5. 11. 2019

Projekt PanCareLIFE, který si dal za úkol zvyšovat kvalitu života dětí a mladých pacientů vyléčených z nádorového onemocnění po celý jejich život, pokračuje navazujícím projektem PanCareFollowUp podpořeným z programu Horizont 2020 Evropské unie. Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se stalo členem výzkumného konsorcia tohoto projektu, a právě v Brně proběhlo první výzkumné setkání.

Moderní medicína dokáže v dnešní době vyléčit více než 80 % dětských pacientů s onkologickými problémy, což je oproti nedávné historii skokový rozdíl. Od běžně používaného milníku tzv. pětiletého přežití – kdy po pěti letech bez návratu onemocnění byl pacient považován za vyléčeného nebo v dlouhodobé remisi – se úhel pohledu častěji obrací k dlouhodobému přežití a jeho kvalitě. Je stále zřejmější, že tuto skupinu pacientů je nutné sledovat neustále. Většina vyléčených pacientů si totiž do dalšího života odnáší handicap v podobě vedlejších následků chemoterapie či radioterapie nebo samotného onemocnění jako jsou například problémy s fertilitou, metabolické nebo hormonální problémy, potíže se srdcem a další. Také se přišlo na to, že mají celkově „křehčí zdraví“ (orig. frailty) a jejich organismus rychleji stárne, tedy že již po čtyřicítce jsou na tom zdravotně stejně jako „zdravá“ populace ve věku šedesáti let.

V roce 2016 proto vznikla ve FNUSA-ICRC dispenzární ambulance OCHO, pro dlouhodobé sledování pozdních následků, která je určena pro bývalé pacienty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno po dovršení osmnácti let věku. „OCHO poskytuje vysoce specializovanou preventivní a léčebnou péči pacientům, kteří se v dětství léčili s onkologickým onemocněním,“ vysvětlil MUDr. Tomáš Kepák, klinický onkolog z výzkumného týmu Pediatric Oncology Translational Research FNUSA-ICRC. „Jde také o specializované výzkumné pracoviště, které realizuje a bude realizovat výzkumy zaměřené na zdraví a kvalitu života těchto pacientů.“ Již nyní probíhá například úzká spolupráce s výzkumným týmem Buněčná a molekulární imunoregulace zaměřená na výzkum předčasného stárnutí buněk (v rámci projektu ENOCH).

Tyto aktivity významně přispěly k tomu, že se FNUSA-ICRC stala jednou ze čtyř klinik, v nichž proběhne výzkumná část projektu PanCareFollowUp. Kromě brněnské instituce, která na něm spolupracuje s Klinikou dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno, jsou v projektu PanCareFollowUp zastoupeny ještě kliniky v belgické Lovani, italském Janově a švédském Lundu, celkem je zapojeno dvanáct států, hlavní koordinátor je z Nizozemska. „Prvním klíčovým cílem projektu bude sestavení komplexních guidelines, tedy postupů, jakou preventivní péči přesně zvolit v případě každého jednotlivého pacienta,“ řekla Mgr. Kateřina Kepáková, koordinátorka výzkumu. „Na základě těchto postupů a diskuse s pacientem o jeho potřebách by pak měl mít každý optimálně nastaven svůj vlastní celoživotní plán preventivních vyšetření. Výsledkem by měla být kvalitní prevence individuálních zdravotních rizik na straně pacientů, jejich aktivní zapojení do péče o své zdraví a samozřejmě i finanční úspora pro zdravotní systém. Skrze zavedení tohoto takzvaného modelu péče PanCareFollowUp tak budeme mít přímý přístup k tomu nejkvalitnějšímu, co v oblasti pozdních následků v dětské onkologii vzniká.“ V současné době probíhá počáteční fáze; to nejdůležitější, tedy dokončení souboru guidelines, jejich otestování a vyhodnocení na čtyřech výzkumných klinikách, proběhne v letech 2020-2021.

Informace pro vyhodnocení modelu péče PanCareFollowUp se budou získávat pomocí dotazníkového šetření, a to jak mezi pacienty, tak mezi ošetřujícím personálem i vedením klinik. Ve Švýcarsku, které je také členem projektu, se následně budou získaná data vyhodnocovat a proběhne měření nákladovosti péče. „Součástí projektu je také preimplementační studie,“ dodala Kepáková. „Půjde o sérii rozhovorů s lékaři o současné praxi, definují se případné problémy a dotazováni budou samozřejmě i pacienti.“ Tohoto dotazování se zúčastní i další odborníci, za FNUSA-ICRC například prof. MUDr. Ondřej Ludka Ph.D., který s lékaři ambulance OCHO výzkumně i klinicky spolupracuje – aktuálně na projektu Onco-Heart.

V průběhu listopadu proběhne v rámci studie ještě jedna diskuse s bývalými pacienty. „V naší kohortě, tedy skupině, z níž vybereme dvě stě pacientů pro dotazníkové šetření PanCareFollowUp, máme jednak pacienty z databáze Dětské nemocnice FN Brno, pak pacienty dá se říct ztracené ze sledování, tedy ty, které jsme si aktivně vyhledali, a poslední skupinu tvoří pacienti, kteří se přihlásili sami,“ doplnila Kepáková. „Na tomto místě bych ráda poděkovala členům spolku Společně k úsměvu. Velice úzce a aktivně s námi spolupracují.“ Spolek Společně k úsměvu sdružuje mladé lidi, mající jedno společné – v dětském věku porazili rakovinu a v současné době pomáhají mimo jiné svými zkušenosti těm, kteří s ní právě bojují. Předsedkyně spolku, Mgr. Lucie Štrublová, s ambulancí OCHO spolupracuje s vlastním výzkumným projektem Nutrice CCS 2017, realizovaným FNUSA-ICRC, zaměřeným na specializované nutriční poradenství pro pacienty vyléčené z dětských nádorových onemocnění.  

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel. +420 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

4. 11. 2019

Chřipková epidemie obvykle začíná koncem listopadu a trvá do začátku března. Na rozdíl od nachlazení je chřipka poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u zdravých jedinců. Pomáhá očkování.

Chřipka je navíc vysoce nakažlivé, snadno přenosné infekční onemocnění. „Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou,“ upozornila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová.

Proti chřipce se můžeme chránit očkováním, které právě teď probíhá. „Po očkování se protilátky vytvoří asi za 14 dní, proto doporučuji očkovat nejpozději do dvou týdnů do očekávaného nástupu sezónního výskytu, obvykle to bývá od konce listopadu do začátku března,“ uvedla primářka Ivana Bogrová.

Očkuje se jednou dávkou a vhodné je opakovat očkování vždy za rok vzhledem ke každoročním změnám cirkulujících kmenů viru a relativně krátké době trvání imunity v porovnání s jinými druhy očkování. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ dodala MUDr. Ivana Bogrová.

Fakultní nemocnice u sv. Anny nabízí svým zaměstnancům očkování proti chřipce zdarma v rámci svých zaměstnaneckých benefitních programů. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let ho mají hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Samotné očkování probíhá u praktického lékaře daného pacienta – ten také podá podrobnější informace.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

1. 11. 2019

Před sto lety, na podzim roku 1919, vznikla v Brně oficiálně první chirurgická klinika. Chirurgický obor byl v nemocnici u svaté Anny zastoupen od jejích počátků v 18. století. Oddělení zevních nemocí, jak se tehdy chirurgické oddělení nazývalo, mělo rozsáhlou operační činnost, pokrokové léčebné metody i moderní vybavení.

Založení Masarykovy univerzity si v roce 1919 vyžádalo vznik několika klinik, mezi jinými i té chirurgické. Prvním přednostou se stal Július Petřivalský z pražské Jiráskovy kliniky. „Stoletá historie je úctyhodná, zvláště když se váže ke vzniku slavné univerzity a její lékařské fakulty, ale rovněž i proto, že v ní pracovala řada vynikajících chirurgických osobností. Všem patří velké poděkování za perfektní péči o nemocné, rozvoj a spolupráci včetně té mezinárodní. Stoletá tradice je zavazující, ale současně motivující pro příští generace. Vede nás k další enormní snaze implementovat nejnovější poznatky vědy do medicíny, využívat nejmodernější technologie, rozvíjet specializované programy ve prospěch našich nemocných, vysokou úroveň ošetřovatelské péče, ale také výuku pregraduální i postgraduální držet na nejvyšší možné úrovni,“ uvedl k výročí přednosta I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Ivan Čapov.

Nyní pracuje na I. chirurgické klinice 33 lékařů a 120 zaměstnanců nelékařského zdravotnického personálu (všeobecné a praktické sestry, ošetřovatelky a sanitáři). Klinika poskytuje v současné době komplexní 24hodinovou péči pro pacienty s chirurgickou problematikou. Kromě všeobecné chirurgie se specializuje také na další související oblasti, například traumatologii, hrudní chirurgii, onemocnění kolorekta, chirurgii pánevního dna, endokrino-chirurgickou problematiku nebo chirurgickou léčbu onemocnění jater, slinivky břišní, žlučníku a žlučových cest. Nedílnou součástí je i výuka studentů lékařské fakulty.

„Když se člověk podívá do historie, je neuvěřitelné, jaký medicína za sto let udělala pokrok. Ale kvalitní medicína – bez ohledu na technický vývoj – stojí na kvalitních lidech. A já jsem pyšný na to, jaké má naše chirurgie celorepublikově dobré jméno. Přál bych jí další úspěšná léta se spoustou spokojených a vyléčených pacientů,“ komentoval výročí ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák a přednosta prof. MUDr. Ivan Čapov k tomu dodal: „Přál bych klinice, aby se dočkala nového bloku operačních oborů poblíž centrálních operačních sálů, aby konečně vznikl funkční společný nízkoprahový příjem v nemocnici, který bude mimo I. chirurgickou kliniku. V oblasti personální bych byl rád za řadu nových mladých zapálených chirurgů a také dostatek zdravotnického personálu, abychom mohli otevřít celé oddělení a pracovat naplno. Přál bych nám všem, abychom měli klid na práci a mohli se naplno věnovat i vědeckovýzkumné činnosti. To nejcennější, co klinika má, je kompaktní kolektiv lékařů a zdravotních sester.“

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

30. 10. 2019

Své zdraví s odborníky konzultovaly necelé tři stovky lidí.

Necelé tři stovky zájemců navštívily preventivně osvětovou akci u příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Vše zakončila veřejná přednáška o mozkové mrtvici.

Návštěvníci si nejčastěji nechávali měřit tlak a krevní cukr, zajímalo je také, jakou mají krevní skupinu, jak správně pečovat o chrup nebo co udělat pro to, aby předešli cévní mozkové příhodě. „Přišla jsem se podívat už podruhé, loni jsem vyzkoušela všechno, co tady bylo k dispozici, letos jsem si také prošla všechna stanoviště,“ uvedla pětapadesátiletá paní Zdena a dodala, že své zdraví si kontroluje pravidelně, ale nikdy by ji nenapadlo, že s mrtvicí může souviset také například správná dentální hygiena. „Málokdo totiž ví, že bakterie způsobující zubní kaz a onemocnění dásní, může proniknout do krevního řečiště, kde je riziko vzniku sraženin, které způsobují infarkt či mrtvici,“ řekla k tématu dentální hygienistka Marie Dlouhá ze Stomatologické kliniky FNUSA.

Cílem akce, kterou pořádal již pošesté Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC v čele se svým výzkumně-vzdělávacím programem HOBIT (hodina biologie pro život) a ve spolupráci s klinikami Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, bylo především zvýšit osvětu ohledně cévní mozkové příhody. Zájemci se tak dozvěděli o primární prevenci a především o tom, jak správně rozpoznat příznaky mozkové mrtvice i jak na ně reagovat. „Devadesát procent mrtvic je způsobeno 10 hlavními rizikovými faktory, mezi které patří například vysoký krevní tlak, fibrilace síní, nezdravá strava, vysoký cholesterol, nadváha, kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Obecně lidé sice většinou tyto faktory znají, ale téma je potřeba neustále připomínat,“ dodala organizátorka akce a manažerka programu HOBIT Hana Maršálková.

Osvětová akce je součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předávat lidem pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. O programu HOBIT se více dozvíte na webu projektu www.projekthobit.cz, najdete jej také na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube.

  

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/10/kulaty-stul-zd-povedomi-srdecnim-selhani-cesku-tristni-prestoze-trpi-statisice-lidi/

V rámci Dne otevřené ambulance pro pacienty s lupénkou naši lékaři ošetřili celkem 27 pacientů, z nichž 17 mělo psoriázu. U 2 pacientů byla psoriáza diagnostikována nově a u 8 pacientů se podezření nepotvrdilo. I. dermatovenerologická klinika má v péči téměř 500 pacientů s lupénkou. 150 z nich podstupuje biologickou léčbu, která je variantou pro ty pacienty, u nichž konvenční léčebné metody selhaly, nebo pro ty se středně těžkými a těžkými formami nemoci. Jelikož je biologická léčba velmi nákladná, je soustředěna do specializovaných center. Jedním z nich je právě naše I. dermatovenerologická klinika.

Den_otevrene_ambulance_lupenka

 

https://casjenprome.cz/rubrika/zivotni-styl/zdravi/dny-otevrenych-ambulanci-pro-pacienty-s-lupenkou/
http://www.jihomoravskenovinky.cz/zpravy/regiony/lupenka-neni-jenom-onemocneni-kuze/
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/regiony/lupenka-neni-jenom-onemocneni-kuze/
http://www.trendyzdravi.cz/medicina/dny-otevrenych-ambulanci-pro-pacienty-s-lupenkou.html