Tisková zpráva, 10. 12. 2018, Brno

Dne 12.12.2018 proběhne v pořadí 8. světový den polykání (8th World Swallowing Day) organizovaný Evropskou společností pro poruchy polykání (European Society for Swallowing Disorders, ESSD). Do tohoto dne se také zapojí Klinika ORL, chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (dále KOCHHK).

Porucha polykání (dysfagie) je závažným zdravotnickým a socioekonomickým problémem. Dlouhodobě trvající či těžké formy poruchy polykání mohou vést k vážným komplikacím, každá porucha polykání významně zhoršuje kvalitu života pacienta. Porucha polykání je příčinou i následkem mnohých onemocnění.

V ČR je možno se k akci připojit prostřednictvím „Dne otevřených dveří“ a pacientům se subjektivní poruchou polykání nabídnout vyšetření. „Den otevřených dveří je určen pro pacienty se subjektivní poruchou polykání, tedy potížemi či bolestí při polknutí, kašlem při jídle nebo pití, necíleném hubnutí atd.,“ sdělil Břetislav Gál, přednosta KOCHHK.

„Pacienti mohou ve středu 12. 12. přijít do naší ambulance od 8:00 – 13:00 bez objednání či dalšího doporučení, kde s nimi budou zkonzultovány jejich problémy s polykáním,“ upřesnila prim. MUDr. Pavla Urbánková, zástupkyně přednosty KOCHHK.

Cílem tohoto dne je zvýšit mezi zdravotnickými pracovníky i mezi veřejností informovanost o normálním polykání a o poruchách polykání, jejich příčinách, možnosti časné diagnostiky, komplikacích a managementu poruch polykání a dále prostřednictvím krátkého dotazníku sesbírat data o počtu a způsobu vyšetřeních pacientů s orofaryngeální dysfagií.

Spektrum pacientů zahrnuje osoby s nádory v oblasti hlavy a krku včetně následující onkologické léčby (aktinoterapie, chemoterapie), osoby s neurologickým postižením (cévní mozková příhoda, nádorové postižení mozku, Alzheimerova choroba, extrapyramidové syndromy, ALS, RSM apod.), geriatrické pacienty, osoby po chirurgické léčbě včetně traumatologie, méně často i osoby s vrozenými vývojovými vadami inkriminované oblasti.

Vzhledem k rozmanitosti příčin poruch polykání se obtížně stanovuje přesná incidence poruch polykání v populaci, dle současných poznatků jsou výskyt a závažnost dysfagie spíše podhodnocovány. V České republice se po vzoru zahraničí (např. Voice and Swallowing Centers v USA) začíná budovat systém komplexních diagnostických a terapeutických center.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 543 182 052, +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

Tisková zpráva, 26. 11. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a česká společnost PrimeCell založily výzkumné konsorcium v oblasti inovativní regenerativní medicíny s několika izraelskými partnery. Memorandum o výzkumné spolupráci podepsali všichni partneři v neděli v Jeruzalémě na slavnostním zahájení státní návštěvy prezidenta České republiky v Izraeli. Česko-izraelské výzkumné konsorcium se bude zabývat využitím lidských buněčných produktů k léčbě různých druhů onemocnění.

Dohodu o výzkumné spolupráci uzavřely PrimeCell a FNUSA-ICRC se třemi izraelskými společnostmi – Alpha Net, Pres-By Vision a Chelotech. Do aktivit konsorcia se zapojí také vědci z Sackler Faculty of Medicine, univerzity v Tel Avivu. „Cílem konsorcia je vyvinout nové metody vysoce personalizované efektivní léčby, a to především pro případy, kdy pacienta nelze léčit běžnými léčivy nebo metodami nebo je léčba lidskými buňkami pro pacienta šetrnější,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

Regenerativní medicína je mladý obor, který využívá přirozených léčivých a regenerativních vlastností lidských buněk, popřípadě genů. V posledních letech se nám podařilo vyvinout v kooperaci s několika výzkumnými centry a univerzitami léčiva na bázi buněk, které zásadně zlepšují kvalitu života tisícům pacientů,“ uvedl Michal Zahradníček, zakladatel společnosti PrimeCell, která patří mezi lídry v regenerativní medicíně v EU. PrimeCell disponuje dvěma špičkovými laboratorními komplexy v Brně a Ostravě, ve kterých zaměstnává stovky specialistů na buněčnou biologii a příbuzné obory. „Velice se nám osvědčila spolupráce s institucemi jako FNUSA-ICRC. Před měsícem jsme například zahájili s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity výzkum a translační vývoj tzv. Natural Killer Cells, které jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry,“ dodává Zahradníček.

Buňky pro regenerativní medicínu mohou pocházet buď z vlastního těla pacienta, nebo od dárce. „Lidské buňky nebo tkáně jsou zpracované, manipulované nebo upravené speciálními postupy tak, abychom po jejich aplikaci do pacientova těla dosáhli požadovaného regeneračního účinku v postižených tkáních nebo orgánech,“ vysvětlil Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu a vývoje společnosti PrimeCell. Postupy regenerativní medicíny je možné využít například při léčbě očních a neurodegenerativních chorob, onemocnění a poruch srdce, osteoartritidy a revmatické artritidy, ortopedii, hojení ran nebo popálenin.

Izrael je na špičce výzkumu v mnoha oblastech a regenerativní medicína patří mezi ně,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Naše centrum vybudovalo v posledních 5–6 letech moderní kapacity pro výzkum jako například centrum buněčného a tkáňového inženýrství, klinicko-farmakologickou jednotku pro zkoušení nových léčiv a zdravotnických přístrojů nebo laboratoř pro využití přeprogramovaných lidských kmenových buněk k modelování lidských chorob, které vedou ke kardiomyopatii a selhání srdce,“ uzavřel Gorazd B. Stokin.


Zleva: zástupci Primecell, Alpha Net, Pres-By Vision, Chelotech, FNUSA-ICRC

FNUSA-ICRC: Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vědecko-výzkumné centrum zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro prevenci, diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních, neurologických a vybraných onkologických onemocnění a poruch. Centrum bylo vybudováno v letech 2011–2015 s přispěním Strukturálních fondů EU. Výzkum je založen na spolupráci odborníků v rámci mezinárodních multioborových týmů a již přináší výsledky v podobě nových diagnostických zařízení a léčebných metod.

PrimeCell Advanced Therapy je biomedicínská společnost specializující se na vývoj léčiv v klinickém hodnocení, zaměřených na buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastní a provozuje 10 000 m2 laboratoří správné farmaceutické praxe (cGMP). Díky více než dvacetileté zkušenosti personálu se zpracováním tkání a manipulací lidských buněk a nejmodernější výrobní infrastruktuře je respektovaným výrobcem inovativních léčiv se zákazníky v osmi zemích světa.

Alpha Net: Firma byla založena v roce 1996. Původně se specializovala na oftalmologii, později se její zaměření rozšířilo na ostatní oblasti medicíny a dnes dodává široké portfolio medicínských přístrojů nemocnicím, klinikám i ordinacím. Firma si vybudovala silné renomé pro svoje inovace a důslednou podporu zákazníků, kterým nabízí nejnovější technologie a léčebné metody. Cílem firmy je zlepšovat zdraví a kvalitu života pacientů a podporovat izraelskou lékařskou komunitu a medicínský sektor.

Chelotech: Společnost Chelotech je izraelská výzkumná a vývojová farmaceutická společnost, zaměřující se na velmi škodlivý jev: ischemii/reperfuzní poranění (IRI), vyskytující se v různých klinických situacích, převážně u akutního infarktu myokardu (AMI) a ischemické mozkové mrtvice. Chelotech vyvinul lékovou kombinaci, která podle rozsáhlých experimentálních studií ukázala významnou účinnost proti IRI. Chelotech společně s PrimeCell nyní zahájí řadu studií, aby potvrdila díky kombinaci léků u pacientů s AMI nebo ischemickou mozkovou mrtvicí, minimalizaci těžkých poranění po ischemii/reperfuzi.

Pres-By Vision: Společnost Pres-By Vision vyvíjí nové aktivní kontaktní čočky, které pacientům s presbyopií umožňují zlepšit svou ostrost vidění na blízko, bez použití brýlí. Presbyopie je normální ztráta schopnosti zaostřování, ke které dochází v důsledku stárnutí organismu (obvykle od 40. roku života).

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR specialista FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 22. 11. 2018, Brno

Z důvodu kompletní rekonstrukce hlavního vjezdu z Mendlova náměstí do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebude ve dnech 29. 11. – 1. 12. 2018 možný vjezd vozidel veřejnosti na kauci do areálu nemocnice.

V těchto dnech bude umožněn vjezd do areálu pouze držitelům karet ZTP, a to vjezdem z ulice Pekařská. Prosíme návštěvníky, aby v těchto dnech využili, pokud je to možné, veřejnou hromadnou dopravu nebo parkoviště v blízkosti nemocnice, a to jak na ul. Hybešova, tak Mendlovo náměstí. Bohužel bez tohoto omezení není technologicky možné rekonstrukci vjezdu dokončit.

Cílem rekonstrukce je rozšířit vstup i vjezd pro pacienty do areálu ze stávajících 2 na 3 pruhy a to, jeden pruh pro pacienty, jeden pro sanitky a třetí pruh pro výjezd vozidel. Důvodem je nevyhovující propustnost do areálu nemocnice, kdy často vozidla veřejnosti brání vjezdu sanitkám, a to především rychlé záchranné službě.

 

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 543 182 052, +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

Tisková zpráva, 21. 11. 2018, Brno

Ačkoliv se to ve světle zpráv o nejasnostech ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie může zdát jako překvapující, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) intenzivně rozvíjí spolupráci s britskými vědci a výzkumnými institucemi. Spolupracuje s nimi na vývoji nových diagnostických zařízení a zdravotnických přístrojů a hledá nové možnosti léčby srdečních chorob, neurodegenerativních nemocí nebo rakoviny. Nyní vědci z obou stran diskutují o potenciální spolupráci ve výzkumu srdeční arytmie a srdečního selhání. Spolupráci podporuje rovněž nový velvyslanec Spojeného království v ČR Nick Archer.

V současné době se vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny podílejí na realizaci několika mezinárodních výzkumných projektů financovaných z výzkumného programu Evropské unie Horizon 2020, například na projektu CresPace vedeného University of Bath v jihozápadní Anglii, který má za cíl vývoj nového bio-elektronického kardiostimulátoru, nebo projektu ES-Cat vedeného University of Cambridge, který se zaměřuje na hledání nových proteinů a jejich využití v medicíně nebo biotechnologii. S liverpoolskou firmou se zase snaží vyvinout protilátky proti nástupu Alzheimerovy choroby – tento projekt finančně podpořil Jihomoravský kraj.

Výzkumníci FNUSA-ICRC již publikovali vědecké články například společně s výzkumníky z prestižního Francis Crick Institute, University College London nebo Institute of Cancer Research v oblasti onkologie, Imperial College London a University of Liverpool v oblasti kardiologie nebo University of Newcastle a King’s College v oblasti neurologie.

V říjnu navštívila FNUSA-ICRC skupina odborníků na srdeční onemocnění a vady z Imperial College London. Návštěva Brna navázala na předešlá setkání zástupců obou stran, například na evropském kardiologickém kongresu v Mnichově nebo v Londýně. Výzkumníci identifikovali řadu možností pro užší spolupráci v oblasti srdeční arytmie a srdečního selhání a již koncem listopadu se brněnští bioinženýři opět sejdou se svými kolegy v Londýně a další návštěva z Imperial College je v Brně očekávána v prosinci. „Je například domlouvána i spolupráce na komplexním edukačním projektu pro evropské elektrofyziology,“ doplnil MUDr. Zdeněk Stárek, vedoucí výzkumného týmu srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC.

Z toho, že by již existující nebo nové spolupráce mohl BREXIT zkomplikovat, ve FNUSA-ICRC strach nemáme. „Sledujeme situaci pozorně a nepředpokládáme, že by předpokládané vystoupení Británie z EU mělo mít pro naši spolupráci s britskými vědci nějaký zásadní negativní vliv,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Výzkum by měl zůstat pro Británii jednou z priorit i nadále a jsme si jisti, že úroveň výzkumu v zemi zůstane velmi vysoká i v následujících letech. Kdyby se však někteří zahraniční odborníci přece jenom rozhodli Británii opustit, rádi jim nabídneme, aby pokračovali ve výzkumu u nás,“ dodává s nadsázkou.

Na jeho slova navázal nový velvyslanec Velké Británie v ČR Nick Archer: „Přestože Spojené království opouští EU, vědecká spolupráce s Českou republikou pokračuje a roste. Budoucí bilaterální spolupráci ve vědě a inovacích považujeme za jednu z našich velkých priorit.“  Vědecký atašé britské ambasády v Praze Otakar Fojt dodal: „Britská vláda zaručuje financování britského podílu ve všech projektech programu Horizon 2020, které byly podány před odchodem země z EU a úspěšně prošly hodnotícím procesem. Britští vědci jsou v 380 projektech H2020 společně s vědci z České republiky a dalších zemí. Z celkových 568 projektů, na kterých se nyní podílí Česká republika, jsou britští odborníci v 67 % všech projektů. Příklady z FNUSA-ICRC jsou skvělou ukázkou úspěšné česko-britské vědecké spolupráce.“

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 8. 11. 2018, Brno

Urologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) se rozhodlo ve spolupráci se sdružením pacientů PROSTAK, o.p.s., uspořádat setkání pacientů a lékařů s názvem „Mám rakovinu prostaty, co dál?“. Seminář se uskutečnil ve čtvrtek, 8.11.2018 ve FNUSA. Kapacita semináře byla velmi rychle vyčerpána – bylo přihlášeno přes 120 zájemců, a to z řad pacientů, jejich příbuzných či zdravotnických pracovníků. Urologické oddělení FNUSA provede ročně přibližně 200 radikálních prostektomií, tedy chirurgického odstranění prostaty.

Karcinom prostaty je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u mužů. Celosvětově onemocní jeden z pěti. V České republice, podle statistických informací žije odhadem více než 63 000 mužů se zhoubným nádorem prostaty, a prognózy ukazují, že jejich počet do roku 2020 stoupne na 80 000. Česká republika je na 31. místě v záchytu rakoviny prostaty (1. místo Francie) a současně na 36. místě v úspěšnosti léčby, což svědčí o obrovském úspěchu léčby této malignity.

„Na semináři se pacienti dozvěděli více nejen o samotné nemoci, ale i o tom, jak s nemocí žít  a co vše je v našich možnostech pro úspěšné zvládání léčby,“ přiblížil význam setkání primář Urologického oddělení FNUSA, Petr Filipenský. Nádorové onemocnění prostaty se netýká jen starších mužů. V posledních letech vzrůstá počet nemocných mladších věkových kategorií. Doporučení jednotlivých odborných společností pro případné preventivní vyšetření k záchytu karcinomu prostaty se liší. Americká urologická společnost radí mužům začít s vyšetřením v rámci prevence v závislosti na věku, předpokládané délky života a rodinné zátěže. U mužů s průměrným rizikem karcinomu prostaty a předpokládanou délkou života více jak 10 let doporučuje prevenci od 50 let. Od 45 let věku v případě vysokého rizika karcinomu prostaty, tj. u mužů, kde v tzv. první generaci (otec, bratr nebo syn) byl nádor prostaty ve věku mladším 65 let. Věk 40 let pro prevenci je hranicí pro muže s ještě vyšším rizikem. Tím je myšleno, kde u více než jednoho v tzv. první generaci byl zhoubný nádor prostaty ve věku mladším 65 let.

Preventivní programy a pravidelné preventivní prohlídky mají v urologii a onkologii svoje nezastupitelné místo. Jen nádorové onemocnění zjištěné v časném stadiu je vyléčitelné buďto úplně nebo kombinací léčebných postupů, je možné dosáhnout dlouhodobého přežití. Čím více bude veřejnost informovaná o riziku vzniku, možnosti vyšetření a léčbě nejen nádoru prostaty, ale u všech forem rakoviny, tím méně nemocných s pokročilou formou onemocnění bude léčeno na onkologických pracovištích.  „Velmi nás překvapil obrovský zájem o náš seminář, a to nejen ze strany pacientů, ale také jejich rodinných příslušníků, především mužů, u kterých je prevence s ohledem na rodinné zatížení nesmírně důležitá,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel svatoanenské nemocnice.

Léčba metastatické choroby závisí na tom, zda se nemoc nachází v hormonálně senzitivní nebo kastračně rezistentní fázi. „Nejčastějším místem metastázování jsou kosti a uzliny, v menším procentu játra a plíce,“ sdělila primářka Onkologicko-chirurgického oddělení FNUSA, která rovněž v rámci semináře přednesla svoji přednášku, a to na téma: „Nové možnosti terapeutického ovlivnění pokročilého karcinomu prostaty“.

Seminář završila přednáška olomouckého vědce Vilíma Šimánka, který je biochemikem a profesorem Univerzity Palackého, který se snaží pomoci mužům s rakovinou prostaty, protože sám toto onemocnění prodělal. Je autorem sedmi patentů a mezinárodně respektovaný odborník v oblasti komplexního výzkumu přírodních látek, který zaznamenal úspěch například s výzkumem ostropestřce mariánského.

    

Mám nádor prostaty, a co dál?

Tisková zpráva, 5. 11. 2018, Brno

Do letošního školního roku vstupuje vylepšená verze vzdělávacího programu HOBIT, který učí žáky základních škol a víceletých gymnázií, jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice a srdečního infarktu. Do programu se mohou školy kdykoliv v průběhu roku zapojit zcela zdarma a bez další administrativní zátěže.

Vzdělávací program HOBIT, neboli HOdina BIologie pro živoT, který v roce 2013 odstartovalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), má za cíl během jedné vyučovací hodiny předat žákům důležité informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním nebo mozkovým infarktem. Že má HOBIT smysl, se ukázalo, když dva školáci, kteří jej absolvovali, dokázali přivolat pomoc muži se srdeční zástavou a provést u něj resuscitaci, čímž mu zachránili život.

Součástí inovativního multimediálního programu, který se koná v počítačových učebnách, jsou půlminutová videa, ve kterých herci reálně zobrazují příznaky onemocnění. Právě tato tzv. simulační videa vnáší do výuky první pomoci zcela zásadní prvek a učí děti, jak reagovat na situace z běžného života. „Edukace probíhá online na počítačích, žáci postupně vyplňují jednotlivé části testu a učitel pouze dohlíží na průběh hodiny. Je to tedy velmi jednoduché a pro učitele nenáročné, pro žáky navíc HOBIT představuje příjemné zpestření běžné školní výuky,“ uvedla manažerka programu Hana Pokorná. Na první edukační hodinu navazují doplňkové materiály (pracovní listy, hry atp.), které jsou vytvořené ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity, a které mají učitelé zdarma k dispozici na webové stránce projektu. Hodina se s odstupem tří až šesti měsíců opakuje, aby bylo možné ověřit, jak se mění znalosti žáků v čase.

„Výsledky po každém pololetí analyzujeme a školám zasíláme evaluační zprávu. Učitelé tak vědí, kterým tématům věnovat v doplňkových materiálech pozornost. Výsledky našich analýz promítáme rovněž do změn v programu. Každá nová verze je proto efektivnější, srozumitelnější a směřuje k dlouhodobému udržení znalostí,“ vysvětlila výzkumnice a národní koordinátorka programu Lucie Vondráčková. Předchozí fáze projektu (leden 2017 – červen 2018) prokázala, že doporučené vzdělávací schéma se dvěma vyučovacími hodinami za rok a doplňkovými materiály pomáhá k dlouhodobému udržení znalostí žáků.

Za celou dobu jeho existence prošlo programem téměř 7000 žáků z 92 škol. „Naším cílem je program rozšířit do všech škol v České republice a skrze výchovu generací s vysokou zdravotní gramotností přispět ke zlepšení zdravotního stavu české populace,“ dodal garant programu Robert Mikulík, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra I. neurologické kliniky FNUSA a vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC.

Více informací, včetně toho, jak se jednoduše do programu zapojit, najdete na www.projekthobit.cz.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 543 182 052, +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Kontakt pro školy: Mgr. Lucie Vondráčková, výzkumnice a národní koordinátorka projektu HOBIT, projekthobit@fnusa.cz

Tisková zpráva, 1. 11. 2018, Brno

V druhém říjnovém týdnu se v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny Brně (FNUSA-ICRC) konalo již páté společné setkání jeho Dozorčí rady a Mezinárodního vědeckého poradního sboru, jehož cílem bylo zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmů FNUSA-ICRC.

Pravidelný hodnoticí panel je svým formátem v České republice unikátní. Členové obou rad reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu a jejich názory a doporučení jsou velice cenné a napomáhají rozvoji centra. Mezinárodní hodnotitelé letos ocenili vysokou úroveň akce jak po stránce obsahové, tak organizační a shodovali se, že kvalita výzkumu ve FNUSA-ICRC neustále roste a centrum se posouvá vpřed.

Mnoho z účastníků jednání letošní pokrok centra hodnotilo jako doposud nejvýraznější. Oceňovali například:

  • vysokou a nadále rostoucí kvalitu výzkumu a jeho rozsáhlé portfolio, vysokou úroveň a široký záběr našich výzkumných týmů v základním i klinickém výzkumu
  • vznikají projekty s obrovským potenciálem pomáhat pacientům, jako například registr kvality iktové péče RES-Q vznikající pod vedením docenta Roberta Mikulíka, vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu
  • viditelné zlepšení regionální spolupráce s dalšími výzkumnými centry, jako je například CEITEC
  • nárůst mezinárodních výzkumných spoluprací výzkumných týmů, zvýšení mezinárodního profilu a počtu kvalitních publikací s vysokým impakt faktorem
  • výbornou organizaci, schopné vedení a představitele centra, kterým se daří převádět vizi do klinické praxe

Společné setkání obou rad hodnotitelé označují za vysoce přínosné, jelikož prokazuje transparentnost centra a přináší výzkumným týmům zpětnou vazbu zvenčí. Přinášíme vybrané názory a doporučení hodnotitelů.

Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a předseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC
„Pro mne jako ředitele fakultní nemocnice, pod kterou FNUSA-ICRC patří, a která je nositelem všech výzkumných aktivit a grantových prostředků, je velmi důležité mít zpětnou vazbu od nezávislých odborníků, zda výzkum a veškeré činnosti, které vyvíjíme, jdou správným směrem a budou přínosem pro vědu a zdravotnictví, nejen u nás.“

Gorazd Bernard Stokin, šéf FNUSA-ICRC
„Je mým nesmírným potěšením sdílet s vámi hodnocení členů Mezinárodní vědecké a poradní rady a Dozorčí rady FNUSA-ICRC, kteří se jednohlasně shodli na tom, že výkony našeho centra velice předčily jejich očekávání, a to nejen v oblasti výzkumu.“

Robert Will, profesor klinické neurologie z Edinburské univerzity
„Pokrok je nepřetržitý a plynulý, výzkumné týmy sílí a jejich reporty jsou více konstruktivní a detailnější než v minulosti. Ve FNUSA-ICRC funguje vývoj vědeckých strategií, publikování i mezinárodní spolupráce.“

Brett Kissela, vedoucí Katedry neurologie a rehabilitační medicíny Univerzity v Cincinnati
„Zlepšení jsou tento rok největší, jaká kdy byla, a to i co se hodnoticího systému týče. Oceňuji rapidní zlepšení regionální spolupráce a vznik projektů, které mají potenciál zachraňovat pacienty po celém světě. Základní výzkum je ve FNUSA-ICRC velice silný, začlenil bych více neurologie, aby byl posílen i výzkum klinický. Mezinárodní spolupráce je zásadní, stejně tak však schopnost udržet šikovné vědce v Brně.“

Kenneth Moya, výzkumník College de France
„Progres hodnotím velmi pozitivně. Od minulého roku se zlepšily mezinárodní spolupráce výzkumných týmů, více lidí nyní zná FNUSA-ICRC a Brno. Z globálního hlediska vzrostl mezinárodní profil Brna. Do budoucna je nutné se zaměřit na otázku: co bude po 2020? Je to otázka, kterou je nutné řešit hlavně na úrovni národní politiky, ale jelikož z ní vyvstává mnoho nejistot, doporučoval bych se na ni zaměřit.“

Gustavo Sevlever, předseda oddělení Neuropatologie a molekulární biologie na neurologickém institutu FLENI v Buenos Aires
„Vidím obrovský pokrok, výzkumné týmy i vedení centra přesně vědí, co chtějí. Oproti minulosti se zvýšila kvalita výzkumu, zlepšily se vědecké články a publikace a ukotvení výzkumu. Oceňuji silné vedení, které bojuje za vize centra, Dr. Stokinovi (šéfovi FNUSA-ICRC) se daří centrum formovat.“

Peter Nestor, profesor neurologie na australském Queensland Brain Institute
„Kvalita byla skvělá. Rozpracované věci do sebe postupně zapadají. Oceňuji portfolio výzkumných skupin a snahu zaujmout vědce z celého světa a nalákat je do Brna.

Martin Jan Stránský, docent klinické neurologie na Yale School of Medicine
„FNUSA-ICRC je jedinečné, nejproduktivnější a nejvýkonnější centrum na našem území. Rovněž systém hodnocení externími evaluátory je v České republice unikátní.“

Laurent Rénia, výkonný ředitel výzkumného centra Singapore Immunology Network
„Věda a prezentace týmů jsou na vysoké úrovni, stejně tak budova a pracovní prostředí. Neustále je potřeba lákat mladé vědce, kteří jsou liberální a chtějí zkoušet nové věci, to každé organizaci pomáhá růst, stejně tak doporučuji více spolupracovat s univerzitami. Co se týče mezinárodní spolupráce, Asie je v současnosti progresivní region – nové zařízení, univerzity, bohaté financování vědy, to pomáhá jejímu rapidnímu růstu.“

Tatsuya Shimizu, ředitel Ústavu pokročilého biomedicínského inženýrství a vědy na Tokijské ženské lékařské univerzitě
„Vědci a jejich výzkum jsou kvalitní, rovněž jejich podpora a navazování mezinárodních spoluprací. Týmy bych obohatil o inženýry, jelikož role technologií neustále roste a je nutné dbát na multidisciplinární přístup.“

Alice Zemljic-Harpf, původem rakouská vědkyně působící na Kalifornské univerzitě
„Mít možnost slyšet externí hodnocení je velmi přínosné. Vědci jsou vynikající, kvalita jejich výzkumu excelentní.“

Robert Zorec, profesor na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani
„Oproti minulému roku nastaly opět výrazné změny k lepšímu. Zvýšilo se množství a kvalita publikací, roste úroveň výzkumných týmů a funguje dynamika mezi personálem instituce.“

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 29. 10. 2018, Brno

Dnes v rámci Světového dne cévní mozkové příhody navštívilo preventivní akci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně asi 300 osob, různých věkových kategorií.

„196 osobám byla změřena hladina cukru v krvi – jedné mladé ženě byla naměřena vysoká hladina cukru, proto byla na zítřejší ráno objednána k opakovanému odběru do našeho Diabetologického centra. U dvou mužů byl naměřen vysoký tlak, přičemž jeden z nich byl dále ošetřen na našem Nízkoprahovém příjmu. Druhý muž se rozhodl tento problém řešit se svým praktickým lékařem,“ informovala o akci Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA.

Velký zájem byl také o testy, které ověřují kondici mozku, a to převážně z řad seniorů. Těch zdravotníci s návštěvníky vyplnili přes 90. U mladších návštěvníků budilo velký ohlas výživové poradenství, především měření na přístroji Inbody, které názorně vyhodnocuje např. množství tuku a svalové tkáně v těle. Všechny návštěvníky zaujala ukázka rehabilitace robotickou rukou ARMEO, kterou si mohli vyzkoušet. Vyšetření, které provedli kolegové z našeho projektu Kardiovize Brno 2030, a to měření množství oxidu uhelnatého ve výdechu přístrojem Smokerlyzer u kuřáků, síla stisku (ukazatel fyzické zdatnosti) přístrojem Hand grip či měření rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění pomocí Age readeru bylo přes 200. Ani nácvik správné dentální hygieny nezůstal bez povšimnutí. Dentální hygienistky představily správný nácvik dentální hygieny, radily především s krvácivostí či citlivosti zubů a v neposlední řadě seniorům poskytly rady v péči o zubní náhrady. Většina návštěvníků si odnesla cenné rady o příznacích, první pomoci a rizikových faktorech cévní mozkové příhody, které poskytovala koordinátorka a ambasadorky projektu výzkumně-vzdělávacího programu HOBIT realizovaného Cerebrovaskulárním týmem Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC).

Celé akce se zúčastnilo 25 pracovníků Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Jsem velmi rád, že zájem veřejnosti o tuto akci byl tak velký, a to u všech věkových kategorií. Poděkování patří jak veřejnosti, že se zajímá o své zdraví, ale také všem zaměstnancům naší nemocnice, kteří se na akci podíleli,“ sdělil Martin Pavlík.

 

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz

Tisková zpráva, 25. 10. 2018, Brno

První setkání účastníků jedinečného projektu Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH – „MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging) se v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) uskuteční ve čtvrtek 25. října. Projekt v hodnotě 700 mil. Kč se zaměří na nalezení léčby pro nemoci, které nejvíce ovlivňují stárnutí, jako demence, rakovina nebo choroby srdce.

Na zahajovací schůzce budou prodiskutovány klíčové aktivity projektu. Projednány budou administrativní záležitosti, jako jsou rozpočet, milníky či harmonogram, zejména však bude kladen důraz na diskuzi odborné části projektu. „Prezentovány budou výzkumné aktivity jednotlivých institucí. Probereme dílčí výzkumné záměry a uskuteční se diskuze jednotlivých vedoucích záměrů tak, aby byly řádně a transparentně nastaveny aktivity a výstupy projektu,“ popsal šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Do Brna dorazí zástupci všech pěti špičkových moravských center zaměřených na translační medicínu, která se na projektu podílejí. Na zahajovací schůzku do FNUSA zavítají kromě zástupců našich výzkumných týmů také zástupci projektových partnerů, aby společně projednali klíčové aktivity a s tím související plánované výstupy.

„I když projekt nese název ENOCH, který se dle literatury dožil 365 let, nemáme tak velké ambice. Cílem projektu není nesmrtelný život, ale zdravé stáří: stárnout aktivně a zdravě, tedy vyvinout nová preventivní, diagnostická a léčebná řešení pro poruchy, které souvisí se stářím,“ přiblížil hlavní cíl Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je příjemcem grantu.

V projektu je zapojených více než 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu, Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě. Sjednocení pěti nejlepších moravských výzkumných center představuje velký milník v regionální spolupráci.

Na projekt ENOCH získalo konsorcium vedené FNUSA-ICRC unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun ze Strukturálních fondů EU. Výzkum v rámci projektu je zaměřený na nejzávažnější onemocnění nebo poruchy, které ovlivňují člověka v pozdějším věku a znemožňují mu zestárnout zdravě. „Konkrétně se jedná například o degenerativní choroby mozku, rakovinu a leukémii či chronické záněty. Tato onemocnění a poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku, a proto mají vliv nejenom na seniory, ale také na jejich rodiny a na národní zdravotnické systémy a rozpočty na zdravotnictví a sociální služby,“ poukázal Stokin.

Projekt poběží až do roku 2023 a na Moravě tak nyní vzniká unikátní platforma pro špičkové vědce, v rámci níž výzkumníci komunikují a propojují své znalosti a zkušenosti. Ambicí projektu není nesmrtelný život, ale zdravé stárnutí v co nejmenší míře zatížené nemocemi.

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz

Tisková zpráva, 24. 10. 2018, Brno

Jak předejít mrtvičce a zda je tělo a mozek v kondici, mohou zjistit poslední říjnové pondělí lidé v Brně. I letos se uskuteční osvětová akce, kterou při příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody pořádá Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to v pondělí 29. října od 8 do 14 hodin.

Výzkumně-vzdělávací program HOBIT realizovaný Cerebrovaskulárním týmem Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a klinická pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pořádají letošní ročník této akce přímo v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Foyer budovy O1 v pondělí 29. října od 8 do 14 hodin zaplní hned 8 různých stanovišt, na kterých zájemci načerpají bohaté informace týkající se primární prevence a především to, jak správně rozpoznat příznaky mozkové mrtvice a jak na ně reagovat. „Zájemci si navíc mohou nechat zdarma změřit hned několik hodnot, které představují rizikové faktory pro vznik mrtvice. Každé stanoviště ochotně poskytne poradenství pro daný rizikový faktor,“ přiblížila pořadatelka akce a manažerka programu HOBIT Hana Pokorná.

Konkrétně si návštěvníci mohou otestovat a poradit se o svém krevním tlaku, hladině cukru či hodnotě BMI. Mohou využít analýzu složení těla, změřit si oxid uhelnatý při výdechu nebo sílu stisku. Ověří si kondici mozku pomocí testu kognitivních funkcí a zjistí riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Již pátý ročník akce navazuje na celosvětovou kampaň World Stroke Organization (WSO), která každoročně vyhlašuje téma události. Letošní námět „Up Again After Stroke“ se soustředí na lidi, kteří mrtvici prodělali a bojují s jejími následky. „U pacientů v prvních pěti letech po prvním mozkovém infarktu se recidiva vyskytuje ve 20 %. Riziko opakované ischemické cévní mozkové příhody lze přitom významně snížit různými preventivními opatřeními včetně těch farmakologických,“ popsal vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a člen WSO Campaign Comittee Robert Mikulík.

„S ohledem na letošní téma, tedy zaměření se na lidi po cévní mozkové mrtvici bude možné v rámci tohoto dne také zhlédnout a vyzkoušet si rehabilitaci robotickou rukou Armeo, která je jedním ze tří přístrojů v celé České republice nebo se seznámit s ergoterapeutickými pomůckami pro pacienty po mrtvici. Je připravena také ukázka správného nácviku dentální hygieny,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel svatoanenské nemocnice.

I špatné čištění zubů může způsobit infarkt nebo mrtvici, proto pravidelná a správné péče o chrup je velmi důležitá. Málokdo ví, že bakterie, která způsobuje zubní kaz a onemocnění dásní, může proniknout do krevního řečiště, kde mohou vznikat sraženiny, které způsobují infarkt či mrtvici.

Po celém světě žije přibližně 80 milionů lidí, kteří prodělali mrtvici, a více než 50 milionů lidí, kteří přežili, trpí určitou formou trvalého zdravotního postižení. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí, v České republice ji každý rok prodělá 25 tisíc lidí a kolem 12 tisíc následkům podlehne.

„Naše nemocnice patří ke špičkovým zdravotnickým zařízením s nadregionálním významem. Naši pracovníci nejen poskytují pomoc při navracení zdraví, ale jejich péče je zaměřena i na prevenci nemocí a výchově ke zdravému životnímu stylu,“ doplnil Martin Pavlík.

Osvětová akce je součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předávat lidem pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. Minulý rok byl program jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách zařazen do publikace The Burden of Stroke in Europe.

Dozvědět se více o programu HOBIT a jeho součástech je možné na webu projektu www.projekthobit.cz, najdete jej též na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube. Odkaz na událost je zde.

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, lenka.rudisova@fnusa.cz