Tento týden probíhá v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně teoretický kurz spánkové medicíny. Pořádá ho pro lékaře Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu společně s týmem Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra, které působí v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kurzu se účastní 32 lékařů z celé České republiky a ze Slovenska. Přednáší na něm 13 odborníků, kteří se specializují na různé poruchy spánku. „Mezi významné přednášející osobnosti patří profesor Karel Šonka z Prahy, lékařka Jana Vyskočilová nebo profesorka Soňa Nevšímalová,“ uvedl profesor Ondřej Ludka, další osobnost tohoto oboru, jeden z přednášejících a organizátor kurzu. Dodal také, že absolvování kurzu je součástí vzdělávání somnologů v České republice a zpravidla předchází teoretické a praktické zkoušce ze spánkové medicíny, která potom probíhá ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Teoretický kurz spánkové medicíny nabízí široké spektrum odborných přednášek. „Jedná se o komplexní přehled problematiky spánkové medicíny, navíc prezentovaný přednášejícími na nejvyšší odborné úrovni,“ konstatoval Ondřej Ludka. Z množství témat lze zmínit například makro a mikrostrukturu spánku, techniky vyšetřování bdělosti, poruchy pohybu vázané na spánek, spánek u neurologických onemocnění, spánek u interních nemocí, insomnii u dospělých a dětí nebo poruchy dýchání ve spánku a kardiovaskulární onemocnění.

Kurz se uskutečnil již podeváté a obvykle se koná každé dva roky – podle zájmu odborné veřejnosti někdy i častěji.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Málokdo ví, že přímo v centru Brna se v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny nachází unikátní místo. Jedná se o tzv. Faradayovy klece, tedy speciální laboratoř, která je umístěna pod budovou Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Faradayovy klece využívají vědci pro výzkum velmi citlivých signálů, které generuje lidské tělo a používají je zejména v oblasti kardiovaskulárních a mozkových onemocnění. Pracoviště má maximálně možné odstínění od elektromagnetického vlnění.

Mozek generuje velmi slabou elektrickou aktivitu, kterou lékaři snímají z elektrod umístěných na hlavě nebo někdy přímo vložených do mozkové tkáně. K tomu je však důležité prostředí bez jakýchkoliv nežádoucích signálů z okolního prostředí. V kvalitně snímané elektrické aktivitě mozku lze nalézt například patologickou vysokofrekvenční aktivitu, která může pomoci s lepší diagnostikou u pacientů s epilepsií a k přesnější lokalizaci epileptogenních patologických ložisek. „Díky velmi kvalitním Faradayovým klecím jsme schopni v mozku pacientů s nekontrolovanou epilepsií výrazně přesněji lokalizovat epileptické ohnisko. Využíváme přitom výrazně lepší poměr signálu k šumu, který nám Faradayova klec poskytuje při snímání elektrické aktivity mozku a umožňuje tak hodnotit některé moderní elektrofyziologické fenomény, jako jsou vysokofrekvenční oscilace. Chirurgický zákrok pacienta s epilepsií tak může být rychlejší, přesnější, a v konečném důsledku i úspěšnější,“ uvedl profesor Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky FNUSA.
Z hlediska elektromagnetických vln hraje čisté prostředí spolu s kvalitním zařízením pro snímání elektrické aktivity mozku velmi důležitou roli. „Tuto místnost jsme z počátku používali také pro měření EKG signálu, který je generován srdeční činností. Zjistili jsme, že část signálu EKG obsahuje vysokofrekvenční složky, které lze využít pro velmi jednoduchý, ale přesný popis elektrické aktivace srdečních komor. Toto zjištění umožňuje přesnější diagnostiku pacientů potřebujících speciální kardiostimulátor,“ řekl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicinské inženýrství FNUSA-ICRC.

S požadavky vědců na co nejlepší odstínění se počítalo už při samotné stavbě budovy Mezinárodního centra klinického výzkumu v areálu FNUSA. V hloubce deseti metrů pod zemí vznikla betonová základní deska. Protože je však hladina spodní vody v těchto místech pouhý metr pod zemí, permanentně se musela odčerpávat voda, aby nedošlo k jejímu posunu. Až když měla samotná budova tři patra a zatížení bylo dostatečné, mohlo se přistoupit ke kompletaci monolitu. „Jde o bezúdržbové pasivní Faradayovy klece, není tam žádná aktivní eliminace rušení. Stěny jsou z Mu-metalu, tedy slitiny s vysokým podílem niklu, která má extrémně vysokou odolnost vůči elektromagnetickému vlnění,“ vysvětlil Pavel Leinveber. Podmínkou funkční Faradayovy klece je také kvalitní uzemnění, které je zde tvořeno soustavou čtyř vzájemně propojených desetimetrových tyčí. „Místo s takovým odstíněním elektromagnetických jevů nenajdeme v přirozených podmínkách nikde na světě. Když jsme prováděli měření prostor deset metrů pod zemí mimo Faradayovu klec, tak kdykoli projela v okolí nemocnice tramvaj, hned to mělo vliv na elektromagnetické rušení,“ vysvětlil Leinveber.

V současné době jsou prostory stále využívány pro výzkumné účely, ale mohly by sloužit také dalším subjektům. „Mimo výzkumné týmy z jiných institucí je tu velký potenciál pro firmy, které se zabývají například vývojem měřící techniky. Jsou to unikátní prostory a po domluvě je možné je využít,“ dodal Roman Polák z oddělení Transferu technologií FNUSA-ICRC.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dnes navštívili premiér ČR Andrej Babiš a ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch. Oba pánové shodně konstatovali, že účelem návštěvy jsou finance, ekonomická situace nemocnice, nové projekty a budoucí investice.

Premiéra s ministrem zdravotnictví přivítal ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák, který oba pány seznámil s aktuální situací FNUSA. „Prezentoval jsem především čísla – jak na tom jsme, co jsme už za toho půl roku, co v nemocnici působím, zlepšili a jaké máme plány do budoucna. Z jejich strany zazněla plná podpora směru, kterým jsme se vydali,“ konstatoval Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Premiér Andrej Babiš k tomu mimo jiné dodal: „Svatá Anna má historicky ekonomické problémy, ale nový ředitel má jasný plán, a to je důležité. To, co v této nemocnici předvedli naši předchůdci, je skandál. Například parkoviště vedle nemocnice jí kdysi patřilo. A pak to někdo někomu prodal a pacienti musí platit za parkování vysoké částky soukromému subjektu.“

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch uvedl, že pro brněnské zdravotnictví začíná nová éra s novými řediteli nemocnic. „Úkolem je stabilizovat ty nemocnice, rozvíjet je, mít vizi a strategii. Tohle vše ředitel Vajdák má, takže jsem optimista, věřím, že situace se bude zlepšovat a přeji mu, aby byl úspěšný.“ Dodal také, že pro svatou Annu připravují ještě v letošním roce spolu s ministerstvem financí zápůjčku 1,3 miliardy korun ze státní pokladny, kterou by nemocnice do deseti let musela splatit. „Musíme vyřešit to, co se nakumulovalo z minulosti. Je to státní nemocnice, takže je logické, že by měl stát pomoci, na druhé straně musí nemocnice ukázat, že má dobrý business plán, aby byla schopna postupně splácet.“

Premiér Andrej Babiš si spolu s ministrem Adamem Vojtěchem a vedením nemocnice také prošli část nemocničního areálu a našli si čas i na diskuzi se zaměstnanci.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Pomoci pacientovi s křížovkou, doprovodit ho na procházku, ale také trénovat jeho paměť nebo asistovat při terapiích. Všechny činnosti zajišťované dobrovolníky spojuje jedno, nezištná snaha pomoci pacientovi překlenout náročné období. Dobrovolnické centrum při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně funguje už pět let a registruje čtyřiadevadesát dobrovolníků, kteří na nemocničních odděleních strávili stovky hodin.

„Cílem našich aktivit je pacienta potěšit a alespoň na chvíli mu pomoct zapomenout na strach nebo bolest a rozbít monotónnost nemocničních dnů,“ říká vedoucí DobroCentra u sv. Anny v Brně Svatava Kalná a dodává, že i přes psychickou náročnost jí práce s nemocnými nabíjí pozitivní energií. „Vždy, když to nejde úplně snadno nebo jsem unavená, stačí úsměv pacienta nebo prosté ‚děkuji‘, a najednou to všechno dává smysl,“ říká s tím, že dobrovolníků není nikdy dost, a proto jsou rádi za každou novou posilu.

Téměř sto dobrovolníků pod jejím vedením dochází podle svých možností na oddělení a pomáhá na akcích DobroCentra, jako jsou například výtvarné dílničky nebo zpívání. Jedním z nich je také Sára Hloušková, která se kolem DobroCentra u sv. Anny pohybuje už čtvrtým rokem. „Dává mi to hlavně dobrý pocit. Vím, je to klišé. Ale i když se mi nechce jít na akci, protože kamarádi jdou zrovna třeba do kina a já bych měla jít za cizím člověkem, nikdy toho nelituji. Málokdy se totiž stane, že neuděláme pacientům radost. Naopak se občas stává, že nás už sami vyhlíží, nachystaní se zapojit, a ještě přesvědčují svoje spolubydlící, aby šli taky,“ říká s úsměvem Sára Hloušková.

DobroCentrum u sv. Anny oficiálně funguje od ledna 2015. Dobrovolnické aktivity připravuje pro Doléčovací a rehabilitační oddělení, II. interní kliniku, Kliniku tělovýchovného lékařství a rehabilitace a I. neurologickou kliniku. Velká část aktivit je však přístupná pacientům celé nemocnice, bez ohledu na zapojení oddělení do programu, a řada akcí může být zajímavá i pro personál nebo veřejnost.

Mezi dobrovolníky jsou převážně studenti, kteří touto cestou získávají také potřebnou praxi při studiu. Nejsou ale jedinou věkovou skupinou, která se ve spolku angažuje. „Máme dobrovolníky středního věku, pracovníky různých profesí, majitele firem, maminky na mateřské dovolené, seniory,“ vyjmenovává Svatava Kalná a dodává, že v DobroCentru uvítají každého, kdo chce pomoci.

O možnostech dobrovolnictví v programech DobroCentra u sv. Anny se zájemci mohou informovat na webu FNUSA, kde naleznou také přihlašovací formulář, nebo na facebookových stránkách nemocnice či samotného DobroCentra.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Klinika plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU má nového přednostu. Na základě výběrového řízení byl vybrán MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D., který vystřídal v této funkci dlouholetého přednostu prof. MUDr. Jiřího Veselého, CSc.

Nového přednostu uvedli do funkce ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák a děkan Lékařské fakulty MU prof. MUDr. Martin Repko, Ph.D. „Rád bych poděkoval profesoru Veselému za jeho skvělou dlouholetou práci na klinice a novému přednostovi popřál hodně zdaru,“ uvedl Vlastimil Vajdák, ředitel nemocnice. „Uvedení do této funkce považuji za hluboký závazek – z pohledu kontinuity tohoto výjimečného pracoviště a také vůči zaměstnancům kliniky, kterých si velmi vážím,“ řekl nový přednosta Zdeněk Dvořák a dodal: „Pro mě to bude sice znamenat více manažerské práce a méně volného času, i přesto se však těším. Na klinice je výborný tým lidí a všichni máme chuť posunout obor plastické chirurgie zase o něco dále.“

MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. pracuje na Klinice plastické a estetické chirurgie od roku 2002, kdy začínal jako student prezenčního postgraduálního studia s úvazkem 0,1. Poté stážoval na I. Chirurgické klinice FNUSA a LF MU a v roce 2005 již trvale „zakotvil“ na plastice, kde si postupně prošel všemi odděleními. Od roku 2017 zde působil jako vedoucí mužského oddělení.

„Mým cílem je udržet a rozvíjet pracoviště s nejvyšší akreditací v oboru plastické chirurgie se širokým spektrem výkonů, které bude vytvářet prostor pro seberealizaci, edukaci a vědecko – výzkumnou činnost jejich pracovníků. Dále chci, aby si klinika uchovala pověst empatického a vysoce profesionálního pracoviště. Rád bych také více popularizoval plastickou chirurgii jako takovou. To totiž není zmenšení či zvětšení prsou a podobné estetické výkony. Naše plastická chirurgie, to jsou složité mikrochirurgické rekonstrukční výkony, rekonstrukce prsu, chirurgie a traumatologie ruky včetně replantace prstů, onkochirurgie kůže a řešení defektů lidského těla a dětská plastická chirurgie vrozených vad. Toto vnímání je třeba ve společnosti změnit,“ konstatoval nový přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie Zdeněk Dvořák.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Markéta si v mladém věku prošla onkologickou léčbou. „Když jsem se svůj příběh rozhodla zveřejnit poprvé, měla jsem z toho rozpolcené pocity, protože o mém boji s nemocí nevědělo ani moje blízké okolí.“ Boj s nemocí vyhrála a své zkušenosti se před dvěma roky rozhodla i přes počáteční nekomfort sdílet, aby dodala sílu těm, kteří ji potřebují. Spolu s dalšími vyléčenými onkologickými pacienty aktuálně vystavuje svojí „story“ ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na výstavě Vyléčení (vy)léčeným.

Příběhy dala dohromady iniciativa Společně k úsměvu, která sdružuje vyléčené dětské onkologické pacienty. Výstava je výsledkem projektu Daruj příběh i Ty!, jehož cílem je předat osobní zkušenost s léčbou a dodat tak nemocným a jejich blízkým kromě cenných rad především naději.

Markéta zároveň připouští, že „jít s kůží na trh“ a otevřeně o prodělané nemoci mluvit, bylo očistné i pro ni samotnou. „Pro mě osobně znamenalo zveřejnění velkou úlevu. Z reakcí okolí jsem si uvědomila, že kdyby to věděli dříve, tak by mě podpořili daleko více. Mám pozitivní reakce od známých, kamarádů, kolegů, kteří vůbec netušili, že se mi něco takového stalo a ne, že by na mě změnili radikálně názor, spíše tam cítím větší respekt k tomu, že se něco podobného může stát kdykoli komukoli,“ říká Markéta a dodává, že by stejný krok doporučila každému, kdo si podobnou životní zkouškou prošel.

V rámci spolku Společně k úsměvu se teď snaží své zkušenosti zužitkovat při pomoci nemocným, kteří se na ni díky zveřejněnému příběhu obracejí s prosbou o radu. Stejně kladně hodnotí zapojení do projektu i další z dárkyň příběhů, Edita: „Vrací se nám pozitivní zpětná vazba od současných pacientů, anebo jejich rodičů, kteří bojují s onkologickým onemocněním a naše příběhy viděli a četli. Což je perfektní a právě proto to děláme.“

Spolek Společně k úsměvu se v pomoci nemocným angažuje i dalšími způsoby, například projektem Moudrý průvodce. „Již vyléčení pacienti se vrací na oddělení a dělají společnost dětem, které mají například rodiče daleko od Brna. S tím máme skvělou zkušenost, personál nám volá, když je tam třeba některý dětský pacient dlouho sám, občas není v našich silách reagovat okamžitě, ale děláme maximum,“ popisuje Edita. „My víme, jaké to v nemocnici bylo, a i když už tam být nemusíme, snažíme se zpříjemnit pobyt těm, kteří tam bohužel být musí,“ doplňuje Markéta.

Příběhy obou žen a dalších čtrnácti vyléčených dětských onkologických pacientů jsou k vidění ve vestibulu budovy O1 v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

18. 12. 2019

Hlavní Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2019 převzal 17. prosince 2019 Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Spolu s dalšími čtyřmi nejlépe hodnocenými řešiteli roku 2019 tak získal finanční odměnu a diplom, který převzal z rukou Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí.

Ocenění získal za projekt Masarykovy univerzity Identifikace nových možností léčby achondroplasie prostřednictvím analýzy interakce FGFR3 a adaptérového proteinu Frs2. (Achondroplasie je charakterizována jako disproporcionální trpaslictví s krátkými končetinami, vzrůst v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Tato choroba patří k nejčastějším kostním dysplasiím. Jde o dědičné onemocnění, avšak až 90 % dětí se rodí na podkladě nových mutací, přičemž dochází k poruše správné funkce genu FGRF3.)

„Cílená léčba genetických poruch růstu většinou neexistuje. Achondroplasie je jedním z prvních syndromů, u kterého výzkum patologických mechanizmů umožnil vývoj cílených léků, jenž jsou dnes v klinickém testování. Z pohledu molekulární biologie jsou patologické projevy achondroplasie vynikající příležitostí studovat základní procesy růstu a formování lidské kostry,“ přiblížil vítězný výzkumný projekt Pavel Krejčí. „Cena ministra je především oceněním každodenní práce vědců, kteří se na projektu podíleli. To jsou především zaměstnanci FNUSA-ICRC a Masarykovy univerzity Michaela Kunová Bosáková, Bohumil Fafílek a Miroslav Vařecha,“ dodal Pavel Krejčí.

Kromě Pavla Krejčího získali jednu z cen jako spoluautoři projektu Masarykova onkologického ústavu také další vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu, a to doc. Mgr. Kamil Paruch, Ph.D., doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D. a Mgr. Karel Souček, Ph.D. Podíleli se na vývoji nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv na principu syntetické letality.

Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj se uděluje jako věcné nebo finanční ocenění fyzických osob za mimořádné výsledky výzkumu, vývoje a inovací na základě účelové podpory poskytnuté Ministerstvem zdravotnictví ČR. O udělení ceny rozhoduje ministr zdravotnictví na návrh Agentury pro zdravotnický výzkum ČR.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

18. 12. 2019

Trávit Vánoce v nemocnici nechce dobrovolně nikdo z nás. Někdy ale zdravotní stav člověku nedovolí nic jiného. A tak stejně jako každý rok, i letos se ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bude snažit personál udělat vše pro to, aby nemocní svátky prožili v co největší pohodě.

Předvánoční čas pacientům zpříjemňují dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, kteří v rámci otevřených dílen spolu s veřejností vyrobili na pět set přáníček. Ta budou roznášet pacientům a společně s nimi zpívat vánoční koledy. „Nemá smysl přáníčka jen rozdávat, chceme s pacienty strávit i nějaký čas. Proto předávání spojíme také se zpíváním koled,“ vysvětluje organizátorka programu DobroCentra u sv. Anny Svatava Kalná. Spolu s dalšími dobrovolníky se již vydala na doléčovací a rehabilitační oddělení, dnes, tedy ve středu 18. prosince, zajdou také na II. interní kliniku a rovněž na Kliniku tělovýchovného lékařství a rehabilitace.

Přáníčka jsou každoročně v režii dobrovolníků z DobroCentra u sv. Anny, letos však velkou měrou přispěla i veřejnost. „Hodně nám pomohli studenti Univerzity třetího věku Masarykovy univerzity, někteří přáníčka vyráběli i se svými vnoučaty. Dohromady jich vyrobili asi dvě stě,“ řekla koordinátorka dobrovolníků DobroCentra u sv. Anny Sára Hloušková. Do akce se zapojily také děti ze ZŠ a MŠ Přemyslovo náměstí Brno pod vedením učitelky Pavly Kočí, vlastnoručně vyrobily také dvě stovky kusů.

Na Štědrý den pacienti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně samozřejmě nebudou ochuzeni o sváteční menu, které však připraví nemocniční kuchaři kvůli zkrácenému provozu jídelny už v poledne. „K obědu je v plánu rybí polévka a smažený kapr. Na snídani plánujeme vánočku a ovoce,“ přiblížila vedoucí nutriční specialistka FNUSA Mgr. Bc. Alena Mottlová, Ph.D.

Pokud někdo z pacientů nepříjemnou životní situaci hůře snáší, má možnost obrátit se na odborníky. „V době Vánoc je k dispozici psycholog, který se může pacientům na lůžkových odděleních věnovat,“ uvedla primářka Oddělení klinické psychologie FNUSA PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D. „Je potřeba uvědomit si, že pokud stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, je pro jeho klid i klid rodiny lepší, když je v péči odborníků,“ dodala.

Vánoce mohou představovat nápor a zvýšený stres i pro ty, kteří je prožívají standardně mezi svými blízkými. Těm psycholožka Zuzana Spurná radí neklást si přehnaně vysoké cíle, všechno nemusí být dokonalé. „Udělejme si vše tak, aby to bylo hezké, ale aby nás to nezničilo. Také je dobré říci si o pomoc, aby se například o domácí práce rozdělila celá rodina. Než usilovat o dokonalé Vánoce, je možná lepší je zvládnout přiměřeně dobře a zbytek času strávit setkáváním se s lidmi, se kterými je nám dobře, anebo činnostmi, které děláme rádi,“ uzavřela téma Vánoc Zuzana Spurná.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

12. 12. 2019

12. prosinec byl vyhlášen světovým Dnem polykání. Akce se letos koná již podeváté. Cílem je zvýšit povědomí a informovanost o procesu polykání i jeho poruchách a zejména upozornit na možnosti diagnostiky, terapie a rehabilitace u pacientů s významnými polykacími potížemi.

I když je většina poruch polykání při běžných onemocněních (angína, stomatologické potíže, stavy po drobných zákrocích v oblasti úst a hltanu) přechodných a rychle odeznívají při terapii, existuje skupina pacientů, u nichž závažné polykací potíže nejenom vedou k rozvoji podvýživy, ale také k riziku dalších komplikací (např. zápal plic) „Dysfagie, což je zhoršené polykání, také vede ke snížení kvality života včetně ovlivnění běžných denních společenských aktivit jako je například společné stolování. Pacient se pak takovým situacím vyhýbá,“ uvedla Mgr. Julie Čefelínová, vedoucí Oddělení klinické logopedie Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Závažné chronické poruchy polykání se často objevují u nemocných s neurologickými obtížemi jako stavy po cévních mozkových příhodách, degenerativní onemocnění mozku a míchy, Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, stavy po úrazech mozku a podobně. „Zhoršení polykání také často snižuje příjem potravy u seniorů, čemuž není mnohdy věnována náležitá pozornost. Další skupinu představují onemocnění v oblasti ORL – dutina ústní, hltan, hrtan a horní část jícnu – které jsou příčinou tzv. strukturální poruchy polykání,“ řekla MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D., vedoucí ambulance pro poruchy polykání Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodala, že dysfagie může u těchto pacientů znamenat i první příznak závažného nádorového onemocnění.

Ambulance pro poruchy polykání při Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku existuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již více než pět let. Úzce spolupracuje s Oddělením klinické logopedie a aktivně se věnuje diagnostice a rehabilitaci nemocných s polykacími potížemi. „Nabízíme možnost vyšetření a následné péče pro všechny klienty, kteří pozorují závažnou poruchu polykání a chtějí situaci aktivně řešit,“ upřesnila primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU Pavla Urbánková.

K vyšetření je možno se objednat na mailu pavla.urbankova@fnusa.cz, případně telefonicky na čísle +420 543 182 921 (prim. MUDr. Pavla Urbánková) nebo +420 543 185 226 (Oddělení klinické logopedie). Při objednání odborníci rádi poskytnou odpovědi na případné dotazy a podají další informace.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

11. 12. 2019

Vzdělávací program HOBIT (HOdina BIologie pro živoT), který v roce 2013 odstartovalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), předává inovativní a jedinečnou metodou zcela zásadní informace, jak zachránit život člověku se srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Původní zacílení na studenty základních a středních škol, kterých je dnes již 10 tisíc, se rozšířilo také na seniory a širokou veřejnost.

Mozková mrtvice nebo srdeční infarkt během života postihne každého druhého z nás a ročně těmto onemocněním podlehne 15 milionů lidí. Moderní medicína dokáže mnoho úmrtí a následků odvrátit – léčba je ale závislá na včasné pomoci okolí a příjezdu pacienta do nemocnice. Většina lidí však neví, jaké jsou příznaky onemocnění, jak na ně správně reagovat, případně, jak se proti nim preventivně chránit.

To vše se dá naučit během e-learningu programu HOBIT, který pomocí simulačních scének (krátká videa reálně představující příznaky onemocnění) a vzdělávacího filmu efektivně předá nejdůležitější informace. Do programu je nyní zapojeno 114 základních škol a víceletých gymnázií v České republice. „Díky hledání nových nástrojů a jejich testování v terénu vykazuje náš projekt čím dál lepší výsledky, tedy čím dál lepší krátkodobou i dlouhodobou retenci znalostí o cévní mozkové příhodě u žáků, kteří vzdělávací program absolvovali,“ vysvětlila Hana Maršálková, vedoucí projektu HOBIT.

Nyní dosáhl projekt významného milníku – informace o příznacích onemocnění a správné reakci na ně byly předány již desetitisícímu studentovi. Kromě toho se v letošním roce podařilo natočit a úspěšně otestovat novou verzi vzdělávacího filmu. Program podpořilo – mimo další instituce – i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR udělením záštity a také akreditace. Tu program získal ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity. V následujícím pololetí se díky tomu uskuteční několik akreditačních seminářů pro pedagogy, na kterých jim odborníci předají znalosti a nejnovější poznatky o mrtvici a srdečním infarktu nebo naučí, jak využít simulační metodiku během výuky.

Do programu HOBIT se mohou školy zapojit kdykoliv v průběhu školního roku zdarma a bez jakékoliv administrativní zátěže. Po registraci na webu www.projekthobit.cz může pedagog ihned se žáky zahájit e-learning, který celkově zabere asi 25 minut. K dispozici jsou také nejrůznější pracovní listy, návody na hry a scénky, které problematiku opět dětem připomenou.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz