12. 12. 2019

12. prosinec byl vyhlášen světovým Dnem polykání. Akce se letos koná již podeváté. Cílem je zvýšit povědomí a informovanost o procesu polykání i jeho poruchách a zejména upozornit na možnosti diagnostiky, terapie a rehabilitace u pacientů s významnými polykacími potížemi.

I když je většina poruch polykání při běžných onemocněních (angína, stomatologické potíže, stavy po drobných zákrocích v oblasti úst a hltanu) přechodných a rychle odeznívají při terapii, existuje skupina pacientů, u nichž závažné polykací potíže nejenom vedou k rozvoji podvýživy, ale také k riziku dalších komplikací (např. zápal plic) „Dysfagie, což je zhoršené polykání, také vede ke snížení kvality života včetně ovlivnění běžných denních společenských aktivit jako je například společné stolování. Pacient se pak takovým situacím vyhýbá,“ uvedla Mgr. Julie Čefelínová, vedoucí Oddělení klinické logopedie Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Závažné chronické poruchy polykání se často objevují u nemocných s neurologickými obtížemi jako stavy po cévních mozkových příhodách, degenerativní onemocnění mozku a míchy, Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, stavy po úrazech mozku a podobně. „Zhoršení polykání také často snižuje příjem potravy u seniorů, čemuž není mnohdy věnována náležitá pozornost. Další skupinu představují onemocnění v oblasti ORL – dutina ústní, hltan, hrtan a horní část jícnu – které jsou příčinou tzv. strukturální poruchy polykání,“ řekla MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D., vedoucí ambulance pro poruchy polykání Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodala, že dysfagie může u těchto pacientů znamenat i první příznak závažného nádorového onemocnění.

Ambulance pro poruchy polykání při Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku existuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již více než pět let. Úzce spolupracuje s Oddělením klinické logopedie a aktivně se věnuje diagnostice a rehabilitaci nemocných s polykacími potížemi. „Nabízíme možnost vyšetření a následné péče pro všechny klienty, kteří pozorují závažnou poruchu polykání a chtějí situaci aktivně řešit,“ upřesnila primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU Pavla Urbánková.

K vyšetření je možno se objednat na mailu pavla.urbankova@fnusa.cz, případně telefonicky na čísle +420 543 182 921 (prim. MUDr. Pavla Urbánková) nebo +420 543 185 226 (Oddělení klinické logopedie). Při objednání odborníci rádi poskytnou odpovědi na případné dotazy a podají další informace.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

11. 12. 2019

Vzdělávací program HOBIT (HOdina BIologie pro živoT), který v roce 2013 odstartovalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), předává inovativní a jedinečnou metodou zcela zásadní informace, jak zachránit život člověku se srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Původní zacílení na studenty základních a středních škol, kterých je dnes již 10 tisíc, se rozšířilo také na seniory a širokou veřejnost.

Mozková mrtvice nebo srdeční infarkt během života postihne každého druhého z nás a ročně těmto onemocněním podlehne 15 milionů lidí. Moderní medicína dokáže mnoho úmrtí a následků odvrátit – léčba je ale závislá na včasné pomoci okolí a příjezdu pacienta do nemocnice. Většina lidí však neví, jaké jsou příznaky onemocnění, jak na ně správně reagovat, případně, jak se proti nim preventivně chránit.

To vše se dá naučit během e-learningu programu HOBIT, který pomocí simulačních scének (krátká videa reálně představující příznaky onemocnění) a vzdělávacího filmu efektivně předá nejdůležitější informace. Do programu je nyní zapojeno 114 základních škol a víceletých gymnázií v České republice. „Díky hledání nových nástrojů a jejich testování v terénu vykazuje náš projekt čím dál lepší výsledky, tedy čím dál lepší krátkodobou i dlouhodobou retenci znalostí o cévní mozkové příhodě u žáků, kteří vzdělávací program absolvovali,“ vysvětlila Hana Maršálková, vedoucí projektu HOBIT.

Nyní dosáhl projekt významného milníku – informace o příznacích onemocnění a správné reakci na ně byly předány již desetitisícímu studentovi. Kromě toho se v letošním roce podařilo natočit a úspěšně otestovat novou verzi vzdělávacího filmu. Program podpořilo – mimo další instituce – i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR udělením záštity a také akreditace. Tu program získal ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity. V následujícím pololetí se díky tomu uskuteční několik akreditačních seminářů pro pedagogy, na kterých jim odborníci předají znalosti a nejnovější poznatky o mrtvici a srdečním infarktu nebo naučí, jak využít simulační metodiku během výuky.

Do programu HOBIT se mohou školy zapojit kdykoliv v průběhu školního roku zdarma a bez jakékoliv administrativní zátěže. Po registraci na webu www.projekthobit.cz může pedagog ihned se žáky zahájit e-learning, který celkově zabere asi 25 minut. K dispozici jsou také nejrůznější pracovní listy, návody na hry a scénky, které problematiku opět dětem připomenou.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

6. 12. 2019

Nahoru dolů – stále spolu. Slogan si vzal za svůj spolek Společně k úsměvu, jehož členové se na základě osobní zkušenosti snaží pomáhat onkologicky nemocným dětem a dospívajícím. Teď ve spolupráci s týmem Ambulance následné onkologické péče Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) pořádá výstavu Příběhy vyléčených (vy)léčeným, která, jak už název napovídá, přinese osobní zpovědi vyléčených onkologických pacientů.

Výstava nabídne příběhy šestnácti mladých vyléčených lidí. Slavnostně zahájena bude ve čtvrtek 12. prosince ve 14:00 ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, konkrétně ve foyer budovy O1. Vernisáže se zúčastní i několik aktérů vystavovaných příběhů, tedy vyléčených dětských onkologických pacientů.

Spolek Společně k úsměvu je organizace převážně mladých lidí, kteří si v dětském či dospívajícím věku prošli onkologickou léčbou. Svoji zkušenost se snaží zužitkovat při pomoci dětem a dospívajícím, kteří se aktuálně potýkají se stejnou životní zkouškou, nebo jsou již po léčbě a potřebují následnou péči. Jednou z aktivit spolku je právě projekt Daruj příběh i ty!, založený na autentických výpovědích lidí, kteří si jako děti či dospívající onkologickou léčbou prošli. Svými příběhy se nyní snaží předat naději a zkušenosti nemocným a jejich rodinám. „Cílem je sdílet osobní zkušenost s onkologickou diagnózou z pohledu léčeného či vyléčeného dítěte, dospívajícího či již dospělého s ostatními, které postihl podobný osud jako nás. Díky příběhům lze lépe pochopit svět dětské onkologie či v nich nalézt odpovědi na otázky, se kterými se mnozí při léčbě potýkají,“ vysvětlila místopředsedkyně spolku Společně k úsměvu Markéta Šejnohová. „Sdílení osobní zkušenosti s léčbou může přinést naději a podporu v boji někoho dalšího,“ dodala.

Výstava se koná ve spolupráci s Ambulancí následné onkologické péče FNUSA-ICRC. Právě problematika následků léčby představuje v současnosti hlavní téma spolku Společně k úsměvu – podle odborných studií se pozdní následky týkají sedmdesáti procent vyléčených pacientů. „Vyléčení lidé se často potýkají se zdravotními potížemi, jakou jsou například poruchy hybnosti, osteoporóza, poruchy výživy, hluchota, hormonální potíže včetně poruch plodnosti, ale také s předčasným stárnutím či psychosociálními dopady léčby,“ uvedl MUDr. Tomáš Kepák, vedoucí lékař ambulance.

V úzké spolupráci s Ambulancí pozdních následků FNUSA-ICRC vznikl program Dlouhodobá péče o vyléčené pacienty dětské onkologie s pozdními následky, zkráceně pak „ASTRA“, v rámci kterého se vyléčení pacienti společně s odborníky snaží šířit povědomí o pozdních následcích léčby a upozorňovat prostřednictvím osvětových kampaní a workshopů na důležitost prevence. Ta v mnoha případech totiž umožňuje včasné zachycení a efektivní intervenci.

Ambulance následné onkologické péče funguje při FNUSA-ICRC od roku 2016 a je místem, kam vyléčení pacienti docházejí na dlouhodobé sledování zdravotního stavu po léčbě. Příchozím, kteří se v dětství léčili s onkologickým onemocněním, poskytuje vysoce specializovanou preventivní a léčebnou péči. Trvale u nich sleduje a vyhodnocuje výskyt možných pozdních následků nádorových onemocnění s cílem snížit výskyt nežádoucích následků léčby či jejich závažnost.

Vernisáž výstavy se uskuteční 12. prosince 2019 ve 14:00 ve foyer (u kavárny) budovy O1 v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Výstavu, konanou pod záštitou ředitele FNUSA Ing. Vajdáka, zahájí koncertní mistr a houslový virtuos Jiří Pospíchal.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

20. 11. 2019

Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU uspořádal 19. listopadu 2019 ve svém historickém přednáškovém sále odborný monotematický seminář nazvaný Střelná poranění. Jednalo se o multidisciplinární akci v pravém smyslu toho slova, neboť se jí zúčastnili odborníci z řad lékařů, právníků, policistů a techniků zabývajících se ranivou balistikou.

Na místě, které mohou znát televizní diváci z různých dílů seriálu Četnické humoresky, i z některých filmů, se dnes přednášelo o tématech, souvisejících se střelnými poraněními. Přednášející se věnovali mechanismu vzniku střelných poranění, přístupu technického znalce balistika k jejich hodnocení, ale také například možnostem hodnocení střelných poranění za pomoci nejnovějších zobrazovacích metod. Emeritní vedoucí oddělení balistiky Kriminalistického ústavu Praha například představil spolupráci forenzního balistika se soudním lékařem z perspektivy uplynulých čtyřiceti let. Předpokládanou velkou diskusi vyvolala poslední přednáška, kterou prezentovali spolutvůrci připravovaného nového Zákona o zbraních a střelivu z MV ČR. Akce, která začala ráno, se tak protáhla do pozdních odpoledních hodin. „Jednalo se v podstatě o první odborný seminář pořádaný výhradně naším Ústavem soudního lékařství a na jeho vlastní půdě. Pro velký zájem byla kapacita posluchárny zaplněna velice brzy a přihlašování muselo být ukončeno již dva týdny před zahájením akce. Plánujeme proto na příští rok další pokračování. O jeho odborném zaměření se ale v současnosti vedou rozsáhlé diskuse. Témat je totiž nepřeberně velké množství. Od poranění ostrým předmětem až po forenzní problematiku konzumace alkoholu a drog,“ dodal k tématu jeden z přednášejících a organizátor prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

18. 11. 2019

18. listopadu je Evropský antibiotický den (European Antibiotic Awareness Day – EAAD). Jedná se o celoevropskou kampaň za omezení užívání antibiotik v situacích, kdy to není nezbytné, například u virových infekcí, jako jsou běžná nachlazení a chřipka. Cílem je také podpořit otevřenou spolupráci pacienta s lékařem.

EAAD připadá každoročně na 18. listopadu a jeho příprava je již od roku 2008 koordinována Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control – ECDC).  Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se ke kampani dlouhodobě připojuje.

Ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika se na kampani podílejí především Antibiotické středisko Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU společně s nemocniční lékárnou. Celý týden jsou v areálu nemocnice na různých veřejných místech vyvěšeny plakáty, upozorňující pacienty na problematiku nadužívání antibiotik. Na intranetu nemocnice se pak pravidelně objevují tematická sdělení, která vzdělávají zaměstnance nemocnice a v nejbližším čísle nemocničního časopisu Svatoanenské listy vyjde článek, zabývající se problematikou bakteriální rezistence podrobněji. O kampani jsou rovněž informováni studenti Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU.

Antibiotická rezistence dnes představuje jednu z největších hrozeb pro bezpečnost pacientů v nemocnicích. Bakterie odolné vůči antibiotikům se staly nevítanou součástí nemocničního prostředí, kde mohou zvýšit nemocnost nebo průměrnou délku pobytu v nemocnici. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, stejně tak jako ve většině velkých nemocnic, pracuje antibiotické středisko, které ovlivňuje a usměrňuje spotřebu antibiotik s cílem zachovat jejich účinnost do dalších let. „Děje se tak pomocí monitorování spotřeby antibiotik, vydávání závazných doporučení pro terapii a profylaxi, edukací lékařů i studentů medicíny formou přednášek či článků. Především se ale jedná o rutinní práci při potvrzování a validování antibiotik vázaných na povolení antibiotického střediska a každodenní konzultační činnost,“ uvedla vedoucí Antibiotického střediska Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU MUDr. Renata Tejkalová. V rámci monitorování vývoje lokální rezistence v nemocnici je rovněž nezbytná spolupráce s Oddělením hygieny a epidemiologie FNUSA. Velmi potřebná je i úzká spolupráce antibiotického střediska s  nemocniční lékárnou. „V naší republice se totiž stále častěji setkáváme s výpadky základních antibiotik (naposledy oxacilin a amoxicilin/kys.klavulanová). Při léčení určité infekce jsme tak nuceni sáhnout ke kompromisnímu, ne vždy optimálnímu řešení, což k racionálnímu používání antibiotik rozhodně nepřispívá,“ uzavřela téma MUDr. Renata Tejkalová.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

14. 11. 2019

Novinek ohledně výzkumu medicinálního konopí je hned několik. Došlo například ke vzniku Cannabis Research Center (CRC), tedy centra výzkumu konopí, jehož iniciátorem a jedním z členů je i Klinicko-farmakologická jednotka Mezinárodního centra vědeckého výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Cílem centra je zajistit komplexní výzkum konopí. „Mělo by to být studium DNA konopí, křížení nových typů dle požadavků lékařů a pacientů, získávání obsahových látek, vznik nových lékových forem, testování obsahových látek z konopí na buněčných kulturách, aplikace na nádorové buňky, následně testy na zvířatech a vrcholem by mělo být využití v klinických studiích – tedy testování získaných látek na dobrovolnících a pacientech,“ uvedl vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky FNUSA-ICRC MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D.

Zájem o spolupráci již projevilo několik klinik, konkrétně je například možná kooperace v oblasti ortopedie či neurologie. „S kolegy z ortopedie plánujeme klinická sledování účinků konopí na bolesti kloubů při různých onemocněních. Například při artrózách kyčlí či kolen, dále na bolesti při postižení ramenního kloubu, v rehabilitaci po ortopedických výkonech, k léčbě časně se chronifikující bolesti. Ve spolupráci s neurology bychom chtěli podpořit vytváření silných vědeckých dat v neurologických indikacích. Například léčba bolestí a spasticity u roztroušené sklerózy či při léčbě projevů Parkinsonovy nemoci. Nabízí se i spolupráce s dermatology při místním podání léčebného konopí. Tady ale budeme muset pokročit v extrakčních technikách účinných látek z konopí, abychom mohli vyrobit kvalitní a definované masti či krémy na míru pacientům,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí Centra pro léčbu bolesti Anestezilogicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU.

Do léčby konopím se zapojuje v České republice čím dál více lékařů i pacientů. Od začátku tohoto roku do konce října ho lékaři předepsali svým pacientům (2816 unikátních pacientů) téměř 12 kilogramů. V loňském roce to bylo ke stejnému datu pouze 3,5 kg (811 unikátních pacientů). Konopí nejčastěji předepisují neurologové, onkologové, revmatologové a lékaři z ambulancí bolesti.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

14. 11. 2019

Alzheimer nadační fond, tři nadšené mladé dámy a kolektiv autorů vytvořil unikátní knihu, která popisuje Alzheimerovu nemoc doslova od A do Z. Jsme pyšní na to, že Mgr. Hana Marková, Ph.D., Mgr. et Mgr. Kateřina Čechová a Mgr. Adéla Fendrych Mazancová jsou členky společného projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Kognitivního centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Czech Brain Aging Study (CBAS).

Vedoucí výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC, prof. doc. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., přispěl do publikace úvodním slovem a MUDr. Kateřina Sheardová, vedoucí Výzkumného centra pro poruchy paměti FNUSA-ICRC v Brně, napsala kapitolu o nejnovějších poznatcích v oblasti prevence onemocnění a nefarmakologických intervencích. Na psaní knihy se podíleli i další členové projektu CBAS, například MUDr. Ondřej Lerch, MUDr. Jiří Cerman, Ph.D. a MUDr. Rastislav Šumec, Ph.D.

„K napsání knihy nás inspirovala naše každodenní práce s pacienty s Alzheimerovou nemocí a jejich blízkými, kteří se snaží původu onemocnění co nejlépe porozumět. Nejčastější dotazy, které v ambulanci slýcháme, se týkají i toho, jak s onemocněním sám bojovat, jak mu eventuálně předcházet. Aktivní přístup k léčbě je pacienty i rodinou vnímán velmi pozitivně. Dostatek informací o průběhu onemocnění zase pomáhá pečovatelům co nejlépe reagovat na potřeby nemocného a sám si udržet psychické zdraví v této obtížné situaci. Tato kniha kromě odpovědí na všechny tyto otázky přináší i praktické rady, které mohou v běžné péči o pacienta s demencí pomoci,“ shrnula pocity z tvorby publikace Kateřina Sheardová.

Kniha si klade za cíl zorientovat čtenáře v bludišti otázek spojených s Alzheimerovou nemocí. Svým stylem a použitým jazykem je dostupná každému. Užitečné informace si v ní najde i ten, kdo se s touto nemocí ještě nesetkal, kniha může být inspirací i pro profesionály či studenty se zájmem o tuto problematiku. Není zapotřebí číst ji od začátku do konce, každý si tam může najít právě to, co ho zajímá a k vynechaným kapitolám se třeba vrátit později.

Publikace V bludišti jménem Alzheimer se dá koupit ve všech dobrých knihkupectvích, a navíc je k dispozici také jako e-kniha.

Alzheimerova nemoc je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých oblastech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností vedoucí k nesoběstačnosti – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození dalších kognitivních, ale i fyzických schopností. Péče o pacienty je velmi časově i finančně náročná a náklady na ni jsou v současné době vyšší než náklady na zdravotní potíže související například s kouřením nebo s cukrovkou. 

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Podpořeno projektem č. LQ1605 (MŠMT ČR, NPU II)

5. 11. 2019

Projekt PanCareLIFE, který si dal za úkol zvyšovat kvalitu života dětí a mladých pacientů vyléčených z nádorového onemocnění po celý jejich život, pokračuje navazujícím projektem PanCareFollowUp podpořeným z programu Horizont 2020 Evropské unie. Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se stalo členem výzkumného konsorcia tohoto projektu, a právě v Brně proběhlo první výzkumné setkání.

Moderní medicína dokáže v dnešní době vyléčit více než 80 % dětských pacientů s onkologickými problémy, což je oproti nedávné historii skokový rozdíl. Od běžně používaného milníku tzv. pětiletého přežití – kdy po pěti letech bez návratu onemocnění byl pacient považován za vyléčeného nebo v dlouhodobé remisi – se úhel pohledu častěji obrací k dlouhodobému přežití a jeho kvalitě. Je stále zřejmější, že tuto skupinu pacientů je nutné sledovat neustále. Většina vyléčených pacientů si totiž do dalšího života odnáší handicap v podobě vedlejších následků chemoterapie či radioterapie nebo samotného onemocnění jako jsou například problémy s fertilitou, metabolické nebo hormonální problémy, potíže se srdcem a další. Také se přišlo na to, že mají celkově „křehčí zdraví“ (orig. frailty) a jejich organismus rychleji stárne, tedy že již po čtyřicítce jsou na tom zdravotně stejně jako „zdravá“ populace ve věku šedesáti let.

V roce 2016 proto vznikla ve FNUSA-ICRC dispenzární ambulance OCHO, pro dlouhodobé sledování pozdních následků, která je určena pro bývalé pacienty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno po dovršení osmnácti let věku. „OCHO poskytuje vysoce specializovanou preventivní a léčebnou péči pacientům, kteří se v dětství léčili s onkologickým onemocněním,“ vysvětlil MUDr. Tomáš Kepák, klinický onkolog z výzkumného týmu Pediatric Oncology Translational Research FNUSA-ICRC. „Jde také o specializované výzkumné pracoviště, které realizuje a bude realizovat výzkumy zaměřené na zdraví a kvalitu života těchto pacientů.“ Již nyní probíhá například úzká spolupráce s výzkumným týmem Buněčná a molekulární imunoregulace zaměřená na výzkum předčasného stárnutí buněk (v rámci projektu ENOCH).

Tyto aktivity významně přispěly k tomu, že se FNUSA-ICRC stala jednou ze čtyř klinik, v nichž proběhne výzkumná část projektu PanCareFollowUp. Kromě brněnské instituce, která na něm spolupracuje s Klinikou dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno, jsou v projektu PanCareFollowUp zastoupeny ještě kliniky v belgické Lovani, italském Janově a švédském Lundu, celkem je zapojeno dvanáct států, hlavní koordinátor je z Nizozemska. „Prvním klíčovým cílem projektu bude sestavení komplexních guidelines, tedy postupů, jakou preventivní péči přesně zvolit v případě každého jednotlivého pacienta,“ řekla Mgr. Kateřina Kepáková, koordinátorka výzkumu. „Na základě těchto postupů a diskuse s pacientem o jeho potřebách by pak měl mít každý optimálně nastaven svůj vlastní celoživotní plán preventivních vyšetření. Výsledkem by měla být kvalitní prevence individuálních zdravotních rizik na straně pacientů, jejich aktivní zapojení do péče o své zdraví a samozřejmě i finanční úspora pro zdravotní systém. Skrze zavedení tohoto takzvaného modelu péče PanCareFollowUp tak budeme mít přímý přístup k tomu nejkvalitnějšímu, co v oblasti pozdních následků v dětské onkologii vzniká.“ V současné době probíhá počáteční fáze; to nejdůležitější, tedy dokončení souboru guidelines, jejich otestování a vyhodnocení na čtyřech výzkumných klinikách, proběhne v letech 2020-2021.

Informace pro vyhodnocení modelu péče PanCareFollowUp se budou získávat pomocí dotazníkového šetření, a to jak mezi pacienty, tak mezi ošetřujícím personálem i vedením klinik. Ve Švýcarsku, které je také členem projektu, se následně budou získaná data vyhodnocovat a proběhne měření nákladovosti péče. „Součástí projektu je také preimplementační studie,“ dodala Kepáková. „Půjde o sérii rozhovorů s lékaři o současné praxi, definují se případné problémy a dotazováni budou samozřejmě i pacienti.“ Tohoto dotazování se zúčastní i další odborníci, za FNUSA-ICRC například prof. MUDr. Ondřej Ludka Ph.D., který s lékaři ambulance OCHO výzkumně i klinicky spolupracuje – aktuálně na projektu Onco-Heart.

V průběhu listopadu proběhne v rámci studie ještě jedna diskuse s bývalými pacienty. „V naší kohortě, tedy skupině, z níž vybereme dvě stě pacientů pro dotazníkové šetření PanCareFollowUp, máme jednak pacienty z databáze Dětské nemocnice FN Brno, pak pacienty dá se říct ztracené ze sledování, tedy ty, které jsme si aktivně vyhledali, a poslední skupinu tvoří pacienti, kteří se přihlásili sami,“ doplnila Kepáková. „Na tomto místě bych ráda poděkovala členům spolku Společně k úsměvu. Velice úzce a aktivně s námi spolupracují.“ Spolek Společně k úsměvu sdružuje mladé lidi, mající jedno společné – v dětském věku porazili rakovinu a v současné době pomáhají mimo jiné svými zkušenosti těm, kteří s ní právě bojují. Předsedkyně spolku, Mgr. Lucie Štrublová, s ambulancí OCHO spolupracuje s vlastním výzkumným projektem Nutrice CCS 2017, realizovaným FNUSA-ICRC, zaměřeným na specializované nutriční poradenství pro pacienty vyléčené z dětských nádorových onemocnění.  

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

4. 11. 2019

Chřipková epidemie obvykle začíná koncem listopadu a trvá do začátku března. Na rozdíl od nachlazení je chřipka poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u zdravých jedinců. Pomáhá očkování.

Chřipka je navíc vysoce nakažlivé, snadno přenosné infekční onemocnění. „Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou,“ upozornila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová.

Proti chřipce se můžeme chránit očkováním, které právě teď probíhá. „Po očkování se protilátky vytvoří asi za 14 dní, proto doporučuji očkovat nejpozději do dvou týdnů do očekávaného nástupu sezónního výskytu, obvykle to bývá od konce listopadu do začátku března,“ uvedla primářka Ivana Bogrová.

Očkuje se jednou dávkou a vhodné je opakovat očkování vždy za rok vzhledem ke každoročním změnám cirkulujících kmenů viru a relativně krátké době trvání imunity v porovnání s jinými druhy očkování. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ dodala MUDr. Ivana Bogrová.

Fakultní nemocnice u sv. Anny nabízí svým zaměstnancům očkování proti chřipce zdarma v rámci svých zaměstnaneckých benefitních programů. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let ho mají hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Samotné očkování probíhá u praktického lékaře daného pacienta – ten také podá podrobnější informace.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

1. 11. 2019

Před sto lety, na podzim roku 1919, vznikla v Brně oficiálně první chirurgická klinika. Chirurgický obor byl v nemocnici u svaté Anny zastoupen od jejích počátků v 18. století. Oddělení zevních nemocí, jak se tehdy chirurgické oddělení nazývalo, mělo rozsáhlou operační činnost, pokrokové léčebné metody i moderní vybavení.

Založení Masarykovy univerzity si v roce 1919 vyžádalo vznik několika klinik, mezi jinými i té chirurgické. Prvním přednostou se stal Július Petřivalský z pražské Jiráskovy kliniky. „Stoletá historie je úctyhodná, zvláště když se váže ke vzniku slavné univerzity a její lékařské fakulty, ale rovněž i proto, že v ní pracovala řada vynikajících chirurgických osobností. Všem patří velké poděkování za perfektní péči o nemocné, rozvoj a spolupráci včetně té mezinárodní. Stoletá tradice je zavazující, ale současně motivující pro příští generace. Vede nás k další enormní snaze implementovat nejnovější poznatky vědy do medicíny, využívat nejmodernější technologie, rozvíjet specializované programy ve prospěch našich nemocných, vysokou úroveň ošetřovatelské péče, ale také výuku pregraduální i postgraduální držet na nejvyšší možné úrovni,“ uvedl k výročí přednosta I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Ivan Čapov.

Nyní pracuje na I. chirurgické klinice 33 lékařů a 120 zaměstnanců nelékařského zdravotnického personálu (všeobecné a praktické sestry, ošetřovatelky a sanitáři). Klinika poskytuje v současné době komplexní 24hodinovou péči pro pacienty s chirurgickou problematikou. Kromě všeobecné chirurgie se specializuje také na další související oblasti, například traumatologii, hrudní chirurgii, onemocnění kolorekta, chirurgii pánevního dna, endokrino-chirurgickou problematiku nebo chirurgickou léčbu onemocnění jater, slinivky břišní, žlučníku a žlučových cest. Nedílnou součástí je i výuka studentů lékařské fakulty.

„Když se člověk podívá do historie, je neuvěřitelné, jaký medicína za sto let udělala pokrok. Ale kvalitní medicína – bez ohledu na technický vývoj – stojí na kvalitních lidech. A já jsem pyšný na to, jaké má naše chirurgie celorepublikově dobré jméno. Přál bych jí další úspěšná léta se spoustou spokojených a vyléčených pacientů,“ komentoval výročí ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák a přednosta prof. MUDr. Ivan Čapov k tomu dodal: „Přál bych klinice, aby se dočkala nového bloku operačních oborů poblíž centrálních operačních sálů, aby konečně vznikl funkční společný nízkoprahový příjem v nemocnici, který bude mimo I. chirurgickou kliniku. V oblasti personální bych byl rád za řadu nových mladých zapálených chirurgů a také dostatek zdravotnického personálu, abychom mohli otevřít celé oddělení a pracovat naplno. Přál bych nám všem, abychom měli klid na práci a mohli se naplno věnovat i vědeckovýzkumné činnosti. To nejcennější, co klinika má, je kompaktní kolektiv lékařů a zdravotních sester.“

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz