Podle údajů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sice minulý týden snížil počet chřipkových onemocnění o 19,1 procent, na druhé straně na tom pravděpodobně měly podíl i jarní prázdniny. Proto i nadále trvá ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zákaz návštěv.

V období chřipkové epidemie je nejdůležitější dodržovat hygienická opatření. „Často si umývat ruce, větrat, upravit životosprávu, nestýkat se s nemocnými, pokud to jde, nechodit tam, kde se pohybuje velké množství lidí. A ještě před chřipkovou epidemií se nechat očkovat. Tím můžeme onemocnění chřipkou minimalizovat,“ uvedla primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová.

Lidé si často pletou chřipku s tzv. infekty z nachlazení. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Chřipka začíná náhlým vzestupem tělesné teploty nad 38 °C, a to z plného zdraví, dále svalovou slabostí, bolestí svalů a kloubů, hlavy a celkovou schváceností. Teprve s odstupem dvou až tří dnů se dostavuje rýma a kašel. Infekty z nachlazení naopak začínají většinou rýmou, kašlem a postupným zvyšováním tělesné teploty a nezpůsobují tak výraznou celkovou schvácenost. Rozdíl je také v léčbě. „U nachlazení a při zvýšené teplotě je vhodný cca tři dny šetřící režim doma, nosní kapky, kapky na kašel, vitamíny a pitný režim. Při delším trvání a zhoršování stavu doporučuji navštívit lékaře. Starší člověk s chronickými chorobami by měl lékaře navštívit ihned. Naopak při léčbě chřipky je nutný ihned klidový režim na lůžku, podávat léky na snížení teploty, případně chladné zábaly, obklady a dostatek tekutin – nikoliv horkých. Eventuálně další léky na rýmu a kašel podle příznaků,“ upozornila primářka Ivana Bogrová a dodala: „Chřipku se rozhodně nevyplatí přecházet!“

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Kardiolog Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doc. MUDr. Josef Šumbera věnoval před časem nemocniční lékařské knihovně tři sta let staré disertační práce. Po odborném posouzení Státního okresního archivu v Rajhradě budou vzácné tisky uloženy v lékařské knihovně na bezpečném místě se stabilními mikroklimatickými podmínkami.

Josef Šumbera dostal sbírku tisků před více než čtyřiceti lety od kolegy, známého českého fyziologa a vědce Vladislava Kruty. Profesor Kruta se věnoval dějinám medicíny a ještě před svou smrtí v roce 1979 daroval svou vlastní knihovnu, která čítala na 1375 knižních a časopiseckých publikací, knihovně Fyziologického ústavu. „Mně kdysi přinesl krabici starých spisů, kterou jsem uložil na půdě a na dlouho na ni zapomněl. Ani nevím, odkud přesně je pan profesor měl, jeho sbírky byly velmi rozsáhlé,“ popsal kardiolog Josef Šumbera, jak k disertačním pracím přišel.

Lékařská knihovna FNUSA nyní vlastní 24 disertačních prací z první poloviny 18. století, nejstarší z roku 1723. „Práce jsou psány v latině, takže máme v úmyslu zajistit překlady některých z nich, abychom se dozvěděli, jaké byly lékařské znalosti té doby. Časem bychom dokumenty kvůli lepší identifikaci a popsání také rádi zdigitalizovali,“ uvedla vedoucí Lékařské knihovny FNUSA Mgr. Jitka Löscherová.

Část disertačních prací prozkoumal i ředitel Státního okresního archivu Brno-venkov Mgr. Ivo Durec. „Ukázky, které se nám dostaly do rukou, byly v dobrém stavu, tištěné na kvalitním ručním papíře, s dobře čitelnými odbornými medicínskými texty v latině. Jednoznačně se jedná o úžasné úzce odborně zaměřené archivní dokumenty, které je třeba náležitě ochránit,“ řekl Ivo Durec s tím, že pro studijní účely doporučil všechny disertační práce zdigitalizovat a originály uložit na bezpečné místo se stabilními mikroklimatickými podmínkami. Díky tomu dojde ke zpomalení stárnutí a degradace těchto cenných archivních dokumentů. „V současné době je nejlepší ochranou pro archiválie jejich digitalizace. S originály je pak minimálně manipulováno a nejsou fyzicky namáhány a poškozovány. Samotné digitalizáty jsou pro studium velmi pohodlné, text lze v prohlížeči na obrazovce různě zvětšovat a lépe se identifikují méně čitelné části,“ dodal ředitel archivu Ivo Durec.

Nalezené disertační práce z poloviny 18. století, které nyní vlastní Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, čeká v budoucnu také odborná interpretace – například srovnání s tehdejšími a současnými konkrétními lékařskými znalostmi a postupy.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Malý princ, Zmizelá, Svěrákovy Povídky a další knižní hity čekají na své nové majitele v Lékařské knihovně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pestrou sbírku současné i klasické beletrie připravil pro zaměstnance nemocnice personál knihovny v rámci Mezinárodního dne darování knih, který připadá právě na 14. únor.

Knihy různých žánrů nashromáždil kolektiv knihovny pro tento pilotní ročník z vlastních zdrojů. „Pokud se akce vyvede a bude zájem, rádi bychom příští rok darování knih zopakovali a zapojili do něj i další zaměstnance nemocnice,“ říká vedoucí Lékařské knihovny Jitka Löscherová a dodává, že během první hodiny akce se pro knížku stavilo už asi dvacet lidí.

Knihovníci pro zájemce připravili také ručně vyráběné záložky a kartičky k věnování. Pokud se tak někdo rozhodne knížku rovnou darovat dál – ať už v rámci Mezinárodního dne darování knih nebo oslav sv. Valentýna – může do ní přiložit i svůj vzkaz.

Vybrat si z široké nabídky knih mohou zaměstnanci až do odpoledních hodin, nerozebrané tituly budou k dispozici ještě v pondělí a úterý. Zbytek literatury knihovna daruje DobroCentru sv. Anny, které knížky využije při čase tráveném s hospitalizovanými pacienty nemocnice.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Od úterý 11. února platí na všech odděleních Fakultní nemocnice u sv. Anny až do odvolání ZÁKAZ NÁVŠTĚV.

„Aktuální situace v onemocněních chřipkou se natolik vyhrotila, že jsme přistoupili k plošnému zákazu návštěv. Chápu, že je to pro příbuzné pacientů i pacienty samotné těžké, na druhé straně by jistě nikdo nechtěl nemocného člověka ještě více ohrozit. Děkujeme veřejnosti, že bude zákaz respektovat,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

Podle aktuálních údajů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze 7. 2. je v JMK evidována nemocnost 2017 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Ve městě Brně je to 2302 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Hranice epidemie je 1600 na 100 tisíc obyvatel, daný stav je tedy podle hygieny možné hodnotit jako počínající chřipkovou epidemii.

Doporučení KHS JMK:

  • důsledně dodržovat zásady hygieny rukou a dýchacích cest
  • pokud je to možné, vyhýbat se přelidněným místům
  • v uzavřených prostorách častěji a důkladně vyvětrat
  • v případě vzniku onemocnění věnovat náležitou pozornost léčbě a nesnažit se onemocnění přecházet

Děkujeme za pochopení. O opětovném povolení návštěv budeme včas informovat.

V sobotu 8. února se v kapli sv. Anny uskutečnila mše ke Světovému dnu nemocných, který připadá na 11. únor. Hudební doprovod v kapli plné pacientů i zaměstnanců zajistil Královopolský soubor, mezi jehož členy jsou i zdravotníci z naší nemocnice. 

„Nemocnice u Sv. Anny s dirigentem Královopolského souboru Janem Hanáčkem připravuje další koncerty, při kterých se budou moci zapojit i naši zdravotníci. Několik lékařů už v sboru působí, do budoucna by se však mohli zapojit i muzikanti hrající na různé nástroje,“ řekl MUDr. Martin Pešl, PhD., který ve sboru zpívá.

Světový den nemocných byl vyhlášen roku 1993 z podnětu papeže Jana Pavla II. Dnem tohoto svátku byl zvolen 11. únor, který je zároveň dnem, kdy se v Lurdech zjevila chudé a nemocné dívce Panna Maria. Vyzvala ji, ať na místě nechá vystavět kostel, a později jí ukázala zapomenutý léčivý pramen. Lurdy jsou od té doby poutním místem a symbolem uzdravení a 11. února připomínkou solidarity s nemocnými.

   

Další fotografie z bohoslužby v plné kapli sv. Anny si můžete prohlédnout ZDE.

Čtrnáctidenní mise v Etiopii čeká Annu Chaloupka z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která zároveň působí jako konzultantka na prestižní klinice v Londýně. Kardioložka se zaměřením na srdeční selhání a dědičná onemocnění srdečního svalu se do Afriky vydává s týmem Nadačního fondu České srdce, jehož aktivity dlouhodobě podporuje.

„Na lékařskou misi do zemí třetího světa jsem chtěla jet už od dob studia medicíny. Pracovala jsem na nejlepších světových pracovištích, přinést alespoň kousek kvalitní a dostupné péče těm nejpotřebnějším považuji za svou morální povinnost,“ říká Anna Chaloupka, která absolvovala vědecké stáže na Mayo Clinic a Harvardově univerzitě, kde také studovala v rámci postgraduálního studia.

Únorová mise je zaměřená převážně na echokardiografický screening vrozených a získaných srdečních vad. „Výskyt především porevmatických chlopenních vad je v těchto zemích mnohonásobně vyšší než u nás, protože prakticky nemají antibiotika. Máme návaznost na místní lékaře, a proto u pacientů, kde závažné vady odhalíme, budeme moci zorganizovat i léčbu, což je naprosto zásadní,“ vysvětluje Anna Chaloupka a dodává, že tým si na misi veze z České republiky vlastní přístroje, takže bude moci vyšetřovat i v odlehlých oblastech.

Pětičlenná skupina lékařů z různých koutů České republiky do Etiopie vyrazí 15. února. Aktuálně je dobrovolnický tým ve fázi příprav, což kromě vyřizování řady povolení znamená také monitorování bezpečnosti výpravy. „Etiopie je krásná země a na africké poměry celkem bezpečná. Přesto jsou i v Etiopii oblasti, kde je vyhlášen výjimečný stav. Sledujeme aktuální situaci a těmto oblastem se budeme samozřejmě vyhýbat,“ přibližuje proces přípravy Anna Chaloupka.

Tým kardiologů stráví v Etiopii čtrnáct dní. „Děláme to zadarmo a ve svém volném čase. Relativně krátká doba přispívá k motivaci využít čas co nejvíce efektivně. I za dva týdny se dá udělat spousta práce,“ uzavírá Anna Chaloupka, která si účastí na misi plní svůj profesní sen. Nadační fond České srdce podporuje dlouhodobě, spolu s dalšími kolegy z kliniky se účastní například charitativního běhu PROBEHNI.SE. Právě díky jeho výtěžku se mise v zemích třetího světa daří financovat.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny se stala součástí kampaně Darujme krev pro Brno, která by měla podpořit bezplatné dárcovství krve a nábor dobrovolníků do registru dárců kostní dřeně. Tvářemi projektu, za kterým stojí magistrát města Brna, jsou bývalá tenisová reprezentantka Lucie Šafářová a lezec Adam Ondra.

„Každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat okamžitou a nezištnou pomoc od jiného člověka. Komplikovaný porod, autonehoda, operace; kromě lékařů je v těchto chvílích nezbytný ještě někdo – dárce krve, kterou pacient musí dostat, aby přežil. Vzhledem k vysoké koncentraci lidí a nemocnic v Brně je logické, že naše město dárcovství krve podporuje. Kampaň má za cíl získat další prvodárce a aktivizovat ty, kteří už s darováním krve mají zkušenost,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Kampaň začne v dubnu 2020 a potrvá do března 2021. „Chceme upozornit na to, že v Česku dárců krve každoročně ubývá. Odcházejí ti starší a noví nepřibývají. Od roku 2010 ubylo přes 50 tisíc dárců a aktuálně jich máme kolem 250 tisíc. Podle odborníků by však v každé zemi mělo být kolem 4 % dárců, což u nás znamená zhruba 400 tisíc lidí. Jen ve dvou brněnských nemocnicích, které se zapojily do kampaně, je potřeba přes 50 tisíc transfuzních přípravků ročně a uskuteční se něco přes 40 tisíc odběrů,“ doplnil první náměstek primátorky Petr Hladík.

V rámci kampaně se uskuteční dny otevřených dveří v odběrových centrech brněnských fakultních nemocnic, slavnostní setkání a předání benefitů oceněným bezpříspěvkovým dárcům krve nebo Běh až na krev v Lužánkách. Vyhlášen bude také motivační program pro prvodárce, studenty vysokých škol a zaměstnance.

„Darování krve může učinit téměř každý z nás a někomu tím jasně a hmatatelně pomoci. Proto jsem neváhal a stal se hrdou tváří této kampaně. Doteď s darováním krve nemám zkušenost, takže určitě mám trochu i strach, ale i to je výzva jej překonat. Pokud mi to můj tréninkový plán jen trochu umožní, moc rád se osobně zúčastním akcí spojených s tímto projektem,“ přislíbil Adam Ondra, který patří mezi nejlepší lezce světa a aktuálně se připravuje na olympiádu.

Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v provozu od loňského podzimu. Dárců postupně přibývá, ale počet je stále nedostačující. Nemocnice ročně spotřebuje při plánovaných i akutních zákrocích více než tři tisíce litrů vzácné tekutiny.

Ve středu 5. února 2020 se na střelnici B&H Magnum Club Brno uskutečnil seminář na téma „Charakteristika a účinnost nových druhů střeliva – trendy ve vývoji střel do KKZ (krátká kulová zbraň)“. Akci pořádal Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU za spoluúčasti pedagogů LF, kteří se ve své praxi mohou s poraněním tohoto typu setkat. Semináře se tak kromě soudních lékařů zúčastnili i traumatologové, neurochirurgové, neurologové a zástupce vedení LF MU.

„Na teoretickou část, která byla zaměřena na informace o charakteristice a ranivosti těchto střel z hlediska medicínského a právního, navazovaly praktické ukázky přímo na střelnici, kdy si účastníci mohli zbraně i střelivo vyzkoušet tak říkaje ‚na vlastní ruce‘,“ okomentoval program semináře prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., přednosta Ústavu soudního lékařství FNUSA a LF MU.

Achondroplazie je genetická forma trpasličího vzrůstu. V České republice se rodí ročně 4–5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu. Nyní začali nově zkoumat spánek a potíže s chrápáním.

Nová vědecká studie je zaměřena na spánkovou apnoi, první dítě s achondroplazií vyšetřili lékaři ve spánkové laboratoři Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny koncem roku 2019. „V registru máme více než 60 dětí z České republiky i ze Slovenska, a to od nejmenších až do čtrnácti let. Postupně bychom rádi vyšetřili co nejvíce z nich,“ uvedl Martin Pešl, interní lékař a vědec FNUSA-ICRC, který je členem týmu, zabývajícím se výzkumem achondroplazie.

„Spánek vyšetřujeme od pěti let, s mladšími dětmi by to bylo složitější. Dítě přijde v pátek večer do naší spánkové laboratoře a spolu s jedním z rodičů u nás stráví noc. Pomocí elektrod a čidel monitorujeme jeho spánek, poté vše vyhodnotíme. Pokud zjistíme problém, nabídneme rodičům léčbu – podporu dýchání během spánku, díky které se sníží hrozba poškození srdce,“ řekl Ondřej Ludka, lékař a vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC.

Vědci shromažďují data o růstu děti, o jejich zdravotních potížích, o konkrétních symptomech, které souvisejí právě s achondroplazií. Nyní mají seznam zhruba 25 symptomů. „Cílem je připravit Českou republiku a Slovensko pro zavedení nové léčby achondroplazie, případně pro lékovou studii. K tomu potřebujeme informace o této populaci. Díky registru tak budeme lépe připraveni na možnost testovat nový lék,“ řekl Pavel Krejčí, vedoucí registru achondroplazie ve FNUSA-ICRC a vědec, který se na vývoji léku v USA podílel. „Děti s achondroplazií by mohly vlivem léku více vyrůst a mít postavu na spodní hranici běžné lidské výšky,“ dodal Pavel Krejčí.

Lék je nyní v závěrečné fázi klinického testování. Jedná se o stabilní formu malé bílkoviny, která je silným stimulátorem růstu kostí. „U genetických poruch růstu neexistuje většinou cílená léčba. Achondroplazie je jedním z prvních syndromů, u kterého se na základě výzkumu patologických mechanismů podařilo lék vyvinout,“ uzavřel téma Pavel Krejčí.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Ve středu 5. února se v Brně uskuteční již 20. ročník semináře kardiologů, internistů, praktických lékařů a lékařů RZP „Sv. Anna 2020“. Seminář pořádá I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny a zúčastní se ho dvě stovky lékařů z Jihomoravského kraje a okolí.

Na semináři se v roli přednášejících představí kardiologové Fakultní nemocnice u sv. Anny a hosté z oblasti kardiologie. „Účastníci semináře budou formou odborných přednášek seznamováni s nejnovějšími postupy a technologiemi v oboru intervenční kardiologie. Lékařské zákroky jim zprostředkujeme i živě, budeme přenášet přímým přenosem čtyři naplánované operační zákroky z naší nemocnice a v případě akutního infarktu budeme snímat také aktuální situaci,“ uvedla přednostka I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA prof. MUDr. Lenka Špinarová.

Jedním ze zajímavých zákroků, přenášených přímo z katetrizačního sálu, bude katetrová implantace chlopně. „Zákrok provádíme rok a máme od pojišťovny velmi přísná kritéria, na základě kterých vybíráme vhodné pacienty. Většinou ty, kteří z nějakého zdravotního důvodu nemohou podstoupit chirurgickou operaci. Zatím jsme udělali celkem 12 takových implatací,“ řekl MUDr. Ladislav Groch, Ph. D., lékař I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a jeden z organizátorů semináře. Dodal také, že právě o katetrové implantaci chlopně bude přednášet špičkový kardiolog a primář Kardiovaskulárního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Marian Branny.

Účelem semináře Sv. Anna je pokračovat v úzké spolupráci s lékaři z terénu. „Tyto lékaře, tzn. ambulantní kardiology, internisty, praktické lékaře, lékaře okresních nemocnic, prostě všechny, kteří odesílají své pacienty na invazivní vyšetření na naší klinice, chceme pravidelně informovat o novinkách v kardiologii a potkávat se s nimi. Spojuje nás pacient, a to rozhodně není málo,“ dodala profesorka Lenka Špinarová.

Na semináři vystoupí také interní primáři nemocnic z jihomoravského regionu. Své kolegy budou informovat o místní péči o pacienty s infarktem v roce 2019. „Obecně se dá říci, že infarktů v posledních letech ubývá. Je to díky lepšímu životnímu stylu – změně stravovacích návyků, pohybu. A také je to lepší péčí o pacienty před infarktem, včas řeší diabetes, cholesterol i vysoký tlak,“ konstatoval primář I. interní kardioangiologické kliniky MUDr. Michal Rezek.

Lékaři na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 2019 diagnostikovali pomocí koronarografie 2624 pacientů se srdečními problémy. 1597 z nich pak pomocí stentů zpevnili zúžené nebo ucpané srdeční tepny. Úspěšně také řešili akutní infarkty, kterých bylo za rok 2019 celkem 261. Pro srovnání – v roce 2002 to bylo 558 infarktů.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz