Vzhledem k množícím se dotazům široké veřejnosti zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách nejčastější otázky a aktuální odpovědi k tématu koronaviru. Najdete je níže v tomto příspěvku.

Co je koronavirus?

Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).

Nový typ koronaviru označovaný jako „nový koronavirus“ neboli 2019-nCoV, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé v na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Vědci už dokázali popsat genetickou strukturu viru. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu nyní pracuje řada odborných pracovišť po celém světě.

Jak se koronavirus přenáší?

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest. Inkubační doba je týden až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví horečkami, které neustupují. Mohou být provázené nepříjemnými pocity, bolestmi kloubů a svalů a brzy se objeví projevy kašle.

Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?

Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.

Ochrání mě proti koronaviru textilní rouška?

Při kontaktu s pacientem s příznaky akutního respiračního onemocnění je třeba dodržovat standardní opatření proti přenosu infekčních agens kapénkami, zejména ochranu dýchacích cest (ústenka, resp. rouška), respirační etiketu při kašli, kýchání a smrkání, používání jednorázových kapesníků, a také hygienu rukou, a to u symptomatických pacientů i zdravotnického personálu, který je ošetřuje. Roušky jsou prospěšné zejména k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou například při chřipce. Běžné papírové roušky pak chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj.

Existuje vakcína proti koronaviru?

V současné době není k dispozici vakcína, která by chránila proti viru 2019-nCoV.

Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?

Pro infekci 2019-nCoV není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní tímto virem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky. I Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta. WHO uvádí na svých stránkách, že tato léčba je vysoce účinná.

Jak se chránit?

Důležité je postupovat tak, jako při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období:

  • vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
  • dodržovat základní hygienická pravidla
  • používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
  • nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
  • jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tj. při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou! (kapénky se pak mohou přenést dál)
  • samozřejmě i zdravotníci sami by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku

S kým se mohu poradit?

Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru, ať už jste občan či zdravotník, je vám k dispozici infolinka Státního zdravotního ústavu, která má číslo: 724 810 106. Linka je v provozu denně od 9 do 21 hodin.

Co mám dělat, pokud pociťuji příznaky onemocnění?

Rozhodně neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí koronaviru! Každý případ infekce virem 2019-nCoV musí být charakteristický epidemiologickými kritérii – tzn. daný jedinec byl v ohnisku nákazy, a také klinickými kritérii – tzn. vykazuje symptomy, které jsou charakteristické pro dané onemocnění.

Co dělat, když přicestuji z oblastí zasažených koronavirem?

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 st. C, dýchací obtíže). V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.

Na koho se mají občané obrátit, pokud se chtějí nechat vyšetřit na přítomnost infekce COVID-19?

V případě, že bude mít občan obavy o svůj zdravotní stav související s novým koronavirem, je třeba, aby telefonicky kontaktoval svého registrujícího lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, popřípadě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, kde mu poskytnou informace o dalším postupu v závislosti na zjištěných skutečnostech.

Jsou testy schopny odhalit nákazu i v inkubační době?

Testy jsou k dispozici v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu a jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny. Nejedná se o test preventivní, nýbrž test, který jednoznačně prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest. Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku Světové zdravotnické organizace, jak vyšetření provádět.

Jsou zavedeny specifické postupy, pokud se ve světě objeví nový typ infekce?

Česká republika má pro tyto situace stanoveny přesné postupy. Ministerstvo zdravotnictví průběžně informuje vedoucí pracovníky v oboru ochrana veřejného zdraví, praktické lékařství a infektologie o aktuálním vývoji epidemiologické situace. Dále resort zdravotnictví informuje také lékaře a všechny pracovníky ve zdravotnictví. V pohotovosti je rovněž Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, která umí odhalit případný výskyt.

Lékaři žádají pacienty, kteří by měli – s ohledem na svůj zdravotní stav a pobyt v destinaci s výskytem koronaviru – podezření na toto onemocnění, aby se nevydávali ihned do ambulance svého praktického nebo jiného lékaře. Mohli by tím ohrozit další osoby, ať už po cestě MHD nebo v čekárně zdravotnického zařízení.

„Ideálně by takoví lidé měli nejprve zavolat svému praktickému lékaři a poradit se, jak postupovat. Pokud se na základě domluvy vypraví ke svému praktikovi, ten se alespoň stihne připravit na příjezd daného pacienta,“ říká primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová s tím, že čekárny bývají v období chřipek a nachlazení plné starších chronicky nemocných pacientů, kteří jsou nejohroženější skupinou a mohou se od někoho snadno nakazit.

Další aktuální informace a doporučení najdete na webových stránkách Státního zdravotního ústavu ZDE. Nebo na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR ZDE. Informace k cestování do zahraničí najdete na webových stránkách Ministerstva zahraničí ČR ZDE.

Podle údajů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sice minulý týden snížil počet chřipkových onemocnění o 19,1 procent, na druhé straně na tom pravděpodobně měly podíl i jarní prázdniny. Proto i nadále trvá ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zákaz návštěv.

V období chřipkové epidemie je nejdůležitější dodržovat hygienická opatření. „Často si umývat ruce, větrat, upravit životosprávu, nestýkat se s nemocnými, pokud to jde, nechodit tam, kde se pohybuje velké množství lidí. A ještě před chřipkovou epidemií se nechat očkovat. Tím můžeme onemocnění chřipkou minimalizovat,“ uvedla primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová.

Lidé si často pletou chřipku s tzv. infekty z nachlazení. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Chřipka začíná náhlým vzestupem tělesné teploty nad 38 °C, a to z plného zdraví, dále svalovou slabostí, bolestí svalů a kloubů, hlavy a celkovou schváceností. Teprve s odstupem dvou až tří dnů se dostavuje rýma a kašel. Infekty z nachlazení naopak začínají většinou rýmou, kašlem a postupným zvyšováním tělesné teploty a nezpůsobují tak výraznou celkovou schvácenost. Rozdíl je také v léčbě. „U nachlazení a při zvýšené teplotě je vhodný cca tři dny šetřící režim doma, nosní kapky, kapky na kašel, vitamíny a pitný režim. Při delším trvání a zhoršování stavu doporučuji navštívit lékaře. Starší člověk s chronickými chorobami by měl lékaře navštívit ihned. Naopak při léčbě chřipky je nutný ihned klidový režim na lůžku, podávat léky na snížení teploty, případně chladné zábaly, obklady a dostatek tekutin – nikoliv horkých. Eventuálně další léky na rýmu a kašel podle příznaků,“ upozornila primářka Ivana Bogrová a dodala: „Chřipku se rozhodně nevyplatí přecházet!“

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Kardiolog Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doc. MUDr. Josef Šumbera věnoval před časem nemocniční lékařské knihovně tři sta let staré disertační práce. Po odborném posouzení Státního okresního archivu v Rajhradě budou vzácné tisky uloženy v lékařské knihovně na bezpečném místě se stabilními mikroklimatickými podmínkami.

Josef Šumbera dostal sbírku tisků před více než čtyřiceti lety od kolegy, známého českého fyziologa a vědce Vladislava Kruty. Profesor Kruta se věnoval dějinám medicíny a ještě před svou smrtí v roce 1979 daroval svou vlastní knihovnu, která čítala na 1375 knižních a časopiseckých publikací, knihovně Fyziologického ústavu. „Mně kdysi přinesl krabici starých spisů, kterou jsem uložil na půdě a na dlouho na ni zapomněl. Ani nevím, odkud přesně je pan profesor měl, jeho sbírky byly velmi rozsáhlé,“ popsal kardiolog Josef Šumbera, jak k disertačním pracím přišel.

Lékařská knihovna FNUSA nyní vlastní 24 disertačních prací z první poloviny 18. století, nejstarší z roku 1723. „Práce jsou psány v latině, takže máme v úmyslu zajistit překlady některých z nich, abychom se dozvěděli, jaké byly lékařské znalosti té doby. Časem bychom dokumenty kvůli lepší identifikaci a popsání také rádi zdigitalizovali,“ uvedla vedoucí Lékařské knihovny FNUSA Mgr. Jitka Löscherová.

Část disertačních prací prozkoumal i ředitel Státního okresního archivu Brno-venkov Mgr. Ivo Durec. „Ukázky, které se nám dostaly do rukou, byly v dobrém stavu, tištěné na kvalitním ručním papíře, s dobře čitelnými odbornými medicínskými texty v latině. Jednoznačně se jedná o úžasné úzce odborně zaměřené archivní dokumenty, které je třeba náležitě ochránit,“ řekl Ivo Durec s tím, že pro studijní účely doporučil všechny disertační práce zdigitalizovat a originály uložit na bezpečné místo se stabilními mikroklimatickými podmínkami. Díky tomu dojde ke zpomalení stárnutí a degradace těchto cenných archivních dokumentů. „V současné době je nejlepší ochranou pro archiválie jejich digitalizace. S originály je pak minimálně manipulováno a nejsou fyzicky namáhány a poškozovány. Samotné digitalizáty jsou pro studium velmi pohodlné, text lze v prohlížeči na obrazovce různě zvětšovat a lépe se identifikují méně čitelné části,“ dodal ředitel archivu Ivo Durec.

Nalezené disertační práce z poloviny 18. století, které nyní vlastní Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, čeká v budoucnu také odborná interpretace – například srovnání s tehdejšími a současnými konkrétními lékařskými znalostmi a postupy.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Malý princ, Zmizelá, Svěrákovy Povídky a další knižní hity čekají na své nové majitele v Lékařské knihovně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pestrou sbírku současné i klasické beletrie připravil pro zaměstnance nemocnice personál knihovny v rámci Mezinárodního dne darování knih, který připadá právě na 14. únor.

Knihy různých žánrů nashromáždil kolektiv knihovny pro tento pilotní ročník z vlastních zdrojů. „Pokud se akce vyvede a bude zájem, rádi bychom příští rok darování knih zopakovali a zapojili do něj i další zaměstnance nemocnice,“ říká vedoucí Lékařské knihovny Jitka Löscherová a dodává, že během první hodiny akce se pro knížku stavilo už asi dvacet lidí.

Knihovníci pro zájemce připravili také ručně vyráběné záložky a kartičky k věnování. Pokud se tak někdo rozhodne knížku rovnou darovat dál – ať už v rámci Mezinárodního dne darování knih nebo oslav sv. Valentýna – může do ní přiložit i svůj vzkaz.

Vybrat si z široké nabídky knih mohou zaměstnanci až do odpoledních hodin, nerozebrané tituly budou k dispozici ještě v pondělí a úterý. Zbytek literatury knihovna daruje DobroCentru sv. Anny, které knížky využije při čase tráveném s hospitalizovanými pacienty nemocnice.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Od úterý 11. února platí na všech odděleních Fakultní nemocnice u sv. Anny až do odvolání ZÁKAZ NÁVŠTĚV.

„Aktuální situace v onemocněních chřipkou se natolik vyhrotila, že jsme přistoupili k plošnému zákazu návštěv. Chápu, že je to pro příbuzné pacientů i pacienty samotné těžké, na druhé straně by jistě nikdo nechtěl nemocného člověka ještě více ohrozit. Děkujeme veřejnosti, že bude zákaz respektovat,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

Podle aktuálních údajů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze 7. 2. je v JMK evidována nemocnost 2017 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Ve městě Brně je to 2302 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Hranice epidemie je 1600 na 100 tisíc obyvatel, daný stav je tedy podle hygieny možné hodnotit jako počínající chřipkovou epidemii.

Doporučení KHS JMK:

  • důsledně dodržovat zásady hygieny rukou a dýchacích cest
  • pokud je to možné, vyhýbat se přelidněným místům
  • v uzavřených prostorách častěji a důkladně vyvětrat
  • v případě vzniku onemocnění věnovat náležitou pozornost léčbě a nesnažit se onemocnění přecházet

Děkujeme za pochopení. O opětovném povolení návštěv budeme včas informovat.

V sobotu 8. února se v kapli sv. Anny uskutečnila mše ke Světovému dnu nemocných, který připadá na 11. únor. Hudební doprovod v kapli plné pacientů i zaměstnanců zajistil Královopolský soubor, mezi jehož členy jsou i zdravotníci z naší nemocnice. 

„Nemocnice u Sv. Anny s dirigentem Královopolského souboru Janem Hanáčkem připravuje další koncerty, při kterých se budou moci zapojit i naši zdravotníci. Několik lékařů už v sboru působí, do budoucna by se však mohli zapojit i muzikanti hrající na různé nástroje,“ řekl MUDr. Martin Pešl, PhD., který ve sboru zpívá.

Světový den nemocných byl vyhlášen roku 1993 z podnětu papeže Jana Pavla II. Dnem tohoto svátku byl zvolen 11. únor, který je zároveň dnem, kdy se v Lurdech zjevila chudé a nemocné dívce Panna Maria. Vyzvala ji, ať na místě nechá vystavět kostel, a později jí ukázala zapomenutý léčivý pramen. Lurdy jsou od té doby poutním místem a symbolem uzdravení a 11. února připomínkou solidarity s nemocnými.

   

Další fotografie z bohoslužby v plné kapli sv. Anny si můžete prohlédnout ZDE.

Čtrnáctidenní mise v Etiopii čeká Annu Chaloupka z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která zároveň působí jako konzultantka na prestižní klinice v Londýně. Kardioložka se zaměřením na srdeční selhání a dědičná onemocnění srdečního svalu se do Afriky vydává s týmem Nadačního fondu České srdce, jehož aktivity dlouhodobě podporuje.

„Na lékařskou misi do zemí třetího světa jsem chtěla jet už od dob studia medicíny. Pracovala jsem na nejlepších světových pracovištích, přinést alespoň kousek kvalitní a dostupné péče těm nejpotřebnějším považuji za svou morální povinnost,“ říká Anna Chaloupka, která absolvovala vědecké stáže na Mayo Clinic a Harvardově univerzitě, kde také studovala v rámci postgraduálního studia.

Únorová mise je zaměřená převážně na echokardiografický screening vrozených a získaných srdečních vad. „Výskyt především porevmatických chlopenních vad je v těchto zemích mnohonásobně vyšší než u nás, protože prakticky nemají antibiotika. Máme návaznost na místní lékaře, a proto u pacientů, kde závažné vady odhalíme, budeme moci zorganizovat i léčbu, což je naprosto zásadní,“ vysvětluje Anna Chaloupka a dodává, že tým si na misi veze z České republiky vlastní přístroje, takže bude moci vyšetřovat i v odlehlých oblastech.

Pětičlenná skupina lékařů z různých koutů České republiky do Etiopie vyrazí 15. února. Aktuálně je dobrovolnický tým ve fázi příprav, což kromě vyřizování řady povolení znamená také monitorování bezpečnosti výpravy. „Etiopie je krásná země a na africké poměry celkem bezpečná. Přesto jsou i v Etiopii oblasti, kde je vyhlášen výjimečný stav. Sledujeme aktuální situaci a těmto oblastem se budeme samozřejmě vyhýbat,“ přibližuje proces přípravy Anna Chaloupka.

Tým kardiologů stráví v Etiopii čtrnáct dní. „Děláme to zadarmo a ve svém volném čase. Relativně krátká doba přispívá k motivaci využít čas co nejvíce efektivně. I za dva týdny se dá udělat spousta práce,“ uzavírá Anna Chaloupka, která si účastí na misi plní svůj profesní sen. Nadační fond České srdce podporuje dlouhodobě, spolu s dalšími kolegy z kliniky se účastní například charitativního běhu PROBEHNI.SE. Právě díky jeho výtěžku se mise v zemích třetího světa daří financovat.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny se stala součástí kampaně Darujme krev pro Brno, která by měla podpořit bezplatné dárcovství krve a nábor dobrovolníků do registru dárců kostní dřeně. Tvářemi projektu, za kterým stojí magistrát města Brna, jsou bývalá tenisová reprezentantka Lucie Šafářová a lezec Adam Ondra.

„Každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat okamžitou a nezištnou pomoc od jiného člověka. Komplikovaný porod, autonehoda, operace; kromě lékařů je v těchto chvílích nezbytný ještě někdo – dárce krve, kterou pacient musí dostat, aby přežil. Vzhledem k vysoké koncentraci lidí a nemocnic v Brně je logické, že naše město dárcovství krve podporuje. Kampaň má za cíl získat další prvodárce a aktivizovat ty, kteří už s darováním krve mají zkušenost,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Kampaň začne v dubnu 2020 a potrvá do března 2021. „Chceme upozornit na to, že v Česku dárců krve každoročně ubývá. Odcházejí ti starší a noví nepřibývají. Od roku 2010 ubylo přes 50 tisíc dárců a aktuálně jich máme kolem 250 tisíc. Podle odborníků by však v každé zemi mělo být kolem 4 % dárců, což u nás znamená zhruba 400 tisíc lidí. Jen ve dvou brněnských nemocnicích, které se zapojily do kampaně, je potřeba přes 50 tisíc transfuzních přípravků ročně a uskuteční se něco přes 40 tisíc odběrů,“ doplnil první náměstek primátorky Petr Hladík.

V rámci kampaně se uskuteční dny otevřených dveří v odběrových centrech brněnských fakultních nemocnic, slavnostní setkání a předání benefitů oceněným bezpříspěvkovým dárcům krve nebo Běh až na krev v Lužánkách. Vyhlášen bude také motivační program pro prvodárce, studenty vysokých škol a zaměstnance.

„Darování krve může učinit téměř každý z nás a někomu tím jasně a hmatatelně pomoci. Proto jsem neváhal a stal se hrdou tváří této kampaně. Doteď s darováním krve nemám zkušenost, takže určitě mám trochu i strach, ale i to je výzva jej překonat. Pokud mi to můj tréninkový plán jen trochu umožní, moc rád se osobně zúčastním akcí spojených s tímto projektem,“ přislíbil Adam Ondra, který patří mezi nejlepší lezce světa a aktuálně se připravuje na olympiádu.

Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v provozu od loňského podzimu. Dárců postupně přibývá, ale počet je stále nedostačující. Nemocnice ročně spotřebuje při plánovaných i akutních zákrocích více než tři tisíce litrů vzácné tekutiny.

Ve středu 5. února 2020 se na střelnici B&H Magnum Club Brno uskutečnil seminář na téma „Charakteristika a účinnost nových druhů střeliva – trendy ve vývoji střel do KKZ (krátká kulová zbraň)“. Akci pořádal Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU za spoluúčasti pedagogů LF, kteří se ve své praxi mohou s poraněním tohoto typu setkat. Semináře se tak kromě soudních lékařů zúčastnili i traumatologové, neurochirurgové, neurologové a zástupce vedení LF MU.

„Na teoretickou část, která byla zaměřena na informace o charakteristice a ranivosti těchto střel z hlediska medicínského a právního, navazovaly praktické ukázky přímo na střelnici, kdy si účastníci mohli zbraně i střelivo vyzkoušet tak říkaje ‚na vlastní ruce‘,“ okomentoval program semináře prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., přednosta Ústavu soudního lékařství FNUSA a LF MU.