Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně i nadále platí zákaz návštěv. Nemocnice plánované rozvolnění přehodnotila vzhledem k přísným podmínkám, které se zrušením zákazu návštěv souvisejí, a které v daném rozsahu aktuálně není schopna naplnit.

Nerealizovatelným opatřením je pro nemocnici například nutnost zajistit v případě návštěv paravány mezi jednotlivými lůžky na vícelůžkových pokojích nebo měření teploty každému návštěvníkovi.

Všem se omlouváme za komplikace, ale nejsme v současné době schopni zabezpečit průběh návštěv tak, aby byl v souladu s vydaným nařízením. Jakmile se situace více rozvolní, budeme veřejnost informovat.

Vědci z Centra translační medicíny Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) provedli v uplynulých dnech vlastní testování různých povrchů na přítomnost virů onemocnění COVID-19 v areálu nemocnice. Výsledky jsou jednoznačné – vše je negativní a bezpečné.

Pracovníci centra provedli testy zejména na místech s vysokou koncentrací pacientů a návštěvníků nemocnice. „Testovali jsme například kliky u vstupních dveří, automaty na kávu, tlačítka ve výtazích, zvonky na různá oddělení… Prostě extrémně exponované povrchy, u kterých je pravděpodobné, že se jich dotýká velká většina návštěvníků nemocnice,“ uvedl Giancarlo Forte, vedoucí Centra translační medicíny a náměstek FNUSA-ICRC.

Výsledky testů jsou jednoznačné. „Můžu potvrdit, že jsou pro návštěvníky tyto povrchy absolutně bezpečné. Na žádném z nich jsme nenašli stopy koronaviru SARS-CoV-2,“ potvrdil Giancarlo Forte.

Kromě veřejně přístupných prostor provedli vědci testy také na Anesteziologicko resuscitační klinice FNUSA a LF MU, kde byli umístěni pacienti s těžkým průběhem nemoci COVID-19. „Podle očekávání byly testy pozitivní pouze na místech, kde se vyskytovali nakažení pacienti, například na posteli. Jednoznačně to znamená, že jsme po celou dobu pandemie postupovali správně, viry zůstaly jen tam, kde se měly nacházet, a kde s nimi do styku přišel pouze proškolený personál,“ uvedl prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., přednosta ARK FNUSA a LF MU.

Testování povrchů ještě nekončí, bude zopakováno v průběhu čtrnácti dnů. Odborníci z FNUSA-ICRC se zaměří také na přítomnost dalších patogenů, například viru chřipky.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Kardiovaskulární výzkumné spánkové centrum v tomto týdnu školí již po osmé spánkové techniky, jejichž přítomnost je podmínkou pro akreditaci pracoviště zajišťujícího diagnostiku a léčbu poruch spánku. Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kurzy pořádá od roku 2016 jako jediná instituce v České republice.

Účastníci kurzu se nejdříve seznamují s teorií, nejvíce času však tráví praxí ve spánkových laboratořích. „Jeden den procházejí teorií z oblasti neurologie, kardiologie a plicního lékařství, v dalších dnech se od našich certifikovaných spánkových techniků učí praktické dovednosti,“ popsala vrchní sestra Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Libuše Martináková a dodala, že kurz je zakončen ústní zkouškou, která proběhne v následujících dnech dle kapacit spánkového centra.

Zároveň se na konci aktuálního kurzu uskuteční zkoušky absolventů kurzu únorového, které musely být z důvodu pandemie odsunuty. Právě probíhající kurz je v tomto směru také ovlivněn: „Z  původně nahlášených deseti účastníků se kurzu účastní jen sedm. Někteří zájemci ze Slovenska nemohli vzhledem k současné situaci dojet,“ vysvětluje Libuše Martináková a dodává, že v programu kurzu nicméně k žádným změnám nedošlo. Účastníci zachovávají všechna vládní nařízení, sedí v rozestupech, mají ústenky a na pracovišti se při praktické výuce pohybují s obezřetností a pod kontrolou.

Certifikovaný spánkový technik musí mít střední nebo vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant nebo jiném zdravotnickém oboru, který se zabývá poruchami spánku a bdění, jejich diagnostikou a léčbou. Po vzoru USA a západních států EU se od roku 2016 snaží i Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu spánkové techniky více začlenit do odborného diagnosticko-terapeutického procesu ve spánkových laboratořích. „Lékaři ve spánkových centrech jednotlivých nemocnic jsou zahlceni pacienty. Certifikovaní spánkoví technici lékařům výrazně pomáhají,“ okomentoval prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC a dodal, že o kurzy je čím dál větší zájem.

Spánkové centrum je akreditované Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je na seznamu European Sleep Research Laboratories. Mohou se v něm tedy školit vědci z celé Evropské unie. Kromě kurzů spánkových techniků organizuje i teoretické kurzy spánkové medicíny pro lékaře.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění (ERN), konkrétně síť specializovaných pracovišť zaměřená na epileptologii (ERN-EpiCare) pořádá 28. května webinář pro lékaře. Hlavním přednášejícím akce, zaměřené na klinické projevy epilepsie temporálního laloku, je přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění byly ustanoveny začátkem roku 2017 na základě výzvy Evropské komise. Sdružují poskytovatele zdravotní péče z různých zemí EU, kteří zajišťují vysoce specializovanou péči zejména v oblasti vzácných onemocnění. Sekce EpiCare pořádá webináře pravidelně, jejich cílem je specializované vzdělávání neurologů a epileptologů. „Budu mít připravenu přednášku Co lze odvodit z projevů iktálního chování u pacientů s epilepsií spánkového laloku. Momentálně je již zaregistrováno několik stovek odborníků ze 70 zemí celého světa. Webinář tak bude mít velkou sledovanost a významný dosah, což mě samozřejmě těší,“ uvedl prof. Milan Brázdil.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Lékaři I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU provedli koncem minulého týdne unikátní operaci. Odoperovali pacientce v jeden čas oba kolenní klouby.

Pacientka trpěla artrózou obou kolenních kloubů. Vzhledem k oboustrannému těžkému postižení se ortopedové rozhodli pro operaci dvou totálních endoprotéz v jedné době. Tento postup je v České republice naprosto ojedinělý.

„Vyžaduje to velmi sehraný operační tým. Operace je rovněž náročná z hlediska logistiky, časové souslednosti operačního postupu, instrumentace a implantace. Důležitá je také dokonalá pooperační péče a rehabilitace. Provedení operace si můžeme dovolit s ohledem na nové trendy v před a pooperační péči od ovlivnění krvácení, přes prevenci trombózy až po novinky v rehabilitaci,“ uvedl jeden z operatérů, přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D. Dodal také, že operace obou kolen v jedné době vede k výraznému zkrácení doby léčby pacientky. Při běžném postupu by musela druhou operaci absolvovat za půl roku. Nyní operace trvala jen o něco málo déle (cca o 10 minut) než standardní náhrada jednoho kolenního kloubu, která běžně probíhá do jedné hodiny.

Oboustranná náhrada vyžaduje kromě zkušených rehabilitačních pracovníků také vybavení pracoviště rehabilitačními pomůckami jako například motorové dlahy, které pomáhají pacientům s rozcvičením operovaného kloubu. Nedílnou součástí je komplexní následná péče. „Spolupracujeme s lázněmi Darkov, kam pacienty překládáme k pooperačnímu cvičení s využitím možnosti cvičení v bazénu. U této pacientky bude hospitalizace jen o něco delší než při jednostranné náhradě, poté absolvuje rehabilitaci. Pokud nenastanou žádné komplikace, do půl roku bude normálně a bezbolestně chodit,“ dodal přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od pondělí 18. května po dvou měsících znovu otvírá všechny vchody do nemocnice. U dvou z nich zachová do konce měsíce také měření teploty termokamerou.

K hlavnímu vchodu z Pekařské ulice, který byl otevřen po celou dobu, přibude znovu venkovní vchod z Mendelova náměstí a vchody z ulic Leitnerova a Hybešova. V tzv. Hansenově budově u Pekařské ulice a uvnitř vchodu z ulice Leitnerova budou i nadále měřit teplotu termokamery, které má nemocnice pronajaty zatím do konce května.

„Vzhledem k uvolňujícím se opatřením a postupnému návratu k běžnému provozu nemocnice jsme se rozhodli umožnit pacientům i zaměstnancům vcházet do nemocnice všemi možnými vchody. Zároveň chci ale příchozí požádat, aby po vstupu do našeho areálu dodržovali bezpečnostní a epidemiologická opatření v čekárnách, ambulancích, na odděleních a klinikách a snažili se vyhovět nově zavedeným pravidlům,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Nemocnice se pomalu vrací k běžnému provozu, stále však platí zákaz návštěv na lůžkových odděleních jednotlivých klinik. Do ambulancí jsou pacienti zváni v časových intervalech, které by měli v zájmu ochrany svého zdraví i zdraví personálu nemocnice respektovat stejně jako pokyny ke zvýšené hygieně.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) jako první a zatím jediné pracoviště v České republice úspěšně odzkoušeli a zavedli metodu testování získané buněčné imunity proti onemocnění COVID-19. Metoda je klíčová k získání dat o této nemoci právě z pohledu buněčné imunity, o které se zatím ví velmi málo. Navíc může pomoci i v léčbě.

K testování získané buněčné imunity proti nemoci COVDI-19 používají vědci tzv. peptivátory. Ty jsou odvozeny od proteinů, které virus nese ve své struktuře. „Po styku peptivátoru s buňkami pacienta, který se s virem setkal, přesněji s podskupinou T-lymfocytů, jsou tyto lymfocyty schopny produkovat IFNy. IFNy v organismu dokáže navodit usmrcení buněk napadených virem, a zesílit odpověď imunitního systému. Takové lymfocyty lze pokládat za paměťové a přetrvávají v těle dlouhodobě, mnohem déle než protilátky,“ popisuje doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a dodává: „Vyizolování těchto specifických lymfocytů z krve pacienta, který onemocnění prodělal, a jejich transplantace, je obecně považováno za velmi slibnou léčbu onemocnění COVID-19.“

Rychlé a spolehlivé ustanovení této metody v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA se mohlo uskutečnit díky tomu, že laboratoře centra již mají zavedenou metodiku testování pro jiné viry (CMV a EBV, které mohou například způsobovat těžké mononukleózy). „Naše laboratoře se mimo jiné soustředí na výrobu takto aktivovaných T- lymfocytů pro léčbu infekcí u transplantovaných pacientů, u kterých antivirotika proti CMV a EBV nefungují. Doposud pacient, který nereagoval na léčbu antivirotiky, nebyl léčitelný a v 99% zemřel. Léky na potlačení imunitní odpovědi totiž kvůli transplantaci znemožňují aktivaci vlastního imunitního systému. Léčba je již ve světě i u nás pro celou řadu infekcí dostupná, pouze však ve speciálním režimu. Tento princip bychom chtěli v budoucnu použít i pro léčbu pacientů s COVID 19. Jednalo by se o přímou transplantaci paměťových buněk dárce, který již nemoc prodělal a účinnou léčbu bez vedlejších účinků antivirotik,“ doplnila doc. Irena Koutná a dodala: „Nyní se budou vědci snažit získat co nejvíce vzorků krve vyléčených pacientů, aby mohli co nejpřesněji zjistit, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu tohoto onemocnění, a budou sdílet nové poznatky se světovou vědeckou komunitou. Budou také zjišťovat, jaké je procento paměťových buněk, které by mohly být potenciálně transplantovány.  Bez těchto znalostí nelze přejít k vývoji samotného léčiva.“

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Sedmnáct členů A-týmu Komety Brno přišlo v úterý podpořit odběrové centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vedení brněnského hokejového klubu touto hromadnou akcí zareagovalo na aktuální situaci, kdy se se znovuobnovenou operativou nemocnice potýká s nedostatkem krve.

Brněnští hokejisté i jejich trenér darovali krev v odběrovém centru Krevní banky FNUSA poprvé, a to i přes dlouhodobou podporu nemocnice. Odebrat vrcholovým sportovcům 450 ml krve umožnila doposud nezahájená sezona.

„Každému z nás změřili zaměstnanci nemocnice teplotu, vyplnili jsme formulář, prošli jsme testem, zda jsme k darování způsobilí, a pak už následoval ten hlavní proces odběru. Doba samotného darování byla individuální, já měl hotovo za pět minut. Ve finále nám zalepili ruku a dostali jsme výstupní papír s informacemi. Jednoduchý a rychlý proces,“ zhodnotil úterní odběr ve FNUSA útočník Komety Luboš Horký.

„Jsem ráda, že nás hokejisté Komety přišli v této těžké době podpořit. Jako mladí zdraví sportovci všichni splnili podmínky dárcovství krve a při odběrech panovala skvělá atmosféra, takže doufám, že nás zase někdy navštíví,“ řekla primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová.

To by se částečně mohlo splnit už za dva týdny, kdy je plánovaná druhá vlna „komeťáckých“ odběrů. Tentokrát krev přijde darovat přibližně třicet trenérů brněnského hokejového klubu a v plánu jsou i další akce, které by měly motivovat nejen hokejové fanoušky k darování nejcennější tekutiny.

Mezinárodní den sester je připomínán na celém světě u příležitosti narození Florence Nightingale, zakladatelky ošetřovatelství, reformátorky nemocnic či veřejného zdravotnictví. Letos je 12. květen ještě významnější. Výjimečná žena se narodila před 200 lety a veřejnost si díky pandemii uvědomila více než kdy jindy potřebu ošetřovatelského personálu.

O Florence Nightingale (1820–1910) se učí na zdravotnických školách, do teď jsou aktuální některé její odborné texty. „Já sama vidím její odkaz v odvaze, s jakou se vzepřela tradičnímu plánovanému životu a zavedeným pravidlům, v trpělivosti prosadit nové věci i přes počáteční odmítavý postoj okolí, v důrazu, který kladla na vzdělávání, jež je nejlepší investicí, a v obětavé práci pro druhé.  A ztotožňuji se i s jejím vyjádřením: ‚Jak málo se dá vykonat, pokud nás ovládá strach,’“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Jana Zvěřinová. Její slova doplňují i další sestry. „Úlohu zdravotní sestry nejlépe vystihuje okřídlené přísloví: Zachráníš-li jeden život, jsi hrdina, zachráníš-li 1000 životů, jsi zdravotní sestra. Ve skutečnosti jsou nejen zdravotní sestry, ale také jejich kolegové zdravotní bratři a vlastně i další ošetřující a pečující personál hrdiny všedního dne. Jejich hrdinství a odvaha je doceněna většinou jen těmi, kteří si sáhnou na své zdravotní, fyzické nebo psychické dno. Ti opravdu docení to, co děláme. A to je vlastně i důvod, proč to děláme. Máme rádi lidi a máme radost, když jim opět naskočí úsměv na tváři a my můžeme jejich neduhy spláchnout,“ uvádí Mgr. Monika Černá, sestra z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.

„Postavení zdravotní sestry se od dob Florence velmi proměnilo, ale jako velmi zajímavý vnímám fakt, že mnohé „novinky“, které ona zavedla, jsou aktuální i v dnešní době. Doufám i v to, že v očích veřejnosti se naše povolání vyšplhalo na vyšší příčky v seznamu prestižních povolání, a to i přes mnoho televizních seriálů, které z reality práce zdravotníků neukazují prakticky nic,“ komentuje Mgr. Hana Žemlová z Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA. Stejně tak podle Bc. Ondřeje Vacha, staniční sestry z Doléčovacího a rehablitačního oddělení FNUSA, zůstávají hlavní pilíře, na kterých Florence Nightingale postavila základy ošetřovatelské práce, stále aktuální: „Jsou to etika a odpovědnost. Abychom mohli skutečně pomáhat a nikoliv jen vykonávat nějakou činnost – byť sebelépe – musí být tyto dvě hodnoty vidět v každém našem kroku.“

Na své povolání zdravotní sestry vzpomíná také bývalá zaměstnankyně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Věra Kubíčková. „Kdybych se mohla znovu rozhodovat, svou profesi bych neměnila. Ke spokojenosti s mým povoláním jistě přispělo i to, že jsem měla štěstí na dobré a přátelské kolegyně a i náročnou práci jsme dokázaly spolu zvládnout. Později došlo k velkým změnám v ošetřovatelství i vzdělávání sester. Většina mých kolegyň tyto změny akceptovala a mnohé začaly dále studovat. I v tom se naplňuje odkaz Florence Nightingale. Pro naši profesi je jistě nutná láska k povolání, která trvá po celou profesní dráhu a ta mě neopustila. Přinesla mi i pocit seberealizace, který stále pociťuji při vzpomínání na mé povolání – na to, že jsem byla sestra.“

Důvodů proč nebýt sestrou je mnoho. „To jistě ano. Je to práce na směny, fyzicky i psychicky náročné povolání, někdy čelíme slovní i fyzické agresi ze stran pacienta, máme vysokou zodpovědnost a neustálou možnost udělat chybu. Je to však také práce velmi rozmanitá, motivující, v každé době potřebná. Ale hlavně – profese sestry je naplňující a smysluplná!“ uzavírá téma Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA.

Mgr. Monika Černá z I.IKAK aktuálně pracuje i v covidové ambulanci.

 

Po operativě svůj provoz pomalu obnovují i jednotlivé ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Čekárny však podléhají zvýšenému hygienickému režimu, který minimalizuje riziko nákazy a odpovídá veškerým doporučeným standardům. Zdravotníci pacientům vzkazují: „Nemusíte se bát, návštěva nemocnice je při dodržování všech pravidel bezpečná.“

Epidemiologická a bezpečnostní opatření aplikovaná v ambulancích Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně popsala staniční sestra I. neurologické kliniky Kamila Roubalová: „Základ je desinfekce. Kromě toho, že máme pro příchozí po čekárně rozmístěné desinfekce s informačními pokyny a u vstupu také rukavice, frekventovaně desinfikujeme i samotné prostory. Pacienty objednáváme na konkrétní čas v půlhodinových rozestupech, aby se zde vždy sešel pouze minimální počet lidí. Zároveň je prosíme, aby zvážili nutnost doprovodu, případně jej eliminovali.“ To potvrzuje například pacientka z Brna, která dnes přišla na kontrolu sama. „Normálně by vedle mě seděl manžel, ale teď to nejde,“ říká dvaasedmdesátiletá žena. Naráží tím i na další opatření, a to úpravu sedacích míst – některá jsou dočasně přelepená, aby mezi čekajícími zůstávaly dostatečné rozestupy.

„Musím říct, že lidé jsou opravdu svědomití, opatření respektují,“ hodnotí vrchní sestra I. neurologické kliniky Ing. Marcela Staňková a dodává, že není důvod k obavám nebo odkládání vyšetření, vyžaduje-li jej zdravotní stav pacienta.

U vstupu do nemocnice stále probíhá měření teploty termokamerou, což umožňuje pohyb po nemocničním areálu pouze lidem bez teploty. „Pokud bychom tady na klinice přeci jen někomu naměřili teplotu vyšší než 37,5 °C, máme stejně jako na každém jiném pracovišti připravenou izolaci,“ dodává Kamila Roubalová z neurologie s tím, že v izolaci podstoupí pacient kromě vyšetření ve zvláštním režimu také test na koronavirus. Lékař pak podle výsledku určí další postup.

V nemocnici se dodržují i další epidemiologické a bezpečnostní zásady. „Jsme velmi rádi, že vedení FNUSA umožnilo od počátku testování na COVID-19 u všech pacientů přijímaných na lůžková oddělení,“ komentuje přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku doc. MUDr. Břetislav Gál, Ph.D. Až po negativních výsledcích testu je hospitalizovaný pacient zařazen na standardní lůžkové oddělení, do té doby je oddělen v prostorách se zvýšeným ochranným režimem. „Chtěl bych proto všem vzkázat, že ač jsme pracovištěm v „COVIDové“ nemocnici, jsme pracovištěm bezpečným,“ uzavírá Břetislav Gál.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz