Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otvírá od pondělí 10. srpna odběrové místo na test koronaviru. Testování je určeno zájemcům z řad široké veřejnosti se žádankou od lékaře nebo krajské hygienické stanice a také samoplátcům. Všichni se musí předem objednat pomocí online objednávkového formuláře (spuštěn 8. 8.) na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz. Bez objednání NEBUDE příchozí otestován.

Testování bude probíhat každý všední den od 7:00 do 15:30 hodin v budově C přímo v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pro příchozí bude vyhrazen vstup z ulice Leitnerova, která je nejblíže. „Vše bude přesně označeno, jen prosíme veřejnost, aby respektovala veškerá opatření a vchodem z ulice Leitnerova chodili opravdu jen lidé, kteří potřebují otestovat,“ uvedl provozní náměstek FNUSA ing. Petr Voráč.

Samozřejmostí je dodržování všech bezpečnostních a hygienických opatření včetně nasazené roušky. Informace o výsledcích testů obdrží lidé za 24 až 48 hodin od provedení stěru dle aktuálních kapacit.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude dárcům nově otevřeno kromě pondělí a střed také každé úterý. První úterní odběry se uskuteční 11. srpna ve standardním odběrovém čase, tedy od 6:15 do 9:45 hodin.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně tímto krokem reaguje na aktuální nedostatek krve i samotnou poptávku ze strany dárců, kterým dosavadní odběrové termíny nevyhovovaly. V případě naplnění kapacit odběrového centra plánuje Krevní banka do budoucna svůj provoz rozšířit i na další pracovní dny v týdnu.

Všem dárcům, kteří reagovali na výzvu a přišli darovat nebo se k tomu chystají, moc děkujeme. Doba prázdnin je každoročně náročnější – dárců je méně a úrazů vyžadujících krevní infuze naopak více. Letošní rok je navíc specifický zásahem nového typu koronaviru, kvůli jehož hrozbě jsou na měsíc vyřazeni z darování lidé vracející se ze zahraniční dovolené. „Roli hraje také velký výskyt klíšťat, kdy platí totéž – měsíční odklad v případě přisátého klíštěte. O dalších příčinách můžeme jen spekulovat – dohánění odložených operačních zákroků z doby pandemie, neustálá obava některých dárců z možné infekce… Každopádně výsledkem je, že dárců rapidně ubylo,“ okomentovala současnou situaci primářka Krevní banky MUDr. Jarmila Celerová a dodala, že všem, kteří si najdou čas přijít darovat krev i během prázdnin, patří velké poděkování.

Zájemci se na odběr mohou objednávat přes formulář na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

 

V České republice jsou nádory ledvin relativně častou diagnózou, co potvrzuje i fakt, že jsme celosvětově na prvním místě právě v incidenci nádorů ledvin. Na Urologickém oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně lékaři ročně operují až 200 takových pacientů.

Aktuálním a zároveň atypickým příkladem je dvacetiletý pacient, kterého lékaři na urologii FNUSA operovali letos na konci července. „Pacient s nádorem na ledvině byl výjimečný zejména svým věkem. Ve 2.–3. deceniu (11.–30. rok) jsou nádory velmi vzácné. Operace proběhla bez komplikací, trvala 90 minut, odstranili jsme ledvinu s tumorem a odebrali lymfatické uzliny,“ popsal průběh primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D. Dodal také, že při standardním pooperačním průběhu je pacient propuštěn po týdnu hospitalizace do domácí léčby.

Podle primáře Petra Filipenského je to za posledních 10 let teprve čtvrtý pacient v podobně mladém věku. Během své dlouholeté praxe se kromě výjimek ohledně věku setkal také s raritními formami nádorů. „Samozřejmě 90 % nádorů ledvin tvoří konvenční ledvinové karcinomy. Ale existují i tzv. mimické tumory, které jako nádory vypadají a přitom malignitami nejsou. Na našem oddělení máme záchyt dvou takových pacientů s velmi specifickým pseudonádorem ledviny. Je to velmi výjimečné, patologové literárně dohledali méně než 50 takových případu ve světě. Pro pacienta je to samozřejmě ta lepší varianta,“ dodal primář urologie FNUSA Petr Filipenský.

Nabízí se otázka, jak se vyvarovat toho, aby se člověk zdravotním problémům s ledvinami vyhnul. Lékaři však nemohou nabídnout žádný speciální „recept“, ale jen obecně známé věci. Snažit se o zdravý životní styl, vyvarovat se kouření a dalších „kontaktů“ s oxidem dusíku, ať už v chemickém průmyslu nebo při nějaké zevní radiaci.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz.

Odběrovému centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně chybí dostatek krve, a to ve všech krevních skupinách. Situace je ještě horší než během covidové pandemie. Nedostatek dárců krve byl totiž kompenzován sníženou spotřebou krve kvůli pozastavení plánovaných operací a zákroků.

Primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová potvrdila, že tak kritickou situaci nikdo nepamatuje. „Operativa se vrátila do původního stavu, bohužel počet dárců krve nikoliv. Samozřejmě na to mají vliv i prázdniny, kdy část z nich odjela na dovolenou a ti, co se z dovolené vracejí a byli v zahraničí, mohou krev darovat až měsíc po návratu. Roli hraje také velký výskyt klíšťat, kdy platí totéž – měsíční odklad v případě přisátého klíštěte. O dalších příčinách můžeme jen spekulovat – dohánění odložených operačních zákroků, neustálá obava některých dárců z možné infekce… Každopádně výsledkem je, že dárců rapidně ubylo,“ dodala primářka Jarmila Celerová.

„Děkuji všem, kteří se k tomu postavili čelem a chodili darovat krev i v době pandemie. A rád bych požádal obyvatele Brna a okolí, aby se ozvali naší Krevní bance a přišli darovat krev. Je to jedna z mála tekutin, které neumíme uměle vyrobit. Každý jednotlivec je důležitý. Navíc sami nikdy nevíme, kdy krev budeme potřebovat,“ dodal k tématu ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, který je sám dárcem krve.

Odběrové centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně funguje od 14. října 2019. Přesně po 70 letech od vzniku prvního transfuzního oddělení v Brně, které původně zahájilo činnost právě v brněnské sv. Anně. Od října 2019 do půlky července 2020 se zde zaregistrovalo více než 1500 dárců krve.

Dárcovství krve ve FNUSA pomáhá svými kampaněmi město Brno, dobrovolníci z DobroCentra FNUSA, hokejisté a trenéři HC Komety Brno, ale také její fanoušci, kteří spolu s brněnskými kapelami Brünnfield, Megafon a Break Your Ego chystají koncert na podporu dárcovství.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

I přes covidovou pandemii se v letošním roce daří Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně „držet“ vyrovnané hospodaření. Díky oddlužení již nemá nemocnice žádné závazky po splatnosti, navíc může snížit ceny všech dodávaných komodit.

Předběžný hospodářský výsledek k 30. červnu 2020 je ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně plus dva miliony korun. A to i přesto, že nemocnice vyplatila v prvním čtvrtletí motivační prémie v celkové výši 37 milionů, z toho 7 milionů jako tzv. covidové odměny. „Naším největším problémem byly závazky po splatnosti. Díky oddlužení jsme byli schopni je zaplatit celé, tedy ve výši 1,6 miliardy korun. Do budoucna to znamená i to, že dodavatelé budou ochotni se účastnit veřejných zakázek a podaří se nám vysoutěžit lepší ceny. Již teď jsme díky tomu ušetřili 30 milionů, ročně to může být až 100 milionů korun. Věříme, že nám také pomůže vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o nadprodukci v roce 2019,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Snížení výkonů v období pandemie, tedy především v měsících březen a duben, bylo kompenzováno úhradovou vyhláškou. „To bylo pro nás velmi rozhodující. Naopak ale vzrostly náklady na desinfekce, ochranné pomůcky, odpady, úklid. Došlo také k poklesu výkonnosti lékáren a dalších komerčních aktivit nemocnice,“ řekl Vlastimil Vajdák.

Ke zlepšujícímu se výsledku hospodaření přispěly také personální audity, kterými si prošly všechny nezdravotnické provozy. Díky tomu došlo k úspoře obslužného personálu a THP v celkové výši 35 osob. „V nemocnici bylo v minulosti vytvořeno pár pracovních pozic, které nedávaly smysl, protože suplovaly práci dalších zaměstnanců. Došlo také ke sloučení několika oddělení nebo odborů, jejichž součástí byl pouze jeden pracovník. Ten tak zároveň dělal sám sobě i vedoucího,“ komentoval výsledky personálního auditu provozní náměstek FNUSA Ing. Petr Voráč.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Dřevěnou sochu tzv. Černé Madony přivezli 28. července do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restaurátoři, kteří provádějí práce v prostoru kaple v Paláci šlechtičen v Brně. Počítačový tomograf (CT) jim pomůže objasnit detaily sošky.

Madona s dítětem je hlavním prvkem oltáře v kapli Paláce Šlechtičen. „Jedná se o dřevěnou polychromovanou sochu z 2. poloviny 17. století, tzv. Černou Madonu. Samotná kaple je přímo zasvěcena Obětování Panny Marie, tudíž i fresková výzdoba stěn a klenby nese mariánské motivy,“ uvedl historik umění Martin Čihalík ze společnosti Pastiglia, která provádí obnovu památek.

Počítačový tomograf pomůže restaurátorům odhalit a objasnit stav dřeva, například rozsah poškození červotočem nebo jiným dřevokazným hmyzem. Identifikuje také všechny spoje jednotlivých částí sochy, tloušťku a vrstvy povrchových úprav. „Socha je polychromována formou lazurovaného stříbra a zlata, takže poškození není zvenku téměř vidět. Musím říci, že nás překvapil počet hřebíků v sošce, množství prasklin, které běžně nejsou vidět a také rozsah poškození dřevokazným hmyzem,“ komentoval předběžné výsledky z CT Martin Čihalík a dodal: „Všechny informace jsou pro nás zásadní kvůli přístupu k restaurování a dalším navazujícím průzkumům jako jsou například sondáže. CT používáme v rámci průzkumu pouze u velmi cenných památek – především středověkých, případně raně barokních. Pravidelně děláme i rentgeny obrazů, ale to si vystačíme s veterináři, kteří mají pojízdný rentgen,“ uzavřel téma s úsměvem Martin Čihalík.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již lékaři CT sochy dělali, a to před pěti lety sochu Krista z brněnského kostela u sv. Jakuba. V obou případech se jednalo o placené služby.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Cévní mozková příhoda je společně se srdečními chorobami a onkologickými onemocněními nejčastější příčina úmrtí celosvětově a ročně postihne více než 17 miliónů lidí. Je vůbec nejčastější příčinou trvalé invalidity u dospělých. V České republice postihne cévní mozková příhoda 25 tisíc lidí ročně a bezmála 10 tisíc lidí ročně na její následky umírá. Výzkum v oblasti diagnostiky a léčby cévní mozkové příhody bude nyní komplexnější díky klastru STROKE BRNO – v evropském měřítku jedinečné a úzké spolupráci sedmi brněnských subjektů.

STROKE BRNO je interdisciplinární výzkumný klastr s cílem propojit poznatky a expertízy akademických a průmyslových partnerů a zajistit efektivní využití poznatků ze základního výzkumu v klinické praxi. Tento přístup tzv. translačního výzkumu je důležitým krokem pro podporu vývoje inovativních diagnostických a léčebných postupů. Členy klastru jsou Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s.

„Myšlenka vytvoření výzkumného klastru STROKE BRNO vzešla z potřeby lepšího propojení mezi výzkumem prováděným v laboratoři a potřebami pacientů,“ uvedl iniciátor klastru prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC a profesor neurologie na Lékařské fakultě MU, „v důsledku této potřeby jsme proto vytvořili výzkumnou platformu STROKE BRNO.“ Kooperace vědců v akademickém a klinickém prostředí byla posílena propojením s biotechnologickým průmyslovým sektorem, který v klastru zastupuje firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s. „Pro nás jde o unikátní příležitost podílet se na celém procesu výzkumu a vývoje nových farmakologických prostředků či systémů pro diagnostiku cévní mozkové příhody,“ dodal MVDr. Michal Kostka, CEO společnosti, „máme tak daleko více informací a finální fáze výroby pak může být rychlejší než obvykle.“

Členem klastru jsou také Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC. „Každá instituce v této platformě má svoji nezastupitelnou roli a fungujeme jako jeden tým. Vznikne-li nový nápad, kolegové z ústavů Akademie věd provedou testování v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně, odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství mohou testovat látky ve zvířecích modelech,“ popsal prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr., vedoucí Loschmidtových laboratoří. „Náš výzkumný tým pomocí nástrojů počítačového modelování a umělé inteligence navrhuje bílkovinu, která dokáže účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů.“

Mezi hlavní oblasti zájmu klastru STROKE BRNO patří vývoj nových farmak, biofarmak a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody, nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod tak, aby výsledky výzkumu měly v budoucnu pozitivní dopad na léčbu pacientů. Práce a výsledky jsou pozorně sledovány i v zahraničí, s klastrem již spolupracují odborníci z Vall d´Hebron Institut Barcelona, z jihokorejské Dongguk University v Soulu či Weizmannova Institutu v Rechovotu. „Jsme také otevření spolupráci s dalšími tuzemskými institucemi i firmami, kteří mohou využít své expertízy ve prospěch výzkumu cévních mozkových příhod,“ dodal prof. Mikulík.

Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

V areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zůstává i přes aktuální rozvolnění v platnosti povinnost zakrývat si ústa a nos rouškou. Opatření je v souladu s Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, které tuto povinnost ukládá zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb.

„Opatření pomáhá chránit zdraví jak pacientům, tak zaměstnancům nemocnice,“ uvedla MUDr. Jaromíra Kratochvílová, epidemioložka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Povinnost nošení roušky platí do odvolání a týká se vnitřních  prostor.

Děkujeme příchozím pacientům a návštěvám, že toto opatření dodržují.

Celosvětová pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila životy milionů lidí na celém světě. Vědecké týmy zabývající se výzkumem v oblasti zdravotnictví často radikálně změnily své plány a vrhly velkou část své kapacity na výzkum tohoto onemocnění s cílem co nejrychlejšího nalezení účinné pomoci. Se zajímavou iniciativou přišli vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty, Ústavu výpočetní techniky, výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity (MU) a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Jejich projekt počítá s využitím počítačové biochemie, umělé inteligence a principů strojového učení. „Pomocí vlastního software CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření viru SARS-CoV-2 v lidském organismu,“ popsal Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty MU a vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC. Jde o virový glykoprotein S, jehož trimer (molekula ze tři monomerů) tvoří výběžky obalu koronaviru SARS-CoV-2, a který se váže na lidské hostitelské buňky.

Výzkumníci provedli u 4 359 schválených léků tzv. virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. „V tomto projektu jsme námi vyvíjený program CaverDock poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul. Program prokázal vynikající (prakticky 100%) robustnost a tím se zařadil mezi nejspolehlivější nástroje ve své kategorii,“ uvedl autor algoritmů Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky MU. Program CaverDock byl vyvinut díky podpoře interní grantové agentury MU financující interdisciplinární výzkum a je poskytován široké uživatelské komunitě národní infrastrukturou ELIXIR.CZ.

„Provedli jsme hned několik simulací změn molekulového uspořádání tohoto proteinu tak, abychom zjistili, který ze známých léků by mohl mít největší účinnost,“ uvedl Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří MU a FNUSA-ICRC. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají se metody strojového učení a umělá inteligence pro jejich analýzu. „Podali jsme také grantovou žádost do programu firmy Microsoft pro použití cloudu Azure,“ dodal Pinto.

Na základě těchto výpočtů již bylo navrženo několik schválených léčiv, které mohou blokovat funkci tohoto proteinu a zabránit tak vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku. „Umělá inteligence dokáže také nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na protein ještě účinněji,“ upozornil Pinto. Podle něj jde o novou oblast výzkumu nemoci COVID-19, kdy se tvoří softwarová řešení pro urychlení vývoje nových léků.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

To, že v létě mají pacienti více srdečních problémů než v jiných ročních obdobích, je omyl. „Vysoké teploty vedou k dilataci (roztažení) cév a tím ke snižování krevního tlaku, což je pozitivní. Proto je v létě méně infarktů i cévních mozkových příhod,“ uvedl lékař I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., a dodal: „Pro kardiaky jsou nejhorší náhlé změny v počasí, především změny tlaku a teplot. Proto nejvíce infarktů bývá na podzim.“

Což dokládají i čísla. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo v roce 2019 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu nebo akutním srdečním selháním v létě 310 pacientů (za 3 měsíce), zatímco ve stejném roce na podzim (za 3 měsíce) 370 pacientů.

Přesto doporučuje kardiolog Jindřich Špinar lidem, kteří mají kardiovaskulární problémy, aby se snažili vyhnout výrazným teplotním změnám. „Nejhorší je přechod z klimatizované místnosti do horkého letního dne. Rozdíl je již v pokojové a venkovní teplotě, s klimatizací je to ještě horší. Proto je pro kardiaky lepší naplánovat si procházky na podvečer, kdy rozdíly teplot nejsou tak velké. A důležitá je samozřejmě dostatečná hydratace. To platí obecně pro všechny,“ uzavírá prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., lékař I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz