Nemocniční lékárna v Hansenově budově nově prodává pouze přes okno na Pekařskou ulici. Nakupující tak nechodí dovnitř nemocnice, léky si vyzvednou s minimálním kontaktem venku. Opatřením se Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně snaží minimalizovat počet lidí vstupujících do areálu a snížit tak riziko nákazy u pacientů i zdravotnického personálu.

Zbylé dvě lékárny fungují bez provozních změn s tím, že lidé vstupují po jednom a pouze s rouškou. Telefony s elektronickými recepty nedávají do ruky lékárníkovi, pouze nadiktují kód nebo ukážou QR kód.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavřela všechny vstupy do areálu, otevřen zůstává pouze hlavní vchod na Pekařské ulici do tzv. Hansenovy budovy. Ten podléhá zpřísněnému hygienickému režimu, kdy jsou prostory frekventovaně dezinfikovány a vstupujícím měřena bezkontaktně teplota. Důvodem opatření je snaha minimalizovat rizika spojená s výskytem nového koronaviru.

V případě vyšší teploty je pacient umístěn do izolace, kde je mu po konzultaci s krajskou hygienou doporučen lékařem další postup. Zdravotnický personál v ochranných oblecích s příchozími vyplňuje také dotazník, na základě kterého vyhodnocuje, jestli je, vzhledem k omezenému provozu nemocnice, přítomnost pacienta v zdravotnickém zařízení opodstatněná. Příchozí odpovídají na otázky o svém momentálním zdravotním stavu a zahraničních cestách, které uskutečnili v posledních týdnech.

Vjezd do areálu je umožněn pouze invalidům a nemohoucím pacientům, a to hlavní branou z Mendlova náměstí. „Žádáme veřejnost o pochopení tohoto opatření a děkujeme za vstřícnost. Snažíme se ochránit pacienty, personál, i veřejnost,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že se ve Fakultní nemocnici u sv. Anny od minulého týdne pravidelně schází epidemiologický a krizový štáb, který řeší aktuálně všechny změny a opatření.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kvůli aktuální epidemiologické situaci odkládá plánované výkony, a to jak ambulantní, tak hospitalizační. Přijímají se pouze akutní případy.

Odklad plánovaných výkonů vyplývá ze zpřísněného hygienického režimu, kterým nemocnice chrání pacienty a zdravotnický personál. Pacientům, které v nejbližší době čekal plánovaný operační zákrok nebo návštěva ambulance, doporučujeme, aby kontaktovali konkrétní pracoviště a domluvili se na dalším postupu. Kontakty naleznou na webu www.fnusa.cz pod jednotlivými zdravotnickými pracovišti.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavřela všechny vstupy do areálu, otevřen zůstává pouze hlavní vchod na Pekařské ulici do tzv. Hansenovy budovy. Omezen je také vjezd z Mendlova náměstí, umožněn bude pouze invalidům a nemohoucím pacientům. Peším je zde vstup zakázán. Důvodem opatření je snaha minimalizovat rizika spojená s výskytem nového koronaviru.

„Žádáme veřejnost o pochopení tohoto opatření a děkujeme za vstřícnost. Snažíme se ochránit pacienty, personál, i veřejnost,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že se ve Fakultní nemocnici u sv. Anny od minulého týdne pravidelně schází epidemiologický štáb, který řeší aktuálně všechny změny a opatření.

Na provoz FNUSA začíná dopadat i zavření škol, kvůli omezenému počtu personálu bylo nuceno uzavřít 10 lůžek (z celkového počtu 43) urologické oddělení. „Zvažujeme nyní několik variant, jak rodičům z řad zdravotnického personálu pomoci s dětmi tak, aby se zase mohli vrátit do práce,“ dodal ředitel Vlastimil Vajdák.

V úterý 10. března také vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny zakázalo a zrušilo všechny pracovní cesty zaměstnanců nemocnice i jejího výzkumného centra do zahraničí. Rovněž zrušilo všechny akce pro veřejnost i zaměstnance, které nemocnice měla pořádat ve svém areálu nebo i mimo něj. Dotklo se to například velké mezinárodní konference Věda a konopí, která se měla konat 22. dubna v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Akce byla přeložena na podzim.

 

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně žádá všechny občany, kteří nemusí nutně vstupovat do areálu nemocnice, aby tak nečinili. Chrání tím nejzranitelnější skupinu občanů i sami sebe.

Na všech odděleních zároveň platí zákaz návštěv, který je potřeba důsledně dodržovat i mimo nemocniční budovy. „Ač je dlouhodobý zákaz návštěv pro všechny nepříjemný, lidé by si měli uvědomit, že je to to nejlepší, co pro své blízké mohou udělat. Pacienti jsou mnohem náchylnější k infekci a respektováním nařízení pomáhají chránit zejména je,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák.

 

V případě podezření na onemocnění způsobené koronavirem zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte telefonní linku Krajské hygienické stanice JMK: 773 768 994 (po–pá, 8:00–17:00), kde Vám sdělí další postup k zajištění Vašeho vyšetření a prevence eventuálního šíření nákazy. Mimo provozní dobu této linky volejte 112.

Kontakty na krajské hygienické stanice mimo JMK najdete ZDE.

Příznaky počínajícího respiračního onemocnění:

  • horečka nad 38 °C
  • dýchací obtíže
  • kašel

Důsledně dodržujte zásady respirační hygieny, často si myjte ruce mýdlem a vodou, používejte dezinfekční prostředky s plně virucidním účinkem.

 


Vracíte se z Itálie?

Všichni bezprostředně po návratu do České republiky mají povinnost telefonicky kontaktovat lékaře. Lékař jim nařídí karanténu v délce 14 dnů.

Opatření se netýká:

  • řidičů vlakové dopravy, kteří tranzitují přes Italskou republiku,
  • řidičů a posádky dopravní zdravotní služby, kteří provádějí transporty pacientů na území Italské republiky,
  • pilotů dopravních letadel, kteří neopustí palubu letadla s výjimkou provedení předletové nebo meziletové přípravy, při tranzitních nebo zpátečních letech.

Tyto osoby, které mají výjimku, však telefonicky kontaktují lékaře v případě jakýchkoliv příznaků chřipkového onemocnění.

Řidičům nákladní dopravy, kteří přes území Italské republiky tranzitují, nebo provádějí na území Italské republiky přepravu, nakládku a vykládku zboží, se nařizuje, aby při nakládce a vykládce používali respirátory třídy FFP2 nebo FFP3, maximálně omezili přímý kontakt s místním personálem v Italské republice a měli vozidlo vybaveno ochrannými gumovými rukavicemi k použití dle potřeby a antibakteriálním gelem k pravidelné očistě rukou.

Řidičům a posádkám dopravní zdravotní služby, kteří provádějí transporty pacientů na území Italské republiky, přes území Italské republiky nebo z území Italské republiky, se nařizuje, aby tyto transporty pacientů prováděli jen s vozy, ve kterých je oddělený prostor pro pacienta, aby při transportu používali osobní ochranné pomůcky (respirátor, ochranné brýle, rukavice) a používali antibakteriální gely k pravidelné očistě rukou.

Karanténu pro kontakty nakažených osob budou nově na dálku rozhodovat praktičtí lékaři. Více informací ZDE


Co je koronavirus?

Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).

Nový typ koronaviru označovaný jako „nový koronavirus“ neboli 2019-nCoV, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé v na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Vědci už dokázali popsat genetickou strukturu viru. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu nyní pracuje řada odborných pracovišť po celém světě.

Jak se koronavirus přenáší?

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest. Inkubační doba je týden až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví horečkami, které neustupují. Mohou být provázené nepříjemnými pocity, bolestmi kloubů a svalů a brzy se objeví projevy kašle.

Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?

Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, dětské skupiny, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.

Ochrání mě proti koronaviru textilní rouška?

Při kontaktu s pacientem s příznaky akutního respiračního onemocnění je třeba dodržovat standardní opatření proti přenosu infekčních agens kapénkami, zejména ochranu dýchacích cest (ústenka, resp. rouška), respirační etiketu při kašli, kýchání a smrkání, používání jednorázových kapesníků, a také hygienu rukou, a to u symptomatických pacientů i zdravotnického personálu, který je ošetřuje. Roušky jsou prospěšné zejména k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou například při chřipce. Běžné papírové roušky pak chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj.

Existuje vakcína proti koronaviru?

V současné době není k dispozici vakcína, která by chránila proti viru 2019-nCoV.

Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?

Pro infekci 2019-nCoV není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní tímto virem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky. I Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta. WHO uvádí na svých stránkách, že tato léčba je vysoce účinná.

Jak se chránit?

Důležité je postupovat tak, jako při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období:

  • vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
  • dodržovat základní hygienická pravidla
  • používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
  • nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
  • jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tj. při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou! (kapénky se pak mohou přenést dál)
  • samozřejmě i zdravotníci sami by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku

S kým se mohu poradit?

Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru, ať už jste občan či zdravotník, je vám k dispozici infolinka Státního zdravotního ústavu, která má číslo: 724 810 106. Linka je v provozu denně od 9 do 21 hodin.

Co mám dělat, pokud pociťuji příznaky onemocnění?

Rozhodně neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí koronaviru! Každý případ infekce virem 2019-nCoV musí být charakteristický epidemiologickými kritérii – tzn. daný jedinec byl v ohnisku nákazy, a také klinickými kritérii – tzn. vykazuje symptomy, které jsou charakteristické pro dané onemocnění.

Co dělat, když přicestuji z oblastí zasažených koronavirem?

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 st. C, dýchací obtíže). V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.

Na koho se mají občané obrátit, pokud se chtějí nechat vyšetřit na přítomnost infekce COVID-19?

V případě, že bude mít občan obavy o svůj zdravotní stav související s novým koronavirem, je třeba, aby telefonicky kontaktoval svého registrujícího lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, popřípadě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, kde mu poskytnou informace o dalším postupu v závislosti na zjištěných skutečnostech.

Jsou testy schopny odhalit nákazu i v inkubační době?

Testy jsou k dispozici v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu a jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny. Nejedná se o test preventivní, nýbrž test, který jednoznačně prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest. Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku Světové zdravotnické organizace, jak vyšetření provádět.

Jsou zavedeny specifické postupy, pokud se ve světě objeví nový typ infekce?

Česká republika má pro tyto situace stanoveny přesné postupy. Ministerstvo zdravotnictví průběžně informuje vedoucí pracovníky v oboru ochrana veřejného zdraví, praktické lékařství a infektologie o aktuálním vývoji epidemiologické situace. Dále resort zdravotnictví informuje také lékaře a všechny pracovníky ve zdravotnictví. V pohotovosti je rovněž Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, která umí odhalit případný výskyt.

  • COVID-19: aktuální čísla ZDE
  • Další aktuální informace o epidemii COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 ZDE.

Vzhledem k epidemiologické situaci doporučujeme dárcům, kteří se vrátili z oblastí zasažených koronavirem, měsíční pauzu v darování krve.

 

Nemocnice v bulharském městě Pleven oslovila neurochirurgy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s prosbou o spolupráci. Tamní kardiology již v minulosti školili odborníci z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Nyní se v Plevenu rozhodli rozvíjet neurochirurgii. Do Bulharska budou průběžně jezdit tři lékaři.

Nemocnice „Heart and Brain Center of Excellence“, v bulharském Plevenu byla původně koncipována jako kardiologický institut, který se postupně rozšířil o neurologii a neurochirurgii. Podle přednosty Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Radima Jančálka bude mít spolupráce s nemocnicí v Plevenu několik fází. „Celkový plán je na dva roky s tím, že ze začátku tam budeme jednotlivě jezdit, školit a nastavovat spolupráci, potom budeme provádět dohled u operací a předávat jim praktické zkušenosti. V závěru se přijede tým bulharských neurochirurgů podívat k nám do Brna. Jejich zájem nás samozřejmě těší. Považují nás za vynikající pracoviště, jehož úrovně by v budoucnu chtěli dosáhnout.“

Neurochirurgie v Plevenu se doposud zaměřovala převážně na operační výkony týkající se páteře. „V Bulharsku není tak široká síť neurochirurgií jako u nás a operační zákroky si navíc pacienti musí částečně platit, takže přicházejí do nemocnice spíše pozdě, v daleko horším stavu, a jejich léčba je náročná. Co se týče operací hlavy, pracoviště disponuje na bulharské poměry velmi dobrým vybavením, ale stále má velké personální limity a malé zkušenosti s operacemi mozku. U operace jim například chybí možnost monitorace neurologických funkcí. Zatím dělají pouze základní věci a rádi by se pustili i do složitějších zákroků. V tom jim určitě můžeme pomoci,“ upřesňuje Radim Jančálek.

Nemocnice v bulharském Plevenu je zhruba tři hodiny cesty od hlavního města Sofie směrem na sever k rumunským hranicím. Na rozdíl od jihu země, který je turistickou oblastí, na severu většinou nemají obyvatelé potřebu umět cizí jazyk. Proto je i komunikace v samotné nemocnici složitější. „Lékaři hovoří anglicky alespoň částečně, sestry umí jen základy, takže komunikace s týmem není jednoduchá, ale dá se zvládnout. Horší je komunikovat s pacienty, kteří často umí pouze bulharsky. Takže když po mně chtěli konzultaci s pacientem, musel mi tlumočníka dělat mladší bulharský kolega a následně pak za mě sepsat i zprávu“, říká s úsměvem profesor Jančálek, ale zároveň dodává, že hlavní smysl celé „mise“ je především o komunikaci se zdravotníky tak, aby byli schopni samostatně pracovat. „Věřím, že se nám to podaří, a že za dva roky v Bulharsku něco vybudujeme. Hlavní vize je jasná – pomoci lékařům a tím i místním pacientům,“ uzavírá téma přednosta Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU Radim Jančálek.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Jako vzácné se označuje onemocnění, které se vyskytuje u méně než pěti lidí z deseti tisíc. Jednotlivá diagnóza se tak týká pár stovek pacientů v celém Česku, vzácných onemocnění jsou ale tisíce – dohromady postihují pět procent české populace. Den vzácných onemocnění, který letos připadá na 29. února, upozorňuje už potřinácté na nelehkou životní situaci takto nemocných.

„Tito lidé nemají život jednoduchý, většinou na jejich diagnózu neexistuje lék a mají problémy sehnat odbornou péči, lékaře, který by o jejich onemocnění věděl více. Bývají nepochopení okolím a často propadávají systémem sociálních dávek,“ říká Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace vzácných onemocnění (ČAVO), která za Dnem vzácných onemocnění stojí.

Své o tom ví i Eva Dojčarová trpící vzácným Treacher Collinsovým syndromem (TCS), vývojovou vadou postihující jedno z 50 tisíc dětí. Když se narodila, lékaři jí předpovídali dva roky života. Letos oslavila 33. narozeniny a o onemocnění, s jehož diagnózou si lékaři před lety nevěděli rady, se snaží šířit osvětu.

Treacher Collinsův syndrom je u postižených nejvíce vidět v obličeji. Projevuje se neúplným vyvinutím lícních kostí, zešikmenýma očima a malou zapadlou bradou, která mnohým způsobuje problémy s dýcháním. Lidé s TCS také často trpí rozštěpy patra a absencí nebo deformací zevního ucha a s tím spojenou nedoslýchavostí. To je také případ Evy, která se narodila s nevyvinutými ušními boltci. „Měla jsem pouze ušní lalůčky,“ upřesňuje Eva, která v únoru podstoupila na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně implantaci nového typu sluchadla pro přímé kostní vedení.

„Nestojíme o soucit, ale o zapojení se do běžného života jako normální zdraví lidé,“ říká Eva o svém postižení, které je převážně estetického rázu. I proto se angažuje ve spolku BeTCS, který funguje jako pacientská organizace a osvětová iniciativa. „Ve spolupráci s Českou asociací vzácných onemocnění pořádáme například besedy pro mediky II. LF UK, nově máme připravený i workshop pro pedagogy na téma inkluze,“ říká Eva s tím, že se kromě osvěty o svém vzácném onemocnění snaží měnit i pohled společnosti na problematiku jinakosti.

To je také hlavním smyslem Dne vzácných onemocnění, který se koná každoročně poslední únorový den a zapojují se do něj jak jednotlivé pacientské organizace, tak jejich sdružující asociace. Akce koordinovaná na mezinárodní úrovni Evropskou organizací pro vzácná onemocnění (EURORDIS) se letos uskuteční již potřinácté. „Tento Den je pro nás velmi důležitý, protože problematiku, kterou řešíme kontinuálně, můžeme více zviditelnit a posouvat její řešení dál,“ říká předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová. Jejím dlouhodobým cílem je zavedení sítě specializovaných center, které by pacientům s diagnózou vzácného onemocnění dokázaly nabídnout kvalitnější pomoc než běžné ambulance.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Udělat dobrý skutek a ještě k tomu vyhrát vstupenky na filmové projekce festivalu Jeden svět mohou zájemci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Stačí do 25. března přijít do odběrového centra Krevní banky, zapojit se podpisem a sdílet odsud fotku na sociálních sítích s #darujsjednimsvetem.

Každou středu bude vylosován jeden výherce dvou festivalových vstupenek. Vybírat se bude vždy ze všech zúčastněných, takže ti, kteří darují už ze začátku akce, budou mít větší šanci na výhru i pestřejší výběr festivalových projekcí. Odběrové termíny jsou standardně v pondělí a středu od 6:15 do 9:45, prvodárci mohou přijít i bez objednání. Více informací o odběrech ZDE.

„Akci Daruj krev s Jedním světem pořádáme už podruhé a jsme moc rádi, že letos můžeme propagovat nejen dárcovství krve jako takové, ale i nové odběrové centrum ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Teď už se nikdo nemůže vymlouvat na to, že je pro něj darování nedostupné,“ řekl hlavní koordinátor brněnského festivalu Dan Petrucha, který krev sám pravidelně daruje.

V tomto týdnu do odběrového centra FNUSA zavítali již první dárci, mezi nimi také Jakub Groman: „Nikdy dříve jsem krev nedaroval, byla to pro mě tedy premiéra a i přes mírnou nervozitu vše proběhlo hladce a překvapivě rychle. Personál odběrového oddělení byl velmi milý a ochotný, což dopomohlo k celkově příjemné atmosféře,“ okomentoval s úsměvem svůj první odběr v životě.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

První lůžko v rámci projektu Postel pro zdraví Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně věnovala společnost M.E.G. Charity. Lůžko dnes předala nemocnici ředitelka  M.E.G. Charity Michaela Mašková spolu s brněnskou patronkou, podnikatelkou Nelou Slovákovou.

Michaela Mašková, zakladatelka a ředitelka společnosti M.E.G. Charity spolu s brněnskou rodačkou, podnikatelkou Nelou Slovákovou dnes slavnostně předaly vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nové polohovací elektrické lůžko s příslušenstvím a nočním stolkem v hodnotě téměř 60 tisíc korun. „Před pár lety mi onemocněl tatínek a já jsem s ním trávila po nemocnicích hodně času. Poměrně často jsem slyšela personál říkat, že jim něco chybí. A tak jsem založila M.E.G. Charity. Žiju v Karlových Varech, ale snažím se pomáhat nemocnicím napříč Českou republikou,“ řekla Michaela Mašková s tím, že Fakultní nemocnice u sv. Anny pro ni byla jasnou volbou. „Na Instagramu mě kontaktovaly některé sestřičky této nemocnice s prosbou, abych se zapojila i u nich.“ V Brně se proto spojila s podnikatelkou Nelou Slovákovou, která se stala patronkou M.E.G. Charity a začala také pomáhat.

Nová elektrická polohovací postel s příslušenstvím je nyní na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU. „Je to první vlaštovka v projektu a již druhá aktivita společnosti M.E.G. Charity v naší nemocnici. Jsem za to moc rád a doufám, že se spolupráce bude i nadále rozvíjet,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.