Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již téměř měsíc odkládá plánované operace a zákroky, a to u všech oborů, které odklad umožňují. V současné době se – byť velmi pozvolna – k tzv. elektivní operativě vrací.

Momentálně je ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hospitalizováno 113 pacientů s onemocněním COVID-19. Počet pacientů, kteří nejsou na umělé plicní ventilaci, se postupně snižuje, bohužel neubývá pacientů ve vážném stavu, kterých má nemocnice k pondělnímu ránu (23. 11.) 19. „Situace se bohužel nelepší tak rychle, jak bychom chtěli a většina našich anesteziologů se stále musí starat o pacienty s těžkým průběhem nemoci COVID-19, což nám neumožňuje obnovit plánované operace v plné míře,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimil Vajdák a dodal: „Přesto jsme již mohli uzavřít dvě covidová oddělení a uvolnit tak prostor pro další běžné pacienty. Stejně tak bude možné obnovit alespoň některé plánované operace a zákroky.“

Nemocnice uzavřela v minulém týdnu covidová oddělení na neurochirurgii (standardní lůžka) a II. chirurgické klinice (lůžka JIP). Tento týden uzavře další covidová lůžka, a to na I. chirurgické klinice a I. neurologické klinice. „Jsme teď schopni otevřít zpátky i některé z ambulancí, a to díky vracejícímu se zdravotnickému personálu,“ dodal MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. s tím, že ambulance byly zavřené pouze v případě jejich vícečetnosti. Nestalo se tedy, že by nějaká klinika či oddělení své ambulance uzavřely úplně.

Díky postupnému rozvolňování již mohli například  lékaři z ortopedické kliniky začít s dosud odkládanými artroskopickými operacemi, více operovat začali také neurochirurgové.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 Mladý kreslíř Michal Pavlík zdobí svým graffitovým výtvorem části zdí u Odběrového covid centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V hlavě má ještě i další nápady.

Šestnáctiletý student začal s graffiti v osmé třídě na základní škole. „V některých hodinách jsem se nudil, vymýšlel si různé nápisy a postupně se dopracoval k určitému stylu,“ popisuje své začátky a dodává: „Pak jsem nabídl dětem ze školy, že jim udělám graffiti nápis s jejich jménem. Nakonec jsem namaloval nějakých šedesát obrázků. Postupně jsem získal zkušenosti a styl, i když dělat graffiti znamená pořád dokola kreslit a kreslit, nepřestávat na tom pracovat.“

Michal Pavlík nakonec ještě byl i mezi vítězi výtvarné soutěže Samsungu a začal graffiti dělat i na zakázky. Nabídnout svůj výtvor nemocnici ho napadlo kvůli pandemii covidu, chtěl aspoň nějak pomoci. „U sv. Anny pracuje moje známá. Viděl jsem nějaké fotky starší budovy, ve které je odběrové covid centrum a napadlo mě, že by mohlo být dobré ji trochu oživit. Tématem jsou viry covidu, zapletené v mém pojetí DNA,“ popisuje Michal.

Práce Michala Pavlíka na výtvoru v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou trvat dva až tři dny. Do budoucna se s jeho graffiti stylem počítá i u odběrového centra Krevní banky.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně začalo dnes fungovat telefonické informační centrum. Nutnost zřídit ho vyplynula z mnoha dotazů ohledně testování na onemocnění COVID-19, vyhodnocování vzorků a zasílání výsledků.

Informační centrum FNUSA, což je oficiální název nového pracoviště, má tři zaměstnance, kteří budou odpovídat na telefonické dotazy veřejnosti. Telefonní linka 543 185 555 bude k dispozici ve všední dny v čase 7:00 – 19:00 hodin a o víkendu i ve svátky v čase 9:30 – 18:00 hodin. „Mnozí lidé si pro informace volali přímo do laboratoří nebo na kliniky a zdravotníky často telefonáty zdržovaly od jejich náročné práce. Tomu jsme chtěli zamezit, proto vzniklo informační centrum,“ popsala Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kromě telefonní linky funguje také e-mailová adresa informacnicentrum@fnusa.cz, zaměstnanci budou odpovídat i na tuto formu dotazů.

S provozem Informačního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se počítá i po skončení pandemie. Do budoucna by pak mohlo fungovat nejen pro telefonické informace, ale také přímo pro návštěvníky nemocnice.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Lékaři v Ústavu soudního lékařství FN u sv. Anny v Brně a LF MU prokázali ohledně onemocnění COVID-19 v poslední době nový fenomén. Tím je vzrůstající počet pitev provedených za účelem zjištění příčiny smrti u náhlých úmrtí osob mimo zdravotnická zařízení, kdy byla jako bezprostřední příčina smrti diagnostikovaná virová pneumonie v důsledku onemocnění COVID-19.

S první jarní vlnou pandemie onemocnění COVID-19 odborníci soudního lékařství spíše očekávali, že na zemřelého člověka s touto nemocí narazí víceméně náhodně, a to pokud zemře například v důsledku dopravní nehody nebo úrazu. „Přes opakované testování podezřelých případů od letošního března byl u nás první případ onemocnění COVID-19 potvrzen při pitvě až 22. září. Od té doby do konce října jsme měli celkem 32 takových případů, kdy lidé zemřeli doma, aniž by byla známa příčina,“ uvedl MUDr. Tomáš Vojtíšek, Ph.D., přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodal: „V 75 procentech z těchto 32 případů byla bezprostřední příčinou smrti virová pneumonie v důsledku onemocnění COVID-19, dalších 16 procent byly trombotické stavy spojené se smrtící plicní trombembolií (poruchy krevní srážlivosti), a u tří osob nebyla souvislost úmrtí s koronavirem prokazatelná.“

V posledním říjnovém týdnu infikované zemřelé osoby tvořily již celou čtvrtinu všech pitev provedených v ústavu, průměrný věk pitvaných byl 69 let. „I přes zatím statisticky relativně malý počet případů se ukazuje, že onemocnění COVID-19 má potenciál vést k náhlým, respektive neočekávaným úmrtím mimo zdravotnické zařízení, aniž by v aktuální době byla ještě omezena dostupnost lůžkové nemocniční péče v důsledku jejího přetížení. Doposud přitom téměř u všech nemocných v ČR docházelo ke smrti až během hospitalizace,“ doplnil přednosta a soudní lékař Tomáš Vojtíšek.

Ačkoliv je u zemřelých osob nižší předpoklad infekčnosti než u živých pacientů, pitvy se v Ústavu soudního lékařství FNUSA a LF MU provádí za přísného používání ochranných pomůcek stejně jako na intenzivních lůžkách v nemocnici. Vzhledem k nutné opatrnosti a pečlivosti trvá vlastní pitva zhruba dvě hodiny, zpracování a vyhodnocení celého případu je záležitostí mnoha hodin, včetně pečlivého vyhodnocení laboratorních a mikroskopických vyšetření.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se stále častěji setkávají s případy, kdy se pacienti se zhoršujícími zdravotními problémy bojí navštívit svého ambulantního specialistu nebo praktického lékaře, většinou kvůli obavě z nákazy onemocněním COVID-19. Svůj zdravotní stav tak často nechají dojít do krajních mezí.

Případů, kdy většinou starší pacient raději zůstane doma a trpí, místo aby navštívil lékaře, v posledních dnech opět přibývá. „Takoví pacienti jsou k nám potom přiváženi zdravotnickou záchrannou službou, a to s onemocněními, která kdyby se řešila jako obvykle, nemusela vůbec být komplikovaná a navíc by léčba měla daleko větší naději,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., lékařský náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a dodal: „Například k nám na interní kliniku takto přivezli pacientku s močovou infekcí, která už byla ve stavu septického šoku.“

Často se jedná o pacienty s chronickými onemocněními, kteří potřebu návštěvy lékaře či hospitalizace oddalují – například pacienty se zhoršením chronického srdečního selhání, chronické obstrukční bronchopulmonální choroby. Nebezpečné mohou být ale také problémy neurologického rázu. „U epileptiků je to třeba zvýšení počtu záchvatů, u dalších onemocnění jakékoliv náhlé zhoršení. Podcenit by lidé neměli ani možné příznaky začínající cévní mozkové příhody, jako je náhlé oslabení končetin, problémy s řečí nebo s viděním,“ upozornil prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Podle lékařů se za zhoršením chronických stavů některých pacientů skrývá také koronavirová infekce. Podcenění v takovém případě může znamenat i ohrožení jejich života.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Každoroční osvětová akce k příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody se letos pod rukama Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny v Brně promění v projekci na plátně. Již v úterý 27. 10. se z bezpečí svých smartphonů či počítačových monitorů mohou zájemci ponořit do světa cévní mozkové příhody – naservírovaného bez obalu pacienty a odborníky. Tři panely, 12 částí, 300 minut plných napětí, raritních záběrů a setkání s lidmi, kteří všem předají ucelené informace.

 

Celý program bude možné sledovat na facebookových stránkách vzdělávacího projektu HOBIT (www.facebook.com/projekthobit), který výzkumný tým realizuje. Vybraná videa budou následně umístěna také na Youtube. „Ve spolupráci s lékaři, pacienty a dalšími odborníky jsme pro diváky připravili unikátní program, který je seznámí s problematikou cévní mozkové příhody zábavnou a interaktivní formou,“ uvedla organizátorka akce Ing. Hana Maršálková.

Zájemci si tak mohou virtuálně projít prostory Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, zúčastnit se online lekce jógy anebo si zasoutěžit o originální ceny. Na pořadu dne bude i přednáška, jak mrtvici bezpečně rozeznat, jak na ni zareagovat, jak snížit její riziko a pacientem se nestát. „Navedeme diváky, jak si mohou změřit hodnoty, které představují rizikový faktor pro vznik mozkové mrtvice, sami doma. Zprostředkujeme také unikátní záběry ze zákulisí léčby pacienta zasaženého mrtvicí s průvodním komentářem specialisty a při online streamu budou odpovídat na dotazy neurolog i pacientka po cévní mozkové příhodě,“ dodala k programu akce Hana Maršálková.

Programu se budou účastnit například prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., průkopník moderní léčby cévní mozkové příhody, MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., držitel prestižní ceny Danubius Young Scientis Award v oblasti výzkumu mozkové mrtvici a řada dalších odborníků. Akci také finančně podpořila městská část Brno-střed.

Mrtvice postihuje každého druhého člověka. Za minutu odumřou dva miliony mozkových buněk. Je proto důležité se zajímat. Třeba tím, že si zapnete Facebook projektu HOBIT 27. října v 10 hodin dopoledne a načerpáte životně důležité informace z první ruky.

 

 

 

Jako první v České republice provedl tým lékařů Kliniky plastické a estetické chirurgie a Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně operaci korneální neurotizace. Jednalo se o pacienta trpícího chronickým neurotrofickým vředem rohovky.

 

Podobná operace byla zatím provedena pouze v zahraničí. Vždy se jedná o pacienty s chronickým defektem rohovky, který byl způsoben poraněním nebo infekcí, a vyústil ve vznik neurotrofického vředu. „Operace byla provedena technikou přímé neurotizace, to je mikrochirurgickým přenosem senzitivních nervů z čela pacienta přímo do lemu oční rohovky bez potřeby použití nervového štěpu,“ uvedl přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.

 

Pacientem byl dvaapadesátiletý muž, kterého lékaři po bezproblémovém pooperačním průběhu a hojení propustili do domácí a ambulantní péče. Nyní se mu daří dobře. „Jednalo se o mikrochirurgickou preparaci supratrochleárního nervu, který probíhá podkožím v čele hlavy. Ten jsme poté přesunuli pod oční víčko a spojivku horního víčka,“ popsal operaci MUDr. Martin Knoz z Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU a dodal, že oční chirurg poté provedl tzv. tunelizaci spojivky očního bulbu a sešití nervových vláken do limbu (okraje) rohovky. „Výsledek lze úplně zhodnotit až za šest až dvanáct měsíců po operaci, kdy transponovaný nerv proroste přímo do rohovky a tím i zlepší citlivost rohovky, obranný reflex rohovky a zhojení vředu. Do doby před operací je totiž rohovka zcela necitlivá,“ dodal plastický chirurg Martin Knoz.

 

Dle dostupných studií má metoda vynikající výsledky v následném hojení vzniklých chronických defektů, které pacienta obtěžují zakalením rohovky s omezením vidění a problémy vznikajícími z poruchy citlivosti postiženého oka. Takto operovat lze starší pacienty, dospělé i děti. Vzhledem k úspěchu s první operací budou lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v tomto typu zákroku pokračovat i u dalších vhodných pacientů s problémem periferní nervové regenerace rohovky.

Fakultní nemocnice u sv. Anny stále odkládá vybrané plánované operace a zákroky. Hlavním důvodem je uvolnění kapacity lůžek pro pacienty s onemocněním COVID-19, kteří musí být hospitalizováni. Nyní lékaři v nemocnici denně provedou přes tři desítky operací, což je zhruba polovina původního počtu.

 

Nutno hned úvodem říci, že odkládání plánovaných operací nebo zákroků nijak nesouvisí s akutními stavy ani péčí o onkologicky nemocné pacienty. „Přesunuty mohou být pouze výkony, u nichž neprovedení nebo časový odsun provedení nepovede ke zhoršení zdravotního stavu daného nemocného. Každý pacient a jeho výkon je proto zvažován individuálně,“ uvedla primářka Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D. a dodala: „U nás je možné odložit výkony typu operace nosní přepážky, rekonstrukční operace ucha, operace chronických zánětů dutin – bez akutního zhoršení, výkony spánkové medicíny, částečně lze odložit i operace mandlí, nikoliv ale v případě komplikací angín.“

 

Podobná je situace také na I. interní kardioangiologické klinice FNUSA a LF MU. „Jednoznačně zachováváme péči o pacienty s akutním koronárním syndromem a akutními kardiologickými stavy jako jsou kardiální dekompenzace, závažné arytmie, plicní embolie, hypertenzní krize nebo akutní stavy u pacientů po transplantaci srdce,“ řekla přednostka kliniky prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D. a doplnila, že odkládat mohou například plánovaná invazivní vyšetření, plánované katetrizační implantace aortální chlopně, plánované EKG holtery nebo elektrofyziologická vyšetření.

 

„Samozřejmostí je preferování pacientů akutních a těch z krátkodobého hlediska neodložitelných, jejichž termín přijetí ponecháváme beze změn. Přijetí pacientů s odložitelnými typy výkonů pak plánujeme dle aktuálních možností kliniky podle počtu volných lůžek a času na operačním sále tak, abychom i zde operační léčbu nabídli v co možná nejkratším termínu. Největších změna prozatím nastala u provádění RTG cílených obstřiků páteře, které běžně provádíme v ambulantním režimu a kde současná hygienická pravidla a omezené možnosti neumožňují jejich provádění organizačně zajistit. Provádění těchto výkonů jsme tak museli přechodně zastavit. Zcela jistě neplánujeme omezit péči tam, kde povaha onemocnění odložení operačního výkonu neumožňuje. Typicky se to týká úrazů, neuro-onkologických pacientů, pacientů s cévní mozkovou příhodou a podobně,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D.

 

Všichni odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny se shodují v jednom – neodkládat návštěvu lékaře v případě opakovaných nebo akutních problémů a alarmujících příznaků. „Příznaky  je nutno posoudit v komplexu celkového stavu nemocného a je lepší spíše přijít zbytečně než pozdě. Nejlepší je poradit se telefonicky se svým praktickým lékařem, který pacienta zná a je schopen ho adekvátně nasměrovat,“ radí primářka Pavla Urbánková a primář Urologického oddělení FNUSA MUDr. Petr Filipenský ji doplňuje: „Covid  tady s námi bude asi velmi dlouho a pokud  budou odkládat návštěvu lékaře kvůli onemocnění Covid-19, tak se z malých problémů mohou stát problémy velké a z těch velkých potom problémy neřešitelné až beznadějné.“

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zažádala o celkem 147 studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a středních či vyšších zdravotnických škol. Jedná se tedy o mediky, budoucí zdravotní sestry, záchranáře a fyzioterapeuty.

Reálně teď ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působí 24 mediků – těch, kteří se přihlásili sami a pracují jako dobrovolníci. Jedním z nich je i dvaadvacetiletý Filip Bartoš z Brna, který pomáhá jako dobrovolník na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Zareagoval jsem již dříve na výzvu a teď pracuji jako sanitář – pomáhám s pacienty, s jejich hygienou, jídlem a podobně. Myslím si, že pro mě jako pro studenta medicíny je to skvělá zkušenost. Ale podstatné pro mě také bylo pomoct nemocnici,“ uvedl student 3. ročníku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Fakultní nemocnice u sv. Anny zažádala na Krajském úřadě Jihomoravského kraje, který pomoc studentů v nemocnicích organizuje, o 53 mediků, 28 studentů středních zdravotnických škol, 39 studentů vyšších odborných zdravotnických škol a 27 vysokoškoláků nelékařů (záchranáři, sestry, fyzioterapeuti). Studenti by měli pomáhat jako sanitáři a ošetřovatelé téměř na všech klinikách nemocnice včetně mikrobiologického ústavu a také v odběrovém centru.

„Počet studentů, které nemocnice nyní potřebuje, určitě není konečný. Budeme případně žádat o další podle aktuální situace,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně spustila tento týden zkušební provoz druhé laboratoře. Laboratoř vznikla jako podpora té stávající kvůli zvyšující se poptávce vyhodnocení PCR testů na onemocnění COVID-19. K testování používají laboranti novou metodu diagnostiky.

Laboratoř bude schopna zpracovat až 500 vzorků denně. Na konci října by to mohlo být minimálně 1000 vzorků. Je to díky novým metodám a postupům, které nabízejí komplexní, bezpečné a rychlé řešení laboratorní diagnostiky k onemocnění COVID-19. „Velkou výhodou je použití odběrových souprav roztokem, který okamžitě inaktivuje viry a zároveň uchovává vzorky stabilní pro samotnou diagnostiku. Tím poskytuje větší bezpečnost pro zdravotnický a laboratorní personál – nemusí pracovat v respirátorech a ochranných oblecích – a urychluje také manipulaci se vzorky,“ uvedla Mgr. Milada Dvořáčková, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Nová laboratoř funguje v areálu nemocnice v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu, několik pracovníků centra v ní také vypomáhá. „Na novou metodu jsme zaučili vybrané laboranty z Mikrobiologického ústavu. S provozem laboratoře nám také velmi pomůže zapojení pracovníků a postgraduálních studentů Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) i další spolupráce s tímto centrem. Výrazné navýšení kapacity testování v Mikrobiologickém ústavu FNUSA umožnilo doplnění přístrojového vybavení, použití nových modernějších a rychlejších postupů, a především automatizace a digitalizace celého procesu.“ řekl přednosta Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. a dodal, že díky navýšení kapacity zpracování vzorků může Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabídnout tyto služby i dalším zdravotnickým zařízením.

„Hledali jsme spolehlivý systém, umožňující zpracování velkého množství vzorků. Nový diagnostický postup, který vyvinuli a uvedli do praxe vědci z Karlovy univerzity, vykazuje optimální poměr ceny, rychlosti a kvality vyšetření. Doufáme, že tím pomůžeme nejen naší nemocnici, ale i těm okolním,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Laboratoř samozřejmě zůstane funkční i po skončení pandemie onemocnění COVID-19.  Nemocnice bude využívat velkokapacitní PCR testování a nabízet ho i jiným zdravotnickým zařízením – například testy na TBC, borrelie, chřipku, hepatitidy a mnoho dalších.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz