučené úrovně fyzické aktivity a stravování.

„Potřeba pohybu je zdůrazňovaná jako prevence různých civilizačních onemocnění, ať již prevence cukrovky, obezity, vysokého krevního tlaku nebo také duševního zdraví. Studie našeho týmu opět dokazují, že je fyzická aktivita je opravdu důležitá,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kardiovize Brno 2030 je medicínský výzkumný program Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), který si klade za cíl identifikovat rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění v dospělé populaci města Brna a postupným zvyšováním povědomí o rizikových faktorech životního stylu a posunem ve smýšlení i chování obyvatel jihomoravské metropole dosáhnout toho, aby se v Brně snížila nemocnost a úmrtnost na choroby srdce a cév.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 450 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny, Koreje a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, švédským Karolinska Institutet nebo oxfordskou univerzitou ve Velké Británii.