Tisková zpráva, 12. 2. 2019, Brno

Na pátek 15. února každoročně připadá Den dětské onkologie. Až 400 dětí se každý rok v České republice léčí s nádorovými onemocněními. Příčiny způsobující rakovinu u dětí jsou z velké části dosud neznámé, navíc nádory u malých pacientů bývají agresivní a rychle rostou. Přestože díky výzkumu v oblasti dětské onkologie lékaři zachrání téměř 85 % nemocných dětí, následky náročné léčby je provázejí i v dospělosti. Novými poznatky přispívá rovněž výzkumný tým Translační výzkum v dětské onkologii (zkr. POTR z anglického názvu týmu), který působí v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) pod vedením profesora Jaroslava Štěrby.

Ambulance týmu POTR pomáhá s následnou péčí bývalým dětským onkologickým pacientům

V dětství porazili rakovinu, s následky její léčby se ale musejí potýkat nadále v dospělosti. S následnou péčí pomáhají vyléčeným onkologickým pacientům pouze dvě ambulance v celé České republice a jedna z nich působí právě jako součást širšího výzkumného týmu Translační výzkum v dětské onkologii (POTR) Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Ambulance pozdních následků funguje v Brně od podzimu 2016 a poskytuje klinickou péči v procesu navazujícím na péči v dětském věku. Zatímco do devatenácti let je následná péče vázána na centra, ve kterých se pacient s nemocí léčil, tedy na Dětskou nemocnici v Brně či Fakultní nemocnici v Motole, v dospělosti u mnoha pacientů dochází k přerušení aktivního sledování. „Někdy jsou léčeny malé děti, které si ani boj s rakovinou nepamatují, ale i ty musí v dospělosti dbát na rizika a následnou péči,“ zdůraznil MUDr. Tomáš Kepák z výzkumného týmu POTR. V rámci procesu tranzice mezi dětskou a dospělou medicínou tak pacienti přecházejí na onkologickou dispenzární ambulanci FNUSA-ICRC, kde je pro ně vytvořen individuální plán sledování.

V celé republice se s nádorovými onemocněními léčí 350 až 400 dětí a mladých lidí do devatenácti let, přičemž téměř 85 % z nich se vyléčí. Tím ale jejich boj se zákeřnou nemocí nekončí, jelikož u většiny pacientů se vyskytnou nějaké následky léčby rakoviny. „Vyléčení dětští onkologičtí pacienti mohou mít například problémy se srdcem, štítnou žlázou, plícemi, ledvinami či růstem. Někteří z nich mohou čelit poruchám plodnosti a mnoho z nich trpí úzkostmi,“ přiblížil některé z nich Kepák.

Jelikož u některých dětských onkologických pacientů může léčba jejich nemoci způsobit v dospělosti problémy s orgánovými i mozkovými funkcemi, mají někdy vyléčení lidé problémy s učením nebo jsou kvůli tělesným problémům na vozíku a někteří už kolem dvaceti let i v invalidním důchodě.

Následky léčby bývají široké a rozmanité, proto každý pacient vyžaduje na míru šitou optimální zdravotní péči, která mu umožní žít co nejkvalitnějším způsobem života, což je cíl, za kterým směřují všechny projekty výzkumné skupiny POTR. „Následná péče měla být centralizována do pracovišť, kde mají zkušenosti s dětskou onkologií, měla by být celoživotní, jelikož následky se objevují až třeba několik let po léčbě, a měla by být propojená s výzkumem,“ doplnil Kepák.

Předtím, než začala brněnská ambulance fungovat, bylo mnoho pacientů v systému následné péče ztracených. „Byly to hodiny čekání a bezmoci v čekárně obvodního lékaře. Víte, že nedostáváte to, co potřebujete, ale ani si nejste jistí, co vlastně potřebujete, protože to tělo natolik neznáte a ty neduhy jsou těžko popsatelné,“ přiblížila Mgr. Lucie Štrublová, která má osobní zkušenosti s dlouhodobou onkologickou léčbou a v ambulanci nyní působí jako nutriční specialistka. Je zároveň předsedkyní spolku Společně k úsměvu, ve kterém se angažují mladí vyléčení lidé a snaží se zvyšovat povědomí o následné péči a rovněž pomáhat onkologickým pacientům a jejich rodinám.
Vzájemná komunikace a sdílení zkušeností mezi pacienty pomáhá těm z nich, kteří se potýkají s psychosociálním dopadem léčby, jako jsou úzkosti či deprese. „Důležitá je rovněž komunikace okolí s vyléčenými lidmi, jelikož jejich potřeby by měly být navigátorem a hybatelem změn. Chceme dělat dobře naši práci na ambulanci a rovněž pomocí výzkumu posouvat stav poznání,“ uzavřel Kepák.


Foto: Tomáš Kepák v ambulanci pozdních následků ve FNUSA-ICRC

Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC tel.: 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA tel.: 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

Tisková zpráva, 07.02.2019, Brno

V sobotu 2.2.2019 zakázala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zákaz návštěv z důvodu vysokého výskytu onemocnění chřipkových a nechřipkových virových respiračních onemocnění. O tom, že chřipka může mít vážný průběh dokládá skutečnost, že v této chvíli jsou na Anesteziologicko-resuscitační klinice hospitalizováni 4 pacienti s chřipkou, kteří jsou v kritickém stavu. 2 pacienti byli připojeni na ECMO (mimotělní membránová oxygenace – ECMO). Chřipka není zdaleka nevinné onemocnění. Její původce – chřipkový  virus – patří k nejzáludnějším vůbec a má na svědomí miliony životů.

První pacient s akutním respiračním selháním byl léčen pomocí ECMO ve FNUSA v září 2015. S pomocí této mimotělní eliminační metody jsme zachránili život 38letému muži, dekompenzovanému juvenilnímu diabetikovi, který byl přijat po srdeční zástavě s komplikující masivní aspirací žaludečního obsahu do plic a těžkým respiračním selháním. Indikování k této metodě jsou nemocní s těžkou formou akutního respiračního selhání, která má šanci na úpravu. Typický případem je těžký průběh chřipky s postižením plic. Právě díky epidemii chřipky v roce 2009 a léčení těžkého selhání plic pomocí ECMO vešlo použití této metody ve známost u široké laické veřejnosti.

„Zavedením této metody je ve FNUSA možnost zajistit přechodnou kompletní náhradu funkce plic či srdce a plic. To je důležitý pokrok v možnostech léčby nejtěžších kriticky nemocných pacientů a znamená srovnání léčebných možností s několika dalšími fakultními nemocnicemi. Špičkovou ECMO technologií disponují především specializovaná centra našeho typu,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA a dodal: „Často jsou zákazy návštěv v nemocnicích posuzovány negativně, nicméně naší snahou je ochrana pacientů a personálu. Ke každému pacientovi přistupujeme individuální, proto pokud je ošetřujícím lékařem shledána vhodnost návštěvy, rozhodně ji striktně nezakazujeme.“

Tisková zpráva, 06.02.2019, Brno

Cenu města Brna pro rok 2018 v oblasti „lékařské vědy a farmacie“ získal pan prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., přednosta II. interní Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Prestižní ocenění si osobně převzal včera na slavnostním aktu.

Z rukou brněnské primátorky Markéty Vaňkové včera Cena města Brna putovala k patnácti lidem. Osobnosti, které mohou cenu získat, navrhují každý rok lidé. Letos odborná porota vybírala z celkem šestapadesáti nominací. Počet lidí, kteří nakonec cenu obdrželi, zůstal stejný jako v loňském roce.

„Toto ocenění míří do naší nemocnice již pošesté. V roce 2017 cena putovala k rukám pana profesora Vítovce z I. interní kardioangiologické kliniky, v roce 2015 ho obdržela ve stejné kategorii zakladatelka první anesteziologicko resuscitační kliniky v Československu, paní profesorka Danuše Táborská, která kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vedla 16 let. V roce 2013 přednosta I. chirurgické kliniky pan profesor Ivan Čapov, který kliniku vede od roku 2005. I. chirurgická klinika má dokonce dvě ocenění – v roce 2006 cenu obdržel pan profesor Wechsler, který kliniku vedl 13 let a v roce 1999 tehdejší ředitelka nemocnice, Alena Štětková,“ informovala Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA.

Miroslav Souček pracuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně od roku 1977. Na zdejší I. interní klinice založil poradnu pro pacienty s vysokým krevním tlakem. Stal se spoluzakladatelem Laboratoře pro výzkum řízení krevního oběhu, která spolupracuje s Mayo Clinic v americkém Rochesteru a která je v rámci ČR ojedinělá. Od Evropské hypertenzní společnosti obdržel titul „Clinical Hypertension Specialist of the European Society of Hypertension“ a pod jeho vedením získala II. interní klinika certifikát „Hypertension Excellence Centre of the European Society of Hypertension“. Obsáhlá činnost profesora Součka je přínosná pro české zdravotnictví, školství i rozvoj mezinárodní spolupráce a její význam přesahuje hranice města i státu. Od roku 2003 dosud vedení II. interní kliniku.

 „Šestá cena pro osobnost naší nemocnice svědčí o tom, že svatoanenská nemocnice má velký lidský potenciál a mě je ctí být její součástí,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

 
Foto: Miroslav Souček přebírá cenu z rukou primátorky
Zdroj: Město Brno, autor Marie Schmerková

K životu prof. Součka:

Profesor MUDr. Miroslav Souček, CSc. je již 17 let přednostou II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která je největším klinikou svým odborným zaměřením v České republice.

Narodil se 2. června 1952 v Horní Lhotě. Na střední škole v Blansku odmaturoval v roce 1970 a v témže roce zahájil studium na Lékařské fakultě v Brně. Po promoci, v roce 1976, nastoupil na místo sekundárního lékaře na interním oddělení v nemocnici Boskovice. V roce 1977, po vojenské službě, přešel na II. interní kliniku tehdejší FNsP Pekařská, ale po měsíci byl přeložen jako sekundární lékař na I. interní kliniku. V roce 1979 se stal odborným asistentem a o rok později úspěšně složil atestaci I. stupně z vnitřního lékařství. Atestace z vnitřního lékařství II. stupně dosáhl v roce 1984. V roce 1987 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma mozkové příhody. Habilitován byl v roce 1987.

V letech 1999-2002 vykonával funkci zástupce přednosty I. interní kliniky FN u sv. Anny v Brně a LF MU. V roce 1990 založil na I. interní klinice poradnu pro pacienty s vysokým krevním tlakem. Věnoval se především pacientům s těžkou a komplikovanou hypertenzí. V rámci výzkumné činnosti se zabývá patofyziologií hypertenze z pohledu zvýšené sympatické aktivity a genetiky. Vydal obsažnou monografii „Klinická patofyziologie hypertenze“. Byl spoluzakladatelem „Laboratoře pro výzkum řízení krevního oběhu“, z níž na základě dobrých výzkumných výsledků vzniká spolupráce s Mayo Clinic v Rochesteru. Laboratoř, jako první pracoviště ve východní Evropě, získalo prestižní cenu „NASPE“. V roce 2007 získalo toto pracoviště od Evropské hypertenzní společnosti titul „Hypertension Excellence Center“ a v tomtéž roce byl profesor Miroslav Souček jmenován „Clinical Hypertension Specialist of the European Society of hypertension“.

V roce 2003 se profesor Miroslav Souček stal předsedou oborové rady pro vnitřní lékařství, předsedou komise pro státní doktorské zkoušky a komise pro obhajoby doktorských disertačních prací pro všeobecné lékařství, předsedou revizní komise České internistické společnosti a v roce 2007 byl ustanoven krajským konzultantem pro obor vnitřní lékařství. Je členem akreditační komise pro vnitřní lékařství, v posledním období je opakovaně předsedou akreditační komise MZ ČR, členem mezinárodního vědeckého poradního sboru pro „Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno“. Dále je předsedou redakční rady časopisu „Interní medicína pro praxi“ a členem redakční rady časopisu „Vnitřní lékařství“.

Pro potřebu mediků vydal se svými spolupracovníky knihu „Vnitřní lékařství pro stomatology“, která byla odměněna 2. cenou České internistické společnosti za rok 2006. Je předpoklad jejího druhého vydání. Dále je hlavním editorem rozsáhle publikace „Vnitřní lékařství“, která získala 1. cenu nakladatelství Grada. Profesor Miroslav Souček se také viditelně angažuje ve stavovsky lékařských činnostech. Je mnohá léta členem a posléze místopředsedou výboru České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Dále je členem výboru České společnosti pro hypertenzi a v posledních třech volebních obdobích vědeckým sekretářem. Mnoho let je hlavním organizátorem kongresů České internistické společnosti, které se pořádají v Brně, konferencí České společnosti pro hypertenzi, konaných v Mikulově a kongresů Praktických lékařů a sester konajících se v Olomouci. V loňském roce získal Čestné členství České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Profesor Miroslav Souček publikoval přes 300 článků v našich a zahraničních časopisech, 225 abstrakt a přednesl 450 příspěvků. Podílí se na řešení grantových úkolů a na ověřování lékových studií.

 

Kontakt:  Ing. Petra Veselá – tisková mluvčí FNUSA, tel. 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

 

S ohledem na vzestup počtu chřipkových a nechřipkových virových respiračních onemocnění vyhlašuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zákaz návštěv na všech pracovištích nemocnice.

Zákaz návštěv platí od soboty 2. února 2019 do odvolání.

Naše nemocnice k zákazu návštěv přistoupila kvůli ochraně hospitalizovaných pacientů před možným nakažením akutními respiračními onemocněními a chřipkou, které by mohlo zdravotní stav hospitalizovaných výrazně zkomplikovat.

Tisková zpráva, 31. 1. 2019, Brno

Centrum pro léčbu bolesti FNUSA jako první na Moravě a 2. pracoviště v ČR implantovalo 28. 1. 2019 pacientce (57 let) s dlouhodobými bolestmi zad po opakovaných operacích zcela nový typ nejmodernějšího implantabilního multiprogramovatelného neurostimulátoru Intellis Senzor MRI s funkcí AdaptiveStim.  Pacientka měla do té doby implantovaný nedobíjitelný stimulátor, který se zcela vybil a jelikož u ní byla léčba velmi účinná, bylo rozhodnuto o náhradě. Neurostimulace je účinnou metodou, která se používá nejčastěji po opakovaných operacích páteře, kdy předchozí terapie a podávání léků, včetně opiátů, analgetik a antidepresiv, nevedlo k dostatečné úlevě od bolesti.

„Stimulátor stimuluje nervové buňky zadních rohů míšních, tím že je stimuluje definovaným proudem. Bolesti nahrazuje příjemné brnění v předtím bolestivých místech. Stimuluje se v určitých intervalech, pak si to neurony pamatují a pacient má po určitou dobu úlevu od bolesti, např. 5 minut stimulace a 30 minut vypnuto“, přiblížil fungování Radovan Hřib, vedoucí Centra pro léčbu bolesti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Podle Hřiba nejde o úplné odstranění bolesti, ale o její tišení.

Elektrody jsou zavedené v páteřním kanále podél tvrdé pleny míšní ve výšce asi 7-9 hrudního obratle, jsou vedeny pod kůží na břicho, kde je do podkožní kapsy implantovaný stimulátor. Vzhledem k tomu, že pacientka už měla zavedené kompatibilní elektrody, dělala se pouze výměna toho stimulátoru. Dobíjitelný stimulátor je možno nabíjet telemetricky, přes kůži pacienta. Implantace se provádí v místním znecitlivění a probíhá na dvě etapy. V první během asi 2 hodin jsou pacientovi zavedeny elektrody, týden pacient využívá externí stimulátor. Zhruba po týdnu se stimulátor přímo zavádí do kožní kapsy, opět v místním znecitlivění po dobu asi 1 hodiny.

„Novější typ je menší rozměrově, je dobíjitelný, předpokládaná životnost je více než 10 let. Má pokročilejší programy pro stimulaci, má polohovací čidlo, díky kterému pozná polohu pacientova těla. Díky tomu je možné dopředu nastavit jiný charakter stimulace, který se liší pro různé polohy. Stejně jako se stimulátorem nedobíjitelným, i tímto novým typem může pacient podstoupit vyšetření magnetické rezonance“, upřesnil výhody nového stimulátoru Hřib.

V Česku může stimulátory zavádět osm vybraných center, Centrum pro léčbu bolesti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je jedním z nich. Implantacím se věnuje dlouhodobě, a to od roku 2000. Implantace stimulátorů se dělají  v úzké spolupráci s Neurochirurgickou klinikou.

Dle britské studie se odhaduje, že roční náklady na zdravotní péči o lidi s chronickou bolestí zad v Evropě činí 1,75 miliardy eur. Evropská data také ukazují, že téměř pětina pacientů kvůli bolesti ztratila zaměstnání a přibližně stejný počet jich trpí depresemi.

 

 

MUDr. Radovan Hřib (1970) se narodil v Uherském Hradišti. Obor všeobecné lékařství absolvoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1996 pracuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na Anesteziologicko-resuscitační klinice, konkrétně nyní na pozici vedoucího lékaře v Centru pro léčbu bolesti. Specializuje se na léčbu chronické a akutní bolesti, onkologickou i neonkologickou, v širokém spektru možností: od základní a pokročilé farmakologické léčby přes rehabilitační až po implantaci vysoce sofistikovaných neuromodulačních zařízení. V posledních letech se zabývá praktickými otázkami zavádění konopí do lékařské praxe. Kombinuje tuto přírodní formu léčby s klasickou medicínou a využívá předností obou. Zejména díky jeho snažení se Fakultní nemocnici u sv. Anny stala prvním státním zdravotnickým zařízením v České republice, kde lékaři začali předepisovat léčebné konopí.

Tisková zpráva, 28.01.2019, Brno

Rakovina plic je největším „zabijákem“ v celé Evropě s odhadem 20 % ze všech případů úmrtí na rakovinu. Rakovina plic je zároveň jednou z finančně nejnáročnějších typů rakoviny, z pohledu léčby. Většina bronchogenních karcinomů je diagnostikována až v pozdním stádiu, kde je míra přežití velmi nízká a to pouze 3,9 %. 80 % pacientů zemře v prvním roce diagnózy rakoviny plic. Pouze 15 % případů je zachyceno v časném stádiu, kdy je míra přežití 53,5 %. Na nemoci spojené s kouřením zemře ročně v České republice asi 18 tisíc lidí, tj. 350 Čechů týdně, čili pro srovnání jedno plné dopravní letadlo.

Za podpory České chirurgické společnosti a České pneumologické a ftizeologické společnosti byla v loňském roce spuštěna mobilní aplikace LungScreen, která má napomoci včasnému záchytu rakoviny plic. I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU (dále I. CHK) ve spolupráci s pneumologickou ambulancí II. interní kliniky FNUSA a LF MU připravily vnitronemocniční studii k využití mobilní aplikace.

 „Pacient má možnost si stáhnout zadarmo aplikaci prostřednictvím QR kódu a udělat si sám vyhodnocení svého rizika rakoviny plic,“ přiblížil fungování aplikace prof. MUDr. Ivan Čapov, Ph.D., přednosta I. chirurgické kliniky a současně upozorňuje: „Aplikace nenahrazuje lékaře, neukládají se v ní žádná data pacienta“.  Vyhodnocení probíhá na základě souboru otázek, zaměřených na klíčové faktury ovlivňující vznik rakoviny plic, uživatel je zařazen do jedné ze tří skupin podle míry rizika. Dle tohoto výstupu mu je doporučena návštěva specialisty v nejbližším centru, kde se může nechat vyšetřit. V případě FNUSA je to plicní ambulance II. interní kliniky. Zde je pacient vyšetřen a podle nálezu buď propuštěn, nebo navržen k další léčbě, v případě chirurgického řešení je odeslán na I. CHK. V rámci vyhodnocení této studie bude nemocnice požádána o základní statistiku, kolik lidí bylo na základě aplikace vyšetřeno, jaký měli nález a kolik bylo posléze operováno. Bude se jednat o přísně anonymizovaná data. Vyhodnocení bude po 6 měsících/12 měsících. FNUSA je jedním z 6 center zapojených do celostátní studie.

„Kouření a rizika s ním spojená jsou vnímána jako zcela zásadní faktor, který negativně ovlivňuje roky zdraví. Naší snahou je pacienty léčit těmi nejkvalitnějšími a nejmodernějšími metodami a navracet je do běžného života. S úspěšnou léčbou ale úzce souvisí i prevence a proto přicházíme s návrhem projektu, který by napomohl včasnému záchytu karcinomu plic,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Mobilní aplikace Lungscreen byla vyvinuta v roce 2015 v Maďarsku. Aplikaci z hlediska GDPR schválilo oddělení IT a Compliance. Aplikace je bezplatná.

Za 18 měsíců byla aplikace stažena v rámci pilotní studie na 2 pracovištích v Maďarsku celkem 24 000x. Asi v 30 % (8 000) s vysokým rizikem. Bylo provedeno celkem 1376 CT vyšetření s nálezem 262 pozitivních výsledků, které se musely dále řešit (buď stín tumoru v plíci, aortální aneurysma, podezření na rakovinu jícnu, nádory v mezižeberní oblasti, nádory ledvin nebo jater). Podezření na rakovinu plic bylo diagnostikováno u 102 pacientů. Všichni byli postoupeni dále specializovanému onkologickému teamu. Ze 102 podezření bylo 74 pacientů operováno (61 s diagnózou zhoubný nádor plic, 13 nádory nezhoubné). Aplikace zvýšila počet operabilních pacientů o 20 %.

Leták – screening rakoviny plic

 

Tisková zpráva, 17. 1. 2019, Brno

Téměř 23 tisíc lidí má v ČR každý rok akutní infarkt myokardu, hovorově srdeční infarkt. Ti, kteří se dostanou do specializovaného kardiocentra včas, mají dobrou šanci ho přežít. Třetina pacientů se však do nemocnice brzy vrátí s dalším infarktem. U těchto pacientů je již úmrtnost o dost vyšší, a to až trojnásobně. Důsledné dodržování zásad zdravého životního stylu a znalost rizikových faktorů ischemické choroby srdeční snižuje pravděpodobnost vzniku druhého infarktu. To potvrzují výsledky vzdělávacího programu Pro život po infarktu myokardu, na kterém se podílelo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), které sklidily úspěch mimo jiné i na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji.

 Léčba infarktu se za posledních 25 let v České republice natolik zdokonalila, že pacient může už po několika dnech hospitalizace odejít do domácího léčení, avšak velká část pacientů dostane druhý nebo třetí infarkt a tam je již procento úmrtí podstatně vyšší.  Fakultní nemocnice u  sv. Anny v Brně se spolu s kardiocentry v Ostravě, Olomouci, Zlíně, Jihlavě a Brně, zapojila do mezinárodního projektu Pro život po infarktu myokardu. Do programu se kromě českých kardiocenter zapojila centra ze Španělska, Portugalska a Řecka.

„U pacientů, kteří jsou dostatečně informovaní o tom, jak se o sebe po prodělaném infarktu starat, se snižuje pravděpodobnost opětovné hospitalizace o 30 %, říká MUDr. Ota Hlinomaz, lékař I. kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. „Cílem programu Pro život po infarktu myokardu bylo proto zmapovat nedostatky v existujícím programu sekundární prevence, vytvořit kvalitní edukační materiály pro pacienta a zdravotní personál, a tím umožnit pacientovi lépe porozumět svým rizikovým faktorům.“

Pacienti byli poučeni o rizikových faktorech a následně podepsali takzvanou Smlouvu Pro život po infarktu myokardu, ve které se zavázali ke konkrétní změně životního stylu. Ta obsahuje například rozhodnutí přestat kouřit, upravit stravování či pohybový režim. Tyto změny vedou např. k úpravě hladin cholesterolu či krevního tlaku, a tím snižují riziko vzniku dalšího srdečního infarktu.

Následně výzkumníci zhodnotili, jak informovaný pacient změnil svůj životní styl. „Standardizované, zdravotní sestrou vedené včasné školení vedlo k výraznému poklesu cholesterolu u pacientů zejména LDL – cholesterolu*. Pacienti rovněž výrazně omezili kouření. U informované skupiny pacientů došlo k významnému snížení roční kardiovaskulární a celkové úmrtnosti,“ uvedl Ota Hlinomaz.

Závěry programu Pro život po infarktu myokardu prokazují, že vzdělávání pacientů a zvyšování jejich informovanosti o rizikových faktorech vzniku infarktu, by se měly stát nedílnou součástí jejich léčby. „Pilotní fáze programu byla velmi úspěšná, což dokazuje i to že nám byla dána možnost prezentovat výsledky na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji, v prosinci loňského roku“ sdělila manažerka programu MUDr. Zuzana Kaifoszová ze společnosti HELIS Partners Consulting.

Věříme, že se cílené vzdělávání pacientů stane součástí včasné komplexní rehabilitace u pacientů po prodělaném srdečním infarktu. V letošním roce bude např. zahájen vzdělávací program pro pacienty po srdečním infarktu také v Lázních Poděbrady,“ uvedla Dr. Kaifoszová.

* – LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév.

 

 

 

Tisková zpráva, 10. 12. 2018, Brno

Dne 12.12.2018 proběhne v pořadí 8. světový den polykání (8th World Swallowing Day) organizovaný Evropskou společností pro poruchy polykání (European Society for Swallowing Disorders, ESSD). Do tohoto dne se také zapojí Klinika ORL, chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (dále KOCHHK).

Porucha polykání (dysfagie) je závažným zdravotnickým a socioekonomickým problémem. Dlouhodobě trvající či těžké formy poruchy polykání mohou vést k vážným komplikacím, každá porucha polykání významně zhoršuje kvalitu života pacienta. Porucha polykání je příčinou i následkem mnohých onemocnění.

V ČR je možno se k akci připojit prostřednictvím „Dne otevřených dveří“ a pacientům se subjektivní poruchou polykání nabídnout vyšetření. „Den otevřených dveří je určen pro pacienty se subjektivní poruchou polykání, tedy potížemi či bolestí při polknutí, kašlem při jídle nebo pití, necíleném hubnutí atd.,“ sdělil Břetislav Gál, přednosta KOCHHK.

„Pacienti mohou ve středu 12. 12. přijít do naší ambulance od 8:00 – 13:00 bez objednání či dalšího doporučení, kde s nimi budou zkonzultovány jejich problémy s polykáním,“ upřesnila prim. MUDr. Pavla Urbánková, zástupkyně přednosty KOCHHK.

Cílem tohoto dne je zvýšit mezi zdravotnickými pracovníky i mezi veřejností informovanost o normálním polykání a o poruchách polykání, jejich příčinách, možnosti časné diagnostiky, komplikacích a managementu poruch polykání a dále prostřednictvím krátkého dotazníku sesbírat data o počtu a způsobu vyšetřeních pacientů s orofaryngeální dysfagií.

Spektrum pacientů zahrnuje osoby s nádory v oblasti hlavy a krku včetně následující onkologické léčby (aktinoterapie, chemoterapie), osoby s neurologickým postižením (cévní mozková příhoda, nádorové postižení mozku, Alzheimerova choroba, extrapyramidové syndromy, ALS, RSM apod.), geriatrické pacienty, osoby po chirurgické léčbě včetně traumatologie, méně často i osoby s vrozenými vývojovými vadami inkriminované oblasti.

Vzhledem k rozmanitosti příčin poruch polykání se obtížně stanovuje přesná incidence poruch polykání v populaci, dle současných poznatků jsou výskyt a závažnost dysfagie spíše podhodnocovány. V České republice se po vzoru zahraničí (např. Voice and Swallowing Centers v USA) začíná budovat systém komplexních diagnostických a terapeutických center.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 543 182 052, +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

Tisková zpráva, 26. 11. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a česká společnost PrimeCell založily výzkumné konsorcium v oblasti inovativní regenerativní medicíny s několika izraelskými partnery. Memorandum o výzkumné spolupráci podepsali všichni partneři v neděli v Jeruzalémě na slavnostním zahájení státní návštěvy prezidenta České republiky v Izraeli. Česko-izraelské výzkumné konsorcium se bude zabývat využitím lidských buněčných produktů k léčbě různých druhů onemocnění.

Dohodu o výzkumné spolupráci uzavřely PrimeCell a FNUSA-ICRC se třemi izraelskými společnostmi – Alpha Net, Pres-By Vision a Chelotech. Do aktivit konsorcia se zapojí také vědci z Sackler Faculty of Medicine, univerzity v Tel Avivu. „Cílem konsorcia je vyvinout nové metody vysoce personalizované efektivní léčby, a to především pro případy, kdy pacienta nelze léčit běžnými léčivy nebo metodami nebo je léčba lidskými buňkami pro pacienta šetrnější,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

Regenerativní medicína je mladý obor, který využívá přirozených léčivých a regenerativních vlastností lidských buněk, popřípadě genů. V posledních letech se nám podařilo vyvinout v kooperaci s několika výzkumnými centry a univerzitami léčiva na bázi buněk, které zásadně zlepšují kvalitu života tisícům pacientů,“ uvedl Michal Zahradníček, zakladatel společnosti PrimeCell, která patří mezi lídry v regenerativní medicíně v EU. PrimeCell disponuje dvěma špičkovými laboratorními komplexy v Brně a Ostravě, ve kterých zaměstnává stovky specialistů na buněčnou biologii a příbuzné obory. „Velice se nám osvědčila spolupráce s institucemi jako FNUSA-ICRC. Před měsícem jsme například zahájili s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity výzkum a translační vývoj tzv. Natural Killer Cells, které jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry,“ dodává Zahradníček.

Buňky pro regenerativní medicínu mohou pocházet buď z vlastního těla pacienta, nebo od dárce. „Lidské buňky nebo tkáně jsou zpracované, manipulované nebo upravené speciálními postupy tak, abychom po jejich aplikaci do pacientova těla dosáhli požadovaného regeneračního účinku v postižených tkáních nebo orgánech,“ vysvětlil Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu a vývoje společnosti PrimeCell. Postupy regenerativní medicíny je možné využít například při léčbě očních a neurodegenerativních chorob, onemocnění a poruch srdce, osteoartritidy a revmatické artritidy, ortopedii, hojení ran nebo popálenin.

Izrael je na špičce výzkumu v mnoha oblastech a regenerativní medicína patří mezi ně,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Naše centrum vybudovalo v posledních 5–6 letech moderní kapacity pro výzkum jako například centrum buněčného a tkáňového inženýrství, klinicko-farmakologickou jednotku pro zkoušení nových léčiv a zdravotnických přístrojů nebo laboratoř pro využití přeprogramovaných lidských kmenových buněk k modelování lidských chorob, které vedou ke kardiomyopatii a selhání srdce,“ uzavřel Gorazd B. Stokin.


Zleva: zástupci Primecell, Alpha Net, Pres-By Vision, Chelotech, FNUSA-ICRC

FNUSA-ICRC: Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vědecko-výzkumné centrum zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro prevenci, diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních, neurologických a vybraných onkologických onemocnění a poruch. Centrum bylo vybudováno v letech 2011–2015 s přispěním Strukturálních fondů EU. Výzkum je založen na spolupráci odborníků v rámci mezinárodních multioborových týmů a již přináší výsledky v podobě nových diagnostických zařízení a léčebných metod.

PrimeCell Advanced Therapy je biomedicínská společnost specializující se na vývoj léčiv v klinickém hodnocení, zaměřených na buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastní a provozuje 10 000 m2 laboratoří správné farmaceutické praxe (cGMP). Díky více než dvacetileté zkušenosti personálu se zpracováním tkání a manipulací lidských buněk a nejmodernější výrobní infrastruktuře je respektovaným výrobcem inovativních léčiv se zákazníky v osmi zemích světa.

Alpha Net: Firma byla založena v roce 1996. Původně se specializovala na oftalmologii, později se její zaměření rozšířilo na ostatní oblasti medicíny a dnes dodává široké portfolio medicínských přístrojů nemocnicím, klinikám i ordinacím. Firma si vybudovala silné renomé pro svoje inovace a důslednou podporu zákazníků, kterým nabízí nejnovější technologie a léčebné metody. Cílem firmy je zlepšovat zdraví a kvalitu života pacientů a podporovat izraelskou lékařskou komunitu a medicínský sektor.

Chelotech: Společnost Chelotech je izraelská výzkumná a vývojová farmaceutická společnost, zaměřující se na velmi škodlivý jev: ischemii/reperfuzní poranění (IRI), vyskytující se v různých klinických situacích, převážně u akutního infarktu myokardu (AMI) a ischemické mozkové mrtvice. Chelotech vyvinul lékovou kombinaci, která podle rozsáhlých experimentálních studií ukázala významnou účinnost proti IRI. Chelotech společně s PrimeCell nyní zahájí řadu studií, aby potvrdila díky kombinaci léků u pacientů s AMI nebo ischemickou mozkovou mrtvicí, minimalizaci těžkých poranění po ischemii/reperfuzi.

Pres-By Vision: Společnost Pres-By Vision vyvíjí nové aktivní kontaktní čočky, které pacientům s presbyopií umožňují zlepšit svou ostrost vidění na blízko, bez použití brýlí. Presbyopie je normální ztráta schopnosti zaostřování, ke které dochází v důsledku stárnutí organismu (obvykle od 40. roku života).

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR specialista FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 22. 11. 2018, Brno

Z důvodu kompletní rekonstrukce hlavního vjezdu z Mendlova náměstí do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebude ve dnech 29. 11. – 1. 12. 2018 možný vjezd vozidel veřejnosti na kauci do areálu nemocnice.

V těchto dnech bude umožněn vjezd do areálu pouze držitelům karet ZTP, a to vjezdem z ulice Pekařská. Prosíme návštěvníky, aby v těchto dnech využili, pokud je to možné, veřejnou hromadnou dopravu nebo parkoviště v blízkosti nemocnice, a to jak na ul. Hybešova, tak Mendlovo náměstí. Bohužel bez tohoto omezení není technologicky možné rekonstrukci vjezdu dokončit.

Cílem rekonstrukce je rozšířit vstup i vjezd pro pacienty do areálu ze stávajících 2 na 3 pruhy a to, jeden pruh pro pacienty, jeden pro sanitky a třetí pruh pro výjezd vozidel. Důvodem je nevyhovující propustnost do areálu nemocnice, kdy často vozidla veřejnosti brání vjezdu sanitkám, a to především rychlé záchranné službě.

 

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 543 182 052, +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz