I přes covidovou pandemii se v letošním roce daří Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně „držet“ vyrovnané hospodaření. Díky oddlužení již nemá nemocnice žádné závazky po splatnosti, navíc může snížit ceny všech dodávaných komodit.

Předběžný hospodářský výsledek k 30. červnu 2020 je ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně plus dva miliony korun. A to i přesto, že nemocnice vyplatila v prvním čtvrtletí motivační prémie v celkové výši 37 milionů, z toho 7 milionů jako tzv. covidové odměny. „Naším největším problémem byly závazky po splatnosti. Díky oddlužení jsme byli schopni je zaplatit celé, tedy ve výši 1,6 miliardy korun. Do budoucna to znamená i to, že dodavatelé budou ochotni se účastnit veřejných zakázek a podaří se nám vysoutěžit lepší ceny. Již teď jsme díky tomu ušetřili 30 milionů, ročně to může být až 100 milionů korun. Věříme, že nám také pomůže vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o nadprodukci v roce 2019,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Snížení výkonů v období pandemie, tedy především v měsících březen a duben, bylo kompenzováno úhradovou vyhláškou. „To bylo pro nás velmi rozhodující. Naopak ale vzrostly náklady na desinfekce, ochranné pomůcky, odpady, úklid. Došlo také k poklesu výkonnosti lékáren a dalších komerčních aktivit nemocnice,“ řekl Vlastimil Vajdák.

Ke zlepšujícímu se výsledku hospodaření přispěly také personální audity, kterými si prošly všechny nezdravotnické provozy. Díky tomu došlo k úspoře obslužného personálu a THP v celkové výši 35 osob. „V nemocnici bylo v minulosti vytvořeno pár pracovních pozic, které nedávaly smysl, protože suplovaly práci dalších zaměstnanců. Došlo také ke sloučení několika oddělení nebo odborů, jejichž součástí byl pouze jeden pracovník. Ten tak zároveň dělal sám sobě i vedoucího,“ komentoval výsledky personálního auditu provozní náměstek FNUSA Ing. Petr Voráč.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Dřevěnou sochu tzv. Černé Madony přivezli 28. července do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restaurátoři, kteří provádějí práce v prostoru kaple v Paláci šlechtičen v Brně. Počítačový tomograf (CT) jim pomůže objasnit detaily sošky.

Madona s dítětem je hlavním prvkem oltáře v kapli Paláce Šlechtičen. „Jedná se o dřevěnou polychromovanou sochu z 2. poloviny 17. století, tzv. Černou Madonu. Samotná kaple je přímo zasvěcena Obětování Panny Marie, tudíž i fresková výzdoba stěn a klenby nese mariánské motivy,“ uvedl historik umění Martin Čihalík ze společnosti Pastiglia, která provádí obnovu památek.

Počítačový tomograf pomůže restaurátorům odhalit a objasnit stav dřeva, například rozsah poškození červotočem nebo jiným dřevokazným hmyzem. Identifikuje také všechny spoje jednotlivých částí sochy, tloušťku a vrstvy povrchových úprav. „Socha je polychromována formou lazurovaného stříbra a zlata, takže poškození není zvenku téměř vidět. Musím říci, že nás překvapil počet hřebíků v sošce, množství prasklin, které běžně nejsou vidět a také rozsah poškození dřevokazným hmyzem,“ komentoval předběžné výsledky z CT Martin Čihalík a dodal: „Všechny informace jsou pro nás zásadní kvůli přístupu k restaurování a dalším navazujícím průzkumům jako jsou například sondáže. CT používáme v rámci průzkumu pouze u velmi cenných památek – především středověkých, případně raně barokních. Pravidelně děláme i rentgeny obrazů, ale to si vystačíme s veterináři, kteří mají pojízdný rentgen,“ uzavřel téma s úsměvem Martin Čihalík.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již lékaři CT sochy dělali, a to před pěti lety sochu Krista z brněnského kostela u sv. Jakuba. V obou případech se jednalo o placené služby.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Cévní mozková příhoda je společně se srdečními chorobami a onkologickými onemocněními nejčastější příčina úmrtí celosvětově a ročně postihne více než 17 miliónů lidí. Je vůbec nejčastější příčinou trvalé invalidity u dospělých. V České republice postihne cévní mozková příhoda 25 tisíc lidí ročně a bezmála 10 tisíc lidí ročně na její následky umírá. Výzkum v oblasti diagnostiky a léčby cévní mozkové příhody bude nyní komplexnější díky klastru STROKE BRNO – v evropském měřítku jedinečné a úzké spolupráci sedmi brněnských subjektů.

STROKE BRNO je interdisciplinární výzkumný klastr s cílem propojit poznatky a expertízy akademických a průmyslových partnerů a zajistit efektivní využití poznatků ze základního výzkumu v klinické praxi. Tento přístup tzv. translačního výzkumu je důležitým krokem pro podporu vývoje inovativních diagnostických a léčebných postupů. Členy klastru jsou Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s.

„Myšlenka vytvoření výzkumného klastru STROKE BRNO vzešla z potřeby lepšího propojení mezi výzkumem prováděným v laboratoři a potřebami pacientů,“ uvedl iniciátor klastru prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC a profesor neurologie na Lékařské fakultě MU, „v důsledku této potřeby jsme proto vytvořili výzkumnou platformu STROKE BRNO.“ Kooperace vědců v akademickém a klinickém prostředí byla posílena propojením s biotechnologickým průmyslovým sektorem, který v klastru zastupuje firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s. „Pro nás jde o unikátní příležitost podílet se na celém procesu výzkumu a vývoje nových farmakologických prostředků či systémů pro diagnostiku cévní mozkové příhody,“ dodal MVDr. Michal Kostka, CEO společnosti, „máme tak daleko více informací a finální fáze výroby pak může být rychlejší než obvykle.“

Členem klastru jsou také Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC. „Každá instituce v této platformě má svoji nezastupitelnou roli a fungujeme jako jeden tým. Vznikne-li nový nápad, kolegové z ústavů Akademie věd provedou testování v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně, odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství mohou testovat látky ve zvířecích modelech,“ popsal prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr., vedoucí Loschmidtových laboratoří. „Náš výzkumný tým pomocí nástrojů počítačového modelování a umělé inteligence navrhuje bílkovinu, která dokáže účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů.“

Mezi hlavní oblasti zájmu klastru STROKE BRNO patří vývoj nových farmak, biofarmak a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody, nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod tak, aby výsledky výzkumu měly v budoucnu pozitivní dopad na léčbu pacientů. Práce a výsledky jsou pozorně sledovány i v zahraničí, s klastrem již spolupracují odborníci z Vall d´Hebron Institut Barcelona, z jihokorejské Dongguk University v Soulu či Weizmannova Institutu v Rechovotu. „Jsme také otevření spolupráci s dalšími tuzemskými institucemi i firmami, kteří mohou využít své expertízy ve prospěch výzkumu cévních mozkových příhod,“ dodal prof. Mikulík.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

V areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zůstává i přes aktuální rozvolnění v platnosti povinnost zakrývat si ústa a nos rouškou. Opatření je v souladu s Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, které tuto povinnost ukládá zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb.

„Opatření pomáhá chránit zdraví jak pacientům, tak zaměstnancům nemocnice,“ uvedla MUDr. Jaromíra Kratochvílová, epidemioložka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Povinnost nošení roušky platí do odvolání a týká se vnitřních  prostor.

Děkujeme příchozím pacientům a návštěvám, že toto opatření dodržují.

Celosvětová pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila životy milionů lidí na celém světě. Vědecké týmy zabývající se výzkumem v oblasti zdravotnictví často radikálně změnily své plány a vrhly velkou část své kapacity na výzkum tohoto onemocnění s cílem co nejrychlejšího nalezení účinné pomoci. Se zajímavou iniciativou přišli vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty, Ústavu výpočetní techniky, výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity (MU) a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Jejich projekt počítá s využitím počítačové biochemie, umělé inteligence a principů strojového učení. „Pomocí vlastního software CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření viru SARS-CoV-2 v lidském organismu,“ popsal Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty MU a vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC. Jde o virový glykoprotein S, jehož trimer (molekula ze tři monomerů) tvoří výběžky obalu koronaviru SARS-CoV-2, a který se váže na lidské hostitelské buňky.

Výzkumníci provedli u 4 359 schválených léků tzv. virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. „V tomto projektu jsme námi vyvíjený program CaverDock poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul. Program prokázal vynikající (prakticky 100%) robustnost a tím se zařadil mezi nejspolehlivější nástroje ve své kategorii,“ uvedl autor algoritmů Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky MU. Program CaverDock byl vyvinut díky podpoře interní grantové agentury MU financující interdisciplinární výzkum a je poskytován široké uživatelské komunitě národní infrastrukturou ELIXIR.CZ.

„Provedli jsme hned několik simulací změn molekulového uspořádání tohoto proteinu tak, abychom zjistili, který ze známých léků by mohl mít největší účinnost,“ uvedl Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří MU a FNUSA-ICRC. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají se metody strojového učení a umělá inteligence pro jejich analýzu. „Podali jsme také grantovou žádost do programu firmy Microsoft pro použití cloudu Azure,“ dodal Pinto.

Na základě těchto výpočtů již bylo navrženo několik schválených léčiv, které mohou blokovat funkci tohoto proteinu a zabránit tak vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku. „Umělá inteligence dokáže také nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na protein ještě účinněji,“ upozornil Pinto. Podle něj jde o novou oblast výzkumu nemoci COVID-19, kdy se tvoří softwarová řešení pro urychlení vývoje nových léků.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

To, že v létě mají pacienti více srdečních problémů než v jiných ročních obdobích, je omyl. „Vysoké teploty vedou k dilataci (roztažení) cév a tím ke snižování krevního tlaku, což je pozitivní. Proto je v létě méně infarktů i cévních mozkových příhod,“ uvedl lékař I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., a dodal: „Pro kardiaky jsou nejhorší náhlé změny v počasí, především změny tlaku a teplot. Proto nejvíce infarktů bývá na podzim.“

Což dokládají i čísla. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo v roce 2019 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu nebo akutním srdečním selháním v létě 310 pacientů (za 3 měsíce), zatímco ve stejném roce na podzim (za 3 měsíce) 370 pacientů.

Přesto doporučuje kardiolog Jindřich Špinar lidem, kteří mají kardiovaskulární problémy, aby se snažili vyhnout výrazným teplotním změnám. „Nejhorší je přechod z klimatizované místnosti do horkého letního dne. Rozdíl je již v pokojové a venkovní teplotě, s klimatizací je to ještě horší. Proto je pro kardiaky lepší naplánovat si procházky na podvečer, kdy rozdíly teplot nejsou tak velké. A důležitá je samozřejmě dostatečná hydratace. To platí obecně pro všechny,“ uzavírá prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., lékař I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Jaroslava Dočkalová z I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU poprvé darovala krev v roce 2008. O dvanáct let a dvacet odběrů později se stala hrdou držitelkou stříbrné medaile prof. MUDr. Jana Janského, ocenění udělovaného Českým červeným křížem bezpříspěvkovým dárcům krve. Ač jubilejní, stříbrný odběr byl pro ni přece jen v něčem nový – poprvé krev darovala v odběrovém centru Krevní banky FNUSA, navíc v době nouzového stavu.

„K darování krve jsem se dlouho odhodlávala, přemýšlela jsem o tom snad dva roky. Jako zaměstnanec nemocnice jsem totiž měla strach, že když to nepůjde hladce a třeba omdlím, bude se to po špitále vykládat a budu mít ostudu,“ vzpomíná s úsměvem zdravotní sestra. První odběr navzdory jejím obavám proběhl bez problémů, a stala se tak pravidelnou dárkyní. „Měla jsem dobrý pocit, že můžu být užitečná,“ popisuje sestřička, která už tak velkou část života strávila péčí o pacienty.

Když se pak v říjnu 2019 otevřelo odběrové centrum Krevní banky ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, neváhala podpořit nemocnici, která je pro ni už dlouhou dobu domovskou. „Já jsem si u sv. Anny vždycky přála pracovat, byl to můj sen. Měla jsem to tak už od mala, chodívala jsem sem za dědečkem, který tehdy pracoval na psychiatrickém oddělení. Naši nemocnici ráda podpořím i tímto způsobem,“ říká o odběrech ve FNUSA Jaroslava Dočkalová a dodává, že ji v odběrovém centru nadchla přátelská, téměř rodinná atmosféra.

Ač Jaroslava Dočkalová plánuje darovat krev, dokud to půjde, zlatou Janského medaili už nezíská. Potřebných čtyřicet odběrů do 65 let, kdy se dárci automaticky vyřazují z databáze, jednoduše nestihne. „Museli by to tady ze mě vycucat v rekordním čase,“ směje se a dodává, že kvůli plaketám to stejně nedělá. „Hlavně pomáhat, dokud to jde,“ uzavírá vyprávění a po jedenadvacáté ve svém životě usedá rovnou v sesterské uniformě do odběrového křesla.

Český červený kříž bezpříspěvkové dárce oceňuje už více než půl století, smyslem je zvýšení společenské vážnosti dárcovství a dárců krve samotných. Ti mají často obavy, že se jim absolvované odběry při změně odběrového místa nezapočítají, v případě Brna ale nemusí mít strach. „Sledujeme pečlivě počet odběrů, s ředitelkou Českého červeného kříže v Brně máme dohodu, že se dárcům počet bezplatných odběrů v rámci Brna načítá,“ uvádí na pravou míru primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Bronzové medaile prof. MUDr. Jana Janského předáváme my tady na pracovišti, ostatní hlásíme při dosažení daného počtu odběrů a jsou předávány slavnostně na shromáždění Českého červeného kříže. Předpokladem je, že dárce musí u nás ukázat průkazku dárce krve, abychom zaznamenali počet odběrů jinde a bylo to na reálném podkladě,“ dodává.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je již dlouhodobě důležitým centrem provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků a zkoušek zdravotnických prostředků. Fakultní nemocnice také získala v roce 2013 jako jediné zdravotnické zařízení v České republice a jedno z tehdejších pěti míst ve střední a východní Evropě status IQVIA Prime Site centra společnosti IQVIA – je globálním lídrem v poskytování pokročilých analytických služeb, technologických řešení a kontraktovaných výzkumných služeb pro zdravotní a biologický průmysl.

Administrativní stránku realizace klinických studií, ale také podporu v průběhu provádění studií na jednotlivých klinikách zajišťuje již od roku 2009 Oddělení klinických studií Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). „Klinická hodnocení ze všech terapeutických oblastí léčby nabízené naší nemocnicí jsou prováděna zkušenými studijními týmy skládajícími se z lékařů, sester, koordinátorů a dalších důležitých členů týmu. Jsme rádi, že můžeme nabídnout pacientům nejen z Brna, ale i z celého kraje, nejmodernější možnosti léčby,“ uvádí zástupce Oddělení klinických studií Ing. Lucie Tesárková.

Aktuálně jsou ve FNUSA prováděna klinická hodnocení v dermatologii, kardiologii, neurologii, otorinolaryngologii a v dalších oborech. V rámci klinických hodnocení se nyní také otevírají nové možnosti léčby pro pacienty trpící revmatoidní artritidou, ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. „Nemoci postihující gastrointestinální trakt se objevují také u velmi mladých pacientů, kteří ještě zkušenosti s klinickými studiemi nemají anebo o nich neví. Jsou to onemocnění, jejichž projevy kolísají v průběhu roku. Právě během jara dochází u pacientů často ke zhoršení zdravotního stavu. Rádi bychom, aby se k nim tato informace dostala prostřednictvím tisku, jejich lékařů anebo pacientských organizací,“ dodal MUDr. Jan Ulbrych, lékař provádějící studie v oboru gastroenterologie.

Seznam klinických studií, kde aktuálně probíhá nábor pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny lze najít zde: V případě dalších dotazů je možné se obrátit na Oddělení klinických studií na emailovou adresu studie@fnusa.cz.

Na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU probíhá v současné době pilotní projekt použití speciálních elektronických senzorů – náramků, které využívají vybraní pacienti s epilepsií. Náramek detekuje změny fyziologických parametrů v těle v průběhu velkých epileptických záchvatů. Projekt byl zahájen před třemi měsíci, prozatím náramky testuje 14 pacientů.

Jedním z nejcharakterističtějších rysů epilepsie je nepředvídatelnost vzniku vlastních záchvatů. Pacienty onemocnění často limituje v běžných denních aktivitách, mají obavy ze situací, kdy jsou sami, proto někdy dochází i k jejich sociální izolaci. Největším problémem je však se záchvaty související vyšší morbidita a mortalita. Speciální elektronické náramky by mohly v mnohém pomoci. „Celým smyslem projektu je nejen nalezení nejvhodnějšího náramku pro pacienty, ale zároveň i vybudování účinného systému, do kterého je zapojen pacient, jeho ošetřovatel či rodina, lékaři a do budoucna i přímo záchranná služba nebo sociální pracovníci,“ říká Mgr. Michal Kurečka z Nadačního fondu NEUROSMART, který díky spolupráci se Statutárním městem Brnem a Jihomoravským krajem projekt financuje. Spolupracují na něm také Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, její Ústav biostatistiky a analýz a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Prozatím speciální náramky testuje 14 pacientů I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU. V plánu je nakoupit dalších 30. „U každého pacienta je sledován počet správně zachycených záchvatů, o nichž jsou díky propojení přes bluetooth formou textové zprávy do mobilu a posléze i zavoláním informováni jeho nejbližší příbuzní. Vše se děje v jednotkách vteřin. Riziko toho, že si pacient během záchvatu ublíží, se výrazně snižuje,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a dodal, že přidanou hodnotou náramku jsou přesná data, která budou moci lékaři vyhodnotit pro úpravu další léčby.

Jedním z pacientů, kteří náramek testují, je Václav Komárek (27 let) z Kravař na Opavsku (Ve FNUSA je jediné Komplexní centrum pro epilepsie na Moravě). „Záchvaty mám osmkrát do měsíce už od malička. Nepoznám, že záchvat přijde, vím to až ve chvíli, kdy začne. Je to často nebezpečné, už se mi stalo, že jsem záchvat dostal při běžné chůzi venku, spadl jsem a měl otřes mozku a naštípnutou ruku,“ zmínil Václav Komárek. Jeho matka Martina Komárková dodala: „Tomu se asi úplně zabránit nedá, ale díky náramku přiběhnu během několika vteřin, otočím syna na bok, aby se neudusil slinami nebo neměl pokousaný jazyk. Nezůstane zkrátka nikde bez pomoci a to je pro nás strašně důležité.“

První výsledky projektu by měly být odborníkům k dispozici již koncem tohoto roku. „Budeme je také konzultovat s odbornými lékařskými společnostmi a představovat zdravotním pojišťovnám, které by nové prostředky mohly postupně zařadit do svého portfolia. Finální výsledky plánujeme publikovat v impaktovaných odborných časopisech, samozřejmostí je v případě pozitivních výsledků zavedení systémů do klinické praxe,“ doplnil prof. Milan Brázdil z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity s tím, že ve FNUSA se ještě letos začnou testovat náramky i s pacienty, kteří trpí Parkinsonovou nemocí.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

V rámci projektu Darujme krev pro Brno, za kterým stojí město Brno a má podpořit bezplatné dárcovství krve v brněnských fakultních nemocnicích, byla spuštěna registrace na závod Běh na krev. Běžecký závod se uskuteční 12. září v parku na Kraví hoře.

„Běžeckým závodem i různorodým doprovodným programem pro všechny věkové kategorie chceme připomenout, jaký význam má dárcovství krve. To, co pro jednoho člověka je pár decilitrů krve a jeden vpich jehlou, může druhému zachránit život. Program je součástí kampaně Darujme krev pro Brno, do níž se zapojil i lezec Adam Ondra nebo bývalá tenistka Lucie Šafářová. Ne náhodou se koná právě v září, na kdy připadá 99. výročí úmrtí Jana Janského, lékaře a objevitele čtyř krevních skupin,“ přiblížil náměstek primátorky Petr Hladík.

Poběží se ve třech kategoriích. Děti od 6 do 10 let čeká trasa dlouhá 1,5 kilometru, od 11 do 15 let pak 3 kilometry. Hlavní závod je dlouhý 5 kilometrů. Vítěz v každé kategorii získá voucher na vstup zdarma do lezeckého centra Adama Ondry. Druzí závodníci obdrží vstupenku 1+1 do Hvězdárny a planetária Brno a třetí se pak podle věkových kategorií mohou těšit například na deskovou hru Brno šalinou nebo knihy s věnováním primátorky města Markéty Vaňkové. Všechny běžce na stupních vítězů potom čeká kromě medaile i jedno malé překvapení. Startovné se nehradí, registrace i závod jsou zdarma.

Přijít se pobavit a zvýšit povědomí o dárcovství krve mohou i ti, kteří nepoběží – na místě bude připraven doprovodný program. Nejmenší se mohou těšit například na dětskou zónu, ve které je čeká švédská hra Kubb, americká hra Spin ladder, discgolf, XXL Jenga, XXL puzzle, skákací hrad a další atrakce. Starší děti pak ocení třeba kouzelníka, bodyzorbing a jiné aktivity. K dispozici bude i horolezecká stěna, měření fyziologie těla s následným pohybovým a výživovým doporučením nebo orientační určení krevní skupiny.

Zájemci se mohou do závodu registrovat ode dneška do 31. srpna 2020 na webu darujmekrev.brno.cz. Počet závodníků je omezený na maximálně 100 lidí v každé věkové kategorii. Prvních 50 registrovaných běžců z každé věkové kategorie obdrží zdarma za včasnou registraci tričko s grafikou kampaně a sadu upomínkových předmětů včetně drobného zdravého občerstvení.