,

Blesk Ordinace do Brna zavítá už potřetí 🗓 🗺

V úterý 26. září 2023 ve 12 hodin na brněnském náměstí Svobody vypukne již třetí ročník preventivní akce Blesk Ordinace. Odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zájemcům bezplatně a bez objednávání vyšetří například hladinu cukru v krvi, krevní tlak, zkontrolují mateřská znamínka a nitrooční tlak nebo orientačně určí krevní skupinu. Novinkou letošního ročníku bude nutriční poradna, která doplní osvědčené lékové poradenství a konzultace s fyzioterapeuty. 

Na návštěvníky čeká také doprovodný program na hlavním podium a možnost vyhrát v tombole. Celou akcí provede Eva Decastelo. Provizorní ordinace ve středu města se uzavřou v 18 hodin.

 

Blesk Ordinace pozvánka

,

Nemocniční lékárna FNUSA pomáhá bezplatně a včas zachytit poruchy paměti

Zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. Možné příznaky počínající Alzheimerovy choroby nebo obecně kognitivních problémů může odhalit jednoduchý test, který provádí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bezplatně zájemcům nejen při příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby (21. září).

Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků poruch krátkodobé paměti. „Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění,“ vysvětluje PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.

Screening u ní za poslední rok absolvovalo více než čtyřicet zájemců. „Osm pacientů se pohybovalo pod skóre, které testy označují za normu, proto jsem pro ně – také vzhledem k jejich anamnéze – vypracovala doporučení pro praktického lékaře s cílem důkladného vyšetření,“ uvádí speciálně vyškolená farmaceutka a dodává, že v případě, kdy jsou pacienti již v péči neurologa, je cesta k vyšetření pomocí specifických testů a CT kratší a jednodušší.

Konzultace probíhají každý čtvrtek v Konzultačním centru lékárny při východu na ulici Hybešova. Zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně nebo telefonicky na čísle 543 182 164, případně také na mailu veronika.cillikova@fnusa.cz. Celá konzultace zabere přibližně půl hodiny. Klient by si neměl zapomenout brýle na čtení, případně naslouchátko, používá-li.

Nemocniční lékárna FNUSA pomáhá bezplatně a včas zachytit poruchy paměti

,

BEATsep – prestižní evropský grant HORIZON EUROPE míří do Brna

Výzkumnému týmu Buněčné a molekulární imunoregulace (Cellular and Molecular Immunoregulation – CMI) Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podařilo získat prestižní mezinárodní grant HORIZON EUROPE. Projekt se zaměří na výzkum sepse a septického šoku, které ročně postihnou až 50 milionů lidí po celém světě a stojí téměř za 20 % světových úmrtí. U většiny přeživších pacientů navíc dochází k rozvoji dalších komplikací, které mají vliv na kvalitu jejich života. Celkový rozpočet projektu BEATsep činí 6,9 milionů Euro.

Tento úspěch je ještě podtržen faktem, že CMI-ICRC projekt iniciovalo, následně sestavilo konsorcium partnerů, dále bude působit v pozici koordinátora celého projektu. Jde teprve o třetí projekt v kategorii Výzkum a inovace zaměřený na zdraví populace, který bude koordinovaný z ČR. „Projekt je výsledkem našeho několikaletého úsilí v rámci konsorcia, dává šanci lépe pochopit a zásadně změnit rekonvalescenci dětských i dospělých pacientů, kteří prodělali septický šok. Tento projekt bychom nedokázali připravit bez intenzivní administrativní podpory, kterou máme v ICRC k dispozici,” doplnil Dr. Jan Frič, vedoucí CMI.

Projekt BEATsep bude využívat interdisciplinární přístup, který spojí výzkumné a klinické týmy zabývající se specifickými aspekty rozvoje, léčby a prevence dlouhodobých následků sepse a jejich vlivu na kvalitu života pacientů. Komplexní klinická a výzkumná data získaná během projektu budou s využitím algoritmů umělé inteligence integrována do snadno použitelného prediktivního nástroje schopného identifikovat pacienty s nejvyšším rizikem komplikací. Dále konsorcium plánuje navrhnout strategii terciární prevence, která by pomohla rozvoji takových následků předcházet.

Za tímto účelem vzniklo konsorcium, které bude tuto problematiku v následujících pěti letech řešit. Konsorcium spojuje renomované experty na imuno-metabolismus, imunofenotyp, výzkum diagnostických znaků a několik klinických týmů pečujících o dospělé i dětské pacienty se sepsí. „Sestavení konsorcia, které již v současné době pracuje na několika společných projektech, zabralo bezmála dva roky intenzivních připrav a networkingu,” říká Dr. Marcela Hortová-Kohoutková z výzkumné skupiny CMI, která se na přípravě projektu zásadně podílela.

Celkově bude do BEATsep projektu koordinovaného ICRC-FNUSA zapojeno 10 partnerů z 6 evropských zemí včetně 1) CIML – Centre d’immunologie de Marseille-Luminy – (Aix-Marseille Université/CNRS/Inserm); 2) The Institute of Innate Immunity, at the Medical Faculty of the University of Bonn, Germany; 3) Faculty of Medicine at the Comenius University in Slovakia; 4) the Ludwig Boltzmann Institute for Traumatology, Vienna, Austria;  5) BioVariance GmbH, Germany; 6) Masaryk University, Brno, Czechia;  7) National Institute of Health, Prague, Czechia; 8) University of Galway and 9) APHM – Marseille Hospitals. BEATsep spojí renomované experty na imunometabolismus, epigenetiku, imunofenotypizaci, diagnostický výzkum a několik klinických týmů pečujících o dětské i dospělé pacienty se sepsí. „Projekt BEATsep je ukázkou inovativního a úspěšného propojení translačního a klinického výzkumu, know-how našich a mezinárodních vědců a spolupráce mezi nemocnicemi, univerzitami a dalšími vědeckými institucemi, které mají renomé. Jsem hrdá na to, že koordinátorský tým je z ICRC, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně,” uvedla prof. MUDr. Irena Rektorová, přednostka ICRC.

Pro více informací a aktuality @BEATsepsis (Twitter, X), www.beatsepsis.eu, LinkedIN (https://shorturl.at/isRZ9)

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

BEATsep – prestižní evropský grant HORIZON EUROPE míří do Brna

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavírá vchod z Leitnerovy ulice

Vchod do areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přes vrátnici z ulice Leitnerova bude od 1. září 2023 trvale uzavřen. Důvodem je zvýšení bezpečnosti v areálu.

Návštěvníkům nemocnice zůstane nadále k dispozici sousedící vstup přes branku z ulice Hybešova, který se nachází mezi budovami D3 a E. Pro veřejnost je otevřen v čase 5–20 hodin, zaměstnanci se přes elektronický čip do areálu dostanou kdykoliv.

Nepřetržitý přístup do nemocnice dále zajišťuje vjezd z Mendlova náměstí a pro příchozí z ulice Pekařská zůstává otevřen hlavní vchod s informačním centrem, který je průchozí rovněž od 5 do 20 hodin, případně obslužný vjezd vedle budovy M1 (6:00–18:00).

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavírá vchod z Leitnerovy ulice

Vchod z ulice Leitnerova

,

Ve FNUSA vzniká mobilní tým paliativní péče

Umožnit nevyléčitelně nemocným pacientům prožít poslední dny v domácím prostředí je smyslem mobilní paliativní péče, jejíž tým právě vzniká ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Nepřetržitou službou mimo špitální zdi začne desetičlenná skupina odborníků poskytovat od začátku září jako druhá nemocnice v Česku.

Zřízení mobilního hospice je dalším krokem v implementaci kompletní paliativní péče do služeb FNUSA. Před dvěma roky vznikl konziliární tým s cílem předat nevyléčitelně nemocné pacienty z lůžkových oddělení včas do paliativní péče, vloni na něj navázala ambulance. „Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína již co nabídnout, potřebují spíš klid a pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo „léčil“ a denně do nich píchal injekce. Proto jsme zavedli konzilia pro lůžková oddělení a následně také ambulanci paliativní péče pro ty, kteří před sebou ještě mají určitý čas a nepotřebují každodenní dohled,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan.

Aktuálně vznikající služba bude mít charakter domácího hospice, tedy umožní pacientům odejít v jejich přirozeném prostředí. „Každý pacient bude mít svou kmenovou sestru, která mu bude denně k dispozici. Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu „členem rodiny“ – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o zemřelé tělo a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb, aby rodina nezůstávala na všechno sama.

Frekvence návštěv pak závisí na potřebách konkrétního pacienta a možnostech jeho blízkých. „S nemocným musí být vždy někdo z rodiny nebo pečující osoba nepřetržitě – to je podmínka mobilního hospice. Pacient často už nemá například možnost si sestru sám zavolat, proto potřebuje mít u sebe někoho, kdo mu pomůže,“ říká vrchní sestra s tím, že potřeby jsou tedy skutečně velmi individuální a někomu například mohou stačit telefonické konzultace. „Cílem je pomoci rodinám, ne narušovat jejich integritu,“ shrnuje Kaštan.

Velkým benefitem služby je její 24hodinový provoz. Po směně kmenové sestry se pacienti mohou obrátit na službu konající sestru, která vyjede kdykoliv je potřeba a u pacienta by měla být nejpozději do hodiny od zavolání. Stejně tak je k dispozici lékař a součástí týmu jsou také sociální pracovnice a psycholog. Co se financování týče, zhruba sedmdesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, zbytek je hrazen z dotačních titulů a počítá se také se spoluúčastí rodiny, kterou služba vyjde přibližně na 150 korun denně.

Mobilní hospic bude určen pacientům z Brna a nejbližšího okolí, kterým zbývá přibližně měsíc života. Primárně půjde o pacienty odeslané z akutních lůžek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ popisuje Kaštan a dodává, že mobilní hospic ale rozhodně není jediné možné řešení a povinnost. „Ne každá rodina má prostor a náturu pro takovou formu odchodu svých blízkých, je to naprosto normální a není nic špatného na tom, pokud se lidé rozhodnou pro lůžkový hospic.“

Právě lůžkové geriatricko-paliativní oddělení bude posledním navazujícím krokem systému paliativní péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vzniknout by mělo v horizontu roku až dvou a nabídne tento typ péče těm, kteří z jakýchkoliv důvodů nemůžou zůstat v mobilním hospici.

Rozjezd mobilního paliativního týmu byl finančně podpořen Jihomoravským krajem prostřednictvím individuálního grantu.

Ve FNUSA vzniká mobilní tým paliativní péče

Lékařská knihovna FNUSA vystavuje díla zaměstnanců

Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zorganizovala první ročník výstavy zaměstnanecké tvořivosti, kterou je možné zhlédnout až do konce září. V prostorách knihovny je k vidění nejen výtvarné umění, ale například také sbírka motýlů nebo vlastnoručně vyrobené boty. Lékařská knihovna výstavou navázala na své předchozí projekty, které v duchu hesla „zaměstnanci zaměstnancům“ pomáhají sbližovat kolegy napříč institucí.

„Chtěli jsme ukázat, čím se naši kolegové baví po práci, protože jsme věděli, že je zde spousta šikovných lidí i mimo svou odbornost,“ popisuje impuls k uspořádání výstavy knihovnice Vlasta Žingorová. Nenásilná výzva knihovny byla mezi zaměstnanci kladně přijata, odvahu předvést něco ze své tvorby nalezlo téměř třicet kolegů. Různorodou sbírku doplňují i výrobky pracovnic Lékařské knihovny, které se rozhodly jít příkladem.

Výstava se těší velkému zájmu návštěvníků z řad zaměstnanců nemocnice. Ti oceňují nejen myšlenku akce a jednotlivá umělecká díla, ale i práci, kterou instalace v Lékařské knihovně vyžadovala. „Velký význam vidím i z hlediska své odbornosti – vzájemně se můžeme inspirovat ve vyrovnávacích mechanismech mnohdy extrémní pracovní zátěže. Prostor umělecké tvorby považuji za jednu z významných možností sebepéče,“ uvedl psycholog Onkologicko-chirurgického oddělení Mgr. Jakub Kozák, který vystavuje své audiovizuální a výtvarné počiny a zároveň se svou rodinou zajistil i hudební doprovod na vernisáži.

Masérka FNUSA: Pomáháme nejen s neduhy na těle, ale i na duši

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působí tři odborní maséři, kteří zájemcům nabízí prevenci i úlevu – nejčastěji v oblasti zad a krční páteře. „Zdravotní masáže, které na klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace poskytujeme, se od těch primárně relaxačních, obvykle dostupných v soukromém sektoru, podstatně odlišují. Zabýváme se podrobněji anatomickou strukturou svalového aparátu a řešíme komplexně problematiku opěrné soustavy,“ říká masérka Terezie Večeřová.

Zdravotní masáže jsou vhodné pro všechny věkové skupiny, ať už se jedná o děti či dospělé, přičemž maséři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně koncipují každou proceduru individuálně podle potřeb a přání klienta.

„Naše klienty jde rozdělit do dvou skupin. V prvním případě jde o masáže preventivní, kdy se věnujeme problémům s pohybovou soustavou a během sezení se snažíme předcházet chronickým onemocněním,“ popisuje Večeřová s tím, že nejčastěji lidé přicházejí s problémy s krční páteří a horním zkříženým syndromem. Frekventovaně na klinice řeší také dolní zkřížený syndrom v bederní oblasti a celkové svalové dysbalance na opěrné soustavě. Odborná masáž může dále pomoci například urychlit rekonvalescenci po úrazech.

Druhá skupina prováděných masáží jsou ty relaxační, které se zaměřují zejména na psychický stav klienta. „Díky masáži umíme zbavit psychického vyčerpání a svalové ztuhlosti, dokážeme posílit imunitní systém a celkovou regeneraci organismu, podpořit metabolismus, zmírnit únavu při sedavém zaměstnání… Proto je velmi důležité mít na paměti, že každá návštěva má svoje pozitivní účinky nejen na tělo, ale i psychický stav,“ doplňuje masérka, která si právě proto své povolání vybrala: „Líbí se mi, že mohu pracovat v oboru, kde každý den pomáhám lidem. Hlavním cílem mé práce je, aby každý odcházel odpočatý a nabitý pozitivní energií, která nám v dnešní uspěchané a stresující době tolik chybí.“

Maséry Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zájemci najdou na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace ve 3. patře budovy D3. Objednat se je možné telefonicky na číslech 543 183 002 a 543 183 004 nebo online přes rezervační systém na webových stránkách kliniky. Nově je možné pořídit také dárkové poukazy na masáže v libovolné hodnotě a čerpat množstevní slevy.

 

,

Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce

Čas prázdninových výletů a dovolených je v plném proudu. Čím se na cestu vybavit, aby ji případné zdravotní komplikace či úrazy pokazily co nejméně, radí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

První a nejdůležitější pravidlo velí přibalit si v dostatečném množství léky, které běžně užíváme. „Ideálně bychom si měli při výjezdu do zahraničí zajistit chronické léky alespoň na jeden měsíc,“ doporučuje PharmDr. Marek Lžičař. Tyto léky by měly také vždy zůstat dobře dostupné, například při odbavování zavazadla na letišti se doporučuje ponechat si je u sebe.

Mezi další nezbytnosti patří produkty k ošetření ran a dezinfekce, analgetika na bolest, antipyretika na sražení horečky, dezinfekce očí a přípravek na léčbu průjmu. „Volba ostatních léků a přípravků už závisí na typu dovolené – dle rizik úrazů, podmínek destinace a podobně,“ doplňuje farmaceut. Lékárnička se může proměňovat také podle věku cestujících, zejména děti vyžadují speciální vybavení.

Vzhledem k panujícímu létu by lidé neměli zapomínat ani na kvalitní opalovací přípravky s odpovídající UVA/UVB ochranou a repelenty. Nejúčinnější přípravky k odpuzení hmyzu jsou ty s vysokým obsahem účinné látky DEET. Neztratí se pak ani náplasti na puchýře, pinzeta na klíšťata nebo teploměr. Ten je nejlépe volit digitální a důležitý je zvláště tehdy, kdy se výletu účastní malé děti.

Praktickou věcí při cestování jsou také COVIDem-19 prověřené gely nebo ubrousky pro dezinfekci rukou. Při pohybu v oblastech s problematickým přístupem k pitné vodě jsou vhodné také přípravky pro dezinfekci vody. „Lidé si často dávají pozor na kvalitu vody jako takové, ale zapomínají pohlídat ledy přidávané do nápojů,“ varuje před případnými potížemi Lžičař.

Při plánování delších přesunů je na zvážení také opatření přípravků proti otokům končetin, případně kompresních punčoch, a pokud cestovatel trpí zvýšenou srážlivostí krve, měl by se se svým lékařem poradit o preventivních opatřeních proti trombóze.

S dostatečným předstihem je důležité začít řešit očkování, které je pro některé destinace nezbytné. „Naše nemocniční lékárna zajišťuje na objednávku očkovací látky pro cestující do exotických krajin, případně také antimalarika, “ uvádí Lžičař a doplňuje, že vakcíny, antimalarika i antibiotika jsou na lékařský předpis, nejčastěji z ambulancí cestovní medicíny.  Ostatní výše zmiňované produkty jsou volně prodejné v lékárnách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Farmaceuti tam zájemcům pomohou s výběrem vhodných přípravků speciálně pro jejich dovolenou či cestu.

Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce

PharmDr. Marek Lžičař

Pracovnice Informačního centra FNUSA denně vyřídí kolem 300 dotazů

Informační centrum zřídila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v listopadu 2020 v reakci na pandemii COVID-19 a související nápor dotazů týkajících se očkování, testování a izolací. Lidé bez přístupu k internetu se do centra také mohli přijít objednat k vakcinaci, čehož hojně využívali především senioři. Služba pro pacienty se natolik osvědčila, že centrum zůstalo v provozu i po odeznění pandemických vln. Proměnila se pouze struktura poskytovaných informací – zaměstnankyně centra dokáží poradit prakticky se vším.

Službu zajišťují tři zkušené pracovnice, které lidé mohou v případě nejasností kontaktovat telefonicky, e-mailem nebo osobně v informačním centru nebo na recepci při vstupu do nemocnice z ulice Pekařská. Právě to je podle Zuzany Krausové ta nejobvyklejší cesta, kterou přichází do kontaktu s klienty: „Nejzahlcenější býváme ráno, kdy pacienti přicházejí na vyšetření a potřebují pomoci nasměrovat do správných ambulancí. Odpoledne radíme zase návštěvám,“ popisuje zaměstnankyně informačního centra s tím, že ale jejich práce sahá mnohem dál než za brány nemocničního areálu. „Klientům hledáme například spoje, kterými se dostanou domů, navigujeme na jiná specializovaná pracoviště a podobně. Časté jsou ještě stále dotazy na cestování v souvislosti s covidem. Občas si připadám jako cestovní kancelář, když se mě lidé ptají na to, jaké jsou podmínky v té které zemi, ale mě to baví,“ směje se. Často radí také cizincům, pro které je bez znalosti češtiny obtížnější dostat se k informacím a zorientovat se.

Pacienti si službu jednohlasně pochvalují, přesto se ale najdou situace, které pracovnice centra staví do nepříjemných interakcí. „Někteří klienti mají pocit, že se tady vyřeší všechno a hned. A někdy pak reagují podrážděně, když zjistí, že ne. Že je nemůžeme ošetřit na počkání, že například nemáme pohotovost na psychiatrii, zubní pohotovost, neošetřujeme děti do 18 let,“ popisuje Krausová.

Nepříjemným telefonátům a setkáním pracovnice centra čelily také v pandemii, kdy pro ně byly na denním pořádku hovory s odpůrci očkování. „Vyslechly jsme si kde co, od sprostých nadávek po kuriózní případ klienta, který byl u nás testován PCR testem a byl přesvědčený, že mu vyšel pozitivní výsledek kvůli tomu, že vypil stoprocentní pomerančový džus,“ vzpomíná usměvavá blondýnka na jeden z nejkurioznějších kontaktů a dodává: „Někdy se cítím trochu jako psychoterapeut, lidi se mi občas svěřují i s osobními problémy, například v manželství.“

Svou práci si ale nemůže vynachválit. „Já mám ráda komunikaci s lidmi, takže mě tato práce naplňuje už ze své podstaty. Navíc můžu pomáhat. A když pak někdo přijde a poděkuje, tak to je pro mě největší odměna,“ uzavírá Zuzana Krausová.

Telefonní linka informačního centra 543 185 555 je k dispozici ve všední dny v čase 7:00–19:00 a o víkendu i ve svátky v čase 10:00–18:30. Možné je využít také mail informacnicentrum@fnusa.cz.

Pracovnice Informačního centra FNUSA denně vyřídí kolem 300 dotazů

Zuzana Krausová

,

Nová magnetická rezonance nabízí rychlejší vyšetření a kvalitnější snímky

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se do pokročilého provozu dostává nová magnetická rezonance. Přístroj, který stál více než padesát milionů korun, patří k nejmodernějším na trhu a pro pacienty zajistí rychlejší a komplexnější vyšetření.

Výměna staré magnetické rezonance za novou proběhla v březnu a nebyla to jednoduchá záležitost. Po stavebních úpravách se rozběhl zkušební provoz, nyní budou odborníci zkoušet také specifičtější a náročnější vyšetření. „Hlavní rozdíl je ten, že velikost indukce magnetického pole je oproti předchozímu zařízení dvojnásobná,“ uvedl Ing. Tomáš Holeček z Kliniky zobrazovacích metod FNUSA a LF MU.

Přístroj je plně vybaven pro vyšetření celého těla a díky pokročilému systému je schopen vytvářet snímky ve vysoké kvalitě a v kratším čase než doposud. „Velkou skupinu pacientů tvoří například lidé s roztroušenou sklerózou, u kterých vyšetřujeme současně mozek i páteř, a proto je důležité, že vyšetření trvá kratší dobu,“ dodal Ing. Holeček.

Novinkou je také silný gradientní systém, takže je možné dělat daleko náročnější a specifičtější sekvence – například pro traktografii, spektroskopii či funkční vyšetření mozku. Proto jej odborníci chtějí využívat nejen pro stávající pacienty, ale také pro výzkum.

Nová magnetická rezonance nabízí rychlejší vyšetření a kvalitnější snímky