Tisková zpráva, 9. 8. 2019, Brno

Novou nadějí pro pacienty s migrénou jsou léky, které právě vstupují na český trh. Dosud byly testovány v řadě klinických studií, kterých se účastnila I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.  Zpočátku by tyto nové léky měly být indikovány a předepisovány v Centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Takové centrum existuje ve FNUSA  při I. neurologické klinice již od roku 2002.

„Bolesti hlavy jsou častou obtíží, se kterou se v životě setká velké množství lidí. Pokud jsou spojeny s nějakou příčinou např. vysokým tlakem, úrazem apod., jsou označovány jako sekundární. Kromě toho existuje skupina bolestí, označovaných jako primární. Nejčastějším a typickým představitelem této skupiny je migréna, kterou trpí zhruba 10 % populace,“ informuje MUDr. Pavel Řehulka z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy I. NK FNUSA a LF MU. I migréna má svoje formy, zjednodušeně lze tuto chorobu roztřídit na migrénu bez aury a migrénu s aurou. Intenzita bolesti nezřídka bývá ochromující.

Léčba migrény zahrnuje především léčbu akutního záchvatu, ale pokud nemocný trpí frekventními a těžkými záchvaty, je vhodné přistoupit k použití léků zvaných profylaktické. Tyto léky mohou vést ke snížení frekvence a tíže bolesti, a ke snížení spotřeby akutní medikace. Zhruba před 25 lety byly do běžné klinické praxe uvedeny léky, určené specificky k léčbě migrenosních záchvatů, známé jako triptany. V praxi byl vytvořen systém indikace profylaxe, použití účinných léků a ev. jejich kombinace. Přes tyto pokroky v léčbě je ale stále určitá skupina nemocných, u kterých přetrvávají frekventní, protrahované záchvaty s řadou nepříjemných doprovodných příznaků (např. zvracením). Může dojít i k tomu, že původně účinné léky svůj efekt pozbyly nebo se efekt stal nedostatečným.

„Širšímu uplatnění nových léků v léčbě nemocných zatím brání vysoká cena a nutnost uhradit si předepisovaný lék prakticky v plné výši. Jsou však vedena jednání se zdravotními pojišťovnami. Výsledkem by mělo být zásadní snížení doplatku pro pacienta,“ upřesnil nasazení léčby prof. MUDr. Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU.

Nové léky patří do skupiny humánních monoklonálních protilátek proti receptoru CGRP. Na českém trhu je t.č. erenumab – přípravek s názvem Aimovig, v síle 70 mg. Následně bude k disposici i v síle 140 mg. Jeho indikací je užití v profylaxi u nemocných s frekventními a těžkými migrenosními záchvaty (více jak 4x za měsíc). Aplikuje se podkožně (je v podobě injekčního pera), 1x za 4 týdny, dlouhodobě. Bezpečnost a účinnost je prokázána pro pacienty od 18 let věku. Není tedy indikován pro děti a mladistvé do 18 let věku, dále není indikován u těhotných a kojících žen. Pacienti užívající Aimovig by měli být pravidelně sledováni ošetřujícím neurologem nebo neurologem preskribujícího centra.

Tisková zpráva, 6. 8. 2019, Brno

Odborníci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vyvinuli unikátní mezinárodní registr, který pomáhá zlepšit kvalitu péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Registr oslavil v červenci 100.000 zařazených pacientů.

Cévní mozková příhoda (neboli iktus, lidově mrtvice) je druhou nejčastější příčinou úmrtí celosvětově a nejčastější příčinou trvalé invalidity. V České republice postihne asi 25.000 lidí ročně. Jedná se však o léčitelné onemocnění. Existují moderní a ověřené způsoby diagnostiky i léčby, které, pokud jsou ve zdravotním systému implementovány, výrazně přispívají ke zlepšení výsledného stavu pacientů. Mnozí pacienti pak zůstávají bez následků. Rozdíly v kvalitě iktové péče v jednotlivých zemích i v rámci Evropy jsou však propastné.

Česká republika má jeden z nejlépe nastavených systémů akutní iktové péče na světě a díky tomu dosahuje v mnohých parametrech nejlepších výsledků na světě. „Je však potřeba se podívat kriticky i na slabé stránky českého systému léčby iktů. Také nechceme usnout na vavřínech, ale iktovou péči i nadále posouvat. Dokud však nebudeme kvalitu péče měřit, nemůžeme ji zlepšit,“ vysvětluje neurolog a vedoucí iktového programu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Robert Mikulík. Za účelem měření a zlepšování kvality iktové péče na mezinárodní úrovni vyvinul multidisciplinární tým specialistů pod vedením Roberta Mikulíka Registr kvality iktové péče, zvaný RES-Q [reskjú]. Ten se zaměřuje na výkonnostní a kvalitativní parametry péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, a mapuje tak kvalitu poskytované péče na úrovni nemocnic, regionů i států.

Registr RES-Q (www.qualityregistry.eu) byl původně navržen pro země východní Evropy. Zájem o něj ale za poslední 2 roky rapidně vzrostl i ze zemí mimo Evropu a dnes jej pro monitoraci vlastní iktové péče využívá 850 nemocnic z 59 zemí světa. Registr RES-Q nyní dosáhl dalšího významného milníku. Za pouhé tři roky od jeho spuštění bylo do registru zařazeno už 100.000 pacientů, čímž se řadí mezi největší registry ve svém oboru a je vůbec největším registrem kvality z pohledu teritoriálního dosahu.

„Jedná se o významný krok směrem k lepšímu pochopení, jak je léčba cévní mozkové příhody globálně poskytovaná. Díky tomu můžeme snáze najít a implementovat nové metody, jak zajistit všem pacientům na světě lepší péči o cévní mozkové příhody; bez ohledu na to, zda jsou léčeni ve vyspělé nebo rozvojové zemi,“ vysvětluje neurolog Robert Mikulík, který je hlavním autorem celého konceptu registru RES-Q.

Cerebrovaskulární tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně data z celého světa zanesená do registru analyzuje a poskytuje všem zapojeným nemocnicím zpětnou vazbu. „Z poskytnutých dat připravujeme reporty o stavu iktové péče v konkrétní nemocnici, který obsahuje i srovnání dané nemocnice s celonárodním průměrem. Profesním iktovým organizacím poskytujeme data o celonárodním stavu a poskytujeme mezinárodní srovnání,“ objasňuje Andreea Madalina Grecu, hlavní architektka technického řešení a manažerka registru RES-Q.

„K určitému zlepšení v poskytované péči mnohdy dochází už jen změnou přístupu zdravotníků nebo změnou logistiky v nemocnicích, a to na základě poskytnuté zpětné vazby z registru. Tedy nejedná se vždy o finančně nákladná řešení, a mohou být tedy aplikovatelná i v méně rozvinutých zemích. Pro všechny poskytovatele iktové péče je důležité vědět, kde je benchmark, tedy jakých výkonů dosahují ti nejlepší v daných podmínkách, a kde je v pomyslném žebříčku jejich vlastní nemocnice nebo země. Všichni se pak snaží být lepší, když vidí vzor,“ zdůrazňuje efekt měření kvality a poskytování zpětné vazby Robert Mikulík.

„V mnoha zemích však musí dojít k zásadním investicím do zkvalitnění iktové péče, někde chybí základní diagnostické přístroje, personál, nebo léčivo. Díky datům, která registr RES-Q poskytuje, mohou poskytovatelé péče a vlády získat vodítko důležité pro rozhodování o investicích do zdravotního systému,“ dodává Mikulík.

Registr RES-Q je podporován Evropskou iktovou organizací (European Stroke Organisation), Světovou iktovou organizací (World Stroke Organization) a spolupracuje s předními výzkumnými skupinami, profesními asociacemi a iniciativami zaměřenými na zlepšování péče o cévní mozkové příhody po celém světě. „Prostřednictvím těchto partnerství se snažíme převést výzkumná data z registru RES-Q do zdokonalené klinické praxe a globálně snížit rozdíly v kvalitě péče o mrtvici,“ doplňuje Grecu.

V České republice se podařilo zavést systém monitorování kvality iktové péče díky práci mnoha lékařů a zdravotních sester. Tento systém je organizován odbornou společností, tedy Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti. Důsledkem je, že v České republice jsou jedny z nejúplnějších informací o kvalitě iktové péče na světě, a to proto, že se na systémů podílí všechna iktová centra v zemi. „Velké poděkování také patří našemu partnerskému projektu ANGELS Initiative, který velkou měrou přispívá k tomu, že je registr využívaný po celé Evropě, v Asii, Africe i jižní Americe. Díky tomu můžeme hovořit o globálním rozměru i globálním dopadu našeho registru,“ doplňuje Robert Mikulík.

Podpořeno projektem č. LQ1605 (MŠMT ČR, NPU II)

Cerebrovaskulární program Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (KCC – Komplexní cerebrovaskulární centrum)
Komplexní cerebrovaskulární centrum poskytuje komplexní specializovanou péči pro pacienty s cévní mozkovou příhodou. V roce 1998 byla deklarována „Iktová jednotka“ na I. neurologické klinice ve FNUSA jako součást všeobecné neurologické JIP, která převzala část péče o pacienty s CMP. Zároveň byl ve stejném roce zahájen trombolytický program, který jako jeden z prvních v ČR začal zajišťovat moderní rekanalizační léčbu pro pacienty s mozkovým infarktem. Trombolýza je do současné doby jediná prokazatelně účinná terapie, která z významné části dokáže vrátit pacienty i s těžkým neurologickým postižením do běžného života. Trombolytický program ve FNUSA patří k nejsilnějším v ČR, zajišťuje asi 8 % všech trombolýz v ČR. V roce 2011 získalo statut Komplexního cerebrovaskulárního centra. V roce 2015 mu byl Ministerstvem zdravotnictví udělen statut Centra vysoce specializované péče. Cerebrovaskulární program I. neurologické kliniky je významně zapojen do projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC).


Neurologická JIP

prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., FESO

*1970
• Neurolog se zaměřením na cévní neurologii, resp. na cévní mozkové příhody, vědec, manažer, lektor, inovátor, průkopník a sportovec
• Profesor neurologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně
• Vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra FN u sv. Anny v Brně
• Vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC)
• Náměstek pro vědu a výzkum FN u sv. Anny v Brně

Robert Mikulík je výraznou osobou současné medicíny a výzkumu v oboru cévních mozkových příhod. Získal respekt odborníků z celého světa. Je spoluautorem Evropského akčního plánu pro cévní mozkové příhody 2018-2030, řídí program na zlepšení péče v zemích východní Evropy a publikuje v prestižních vědeckých časopisech. Robert Mikulík se také jako první odborník z východní Evropy stal v roce 2015 členem nejvyššího řídicího orgánu Evropské iktové organizace.

Mezinárodní ocenění
V roce 2017 byl prof. Mikulík oceněn Evropskou iktovou organizací a iniciativou ANGELS za svůj přínos péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.

Průkopníkem nových metod
Prof. Mikulík byl společně s generací svých kolegů průkopníkem moderní léčby cévní mozkové příhody „trombolýzy“, která se díky tomu stala velmi brzy dostupnou pro české pacienty. Dnes má Česká republika nejvyšší míru dostupnosti této léčby na světě. Prof. Mikulík se věnuje neustálému zlepšování kvality péče. Vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody ve 23 zemích východní Evropy a střední Asie (http://eso-stroke.org/eso-east/). Pod jeho vedením vznikl i registr kvality iktové péče RES-Q (www.qualityregistry.eu) zastřešený Evropskou iktovou organizací a také podpořený Světovou iktovou organizací, který již používá přes 900 nemocnic z 61 zemí.

Rychlost léčby je pro pacienta zásadní
Při cévní mozkové příhodě odumírají každou minutu 2 miliony mozkových buněk. Rychlost poskytnutí léčby je ten nejzásadnější faktor úspěšnosti léčby. Proto se prof. Mikulík orientuje na management léčby akutní cévní mozkové příhody s cílem zkrátit čas od příjezdu pacienta do nemocnice po podání léčby při zachování maximální bezpečnosti pro pacienta. Na toto téma publikoval několik prací a vyvíjí nové nástroje a metody, jak logistiku zlepšit.
Díky nastavení dobrého systému i díky úsilí neurologů z ostatních nemocnic dosahuje Česká republika nejlepších časů podání léčby pacientům s cévní mozkovou příhodou, a to v průměru do 25 minut od příjezdu pacienta do nemocnice (údaj za rok 2018, zdroj Výbor Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP).

Simulační trénink pro zlepšení logistiky
Jednou z metod, jak zlepšit iktovou péči, je trénink lékařů a sester v osvojení optimální logistiky iktové péče formou simulačního tréninku. Prof. Mikulík se svým týmem vyvinul simulační scénáře a v simulačních kurzech (www.stroke-simulation.eu) proškolil od roku 2016 zhruba 1.100 lékařů a sester z 23 zemí Evropy, Asie a Afriky. V Jihoafrické republice nazvali tamní lékaři simulační workshopy prof. Mikulíka „stroke revolution“ (tedy revolucí v oblasti cévních mozkových příhod). Díky zkušenostem s vedením simulační výuky se stal prof. Mikulík součástí nově vzniklé Rady Evropské iktové organizace pro simulační vzdělávání.

Budování výzkumného zázemí
Výzkumné vzdělání získal prof. Mikulík během svého působení v Medical Texas Center v Houstonu, USA (2001, 2004-2005). To zúročil nejen po vědecké stránce, kdy publikoval řadu svých výzkumných prací ve významných oborových periodicích, ale také po organizační stránce, kdy se zásadně podílel na vybudování výzkumné části Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a koordinoval také jeho neurologický program.
Prof. Mikulík vybudoval a stále vede Cerebrovaskulární výzkumný tým, hodnocený v roce 2016 jako nejlepší výzkumně klinický program FNUSA-ICRC. Výzkumný tým prof. Mikulíka se soustředí na vývoj nových metod diagnostiky a léčby cévních mozkových příhod, a to jak v laboratorních podmínkách, tak přímo v klinické praxi.
Prof. Mikulík je prvním českým neurologem publikujícím v prestižním časopisu Stroke. V roce 2018 publikoval v jednom z nejprestižnějším medicínském časopise New England Journal of Medicine, který má nejvyšší míru citování mezi vědeckými časopisy vůbec (tzv. impact factor, IF=72).

Vzdělávání veřejnosti o cévních mozkových příhodách
Cévní mozkové příhody jsou 2. nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou trvalé invalidity (WHO, data za rok 2016). Moderní medicína by mnohá úmrtí odvrátila, kdyby se lidé dostali do nemocnice včas. Jenže veřejnost cévní mozkovou příhodu mnohdy nepozná a neví, co má při jejím výskytu dělat. Proto se prof. Mikulík s kolegy věnuje dlouhodobě a systematicky vzdělávání veřejnosti o příznacích cévních mozkových příhod a správné reakci na ně. Publikoval také několik článků o efektivnosti edukačních kampaní na dospělou populaci.
Nízká účinnost kampaní jej vedla k vytvoření on-line edukačního programu pro školy nazvaném HOBIT (HOdina BIologie pro živoT – www.projekthobit.cz), který žáky naučí, jak zachránit postiženého srdečním infarktem nebo cévní mozkovou příhodou. Program, který je volně dostupný, již absolvovalo přes 7.000 žáků na 70 školách v České republice.
V roce 2017 byl doc. Mikulík díky své dlouholeté aktivitě na poli edukace veřejnosti jmenován do Rady pro celosvětovou kampaň o cévních mozkových příhodách v rámci Světové iktové organizace.

Aktivním lékařem
Přestože se Robert Mikulík věnuje mnoha výzkumným a organizačním aktivitám, stále je aktivním lékařem, který slouží i noční směny, aby zůstal v kontaktu s pacienty a mohl jim pomáhat.

Mimo profesi
Robert Mikulík je olomoucký rodák, ale již od útlého dětství žije v Brně. Má rád přírodu a zvířata, do práce jezdí denně na kole (i v zimě), rád lyžuje, věnuje se windsurfingu a golfu. Na kontě má již několik trofejí z amatérských golfových turnajů.

Tisková zpráva, 1. 8. 2019, Brno

Do čela Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byl ke dni 1. 8. 2019 jmenován ekonom Vlastimil Vajdák, který po pěti letech vystřídal Martina Pavlíka. Ten požádal o uvolnění z funkce v dubnu tohoto roku. Jmenovací dekret nový ředitel převzal 31. 7. 2019 z rukou náměstkyně ministra zdravotnictví, Ing. Heleny Rögnerové. Ta vyjádřila poděkování odchozímu řediteli a novému popřála mnoho sil a nadšení do nové práce.

Vlastimil Vajdák do svatoanenské nemocnice přichází ze Zlínské nemocnice s vizí spokojený zaměstnanec, spokojený pacient a hospodaření umožňující rozvoj.„Prvořadým úkolem je vyřešení závazků po splatnosti, zlepšení platební morálky, personální stabilizace a personální rozvoj. Rád bych se také soustředil na rozvoj a opravy areálu. Všechny ekonomické kroky a opatření je nutné dělat v symbióze s medicínou. Prioritou rovněž bude prohloubení vztahů s Masarykovou univerzitou, především lékařskou fakultou,“ řekl nový ředitel Vlastimil Vajdák.

Ing. Vlastimil Vajdák (46) – vystudoval zlínskou fakultu managementu a ekonomiky, zkušenosti získal v ČSOB v pozici regionálního ředitele. Dříve působil ve vedení Uherskohradišťské nemocnice jako ekonomický náměstek. Od roku 2017 dosud byl členem představenstva Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, kde měl na starosti ekonomickou a provozně-obchodní oblast. Je ženatý, má dvě děti.

Tisková zpráva, 10. 7. 2019, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně postupně obměňuje nemocniční lůžka. V nemocnici je v této chvíli nutné obměnit přibližně 175 lůžek, z nichž nejstarší mají přes 40 let. Akutní obměna lůžek je v této chvíli celkem 136 lůžek.

V červnu 2019 bylo na I. chirurgickou kliniku pořízeno 5 ks moderních standardních nemocničních lůžek s příslušenstvím, vč. antidekubitní pasivní matrace a stolků k lůžkům v celkové hodnotě 230.000 Kč, které byly investovány z finančních darů.

„Jedná se o plně polohovatelná lůžka pro standardní péči. Moderní konstrukce lůžek přináší komfort jak pro pacienta, tak pro obsluhující personál, především ve zdvihu a polohování pacienta. Pasivní antidekubitní matrace svými vlastnostmi působí preventivně proti vzniku proleženin do třetího stupně,“ upřesnila výhodu nových lůžek tisková mluvčí nemocnice Petra Veselá. Pracoviště dostává vybavení, které svou funkčností, bezpečností, ale i hezkým vzhledem splňuje požadavky moderního zdravotnického pracoviště.

Nejvíce jsou lůžka potřebná na II. interní klinice, která je největším lůžkovým pracovištěm FNUSA a na I. ortopedické klinice. Na této se podařilo obměnit 5 speciálních lůžek pro intenzivní medicínu v prosinci loňského roku z dotačních prostředků ve výši 200.000 Kč, nemocnice investovala stejnou finanční částku.

„V případě obměny lůžkového fondu zaznamenáváme pozitivní ohlasy jak z řad zaměstnanců, tak pacientů a jsou pro nás signálem, že investice do této oblasti zdravotnických prostředků se vyplatí a pevně věříme, že bude nadále napříč celou nemocnicí pokračovat, nicméně jsme limitování finančními zdroji,“ doplnila Veselá.


Nemocniční lůžko na jednotce intenzivní péče I. ortopedické kliniky

Tisková zpráva, 27. 6. 2019, Brno

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně slavnostně 27. 6. 2019 otevřela zrekonstruované prostory Ústavu klinické imunologie a alergologie (dále ÚKIA) a současně otevřela zcela nové prostory pro odpadové hospodářství.

Rozsáhlá revitalizace prostor pro ÚKIA v budově K byla zahájena koncem ledna tohoto roku. Celá rekonstrukce probíhala za plného provozu. Stávající budova, která se nachází v areálu FNUSA, byla postavena v roce 1949. Doposud bylo v rámci objektu provedeno pouze několik drobných dispozičních úprav, které již nesplňovaly neustále se zpřísňující zákonné požadavky na provozování laboratoří. „Bylo nutné přistoupit k rekonstrukci vybraných částí objektů a současně vytvořit prostor pro centralizace celého ústavu, který má ambulance v jiné budově,“ vysvětlil rozhodnutí rekonstrukce Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

V prvním nadzemním podlaží byla zrekonstruována čekárna a dvě ambulance. Ve druhém nadzemním podlaží byly zřízeny laboratoře a nové prostory pro ambulantní provoz alergologie, které budou přesunuty v průběhu prázdnin z Hansenovy budovy. Ve třetím nadzemním podlaží byly zrekonstruovány nové inspekční pokoje a zázemí sester. Nově zrekonstruované prostory mají nyní v provozním celku plynulejší návaznost na stávající provoz v objektu K, nejen pro personál, ale především pro pacienty. Součástí rekonstrukce byly úpravy dispozic, statické zajištění stropů, zdravotně-technické instalace, vytápění, vzduchotechniky a silnoproudých i slaboproudých rozvodů. Nově byly instalovány rozvody medicinálních laboratorních plynů a dodán nový nábytek. Ve dvou patrech byla vyměněna okna a došlo ke zvýšení bezpečnosti provozů instalací nových dveří v rekonstruovaných patrech i v hlavním vstupu do budovy. Rekonstrukcí byl splněn jeden z předpokladů pro zahájení dlouhodobě plánované investiční akce Rekonstrukce Hansenovy budovy a výstavba transportních koridorů“, které jsou pro další rozvoj nemocnice zásadní a nezbytné, nicméně v této chvíli nerealizované z důvodu nedostatku finančních prostředků jak nemocnice, tak zřizovatele.  K financování byly použity vlastní finanční zdroje FNUSA ve výši 11 544 956 Kč včetně DPH.

Do současnosti využívala FNUSA pro provoz odpadového hospodářství budovy na pozemku, jež měla v dlouhodobém pronájmu od soukromého subjektu. „Vzhledem k tomu, že tento pronájem v dohledné době bude ukončen, bylo nutné tyto plochy majiteli uvolnit. V případě, že by nebyla zbudována odpovídající náhrada, byl by provoz svozu a uložení odpadu (včetně nebezpečného odpadu) zcela v nemocnici ochromen. FNUSA se podařilo v rámci dotačního titulu získat polovinu finančních prostředků na realizaci od Ministerstva zdravotnictví,“ okomentoval Pavlík novou výstavbu. V rámci přípravy území pro novostavbu byla provedena demolice nevyhovujícího objektu a úpravy stávající areálové kanalizaci, které zasahují pod navrženou novostavbu. Objekt odpadového hospodářství na pozemku FNUSA je rozdělen do dvojice funkčně nezávislých budov. V přízemí jsou sklady odpadu včetně skladu chlazeného, prostor pro uložení tlakových lahví a kancelář personálu odpadového hospodářství se sociálním zázemím. V druhém podlaží tohoto objektu jsou nezbytné administrativní a sociální prostory pro řidiče a nádvorní četu. Jednopodlažní část je vyčleněna pro dopravní prostředky, jako jsou traktor, vysokozdvižný vozík a osobní automobil. „Střechy obou objektů jsou navrženy jako zelené extenzivní střechy. Vegetační pokrývka výrazně zlepšuje tepelně a hlukově izolační vlastnosti stavby, eliminuje teplotní výkyvy a redukuje kolísání vlhkosti vzduchu. Navíc zelená střecha zachytává polétavý prach, redukuje škodliviny obsažené ve vzduchu, chrání hydroizolaci střechy,“ sdělila Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA. Celková výše investice byla 21 256 758 Kč vč. DPH. K financování byly použity vlastní finanční zdroje FNUSA ve výši 10 615 758 Kč vč. DPH a finance z dotačního titulu zřizovatele Ministerstva zdravotnictví ČR ve výši 10 641 000 Kč vč. DPH.

Zhotovitelem obou stavebních akcí byla stavební společnost PSK Group, spol. s r.o.


Foto: Martin Pavlík, ředitel FNUSA a prof. Jiří Litzman, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie při otevření rekonstruovaných prostor ústavu
  
Foto: rekonstrukce ústavu
      
Foto: Martin Pavlík, ředitel FNUSA a Marek Strnad, náměstek pro investiční rozvoj při otevření nového odpadového hospodářství
Foto: nové odpadové hospodářství 

 

Tisková zpráva, 24. 6. 2019, Brno

V poslední době se mezi mládeží stále častěji lékaři setkávají s užíváním žvýkacího tabáku. V ČR je žvýkání tabáku bohužel velmi častý a viditelný jev na baseballovém hřišti, ale i v jiných zejména kolektivních sportech. Žvýkací tabák obsahuje 28 karcinogenních látek a více nikotinu než cigarety. Přímý kontakt tabáku s ústní dutinou je velmi rizikový a vede k poškození sliznice, dásní, zubů, jazyka a mandlí. Toxické sliny poškozují i hltan, jícen a slinivku. Tabák je v kontaktu se sliznicí velmi dlouho, takže 30 minut s tabákem v ústech odpovídá vykouření 3 cigaret. Užívání žvýkacího tabáku je vysoce návykové. Nikotin je totiž extrémně návyková látka, je dokonce návykovější než kokain a téměř tak jako heroin. Uživatelé mají abstinenční příznaky a odvykání je velmi komplikované a dlouhodobé.

„Užívání žvýkacího tabáku není v ČR nijak omezováno nebo penalizováno, naopak např. marihuana je zakázána jako látka podléhající dopingovým kontrolám,“ informuje Filip Hudeček, lékař svatoanenské nemocnice a předseda Lékařské komise České baseballové asociace. Žvýkací tabák je součástí baseballu od jeho počátků. Hráči jej používali mimo jiné proto, aby si zvlhčili ústní dutinu na prašných hřištích a nadbytečné sliny používali ke změkčení tehdejších rukavic. V té době se nic nevědělo o karcinogenním efektu tabáku v ústní dutině. Jeho škodlivost byla popsána na počátku 20. století.  „Každý uživatel, který začne na prahu dospělosti, je navíc mnohem více ohrožený rozvojem těžké závislosti, ze které je obtížné se dostat, když jednoho dne dostane rozum,“ upozorňuje Hudeček a dodává: „Pokud dospělý hráč nebo kouč na sebe dobrovolně bere nesporná zdravotní rizika spojená s užíváním legálních substancí, je to samozřejmě čistě jeho věc a má na to právo. Ale jakmile se objevuje na veřejnosti, ať chce nebo nechce, ocitá se v roli sportovního vzoru pro mladé hráče – a vliv těchto vzorů na chování mládeže je nesporný,“ doplňuje Hudeček.

Podle vedoucího Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, Adama Kulhánka, je užívání žvýkacího tabáku rozšířené zejména mezi dětmi a dospívajícími. Kvalifikovaný odhad uživatelů žvýkacího tabáku je 2,5 % dospělých, ve srovnání s kouřením, kde je dle statistik 25 % současných kuřáků tabáku. „Mezi dětmi užívá bezdýmý tabák 5 % žáků ve věku 13-15 let. Žvýkací tabák je také populární mezi sportovci, a to především u kolektivních sportů. Pro studenty dále bývá jeho užívání statusovým symbolem,“ upozorňuje Adam Kulhánek. Potenciální rizika žvýkacího tabáku nejsou ale mnohdy dostatečně známá. Podceňována je zejména závislost na nikotinu, která se u dospívajících rozvíjí významně rychleji než u dospělých. Dalšími komplikacemi dlouhodobého užívání ústních forem tabáku mohou být poškození ústní dutiny (záněty dásní, zvýšená kazivost chrupu, leukoplakie), vyšší riziko rozvoje rakoviny (zejména ústní dutiny, jícnu a pankreatu) a v neposlední řadě srdečně cévní onemocnění (vysoký krevní tlak, mozková mrtvice, infarkt).

„Základem odvykací strategie jsou nefarmakologické postupy, které pomohou vyrovnat se s touhou po nikotinu resp. tabáku. Odvykajícím doporučujeme častější čištění zubů, dostatečný příjem tekutin, vědomé dýchání a dechová gymnastika a také náhražky pro orální aplikaci, které jsou zmiňované výše. Je dobré taky pravidelně v průběhu odvykání zmiňovat benefity, mezi které patří třeba zlepšené vnímání chuti a vůní, zlepšení kvality dechu nebo nezabarvené zuby a sliny. Tyto změny mohou nastat relativně brzo po ukončení užívání a podpoří uživatele v dalším úsilí,“ uvádí specialita na odvykání kouření Marek Lžičař z Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Pro některé uživatele představuje prvním z cílů pouze snížení množství per os užívaného tabáku. V tom případě je vhodné najít takový produkt, který obsahuje méně nikotinu a menší množství škodlivých látek. Zároveň je uživatel veden k užívání menšího množství tabáku v jedné dávce.  K tomu může sloužit náhradní řešení v podobě „něčeho v ústech“, například žvýkačky, kousky mrkve, tyčinky skořice, bonbony bez cukru a podobně. Aby si uživatel uvědomil, kolik tabáku vyžvýká, měl by se zaměřit a také následně zaznamenat kdy, kde a v jakém množství tabák užívá. Tyto informace pak může využít vyškolený poradce, aby pomohl uživateli vytvořit odvykací plán. „Podobně jako při odvykání kouření, je vhodné se pro zvýšení úspěšnosti odvykání obrátit na odborná poradenská centra, která odvykajícímu pomohou nabídnout vhodný průběh odvykání, různé odvykací strategie a podporují v motivaci skončit s užíváním bezdýmého tabáku,“ doporučuje Lžičař.

Osobou známou, která byla závislá na žvýkacím tabáku je manažer baseballového klubu Draci Brno, Arnošt Nesňal, který se rozhodl se svou závislostí bojovat a upozornit na tuto hrozbu. Se žvýkáním tabáku začal před více jak 10 lety. Na otázku, proč začal žvýkat tabák, odpověděl: „Asi to k baseballu tak trochu patřilo, a vzhledem k tomu, že i moje okolí žvýkalo, tak mi to připadalo normální.“

Pro odvykání se rozhodl, protože si začal uvědomovat, že mu to nedělá zrovna dobře zdravotně. Ale ten největší důvod byl, když si začal všímat okolí a hlavně mladých hráčů, kteří žvýkají a nabízeli mu tabák, či on osobně  si o něj řekl. Nechtěl jsem, abych já či Draci Brno reprezentovali takový přístup k této droze,“ zakončil Arnošt Nesňal, který v současnosti již několik měsíců úspěšně abstinuje.

„V rámci českého baseballu Lékařská komise ČBA registruje užívání žvýkacího tabáku a byla podniknuta první opatření, směřující k omezení tohoto jevu. Věříme, že maximální informovanost nejen baseballové veřejnosti může současné poměry změnit,“ na závěr doplnil Filip Hudeček.


Ilustrační foto: Jan Beneš

Tisková zpráva, 21. 6. 2019, Brno

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga 20. 6. 2019 v Karolinu předal jmenovací dekrety 63 novým profesorkám a profesorům. Ty jmenuje prezident na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Jedním ze jmenovaných je také doc. MUDr. Ondřej LUDKA, Ph.D. v oboru vnitřní lékařství. Prof. Ondřej Ludka je přední kardiolog se zaměřením na spánkovou medicínu. Pracuje na I. interní kardioangiologické klinice FNUSA a současně je vedoucím Kardiovaskulárního spánkového centra FNUSA-ICRC, které je jedno z mála pracovišť, které se na území EU specializuje na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému. V rámci výzkumu se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů, jako jsou poruchy dýchání v průběhu spánku či jeho zástavy – neboli spánkovou apnoe, a jejich spojení s obezitou a dalšími kardiovaskulárními chorobami včetně infarktu myokardu.

Tisková zpráva, 20. 6. 2019, Brno

V rámci oslav 100. výročí založení Masarykovy univerzity převzali řadu ocenění osobnosti, jejichž profesní život je velmi úzce spjat s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně.

Udílení malých bronzových medailí

16.června 2019 byli oceněni absolventi Masarykovy univerzity, na něž je univerzita obzvláště hrdá. Bronzovou medaili obdrželo 100 absolventů, kteří byli nominováni jednotlivými fakultami za přínos v oblasti vzdělávání, vědy, společenské relevance a reprezentace univerzity. Tito absolventi jsou nositeli hodnot, které MU vyznává a kteří tyto hodnoty založené na demokratických principech svobodné republiky šíří a svou prací pomáhají budovat mimo jiné i pozitivní vnímání MU u široké veřejnosti. I zde měla Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně své oceněné zástupce:

  • Martin Pavlík – absolvent 1994 – v současné době ředitel FNUSA (2014-2019), lékař Anesteziologicko-resuscitační kliniky, na které působil jako zástupce přednosty pro LPP. Zastával funkci lékařského ředitele. V nemocnice pracuje přes 20 let.
  • Miroslav Hirt – absolvent 1974 – přednosta Ústavu soudního lékařství FNUSA. Uznávaný odborník v oblasti forenzních věd.
  • Alena Štětková – absolventka 1962 – v letech 1992-2002 byla ředitelkou FNUSA, lékařka.
  • Ladislav Bařinka – absolvent 1955 – světově uznávaný plastický chirurg, dlouholetý přednosta Kliniky plastické chirurgie FNUSA. Je autorem více než dvou desítek státních patentů a spoluautorem tří světových patentů ve svém oboru.
  • Ivo Dvořák – absolvent 1953 – působil více jak 50 let na II. interní klinice FNUSA a zasloužil se o vybudování Laboratoře preventivní kardiologie.


Foto: Oceněný absolvent Lékařské fakulty MUDr. Martin Pavlík, ředitel FNUSA a lékař ARK

Ocenění významných partnerů

13. června 2019 udělil rektor Masarykovy univerzity 99 pamětních medailí partnerům za přínos v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu nebo společenské relevance. Na návrh Lékařské fakulty byla oceněna také Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, bez jejíž vstřícnosti a kooperace by nemohla probíhat výuka.

Nemocnice zahájila činnost v roce 1786. Důležitým milníkem byl rok 1919, kdy vznikla Masarykova univerzita, a bylo rozhodnuto, že nemocniční oddělení budou sloužit lékařské fakultě a veřejnosti jako kliniky. Dalších 20 let se neslo ve znamení postupného vývoje, který byl narušen okupací a uzavřením vysokých škol. V roce 1949 byl Zemská nemocnice u sv. Anny přejmenována na Krajskou a od 1.1.1952 se stala nemocnicí fakultní. Dnes má FNUSA s LF MU celkem 19 společných pracovišť, která jsou označována jako pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

   
Foto: ocenění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, partnera MUNI za vstřícnost a kooperaci na výuce

Pamětní medaile Lékařské fakulty MU

Děkan prof. Martin Bareš u příležitosti 100. let výročí založení Lékařské fakulty Masarykovy univerzity udělil 23. května 2019 pamětní medaile současným akademickým i neakademickým pracovníkům fakulty jako uznání za jejich práci a přínos pro rozvoj LF MU.  Mezi akademickými pracovníky fakulty byla řada osobností, které velkou část svého profesního života spojili a stále ještě pojí s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně. Medaili obdrželi:

  • prof. Zdeněk Novák (Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU),
  • prof. Pavel Kamarýt, prof. Karel Zeman, prof. Jaroslav Meluzín, prof. Jiří Vítovec (I. interní kardioangiologická klinika FNUSA a LF MU),
  • doc. Pavel Janíček a doc. Zbyněk Rozkydal (I. ortopedická klinika FNUSA a LF MU),
  • doc. Zdeněk Gregor a doc. Jindřich Leypold (II. chirurgická klinika FNUSA a LF MU),
  • prof. Antonín Fassmann a prof. Martina Kukletová (Stomatologická klinika FNUSA a LF MU),
  • prof. Jiří Wotke (I. ústav patologie FNUSA a LF MU),
  • prof. Anton Kollár (Klinika ORL, chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU)
  • prof. Jiří Souček a doc. Helena Němcová (II. interní klinika FNUSA a LF MU),
  • doc. Kamil Ševela (in memoriam; II. interní klinika FNUSA a LF MU).


Foto: zdroj MUNI

Tisková zpráva, 28. 5. 2019, Brno

Již potřetí si mohli žáci druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií ověřit, jakým způsobem by reagovali v případě setkání s mozkovým či srdečním infarktem. Unikátní zážitkový závod „FAST běh“ vyzkoušel žáky nejen v rychlosti, ale i ve vypjatých situacích, ve kterých jde o záchranu lidského života. Resuscitace, rozpoznání příznaků mozkové mrtvice nebo hovor s operátorem záchranné služby – to je jen malý příklad všech úkolů, které školáci během závodu museli splnit.

Závod, při kterém se žák stává záchranářem

Třetí ročník závodu odstartoval dopoledne 28. května 2019 v brněnském parku Anthropos. Děti během závodu musely překonat celkem 4 stanoviště, na kterým si záživnou formou vyzkoušely, jak resuscitovat člověka nebo jak správně reagovat na příznaky mozkové mrtvice. Závod také prověřil, jak jsou na tom školáci se znalostí složení jednotlivých potravin a zdravého jídelníčku.

Cílem FAST běhu ale není jen správné, ale i rychlé plnění úkolů, jak už napovídá anglický název závodu. Slovo FAST kromě rychlosti odkazuje na základní vyšetřovací metodu, která se používá pro správné rozpoznání příznaků mozkové mrtvice, a která je i symbolem celé akce (Face = ochrnutý obličej, Arm = ochrnutá paže, Speech = zmatená či nesrozumitelná řeč, Time = čas, jako nejdůležitější prvek – volat ihned 155).

“Cévní mozková příhoda a srdeční infarkt jsou celosvětově nejčastější příčiny úmrtí. Tuto bilanci je ale možné snížit včasnou pomocí okolí postiženému. A proto se snažíme dlouhodobě vzdělávat žáky i širokou veřejnost, jak v akutní situaci správně zareagovat a dotyčného zachránit,” vysvětluje prof. Robert Mikulík, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra a vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA-ICRC.

V tvrdé konkurenci obstáli Brňáci

Do letošního FAST běhu se přihlásilo rekordních 28 družstev čítajících osmdesát žáků z jihomoravských škol. Vítězným družstvem se stal poprvé v historii FAST běhu dívčí tým Krumpáče z Biskupského gymnázia Brno. Stříbrnou medaili získal tým (J)elita ze Základní školy Velké Němčice a třetí místo vybojovalo družstvo Pomněnky, taktéž z Biskupského gymnázia. „Bylo skvělé, že i přes nepříznivé počasí se žáci pustili do závodu s vervou a úkoly plnili zodpovědně. Také nás velmi potěšila zpětná vazba, ve které žáci vyzdvihovali především reálnost situací, se kterými se na závodní trati setkali. Většina žáků v evaluačním dotazníku také uvedla, že by již po dnešním závodě zvládla zachránit člověka se srdečním nebo mozkovým infarktem,“ sdělila Hana Pokorná, hlavní organizátorka závodu.

Doprovodný program se postaral o zábavu a předal užitečné informace

O zábavu se i tento rok postarala společnost Milanovy aktivity, která si pro účastníky i kolemjdoucí připravila nevšední sportovní aktivity, jako je bodyzorbing, střelba z luku nebo discgolf. Vzdělávací část doprovodného programu zajistily stánky projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny Brno – Kardiovize 2030 a HOBIT – HOdina BIologie pro živoT. Zde si účastníci mohli vyplnit zajímavé kvízy, zapojit se do soutěží, nebo si na vlastní kůži vyzkoušet, jak se cítí pacient po mozkové mrtvici. Doprovodného programu se zúčastnil i tým Aplikace Záchranka, který představil svoji mobilní aplikaci a vzdělával školáky o důležitosti záchranné služby a pohotovém jednání okolí. Nesměla chybět ani Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, která byla součástí jednoho ze stanovišť.

Akci tematicky zakončila Magda K., bývalá pacientka po CMP, která mrtvici prodělala v pouhých 16 letech, a která se podělila o svůj příběh se účastníky. Dnem provázel zábavný moderátor Roman Ševčík, který akci dodal příval pozitivní energie. Na organizaci a hladkém průběhu závodu se podíleli i ambasadoři projektu HOBIT. Poděkování patří také členům Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC. Další informace lze najít na webu www.projekthobit.cz.

Projekt FAST běh byl podpořen grantem města Brna. Partnery závodu se stal projekt Brno – Zdravé město a Moravské zemské muzeum. Děkujeme.

Ing. Hana Pokorná & Julia Daňková M.A.
Realizátorky FAST běhu
Cerebrovaskulární výzkumný tým

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, Head of PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Tisková zpráva, 23. 5. 2019, Brno

Šest nových výzkumných projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) podpořila Agentura pro zdravotnický výzkum (AZV) v rámci veřejné soutěže VES 2019 na podporu projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu pro období 2019–2022. Vybrané projekty se zaměřují na buněčnou terapii onkologických onemocnění, zlepšení péče o epileptiky, výzkum Alzheimerovy nemoci, akutního infarktu myokardu, struktury DNA a protinádorové terapie či na prevenci infarktu.

Do soutěže bylo doručeno celkem 391 návrhů projektů, úspěšných jich bylo 79. Z šesti schválených projektů FNUSA jsou dva řešitelské a čtyři spoluřešitelské.

Řešitelské projekty:

  • Irena Koutná, vedoucí výzkumnice Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA-ICRC), se bude zabývat nejmodernější technologií v cílené buněčné terapii onkologických onemocnění. Na projektu se bude podílet i Centrum analýzy biomedicínského obrazu na Masarykově univerzitě v Brně a Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze.
  • Jan Chrastina, lékař Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU, se zaměří na predikci efektu neurostimulačních metod u pacientů s epilepsií a na zlepšení péče o epileptiky. Neurostimulační metody vedou k významné redukci záchvatů.

Spoluřešitelské projekty:

  • Kateřina Sheardová z výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC a I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU pokročí ve výzkumu Alzheimerovy nemoci, a to za využití pokročilé techniky hmotnostní spektrometrie. O nejběžnější příčině demence u starší populace po celém větě není stále jasné, jakým způsobem vzniká či jak ji efektivně léčit.
  • Ota Hlinomaz, lékař I. interní kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC, srovná efektivitu různých typů léčby u pacientů s akutním infarktem myokardu, což přispěje k optimalizaci jejich léčby.
  • Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se zaměří na struktury DNA a jejich roli ve vývoji protinádorových léčiv. Výzkum pomůže zkvalitnění protinádorové terapie a při vývoji příslušných léčiv.
  • Aleš Hejčl z výzkumného týmu Cerebrovaskulární onemocnění FNUSA-ICRC svým výzkumem přispěje k zefektivnění významu preventivních opatření u ischemické cévní mozkové příhody, což je jedna z nejčastějších příčin trvalého postižení či úmrtí ve vyspělých zemí.

„To, že z celkem schválených 79 projektů je naše nemocnice hlavním řešitelem dvou projektů a u dalších čtyř spoluřešitelem s institucemi jako je Masarykova univerzita, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo Ústřední vojenská nemocnice, je pro nás velký projev důvěry směrem k našemu výzkumu, který v nemocnici děláme. Naši lékaři a výzkumníci na projekty získali 20,7 milionu korun,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.