Hodnotící komise Ministerstva zdravotnictví ČR pod vedením prof. Romana Prymuly se v pátek 19. června seznámila s činností a výsledky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Její členové diskutovali s představiteli vedení FNUSA-ICRC o budoucnosti centra, jeho zaměření i financích.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu FNUSA navštívili za komisi kromě prof. Romana Prymuly také Ing. Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací MZ, Mgr. Zbyněk Podhrázký, ředitel odboru vědy a lékařských povolání MZ, PhDr. Pavel Doleček, náměstek MŠMT pro vysoké školství, vědu a výzkum, prof. Josef Vymazal z Nemocnice Na Homolce, prof. Jan Žaloudík, senátor a emeritní ředitel Masarykova onkologického ústavu a prof. Aleksi Šedo, děkan I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Členové komise si také prohlédli některé klinicko-výzkumné části Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Členy komise jsme seznámili s naší vědeckou činností, jednotlivými výzkumnými týmy, s vybranými projekty, s principem fungování našeho centra a jeho unikátností,“ uvedl ředitel FNUSA-ICRC Pavel Iványi, LL.M., MBA. Dodal, že je nejvyšší čas vyjasnit si, v jakém finančním rámci bude FNUSA-ICRC do budoucna fungovat. „Nikdo nepochybuje o přidané hodnotě našeho mezinárodního centra. Je důležité pro vědu a v jeho klinické části také mimořádně přínosné pro zdraví lidí v širokém okolí Brna.“

Zmínka prof. Romana Prymuly v pořadu Interview ČT24 (z 19. 6.) pak svědčí o tom, že diskuze směřuje pro FNUSA-ICRC správným směrem. „Pokud máte připravit nějakou koncepci vědy a výzkumu, tak samozřejmě musíte zjistit, jaké jsou reálné kapacity. Dneska jsme například byli na kontrole ICRC, což je jedno z největších vědeckých center ve zdravotnictví, kde se diskutuje, jestli objem prostředků byl adekvátní jejich výkonnosti. A já jsem poměrně překvapen, že v té klinické a preklinické části nebo v tom translačním výzkumu opravdu mají excelentní výsledky a bylo by chybou takové zařízení omezit…“ řekl mimo jiné Roman Prymula.

Jednání se zúčastnil také ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Jsem přesvědčen o tom, že většina našich vědců si zaslouží plnou podporu, a to nehovořím pouze o financích. Unikátnost propojení nemocnice a vědeckého centra v takové míře nemá v České republice obdoby,“ doplnil ředitel Vajdák.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu FNUSA bylo založeno v roce 2011. V současné době má 31 výzkumných týmů a řadu unikátních pracovišť. Příkladem je Kardiovize Brno 2030 (největší kohorta v ČR pro preventivní kardiologický program, zachránila život několika nediagnostikovaným pacientům, informuje občany Brna o rizikových faktorech kardiovaskulárních chorob), spánková laboratoř (jediná spánková laboratoř v ČR, specializovaná na vliv poruch spánku na rozvoj kardiovaskulárních chorob, evropské školící centrum pro personál, největší přispěvatel do European Sleep Apnoea Database), cerebrovaskulární program (řídí mezinárodní registr kvality iktové péče v 62 zemích, spravuje data >100.000 pacientů, pomáhá zlepšovat kvalitu péče), biomedicínské inženýrství (nejlepší laboratoř pro získávání elektrofyziologických signálů v ČR, nová patentovaná metoda diagnostiky dyssynchronie srdečních komor, patentová přihláška na technologii přesnější lokalizace epileptické tkáně), tým srdeční arytmie (jeden ze dvou stereotaktických navigačních robotů v ČR umožňující přesnější a šetrnější léčbu srdeční arytmie, společný patent s Mayo Clinic na nový ablační nástroj a společná patentová přihláška na novou elektroporační technologii s VUT Brno).

Česká republika je počtem případů dlouhodobě na prvních místech ve výskytu klíšťové encefalitidy v Evropské unii. Počet nových případů se u nás ročně pohybuje v řádu stovek a neustále roste. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR zhruba jedno procento, nemoc může zanechat trvalé následky. Jedinou spolehlivou prevencí je očkování, ale průměrná proočkovanost české populace je pouze 25 %.

Nejvyšší počet očkovaných je u dětské a mladé populace, přitom u menších dětí mívá onemocnění zpravidla lehčí průběh. „U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta. Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ popisuje prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Inkubační doba klíšťové encefalitidy kolísá v maximálním rozmezí od tří do 30 dnů, nejčastěji se pohybuje od sedmi do 14 dnů. Onemocnění probíhá klasicky ve dvou fázích. „V té první jsou nespecifické příznaky jako u chřipky, tedy zvýšená teplota až horečka, únava, bolesti kloubů, svalů a bolesti hlavy. V této fázi je virus přítomný v krvi. Po zdánlivém uzdravení se s odstupem několika dní objevuje nová bouřlivější klinická symptomatologie a potíže, které jsou způsobeny postižením centrální nervové soustavy. Mohou být přítomny i obrny hlavových nervů, většinou nervu lícního. Následkem druhé fáze onemocnění mohou být trvalé následky jako bolesti hlavy, poruchy soustředění a spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy a sluchu, obrny svalů v obličeji nebo obrny končetin,“ uvádí prof. Petr Brhel.

Jednoznačně největší prevencí je očkování, kterým se dá onemocnění – na rozdíl od lymské boreliózy – úplně zabránit. „V letošním roce zájemců o očkování proti klíšťové encefalitidě přibylo. V naší ambulanci jsme zatím nezaznamenali žádný případ této nemoci, ale máme již několik pacientů s diagnostikovanou lymskou boreliózou, zatím naštěstí v prvním stadiu (kožní nález), takže nasazujeme antibiotika,“ říká primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová a dodává: „Lidé podceňují prevenci. Měli by chodit do přírody řádně oblečeni, používat repelenty a nepodceňovat také prohlídku kůže po návratu z přírody.“

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí očkování proti klíšťové encefalitidě jako benefit pro své zaměstnance. Od začátku roku benefitu využily čtyři desítky pracovníků. Obecně se lidé mohou nechat naočkovat u svých praktických lékařů nebo například v ambulancích cestovní medicíny.

Kontakt pro média: 

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Náhrady kolenního kloubu jsou na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU nejčastější plánovanou ortopedickou operací. I proto včera operatéři měli vůbec poprvé v České republice možnost vyzkoušet nový přístroj počítačové navigace.

Počítačová navigace napomáhá operatérovi v přesném uložení implantátu i vyvážení okolních měkkých tkání. „Nový navigační přístroj významně zjednodušuje odběr referenčních bodů z operované končetiny, který je nutný pro přesné zacílení endoprotézy. Na druhé straně dává širokou škálu možností pro zkušeného operatéra k úpravě postavení implantátu podle aktuální anatomické situace i podle stavu okolních měkkých tkání. Tento nový navigační přístroj je dalším významným krokem v implantologii totální náhrady kolenního kloubu s předpokladem prodloužení životnosti totální náhrady. A samozřejmě je tím pádem velkým benefitem pro pacienta,“ konstatoval přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D., a dodal, že prozatím používali starší model, u kterého je přesné zacílení implantátu významně složitější. „V posledních deseti letech operativa za pomocí počítačové navigace poněkud „zamrzla“ na složitosti odběrů referenčních bodů a dalších drobných komplikacích. Některá pracoviště ji proto vůbec nepoužívají.“

Nový přístroj počítačové navigace firmy BBraun byl ortopedům z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zapůjčen právě proto, že mají s navigací dlouholeté zkušenosti. Prozatím si ho budou pouze půjčovat na konkrétní operace.

 

 

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Světový den dárců krve, který připadá na 14. červen, letos proběhne pod heslem Každý dárce je hrdina. Motto Českého červeného kříže, oslavující všechny bezplatné dárce krve, vzali za své i dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, kteří se rozhodli zorganizovat vlastní kampaň na podporu dárcovství. První odběry projektu Staň se dárcem! Staň se hrdinou! se uskuteční v Odběrovém centru Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již 11. června.

Nápad na kampaň zazněl na jednom ze vstupních pohovorů DobroCentra. „Když mluvím se zájemci o dobrovolnictví, ptám se na jejich očekávání, nápady, představy. A tenhle nápad dával smysl, protože jde také o dobrovolnou aktivitu,“ popisuje zrod iniciativy koordinátorka DobroCentra u sv. Anny Svatava Kalná.

Akce má primárně přilákat dobrovolníky z DobroCentra, kterých má centrum v databázi aktuálně téměř 170. „Věříme, že se přidají i jejich přátelé, příbuzní a známí, ale nemáme přehnané ambice. Jsme rádi za každého nového dárce,“ říká Svatava Kalná. Motivovat je mohou také odznaky, trička a klíčenky s hrdinskou tematikou, které pro tuto příležitost nechali dobrovolníci vyrobit podle návrhu grafičky – dobrovolnice Anety Pilátové.

U příležitosti Světového dne dárců krve odstartuje i další projekt Daruj krev u sv. Anny, za kterým stojí brněnští hudebníci a fanoušci HC Kometa Brno. Následují tak hráče A-týmu a jejich trenéry, kteří již krev ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně darovali. „Do projektu jsme zapojili brněnské kapely Brünnfield a Megafon. Během několika dnů se připojili i fanoušci HC Kometa Brno napříč všemi frakcemi,“ okomentoval organizátor akce František Smutný a dodal: „Kometa spolupracuje s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně již několik let, proto byla pomoc téměř samozřejmostí. Heslo Komety zní „Jsme jedna velká rodina“. Nyní máme možnost všem ukázat, že fanoušci Komety mají srdce na pravém místě a společně s hudebníky jsou připraveni pomoci těm, kteří to potřebují,“ uvedl František Smutný s tím, že pro dárce připravili i drobné pozornosti.

Světový den dárců krve byl vyhlášen 14. června jako připomínka narození vídeňského profesora Karla Landsteinera (1868–1943), objevitele AB0 systému krevních skupin. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny aktuálně nejvíce chybí skupina A negativní. „Co se týče krve ostatních krevních skupin, nějaké zásoby máme, nejsou však příliš velké. Situace se navíc může změnit každým dnem. Jsme tedy opravdu rádi za každého, kdo přijde krev darovat,“ uvedla primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová a připomněla význam dárcovství krve: „Lidská krev je zatím v současné medicíně nenahraditelná. Léčba krví a jejími složkami tedy závisí v plné míře na dobrovolnících, ochotných darovat svou krev. Každý z nás za svůj život potřebuje průměrně 5x krevní transfuzi a 14x lék vyrobený z krve. Stát se dárcem krve je výzvou pro každého zdravého člověka.“

První (super)hrdinské i „modrobílé“ odběry se v odběrovém centru Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uskuteční symbolicky pár dní před Světovým dnem dárců krve, a to mimořádně ve čtvrtek 11. černa 2020 od 6:15 do 9:45 hod. Pokračovat budou dále ve standardní odběrové dny – v pondělí a středy od 6:15 do 9:45 hod. Darovat krev mohou lidé, kteří dosáhli plnoletosti, váží alespoň 50 kg a netrpí žádnou závažnou nemocí. Podrobnosti zde.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Spolek pro ochranu osobních údajů vyhlásil již druhý ročník soutěže o nejlepšího pověřence pro ochranu osobních údajů. Třetí místo v kategorii veřejný sektor v soutěži „DPO roku 2019“ získala Mgr. Zuzana Ondrůjová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Zuzana Ondrůjová byla vybrána odborníky ze šedesátky nominovaných. „Mám radost a moc si toho vážím, protože o ocenění rozhodovala odborná porota, kolegové z oboru. Ale ještě víc mě těší samotná nominace, protože přišla od lidí, kteří mě a mou práci znají zblízka,“ uvedla Zuzana Ondrůjová.

Tzv. DPO (Data Protection Officer) neboli pověřenec pro ochranu osobních údajů je v nemocnicích ze zákona povinný. „Moje role je do velké míry poradenská a částečně i kontrolní. Musím „hlídat“ soulad procesů zpracování osobních údajů v nemocnici s požadavky právních předpisů, v tomto případě zejména s tolik kritizovaným GDPR,“ říká Zuzana Ondrůjová a dodává: „Pověřenec by měl pomáhat nemocnici, která je převážně v roli správce osobních údajů. Nemocnice kromě běžných personálních agend zpracovává osobní údaje pacientů a informace o jejich zdravotním stavu, které jsou jako citlivé osobní údaje ve zvláštním režimu vyšší ochrany.“

Pověřenec dohlíží na to, aby základní práva jednotlivce ochrany osobních údajů a soukromí byla zachována, a to v rámci poskytování zdravotních služeb i při zpracování osobních údajů pro účely vědy a výzkumu. Což se podle Zuzany Ondrůjové ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně daří. „Mám podporu vedení nemocnice, což je nezbytné pro mou práci. Funguji i jako konzultant pro zaměstnance, kteří s daty pracují, nebo i pacienty, kteří chtějí uplatnit svá práva. Důležitá je pro mě jako pro právničku také spolupráce s nemocničními IT specialisty. Kdybych to měla s nadhledem shrnout – DPO by měl „pomáhat a chránit“, aniž by se stal byrokratickým policistou,“ konstatuje s úsměvem Zuzana Ondrůjová.

Ochrana osobních údajů existovala již před GDPR, zvláště ve zdravotnických zařízeních by se na pravidla ochrany pacientských dat měl klást důraz. Řadu povinností totiž ukládají i samotné zdravotnické předpisy. „GDPR nepřineslo zase takovou revoluci, jak bylo často interpretováno. Přineslo harmonizaci v rámci EU, posílení práv subjektů údajů a více povinností pro správce a zpracovatele. A také přineslo propojení problematiky ochrany osobních údajů s dopadem do oblasti moderních technologií, sdílení výzkumných dat v rámci EU i celého světa, a kyberbezpečnosti,“ upozorňuje Zuzana Ondrůjová a doplňuje: „Úkolem DPO je i osvěta, jsem přesvědčena, že česká společnost ji v tomto směru potřebuje. Je nutné si uvědomit, že se nemusíme vzdávat tak důležitých práv, jako je právo na ochranu osobních údajů a ochranu na soukromí, abychom byli pokrokoví. Ať už v medicíně nebo v čemkoliv jiném. Jen je zapotřebí hledat ve všem rozumnou rovnováhu.“

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jako jediná nemocnice uspěla v konkurenci univerzit a výzkumných ústavů ve veřejné soutěži programu INTER-COST. Program INTER-COST finančně podporuje zapojení českých výzkumníků do evropského programu COST, který umožňuje vznik projektů a sítí evropské vědecké spolupráce.

Pod vedením prof. Roberta Mikulíka, vedoucího Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a prof. Radima Jančálka, přednosty Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU byly do soutěže podány dva projekty, díky kterým získá nemocnice více než 12 miliónů korun. Finance získané z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podpoří zdravotnický výzkum.

První z projektů se skrývá pod zkratkou IRIS-TEPUS (Implementation Research for Improving Stroke Care: Translation of Evidence to Patients Using Science) a Cerebrovaskulární tým FNUSA-ICRC je jeho hlavním koordinátorem. „Cílem projektu, který se orientuje na léčbu cévních mozkových příhod, je efektivnější implementace léčebných postupů založených na důkazech (tzv. evidence-based medicine) do klinické praxe v zemích východní Evropy,“ uvedl prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu. „Mezi hlavní aktivity projektu patří zmapování kvality péče o cévní mozkové příhody ve východní Evropě, kde doposud nebylo žádné měření kvality provedeno, a evidence stavu tak zcela chybí,“ dodal prof. Mikulík. „To nám pomůže v nastavení strategií pro zlepšení iktové péče a zajištění využívání evidence-based postupů tam, kde to doposud nebylo možné.“ Projekt přímo doplňuje aktivity mezinárodního projektu IRENE COST Action, na němž se podílí 60 odborníků z 30 zemí Evropy. Prof. Mikulík je jeho iniciátorem a hlavním řešitelem.

Druhý grant získal tým prof. MUDr. Radima Jančálka, Ph.D., přednosty Neurochirugické kliniky FNUSA a LF MU. Projekt Mapping of glioma heterogeneity and infiltration extend by MR imaging biomarkers je zaměřený na použití magnetické rezonance při studiu gliomů. Gliomy jsou invazivní nádory v mozku či míše, a i přes značné zlepšení onkologické léčby u mnoha typů rakoviny jde o stále velmi obtížně léčitelnou diagnózu. „Jedná se o nádory s heterogenním mikroprostředím, což znamená, že různé oblasti nádoru mohou na léčbu reagovat odlišně. Cílem naší studie je ověřit, jestli s pomocí různých biomarkerů získaných díky magnetické rezonanci dokážeme nádor zmapovat a najít oblasti s vysoce rizikovým chováním,“ uvedl prof. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D. a dodal: „To by samozřejmě umožnilo zlepšení účinnosti léčby, protože bychom dokázali zacílit chirurgické zákroky a radiační léčbu přímo na tyto rizikové oblasti.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny se rozhodlo po týdnu příprav povolit návštěvy pacientů, a to od neděle 31. května (včetně). Návštěvníci však musí striktně dodržet veškerá nařízení a opatření – chrání tím sebe a především své blízké, kteří jsou hospitalizováni. Návštěvy budou povoleny vždy ve středu a v neděli v čase 15–17 hodin.

Návštěvy, přicházející do nemocnice na lůžková oddělení, musí použít pouze jeden ze dvou vchodů s termokamerami. Konkrétně se jedná o vchody z ulic Pekařská a Leitnerova. Po automatickém změření teploty, a to v případě, že ji nemá vyšší než 37°C, dostane návštěvník od zaměstnance nemocnice čestné prohlášení, které podepsané následně předá sestře při příchodu na konkrétní kliniku. Bez podepsaného čestného prohlášení nebude návštěvník vpuštěn na žádné lůžkové oddělení.

Za jedním pacientem mohou přijít maximálně dvě osoby, pokud to situace umožní, doporučujeme přítomnost pouze jednoho člena rodiny. Maximální délka pobytu u pacienta je 20 minut. „Žádáme návštěvníky, aby se řídili pokyny zdravotnického personálu na daném lůžkovém oddělení. Ten na místě individuálně zváží, zda umožní pacientovi odejít s návštěvou ven nebo zůstane v pokoji či se přesune na jiné konkrétní místo přímo na oddělení,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., lékařský náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Samozřejmostí u všech příchozích je nasazená rouška, doporučujeme použít také rukavice.

Výjimky jsou možné (s ohledem na konkrétní zdravotní stav pacienta) pouze po domluvě s ošetřujícím lékařem.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Vědci z Centra translační medicíny Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) provedli v uplynulých dnech vlastní testování různých povrchů na přítomnost virů onemocnění COVID-19 v areálu nemocnice. Výsledky jsou jednoznačné – vše je negativní a bezpečné.

Pracovníci centra provedli testy zejména na místech s vysokou koncentrací pacientů a návštěvníků nemocnice. „Testovali jsme například kliky u vstupních dveří, automaty na kávu, tlačítka ve výtazích, zvonky na různá oddělení… Prostě extrémně exponované povrchy, u kterých je pravděpodobné, že se jich dotýká velká většina návštěvníků nemocnice,“ uvedl Giancarlo Forte, vedoucí Centra translační medicíny a náměstek FNUSA-ICRC.

Výsledky testů jsou jednoznačné. „Můžu potvrdit, že jsou pro návštěvníky tyto povrchy absolutně bezpečné. Na žádném z nich jsme nenašli stopy koronaviru SARS-CoV-2,“ potvrdil Giancarlo Forte.

Kromě veřejně přístupných prostor provedli vědci testy také na Anesteziologicko resuscitační klinice FNUSA a LF MU, kde byli umístěni pacienti s těžkým průběhem nemoci COVID-19. „Podle očekávání byly testy pozitivní pouze na místech, kde se vyskytovali nakažení pacienti, například na posteli. Jednoznačně to znamená, že jsme po celou dobu pandemie postupovali správně, viry zůstaly jen tam, kde se měly nacházet, a kde s nimi do styku přišel pouze proškolený personál,“ uvedl prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., přednosta ARK FNUSA a LF MU.

Testování povrchů ještě nekončí, bude zopakováno v průběhu čtrnácti dnů. Odborníci z FNUSA-ICRC se zaměří také na přítomnost dalších patogenů, například viru chřipky.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Kardiovaskulární výzkumné spánkové centrum v tomto týdnu školí již po osmé spánkové techniky, jejichž přítomnost je podmínkou pro akreditaci pracoviště zajišťujícího diagnostiku a léčbu poruch spánku. Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kurzy pořádá od roku 2016 jako jediná instituce v České republice.

Účastníci kurzu se nejdříve seznamují s teorií, nejvíce času však tráví praxí ve spánkových laboratořích. „Jeden den procházejí teorií z oblasti neurologie, kardiologie a plicního lékařství, v dalších dnech se od našich certifikovaných spánkových techniků učí praktické dovednosti,“ popsala vrchní sestra Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Libuše Martináková a dodala, že kurz je zakončen ústní zkouškou, která proběhne v následujících dnech dle kapacit spánkového centra.

Zároveň se na konci aktuálního kurzu uskuteční zkoušky absolventů kurzu únorového, které musely být z důvodu pandemie odsunuty. Právě probíhající kurz je v tomto směru také ovlivněn: „Z  původně nahlášených deseti účastníků se kurzu účastní jen sedm. Někteří zájemci ze Slovenska nemohli vzhledem k současné situaci dojet,“ vysvětluje Libuše Martináková a dodává, že v programu kurzu nicméně k žádným změnám nedošlo. Účastníci zachovávají všechna vládní nařízení, sedí v rozestupech, mají ústenky a na pracovišti se při praktické výuce pohybují s obezřetností a pod kontrolou.

Certifikovaný spánkový technik musí mít střední nebo vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant nebo jiném zdravotnickém oboru, který se zabývá poruchami spánku a bdění, jejich diagnostikou a léčbou. Po vzoru USA a západních států EU se od roku 2016 snaží i Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu spánkové techniky více začlenit do odborného diagnosticko-terapeutického procesu ve spánkových laboratořích. „Lékaři ve spánkových centrech jednotlivých nemocnic jsou zahlceni pacienty. Certifikovaní spánkoví technici lékařům výrazně pomáhají,“ okomentoval prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC a dodal, že o kurzy je čím dál větší zájem.

Spánkové centrum je akreditované Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je na seznamu European Sleep Research Laboratories. Mohou se v něm tedy školit vědci z celé Evropské unie. Kromě kurzů spánkových techniků organizuje i teoretické kurzy spánkové medicíny pro lékaře.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění (ERN), konkrétně síť specializovaných pracovišť zaměřená na epileptologii (ERN-EpiCare) pořádá 28. května webinář pro lékaře. Hlavním přednášejícím akce, zaměřené na klinické projevy epilepsie temporálního laloku, je přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění byly ustanoveny začátkem roku 2017 na základě výzvy Evropské komise. Sdružují poskytovatele zdravotní péče z různých zemí EU, kteří zajišťují vysoce specializovanou péči zejména v oblasti vzácných onemocnění. Sekce EpiCare pořádá webináře pravidelně, jejich cílem je specializované vzdělávání neurologů a epileptologů. „Budu mít připravenu přednášku Co lze odvodit z projevů iktálního chování u pacientů s epilepsií spánkového laloku. Momentálně je již zaregistrováno několik stovek odborníků ze 70 zemí celého světa. Webinář tak bude mít velkou sledovanost a významný dosah, což mě samozřejmě těší,“ uvedl prof. Milan Brázdil.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz