Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí na celé planetě. I když moderní medicína dokáže řadu jejich fatálních následků odvrátit, prevence a případně poučená pohotová reakce zůstávají naprosto klíčové. I proto byl v roce 2000 Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen 29. září Světový den srdce.

Letos by kardiovaskulárním onemocněním měla být věnována pozornost o to vyšší, že v době pandemie onemocnění COVID-19 čelí kardiaci dvojí hrozbě. Jsou více vystaveni riziku při styku s novým typem koronaviru, což druhotně může vést k nebezpečnému odkládání vyhledání pomoci. Kampaň tak letošním podtitulem #UseHeart vybízí kromě jiného k tomu, aby lidé naslouchali svému srdci a nedovolili nemoci COVID-19 bránit v péči o své zdraví.

Stejně tak by lidé měli „zapojit srdce“ do volby životního stylu. „Prevence srdečních onemocnění je poměrně jednoduchá: nekouřit, alkohol konzumovat jen v malých dávkách (1-3 dl/den lépe ob den), udržovat si přiměřenou hmotnost, dbát na zdravou stravu s omezením živočišných tuků a mít dostatek pohybu – ideální je rychlá chůze, jízda na kole, plavání,“ říká prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodává, že opomíjet by veřejnost neměla ani pravidelné kontroly krevního tlaku, cholesterolu a cukru. „Samozřejmostí je nepřecházet virózy a jiná onemocnění,“ upozorňuje kardiolog.

Kardiovaskulární choroby jsou také jedním z hlavních směrů výzkumu i v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Jedním z projektů je Kardiovize Brno 2030, což je jediný program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě založený na analýze obyvatelstva. S osvětou v oblasti kardiovaskulárních onemocnění pomáhá také edukační program HOBIT (Hodina Biologie pro živoT) Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, který cílí primárně na děti. „Důvodů je hned několik. Kardiovaskulární onemocnění, jako je například srdeční infarkt, postihují čím dál mladší lidi. Je tedy důležité je vzdělávat nejen o prevenci, ale i o projevech a správné reakci na onemocnění,“ vysvětluje koordinátorka programu Ing. Hana Maršálková.

HOBIT se nezastavil ani v době krize, přešel do online podoby a je tak možné ho absolvovat distančně. „Program je volně dostupný všem školám a navíc je zcela nenáročný. Po registraci pedagog předá žákům přístupové údaje, spustí e-learning a pak už se jen pokochá výsledky třídy. Pro učitele, kteří však mají zájem do problematiky kardio a cerebrovaskulárních onemocnění více proniknout, jsme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou MU připravili akreditovaný kurz, který se uskuteční distančně 15. 10. a 24. 11.,“ doplnila Hana Maršálková.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se pravděpodobně zařadí mezi instituce, ve kterých se bude testovat vakcína proti nemoci COVID-19. Centrum nyní jedná s výrobcem o realizaci studie, řádově by mělo jít o stovky dobrovolníků.

Výzkum zaměřený na nalezení účinné vakcíny proti nemoci COVID-19 probíhá v současné době na celém světě. Světová zdravotnická organizace eviduje 169 kandidátních očkovacích látek, přičemž 26 z nich je již v poslední fázi testů. „V Brně by měla probíhat klinická studie ve třetí fázi, kdy je vakcína testována na vysokém počtu dobrovolníků a nepředpokládá se tedy výskyt velkého množství nežádoucích účinků,“ uvedl Pavel Iványi, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC realizuje desítky studií ve všech fázích. Ve třetí fázi se obvykle určitému vzorku dobrovolníků aplikuje vakcína a části placeba. Následně se pozoruje výskyt možných nežádoucích účinků, ať už prostřednictvím elektronických dotazníků nebo pravidelných kontrol u lékaře. „Vakcinační studie jsou pro nás velkou výzvou, doposud zde žádná podobná neprobíhala,“ řekla Ing. Lucie Tesárková, vedoucí Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC. „Byli bychom za tuto příležitost samozřejmě rádi a bereme to jako určité potvrzení toho, že je naše nemocnice medicínsky na velmi vysoké úrovni,“ dodal Ing. Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

O testování vakcíny proti onemocnění COVID-19 v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se rozhodne v nejbližších týdnech. V případě kladné odezvy centrum vypíše nábor dobrovolníků.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má v současné době na anesteziologicko resuscitační klinice čtyři pacienty s onemocněním COVID-19 v těžkém stavu. Vzhledem k přibývajícímu množství pacientů, kteří jsou hospitalizováni kvůli jiným zdravotním problémům a jsou pozitivní, nemocnice otevřela další izolovaná lůžka právě pro tyto pacienty.

Anesteziologicko resuscitační klinika FNUSA a LF MU má nyní celkem vyčleněných šest intenzivních lůžek pro pacienty s onemocněním COVID-19 ve vážném stavu. „Nyní máme na klinice čtyři takové pacienty, tři jsou na umělé plicní ventilaci, jeden je napojen také na mimotělní podporu výměny krevních plynů, přístroj ECMO,“ uvedl přednosta ARK FNUSA a LF MU prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., a dodal, že v případě rapidního navýšení počtu takových pacientů je nemocnice schopna „otevřít“ dalších šest lůžek. „To už bychom ale byli nuceni omezit plánované operace. Na těchto lůžkách máme momentálně běžné neinfekční pacienty, kteří potřebují intenzivní péči.“

Kvůli navyšujícímu se počtu pozitivních pacientů, kteří jsou v nemocnici hospitalizováni s jinými zdravotními problémy, bylo vyčleněno dalších 21 lůžek s rozvodem kyslíku. „Momentálně na tomto nově vytvořeném oddělení máme pět pacientů. Předpokládáme, že se lůžka postupně budou zaplňovat a samozřejmě máme připraven krizový scénář s dalšími dvaceti lůžky,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Pokud se bude situace zhoršovat, nevidím jako největší problém samotná lůžka, ale vytíženost a množství zdravotnického personálu. S tím souvisí i testování, které se snažíme průběžně navyšovat. Jsme částečně omezeni právě nedostatkem sester a v tuto chvíli čekáme také na dodání dalšího analyzátoru do našich laboratoří,“ dodal ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák.

Momentálně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně testuje denně zhruba 200 lidí – indikované pacienty, samoplátce, hospitalizované pacienty i zaměstnance. Ještě do konce tohoto týdne se kapacita navýší díky prodloužení otvírací doby odběrového centra, které bude fungovat až do 19 hodin.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ortopedové z I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU za sebou mají  10.000 operací náhrady kolenního kloubu. Přednosta kliniky Tomáš Tomáš odoperoval jubilejního pacienta v pátek 18. září.

První endoprotézu kolenního kloubu na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU implantovali lékaři v roce 1977, tedy sedm let po první náhradě kyčelního kloubu. Ve stejném roce pak bylo odoperováno prvních šest totálních náhrad kolenního kloubu, další rok to bylo 11 operací a další 18. Pro srovnání – v těchto letech bylo implantováno už 191, 214 a 220 náhrad kyčle.  Historicky tedy implantologie kolenního kloubu výrazně zaostávala za náhradami kyčle. Ještě v roce 1990 připadalo na 364 náhrad kyčle 22 náhrad kolenního kloubu.

„Tento fakt byl způsoben nejen nepoměrně složitějším operačním postupem při náhradě kolenního kloubu ve srovnání s kyčlí, ale i nedostačeným vybavením. Kolenní kloub je totiž ve své biomechanice podstatně složitější a ve srovnání s jednoduchým kulovitým kyčelním kloubem je jeho pohyb významně komplexnější. Kromě pohybů ve smyslu ohnutí a narovnání kloubu v něm dochází i k rotačním pohybům a posunům kloubní části stehenní kosti proti kosti holenní. K tomu byly první endoprotézy operovány bez jakéhokoli sofistikovanějšího instrumentária a operatér musel kosti do tvaru endoprotézy prostě opracovat dlátem,“ připomněl nelehký vývoj endoprotéz přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Až v polovině 90. let se zavedením inovativních postupů v operativě kolenního kloubu dochází k nárůstu operací. V roce 2000 bylo na I. ortopedické klinice implantováno 355 náhrad kolene vůči 486 náhradám kyčle. „V současné době na naší klinice implantujeme ročně přibližně 400 náhrad kolenního kloubu a 500 náhrad kyčle. Těmito počty patří I. ortopedická klinika v České republice stále k čelním pracovištím v endoprotetice,“ uvedl přednosta Tomáš Tomáš.

Endoprotetika kolenního kloubu je neustále zdokonalována. „Jsou využívány sofistikované postupy k implantaci – například počítačová navigace nebo na míru pacientovi vyrobené resekční šablony. Také biomechanika nových kolenních náhrad je nesrovnatelně propracovanější. I naši jubilejní desetitisící náhradu jsme implantovali pomocí nejnovějšího přístroje počítačové navigace, který nám umožnil přesné umístění implantované náhrady včetně vyvážení okolních měkkých tkání,“ doplnil přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Významné pocty se dostalo prof. MUDr. Ireně Rektorové, Ph.D., vedoucí lékařce Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus při I. neurologické klinice FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Do prestižní funkce byla na základě svých dosavadních aktivit a zásluh jmenována prezidentem společnosti na dva roky.

„Získání této funkce pro mne znamená samozřejmě velkou čest a ocenění mezinárodních aktivit a vědecké práce nejen mé, ale celého mého týmu,“ okomentovala prof. Irena Rektorová a dodala, že nabídka předsednictví byla trochu nečekaná. „Zjišťovala jsem si, co všechno bude moje funkce obnášet a chvíli jsem o svém dalším angažmá přemýšlela, protože to bude hodně práce navíc a už teď mám spoustu různorodých aktivit a funkcí,“ uvedla prof. Rektorová s tím, že pro ni nabídka byla ale natolik lákavá, že ji s chutí přijala. Doposud v organizaci působila jako předsedkyně a členka výboru vědeckého panelu Neuroimaging a jako členka výboru vědeckého panelu Higher Cortical Functions.

V rámci nové funkce ji čeká organizace edukačních aktivit Evropské neurologické akademie, přičemž hlavní událostí je organizace největšího neurologického kongresu – účastní se ho každoročně zhruba sedm tisíc neurologů. „V letošním roce proběhl virtuálně a přihlásilo se 40 tisíc účastníků z celého světa,“ uvedla prof. Irena Rektorová.

Kromě regionálních edukačních aktivit a specializovaných škol pro mladé neurology a neurovědce se EAN věnuje třeba také pořádání vzdělávacích kurzů v Africe. „Úkolem výboru, kterému předsedám, bude vybírat pro tyto pravidelné aktivity témata, řečníky, účastníky kurzů a edukační sekce pro hlavní kongres, ke kterým patří výukové kurzy, interaktivní sekce, „hands-on“ kurzy, soutěž kazuistik, sekce kontroverze v neurologii apod. Pro mne to bude obnášet mnoho telekonferencí a kontaktních schůzí se členy výboru a s vedením EAN, mnoho diskuzí týkající se směřování vzdělávání evropských neurologů,“ popsala prof. Rektorová.

Evropská neurologická akademie je nezávislá nezisková organizace, která sdružuje 47 národních neurologických společností včetně té české a reprezentuje více než 45 tisíc jednotlivců. Díky spojení nejlepších evropských lékařů, pedagogů a vědců v oboru organizace usiluje o co nejvyšší úroveň neurologické péče.

Prof. Rektorová na evropském kurzu, který ve FNUSA organizovala v listopadu 2019. Tématem bylo „Neuroimaging and Neurophysiology in Movement Disorders“.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity získal na XXVIII. sjezdu České kardiologické společnosti Zlatou medaili Libenského. Jedná se o nejvyšší ocenění této společnosti za celoživotní přínos kardiologii.

Prof. Jindřich Špinar je 18. nositelem této medaile z řad českých kardiologů. Je také absolutně nejmladším držitelem (60 let). „Je to pro mě obrovské vyznamenání, kterého si velmi vážím a beru ho jako ocenění mé celoživotní práce v oblasti kardiologie. Medaili dostávali doteď kolegové spíše k 70. či 80. jubileu, takže jsem takovou poctu ani neočekával,“ uvedl Jindřich Špinar.

Prof. Jindřich Špinar je mimo jiné zakladatelem pracovní skupiny srdeční selhání při České kardiologické společnost, je organizátorem mnoha odborných sympozií, zabývá se také registry pacientů se srdečním selháním a jejich vyhodnocováním, které napomáhá v prognózách tohoto onemocnění. Je také pedagogem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Práce mám pořád hodně, ale jsem i šťastným dědečkem,“ dodal s úsměvem Jindřich Špinar.

Sjezd České kardiologické společnosti probíhá tento týden, a to výjimečně ve virtuální podobě. Proto i prof. MUDr. Jindřich Špinar převzal významnou medaili zatím virtuálně. Osobně by ji měl – pokud to umožní epidemiologická situace – převzít v květnu 2021, kdy se uskuteční další ročník sjezdu.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prosí veřejnost, aby omezila svůj pohyb i pobyt v areálu nemocnice na minimum. Lidé tím pomůžou chránit nejzranitelnější skupinu, tedy pacienty, zdravotnický personál i sami sebe. Výzva je určena především těm, kteří si přes areál zkracují cestu, nebo v nepřiměřené míře doprovází své blízké.

„Lidé by měli v této době zodpovědně zvážit, zda je jejich přítomnost v areálu nemocnice nezbytná. Ne ve smyslu odkládání návštěvy lékaře, ale zda je například nutné s sebou na vyšetření brát doprovod,“ uvedl lékařský náměstek MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. Samozřejmostí při vstupu do areálu nemocnice je dodržování preventivních hygienických opatření, jako jsou bezpečné rozestupy, častá desinfekce rukou a nošení roušek ve všech vnitřních prostorách.

„Zároveň bych rád apeloval na pacienty, aby v případě jakýchkoliv příznaků, které by mohly souviset s onemocněním COVID-19 (zvýšená teplota, kašel apod.), do nemocnice nechodili. Nejprve je potřeba zavolat praktickému lékaři, se kterým si domluví další postup,“ doplnil Jindřich Olšovský.

Od konce minulého týdne ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně platí také zákaz návštěv hospitalizovaných pacientů. „Omlouváme se pacientům a jejich příbuzným, ale tímto krokem chráníme především zdraví hospitalizovaných osob. Děkujeme proto za pochopení a respektování opatření,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jana Zvěřinová. Zákaz návštěv platí do odvolání.

Český patent a užitný vzor (tj. ochrana poskytována technickým řešením, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti, a která jsou průmyslově využitelná), jsou nejnovější výsledky práce vědců z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Nová řešení pomůžou zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění.

Na vynálezu střídavého elektroporačního generátoru se velkou měrou podíleli vědci z týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie pod vedením MUDr. Zdeňka Stárka, Ph.D. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale hrozí poškození okolních struktur, např. jícnu. Vhodnou alternativou překonávající výše zmíněné limity jsou netermální metody ablací, kterými se lze vyhnout komplikacím typických pro standardní ablační terapie. Doposud však neexistovalo řešení, které by nezahrnovalo celkovou anestezii či riziko svalových kontrakcí.

Elektroporační generátor je netermální zdroj energie, který je první alternativou k současné termální technologii umožňující ablaci srdeční tkáně. „Tento zdroj energie je v mnohém lepší, než stávající technologie s ohledem na bezpečnost a trvalé udržení normálního srdečního rytmu. Střídavý elektroporační generátor byl připraven jako první a doposud jediný elektroporační generátor připravený přímo pro intervenční elektrofyziologii“, uvedl MUDr. Stárek.

Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně. V současnosti je podán také evropský patent.

V letošním roce byl také zapsán užitný vzor s názvem „Skríningová diagnostická sada pro detekci histonů v extracelulárních histonových komplexech“ (Screening diagnostic kit for detecting histones in extracellular histone complexes).

Histony jsou jeden ze základních stavebních prvků chromatinu (komplexu DNA a některých proteinů). Jde o bílkoviny rozpustné ve vodě, na které je namotáno volné vlákno DNA, čímž vzniknou nukleosomy. Vlákno s nukleosomy se stáčí jako telefonní kabel do smyček, které jsou tu a tam přichyceny na proteinové lešení (protein scaffold) a dohromady vytváří chromozom.

Histony se nachází v jádru buněk a po jejich smrti se uvolňují do krve. Zvýšené hodnoty histonů, ať už samotných či v neporušených nukleosomech v krevním řečišti jsou jedním z biomarkerů při prognóze a diagnóze několika typů rakoviny, mozkové mrtvice či sepse. „Tento užitný vzor se zaměřuje právě na histony, na jejich detekci, kvantifikaci a vizualizaci,“ uvedl Manlio Vinciguerra Ph.D. MSc, vedoucí výzkumného týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí FNUSA-ICRC. Části chromatinu nalézající se mimo buňku jsou slibnými „tekutými biopsiemi“, hlavním neinvazivním nástrojem pro personalizovanou medicínu. Jejich použití je však spojeno s obtížemi, mezi které patří zejména nutnost jednoznačného genetického určení, ze kterých tkání tyto části pochází. V případě v případě matky a plodu nebo zdravých a nádorových buněk je to snadno odlišitelné. Komplikovanější je to v případě, když histony a DNA nelze rozlišit mezi „já“ a „ostatní“, ale jsou geneticky totožné. „I některá kardiometabolická onemocnění jsou spojena se zvýšením výskytu fragmentů chromatinu v krvi, nicméně je doposud nešlo monitorovat,“ upozornil Vinciguerra. Řešením by mohla být změna stávající metodiky analýzy tekutých biopsií. „V současné době je přístup řekněme DNA-centrický, my bychom ho chtěli změnit a zaměřit se na konkrétní histony obsažené v chromatinu,“ doplnil Vinciguerra. Princip spočívá v inovativní zobrazovací metodě založené na multispektrálním zobrazovacím průtokovém cytometru. „Pokud víme, tak tato aplikace na screening histonů není v současnosti používána, což bychom chtěli změnit,“ uzavřel Vinciguerra.

Užitný vzor je zapsán společně s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR v Brně.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Karolína Vařáková (28 let) je mladá žena, kterou ještě jako studentku v 21 letech postihla cévní mozková příhoda. Mrtvici přežila a je bez následků, i když stále musí brát léky. Po uzdravení se zapojila jako dobrovolník do preventivního vzdělávacího programu Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nazvaného HOBIT (Hodina BIologie pro živoT).

„Jednoho rána jsem se doma v Brně probudila, vstala z postele a zatmělo se mi před očima. To se občas může stát každému. Jenže ono to nepřestávalo, bylo to naopak čím dál horší. Volala jsem rodičům do Zlína a během telefonátu jsem najednou přestávala cítit koutek, začínala hůř mluvit… Pak mi spadla ruka i s telefonem a nakonec jsem upadla do bezvědomí,“ popisuje ještě i teď po letech emotivně Karolína Vařáková. Rodiče mezitím zavolali rychlou záchrannou službu. „Operátorky se mi snažily dovolat, já jsem se chvilkami probírala, viděla jse m, že mobil zvoní, ale cítila jsem se jako hadrová panenka, nemohla jsem se pohnout.“ Když se Karolína naplno probrala z bezvědomí, měla pocit, že nic nemá smysl, a že bude nejlepší se vzdát, protože na tomhle světě už pro ni všechno skončilo. „Naštěstí to netrvalo dlouho a myšlenkově jsem se zase vzchopila. Došlo mi, že musím bojovat, a že mám pro koho žít. Ale bylo to těžké, nemohla jsem se hýbat, špatně se mi dýchalo a bylo mi na zvracení,“ doplňuje Karolína.

K dívce přijeli lékaři během patnácti minut a dovezli ji rovnou na iktovou jednotku do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tam na CT zjistili, že má centimetrovou sraženinu v bazilární tepně, což je nejdůležitější tepna, přivádějící krev do mozku. „Na sále mi zavedli přes třísla do hlavy katetr se speciálním košíčkem, který zachytil sraženinu a vytáhl ji ven. Po probuzení mi najednou došlo, že zase všechno cítím. Byl to neuvěřitelný pocit,“ konstatuje Karolína Vařáková.

Celá „akce“ od vzniku tzv. mrtvice až po zákrok trvala 30 minut. Čas hrál obrovskou roli, vše totiž proběhlo rychle a CMP tak nestihla „napáchat“ velké škody. Roli hrál také věk pacientky. „Mladých pacientů s CMP celosvětově přibývá, což částečně souvisí se zhoršujícím se životním stylem. U nás na klinice máme běžně pacienty mladší 50 let. V České republice jsou řádově léčeny stovky dětí s cévní mozkovou příhodou,“ uvádí vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a neurolog I. neurologické kliniky FNUSA a  LF MU prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Karolína Vařáková od té doby spolupracuje právě s jeho týmem v preventivně vzdělávacím programu HOBIT, který pomocí webové platformy vzdělává školáky o tom, jak správně reagovat při vzniku cévní mozkové příhody. Karolína této snaze velmi pomáhá, setkává se se studenty, vypráví jim svůj příběh, odpovídá na otázky. „Za dobu, kdy se věnujeme osvětě laické veřejnosti o mrtvici, se sdílení osobního příběhu ukázalo jako nejsilnější způsob, jak na závažnost onemocnění upozornit. Díky tomu, že příběh předává mladý člověk, si lidé uvědomí, že se onemocnění nevyhýbá ani mladší generaci, a je potřeba o své zdraví dbát kontinuálně celý život. Příběh Karolíny navíc potvrzuje to, co se lidem snažíme předat – tedy že pro záchranu života je nutné jednat rychle a ihned volat 155. Právě díky včasné pomoci okolí se podařilo Karolínu nejen zachránit, ale umožnit jí návrat do běžného života,“ upřesňuje prof. Robert Mikulík.

Do programu HOBIT je nyní zapojeno 114 základních škol a víceletých gymnázií v České republice. Již více než 10 tisíc dětí má díky němu povědomí o tom, jak zachránit život při cévní mozkové příhodě nebo srdečním infarktu. Školy se mohou zapojit kdykoliv, zdarma a bez administrativní zátěže. Podrobnosti najdou zájemci na webových stránkách www.projekthobit.cz

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Rozštěpová poradna, fungující v minulosti na Klinice plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, rozšířila nově ve spolupráci s Klinikou otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU své služby pro pacienty tak, aby měli všechna vyšetření na jednom místě. Zatímco dříve museli zvlášť absolvovat ORL vyšetření na jiném pracovišti a znovu přijít s výsledkem, nyní vše zvládnou tzv. pod jednou střechou.

Rozštěpové centrum Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA je jedním ze dvou v České republice, vzniklo již v roce 1949 – spolu se vznikem kliniky. Samotná rozštěpová poradna začala fungovat v roce 2016. „Díky poradně se všichni odborníci multidisciplinárního týmu scházeli u pacienta a společně plánovali další směr léčby. Pacient již tak „nepobíhal“ mezi jednotlivými lékaři a společné rozhodování omezilo i počet dalších kontrol pacienta,“ přiblížil přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie FNU  SA a LF MU MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. a dodal, že nyní došlo k inovaci poradny obohacením o další simultánní vyšetření přímo na místě. Rozštěpová poradna se tak přesunula do třetího patra Hansenovy budovy (Pekařská ulice), přímo na Kliniku otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU.

„Vedle základního ORL vyšetření je standardně  prováděno flexibilní videoskopické vyšetření dutiny nosní, hltanu a hrtanu, včetně posouzení patrohltanového uzávěru. Součástí endoskopické věže je kamerový systém se zobrazovací jednotkou, umožňující  okamžité mezioborové posouzení lokálního nálezu. Samozřejmostí je archivace endoskopických nálezů, což je podstatné nejen pro primární diagnostiku, ale i poléčebné hodnocení efektivity operace a dispenzarizaci pacientů s rozštěpovými vadami. Rozštěpová poradna je situována do foniatrické části audiologického oddělení ORL kliniky a je tak rovněž okamžitě dostupné audiometrické a případně  tympanometrické vyšetření.“ doplnil přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU doc. MUDr. Břetislav Gál, Ph.D.

Rozštěpové vady obličeje jsou nejčastější vrozenou vývojovou vadou hlavy a krku. Incidence vady je v České republice zhruba 1,8 dítěte s rozštěpem na 1000 zdravých dětí. Tato vrozená vada s sebou nese následné postižení obličejového a dentálního vývoje, postižení řeči a sluchu. Péči o dítě s rozštěpem obličeje se věnuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně multidisciplinární tým specialistů. Tvoří ho plastičtí chirurgové, pediatr, ortodontista, foniatři a ORL lékaři, klinický logoped a fotograf. „Věříme, že nové možnosti rozštěpové poradny ocení hlavně naši společní pacienti, a že jim takto alespoň částečně usnadníme nelehkou léčbu vrozené vady, která provází pacienta od narození až do dospělosti,“ dodal přednosta plastiky Zdeněk Dvořák.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz