Na zavření škol a školek se Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně rozhodla zareagovat zřízením improvizované „školky“ pro děti zaměstnanců, aby zdravotníkům a dalšímu personálu umožnila setrvat v práci v době, kdy to byla největší potřeba. Během jednoho týdne byly upraveny prostory na Výstavní ulici včetně výmalby a položení koberců, zajištěni dozorující dobrovolníci a jejich proškolení a veškerá administrativa. Vlastní provoz byl zahájen 23. března a ukončen o dva měsíce později.

Do hlídání dětí a připravování programu se zapojilo celkem třicet jedna dobrovolníků. Většina z nich byla z řad studentů, zejména pak Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Kromě nich se v „mateřince“ střídali také dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, učitelé z partnerských SZŠ a také zaměstnanci nemocnice, kterým působení umožnilo omezení provozu na domovských pracovištích.

Mezi nimi byla také RNDr. Martina Štouračová z Oddělení laboratorní imunologie ÚKIA FNUSA: „V nastalé situaci jsem cítila potřebu nějak pomáhat, podpořit naši nemocnici, ve které pracuji už třicet let a vnímám ji jako své druhé doma, podpořit kolegy na lůžkových odděleních a na ARKu… Člověk mnohdy neovlivní, co se kolem něj děje, může však ovlivnit, jak se k situaci postaví,“ popisuje svou motivaci Martina Šťouračová.

Hlídání dětí věnovala svá volná odpoledne hned od otevření improvizované školky. „Původní značně provizorní podmínky se během velmi krátkého času podařilo dovybavit a zútulnit natolik, že se v nich cítili dobře všichni. Děti i dozorující dospěláci. Vzájemně jsme se na sebe těšívali a v mnoha směrech se obohacovali, což hořko-sladce vyjádřila jedna předškolní holčička v den, kdy jsme ve školičce byli naposledy. Když se loučila, tak prohlásila: ‚A to už se jako nikdy neuvidíme? (chvíle ticha) No… Třeba se objeví nějaký další virus a my se tu zase všichni sejdeme!‘“ vzpomíná Martina Šťouračová.

 

Stejně pozitivně hodnotí dobrovolnickou zkušenost i studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Zuzana Konečná. Reagovala na výzvu fakulty, vrátila se do Brna z rodné Ostravy a strávila studijní volno hlídáním dětí zdravotníků. „Byla to radost, děti byly opravdu hodné a šikovné a na celou zkušenost budu ráda vzpomínat,“ říká o dvou měsících strávených dobrovolnickou činností.

Maximální denní kapacita improvizované školky byla dvacet dětí, přičemž hlídání probíhalo v pětičlenných skupinkách. Možnost hlídání dětí využilo šestnáct zaměstnanců nemocnice, kteří přihlásili děti ve věkovém rozmezí 2,5 – 12 let. „Mateřinkou“ za celou dobu jejího provozu prošlo pětadvacet dětí.

S improvizovaným projektem byly spokojené nejen děti, ale i jejich rodiče, o čemž svědčí četná pozitivní zpětná vazba, která organizátorům přicházela. „Koordinátorům i všem dobrovolníkům patří velké díky za čas a energii, které jste do hlídání vložili. Kluci si to ve školičce velmi užívali, myslím, že i díky tomu budou mít na „koronu“ krásné vzpomínky. Často ani nechtěli domů,“ zhodnotila jedna z maminek.

 

Na organizačním zajištění se podíleli zaměstnanci z Personálního úseku a Úseku ošetřovatelské péče, velkou měrou pomohli také pracovníci IZS a ÚIRT při zajišťování technického zázemí. Program dětem zpestřovaly další dobrovolnické aktivity; během téměř šedesáti pracovních dnů provozu školky děti zažily například cestovatelské přednášky od CK Livingstone, pravidelné canisterapie s psem Bastienem chovatelky Jany Benešové nebo výtvarný program zajišťovaný z.s. Filiánek a DobroCentrem u sv. Anny.

„Myslím, že celá akce hlídání dětí zaměstnanců se velmi vydařila a předčila jakékoliv očekávání dětí, rodičů, dobrovolníků i nás organizátorů. Dobrovolníci chrlili obrovské množství nápadů a jimi pak inspirovali děti i nás organizátory, a ač místy bylo poměrně náročné skloubit vše dohromady, podařilo se vytvořit místo, kde po celou dobu vládla báječná atmosféra,“ zhodnotila za koordinátory personální náměstkyně FNUSA Mgr. Terezie Drncová. „Za dva měsíce vznikla nová přátelství a ukázalo se, že když je potřeba, dokážeme my ve FNUSA táhnout za jeden provaz. Děti do naší „koronaškoličky“ chodili rádi a my budeme na celý tento vydařený projekt ještě dlouho rádi vzpomínat,“ uzavírá Terezie Drncová.

 

 

 

 

 

 

Spolek pro ochranu osobních údajů vyhlásil již druhý ročník soutěže o nejlepšího pověřence pro ochranu osobních údajů. Třetí místo v kategorii veřejný sektor v soutěži „DPO roku 2019“ získala Mgr. Zuzana Ondrůjová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Zuzana Ondrůjová byla vybrána odborníky ze šedesátky nominovaných. „Mám radost a moc si toho vážím, protože o ocenění rozhodovala odborná porota, kolegové z oboru. Ale ještě víc mě těší samotná nominace, protože přišla od lidí, kteří mě a mou práci znají zblízka,“ uvedla Zuzana Ondrůjová a dodala: „Ocenění nepatří pouze mně, ale všem kolegům z jiných nemocnic. S některými jsem spolupracovala už v roce 2018 v rámci Spolku pro ochranu osobních údajů.“

Tzv. DPO (Data Protection Officer) neboli pověřenec pro ochranu osobních údajů je v nemocnicích ze zákona povinný. „Moje role je do velké míry poradenská a částečně i kontrolní. Musím „hlídat“ soulad procesů zpracování osobních údajů v nemocnici s požadavky právních předpisů, v tomto případě zejména s tolik kritizovaným GDPR,“ říká Zuzana Ondrůjová a dodává: „Pověřenec by měl pomáhat nemocnici, která je převážně v roli správce osobních údajů. Nemocnice kromě běžných personálních agend zpracovává osobní údaje pacientů a informace o jejich zdravotním stavu, které jsou jako citlivé osobní údaje ve zvláštním režimu vyšší ochrany.“

Pověřenec dohlíží na to, aby základní práva jednotlivce ochrany osobních údajů a soukromí byla zachována, a to v rámci poskytování zdravotních služeb i při zpracování osobních údajů pro účely vědy a výzkumu. Což se podle Zuzany Ondrůjové ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně daří. „Mám podporu vedení nemocnice, což je nezbytné pro mou práci. Funguji i jako konzultant pro zaměstnance, kteří s daty pracují, nebo i pacienty, kteří chtějí uplatnit svá práva. Důležitá je pro mě jako pro právničku také spolupráce s nemocničními IT specialisty. Kdybych to měla s nadhledem shrnout – DPO by měl „pomáhat a chránit“, aniž by se stal byrokratickým policistou,“ konstatuje s úsměvem Zuzana Ondrůjová.

Ochrana osobních údajů existovala již před GDPR, obzvláště ve zdravotnických zařízeních by se na pravidla ochrany pacientských dat vždy měl klást důraz. Řadu povinností totiž ukládaly a ukládají i samotné zdravotnické předpisy. „GDPR nepřineslo zase takovou revoluci, jak bylo často interpretováno. Přineslo harmonizaci v rámci EU, posílení práv subjektů údajů a více povinností pro správce a zpracovatele. A také přineslo propojení problematiky ochrany osobních údajů do širokých souvislostí s dopadem do oblasti moderních technologií, sdílením výzkumných dat v rámci EU i celého světa a kyberbezpečností,“ upozorňuje Zuzana Ondrůjová a doplňuje: „Úkolem DPO je i osvěta, jsem přesvědčena, že česká společnost ji v tomto směru potřebuje. Je nutné si uvědomit, že se nemusíme vzdávat tak důležitých práv, jako je právo na ochranu osobních údajů a ochranu na soukromí, abychom byli pokrokoví. Ať už v medicíně nebo v čemkoliv jiném. Jen je zapotřebí hledat ve všem rozumnou rovnováhu.“

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jako jediná nemocnice uspěla v konkurenci univerzit a výzkumných ústavů ve veřejné soutěži programu INTER-COST. Program INTER-COST finančně podporuje zapojení českých výzkumníků do evropského programu COST, který umožňuje vznik projektů a sítí evropské vědecké spolupráce.

Pod vedením prof. Roberta Mikulíka, vedoucího Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a prof. Radima Jančálka, přednosty Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU byly do soutěže podány dva projekty, díky kterým získá nemocnice více než 12 miliónů korun. Finance získané z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podpoří zdravotnický výzkum.

První z projektů se skrývá pod zkratkou IRIS-TEPUS (Implementation Research for Improving Stroke Care: Translation of Evidence to Patients Using Science) a Cerebrovaskulární tým FNUSA-ICRC je jeho hlavním koordinátorem. „Cílem projektu, který se orientuje na léčbu cévních mozkových příhod, je efektivnější implementace léčebných postupů založených na důkazech (tzv. evidence-based medicine) do klinické praxe v zemích východní Evropy,“ uvedl prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu. „Mezi hlavní aktivity projektu patří zmapování kvality péče o cévní mozkové příhody ve východní Evropě, kde doposud nebylo žádné měření kvality provedeno, a evidence stavu tak zcela chybí,“ dodal prof. Mikulík. „To nám pomůže v nastavení strategií pro zlepšení iktové péče a zajištění využívání evidence-based postupů tam, kde to doposud nebylo možné.“ Projekt přímo doplňuje aktivity mezinárodního projektu IRENE COST Action, na němž se podílí 60 odborníků z 30 zemí Evropy. Prof. Mikulík je jeho iniciátorem a hlavním řešitelem.

Druhý grant získal tým prof. MUDr. Radima Jančálka, Ph.D., přednosty Neurochirugické kliniky FNUSA a LF MU. Projekt Mapping of glioma heterogeneity and infiltration extend by MR imaging biomarkers je zaměřený na použití magnetické rezonance při studiu gliomů. Gliomy jsou invazivní nádory v mozku či míše, a i přes značné zlepšení onkologické léčby u mnoha typů rakoviny jde o stále velmi obtížně léčitelnou diagnózu. „Jedná se o nádory s heterogenním mikroprostředím, což znamená, že různé oblasti nádoru mohou na léčbu reagovat odlišně. Cílem naší studie je ověřit, jestli s pomocí různých biomarkerů získaných díky magnetické rezonanci dokážeme nádor zmapovat a najít oblasti s vysoce rizikovým chováním,“ uvedl prof. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D. a dodal: „To by samozřejmě umožnilo zlepšení účinnosti léčby, protože bychom dokázali zacílit chirurgické zákroky a radiační léčbu přímo na tyto rizikové oblasti.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny se rozhodlo po týdnu příprav povolit návštěvy pacientů, a to od neděle 31. května (včetně). Návštěvníci však musí striktně dodržet veškerá nařízení a opatření – chrání tím sebe a především své blízké, kteří jsou hospitalizováni. Návštěvy budou povoleny vždy ve středu a v neděli v čase 15–17 hodin.

Návštěvy, přicházející do nemocnice na lůžková oddělení, musí použít pouze jeden ze dvou vchodů s termokamerami. Konkrétně se jedná o vchody z ulic Pekařská a Leitnerova. Po automatickém změření teploty, a to v případě, že ji nemá vyšší než 37 °C, dostane návštěvník od zaměstnance nemocnice čestné prohlášení, které podepsané následně předá sestře při příchodu na konkrétní kliniku. Bez podepsaného čestného prohlášení nebude návštěvník vpuštěn na žádné lůžkové oddělení.

Za jedním pacientem mohou přijít maximálně dvě osoby, pokud to situace umožní, doporučujeme přítomnost pouze jednoho člena rodiny. Maximální délka pobytu u pacienta je 20 minut. „Žádáme návštěvníky, aby se řídili pokyny zdravotnického personálu na daném lůžkovém oddělení. Ten na místě individuálně zváží, zda umožní pacientovi odejít s návštěvou ven nebo zůstane v pokoji či se přesune na jiné konkrétní místo přímo na oddělení,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., lékařský náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Samozřejmostí u všech příchozích je nasazená rouška, doporučujeme použít také rukavice.

Výjimky jsou možné (s ohledem na konkrétní zdravotní stav pacienta) pouze po domluvě s ošetřujícím lékařem.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně i nadále platí zákaz návštěv. Nemocnice plánované rozvolnění přehodnotila vzhledem k přísným podmínkám, které se zrušením zákazu návštěv souvisejí, a které v daném rozsahu aktuálně není schopna naplnit.

Nerealizovatelným opatřením je pro nemocnici například nutnost zajistit v případě návštěv paravány mezi jednotlivými lůžky na vícelůžkových pokojích nebo měření teploty každému návštěvníkovi.

Všem se omlouváme za komplikace, ale nejsme v současné době schopni zabezpečit průběh návštěv tak, aby byl v souladu s vydaným nařízením. Jakmile se situace více rozvolní, budeme veřejnost informovat.

Vědci z Centra translační medicíny Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) provedli v uplynulých dnech vlastní testování různých povrchů na přítomnost virů onemocnění COVID-19 v areálu nemocnice. Výsledky jsou jednoznačné – vše je negativní a bezpečné.

Pracovníci centra provedli testy zejména na místech s vysokou koncentrací pacientů a návštěvníků nemocnice. „Testovali jsme například kliky u vstupních dveří, automaty na kávu, tlačítka ve výtazích, zvonky na různá oddělení… Prostě extrémně exponované povrchy, u kterých je pravděpodobné, že se jich dotýká velká většina návštěvníků nemocnice,“ uvedl Giancarlo Forte, vedoucí Centra translační medicíny a náměstek FNUSA-ICRC.

Výsledky testů jsou jednoznačné. „Můžu potvrdit, že jsou pro návštěvníky tyto povrchy absolutně bezpečné. Na žádném z nich jsme nenašli stopy koronaviru SARS-CoV-2,“ potvrdil Giancarlo Forte.

Kromě veřejně přístupných prostor provedli vědci testy také na Anesteziologicko resuscitační klinice FNUSA a LF MU, kde byli umístěni pacienti s těžkým průběhem nemoci COVID-19. „Podle očekávání byly testy pozitivní pouze na místech, kde se vyskytovali nakažení pacienti, například na posteli. Jednoznačně to znamená, že jsme po celou dobu pandemie postupovali správně, viry zůstaly jen tam, kde se měly nacházet, a kde s nimi do styku přišel pouze proškolený personál,“ uvedl prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., přednosta ARK FNUSA a LF MU.

Testování povrchů ještě nekončí, bude zopakováno v průběhu čtrnácti dnů. Odborníci z FNUSA-ICRC se zaměří také na přítomnost dalších patogenů, například viru chřipky.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Kardiovaskulární výzkumné spánkové centrum v tomto týdnu školí již po osmé spánkové techniky, jejichž přítomnost je podmínkou pro akreditaci pracoviště zajišťujícího diagnostiku a léčbu poruch spánku. Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kurzy pořádá od roku 2016 jako jediná instituce v České republice.

Účastníci kurzu se nejdříve seznamují s teorií, nejvíce času však tráví praxí ve spánkových laboratořích. „Jeden den procházejí teorií z oblasti neurologie, kardiologie a plicního lékařství, v dalších dnech se od našich certifikovaných spánkových techniků učí praktické dovednosti,“ popsala vrchní sestra Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Libuše Martináková a dodala, že kurz je zakončen ústní zkouškou, která proběhne v následujících dnech dle kapacit spánkového centra.

Zároveň se na konci aktuálního kurzu uskuteční zkoušky absolventů kurzu únorového, které musely být z důvodu pandemie odsunuty. Právě probíhající kurz je v tomto směru také ovlivněn: „Z  původně nahlášených deseti účastníků se kurzu účastní jen sedm. Někteří zájemci ze Slovenska nemohli vzhledem k současné situaci dojet,“ vysvětluje Libuše Martináková a dodává, že v programu kurzu nicméně k žádným změnám nedošlo. Účastníci zachovávají všechna vládní nařízení, sedí v rozestupech, mají ústenky a na pracovišti se při praktické výuce pohybují s obezřetností a pod kontrolou.

Certifikovaný spánkový technik musí mít střední nebo vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant nebo jiném zdravotnickém oboru, který se zabývá poruchami spánku a bdění, jejich diagnostikou a léčbou. Po vzoru USA a západních států EU se od roku 2016 snaží i Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu spánkové techniky více začlenit do odborného diagnosticko-terapeutického procesu ve spánkových laboratořích. „Lékaři ve spánkových centrech jednotlivých nemocnic jsou zahlceni pacienty. Certifikovaní spánkoví technici lékařům výrazně pomáhají,“ okomentoval prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC a dodal, že o kurzy je čím dál větší zájem.

Spánkové centrum je akreditované Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je na seznamu European Sleep Research Laboratories. Mohou se v něm tedy školit vědci z celé Evropské unie. Kromě kurzů spánkových techniků organizuje i teoretické kurzy spánkové medicíny pro lékaře.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění (ERN), konkrétně síť specializovaných pracovišť zaměřená na epileptologii (ERN-EpiCare) pořádá 28. května webinář pro lékaře. Hlavním přednášejícím akce, zaměřené na klinické projevy epilepsie temporálního laloku, je přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění byly ustanoveny začátkem roku 2017 na základě výzvy Evropské komise. Sdružují poskytovatele zdravotní péče z různých zemí EU, kteří zajišťují vysoce specializovanou péči zejména v oblasti vzácných onemocnění. Sekce EpiCare pořádá webináře pravidelně, jejich cílem je specializované vzdělávání neurologů a epileptologů. „Budu mít připravenu přednášku Co lze odvodit z projevů iktálního chování u pacientů s epilepsií spánkového laloku. Momentálně je již zaregistrováno několik stovek odborníků ze 70 zemí celého světa. Webinář tak bude mít velkou sledovanost a významný dosah, což mě samozřejmě těší,“ uvedl prof. Milan Brázdil.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Lékaři I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU provedli koncem minulého týdne unikátní operaci. Odoperovali pacientce v jeden čas oba kolenní klouby.

Pacientka trpěla artrózou obou kolenních kloubů. Vzhledem k oboustrannému těžkému postižení se ortopedové rozhodli pro operaci dvou totálních endoprotéz v jedné době. Tento postup je v České republice naprosto ojedinělý.

„Vyžaduje to velmi sehraný operační tým. Operace je rovněž náročná z hlediska logistiky, časové souslednosti operačního postupu, instrumentace a implantace. Důležitá je také dokonalá pooperační péče a rehabilitace. Provedení operace si můžeme dovolit s ohledem na nové trendy v před a pooperační péči od ovlivnění krvácení, přes prevenci trombózy až po novinky v rehabilitaci,“ uvedl jeden z operatérů, přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D. Dodal také, že operace obou kolen v jedné době vede k výraznému zkrácení doby léčby pacientky. Při běžném postupu by musela druhou operaci absolvovat za půl roku. Nyní operace trvala jen o něco málo déle (cca o 10 minut) než standardní náhrada jednoho kolenního kloubu, která běžně probíhá do jedné hodiny.

Oboustranná náhrada vyžaduje kromě zkušených rehabilitačních pracovníků také vybavení pracoviště rehabilitačními pomůckami jako například motorové dlahy, které pomáhají pacientům s rozcvičením operovaného kloubu. Nedílnou součástí je komplexní následná péče. „Spolupracujeme s lázněmi Darkov, kam pacienty překládáme k pooperačnímu cvičení s využitím možnosti cvičení v bazénu. U této pacientky bude hospitalizace jen o něco delší než při jednostranné náhradě, poté absolvuje rehabilitaci. Pokud nenastanou žádné komplikace, do půl roku bude normálně a bezbolestně chodit,“ dodal přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od pondělí 18. května po dvou měsících znovu otvírá všechny vchody do nemocnice. U dvou z nich zachová do konce měsíce také měření teploty termokamerou.

K hlavnímu vchodu z Pekařské ulice, který byl otevřen po celou dobu, přibude znovu venkovní vchod z Mendelova náměstí a vchody z ulic Leitnerova a Hybešova. V tzv. Hansenově budově u Pekařské ulice a uvnitř vchodu z ulice Leitnerova budou i nadále měřit teplotu termokamery, které má nemocnice pronajaty zatím do konce května.

„Vzhledem k uvolňujícím se opatřením a postupnému návratu k běžnému provozu nemocnice jsme se rozhodli umožnit pacientům i zaměstnancům vcházet do nemocnice všemi možnými vchody. Zároveň chci ale příchozí požádat, aby po vstupu do našeho areálu dodržovali bezpečnostní a epidemiologická opatření v čekárnách, ambulancích, na odděleních a klinikách a snažili se vyhovět nově zavedeným pravidlům,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Nemocnice se pomalu vrací k běžnému provozu, stále však platí zákaz návštěv na lůžkových odděleních jednotlivých klinik. Do ambulancí jsou pacienti zváni v časových intervalech, které by měli v zájmu ochrany svého zdraví i zdraví personálu nemocnice respektovat stejně jako pokyny ke zvýšené hygieně.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz