Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již téměř měsíc odkládá plánované operace a zákroky, a to u všech oborů, které odklad umožňují. V současné době se – byť velmi pozvolna – k tzv. elektivní operativě vrací.

Momentálně je ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hospitalizováno 113 pacientů s onemocněním COVID-19. Počet pacientů, kteří nejsou na umělé plicní ventilaci, se postupně snižuje, bohužel neubývá pacientů ve vážném stavu, kterých má nemocnice k pondělnímu ránu (23. 11.) 19. „Situace se bohužel nelepší tak rychle, jak bychom chtěli a většina našich anesteziologů se stále musí starat o pacienty s těžkým průběhem nemoci COVID-19, což nám neumožňuje obnovit plánované operace v plné míře,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimil Vajdák a dodal: „Přesto jsme již mohli uzavřít dvě covidová oddělení a uvolnit tak prostor pro další běžné pacienty. Stejně tak bude možné obnovit alespoň některé plánované operace a zákroky.“

Nemocnice uzavřela v minulém týdnu covidová oddělení na neurochirurgii (standardní lůžka) a II. chirurgické klinice (lůžka JIP). Tento týden uzavře další covidová lůžka, a to na I. chirurgické klinice a I. neurologické klinice. „Jsme teď schopni otevřít zpátky i některé z ambulancí, a to díky vracejícímu se zdravotnickému personálu,“ dodal MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. s tím, že ambulance byly zavřené pouze v případě jejich vícečetnosti. Nestalo se tedy, že by nějaká klinika či oddělení své ambulance uzavřely úplně.

Díky postupnému rozvolňování již mohli například  lékaři z ortopedické kliniky začít s dosud odkládanými artroskopickými operacemi, více operovat začali také neurochirurgové.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes dorazilo patnáct příslušníků Vojenské policie, kteří v následujících dvou týdnech pomůžou zvládat nedostatek zdravotnického personálu. Vojáci se uplatní na sedmi klinikách jako sanitáři.

„Jsem moc rád, že se podařilo propojit českou armádu a nemocnice a věřím tomu, že nám tato spolupráce v mnohém pomůže,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák při oficiálním přivítání vojáků. „Máme poměrně velký podíl nakažených zaměstnanců, kvůli čemuž se musí odkládat řada plánovaných zákroků. Věříme, že i pomoc Vojenské policie nám pomůže opět nastartovat poskytování plnohodnotné péče,“ doplnil.

Patnáct vojáků bylo rozděleno po dvojicích mezi sedm klinik, kde budou pomáhat u pacientů s onemocněním COVID-19. Na anesteziologicko resuscitační kliniku, kde leží nejtěžší případy takto nemocných, zamířili tři vojáci – sanitáři. Pomáhat by u sv. Anny měli do začátku prosince.

Lidé po celém světě si dnes připomínají Světový den diabetu, který byl vyhlášen roku 1991 Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Mezinárodní diabetickou federací s cílem zvýšit povědomí o všech typech cukrovky. Diabetes je jednou z nejrozšířenějších civilizačních nemocí, jeho léčba se stává pro řadu států finančně nezvladatelnou a počet pacientů neustále narůstá. Aktuální pandemie onemocnění COVID-19 situaci nepřispívá.

„Současný celosvětový boj s pandemií COVID-19 je spjat s nutnými restriktivními opatřeními, z nichž některá omezují dostupné volnočasové aktivity našich pacientů. Pandemie COVID-19 je tak u našich pacientů spjata s výrazným nárůstem stresu a menším množstvím fyzické aktivity,“ říká MUDr. Petr Žák, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU s tím, že tyto faktory v některých případech vedou ke zhoršení stavu nemocných. „Pomocí úprav terapie se ale našim pacientům snažíme maximálně pomoci současnou obtížnou situaci zvládnout,“ dodává.

Podle WHO ve světě aktuálně žije 463 milionů lidí s diabetem mellitus. „Znepokojující je fakt, že prevalence diabetu v současnosti stá­le vzrůstá a očekává se, že v roce 2040 dosáhne až 640 milionů případů,“ upozorňuje MUDr. Petr Žák.

Více než 90 procent nemocných představují v České republice pacienti s DM 2. typu, který je součástí širší poruchy nazývané metabolický syndrom. Do toho patří obezita, hypertenze nebo dyslipoproteinémie. „Pokud se podíváme, která základní režimová opatření jsou v odborných doporučeních uváděna ke zpomalení rozvoje epidemie diabetu 2. typu, jsou to pravidelná fyzická aktivita, snaha o udržení normální váhy a zanechání kouření,“ doporučuje MUDr. Petr Žák.

Diabetologické centrum ve FNUSA poskytuje komplexní léčbu pro téměř tři tisíce pacientů se všemi typy diabetu. Zaměřujeme se zejména na péči o těhotné ženy s tzv. těhotenskou cukrovkou a na pacienty s DM 1. typu, léčené inzulínovou pumpou. „Podívejme se, jak ohromný pokrok jsme dosáhli v léčbě diabetu 1. typu. V roce 1922 první inzulinové vzorky dostal k použití bostonský diabetolog E. P. Joslin, který je aplikoval čtrnáctiletému chlapci jménem Leonard Thompson. Uběhlo téměř století a my dnes máme pro naše pacienty k dispozici chytré inzulínové pumpy spojené se senzory měření glykemie,“ říká Petr Žák. Tato nová generace pump je schopna snížit automaticky dodávku inzulínu a zabránit rozvoji hypoglykemie. Moderní senzory určené pro sledování glykemie umožňují zobrazení a zpracování dat na mobilním telefonu včetně aktivace alarmů při poklesu.

„Je to skvělý výsledek vývoje v oblasti moderních technologií a zdárné implementace komplexního edukačního procesu. Máme možnost našim pacientům s diabetem nabízet nejmodernější technologie a špičkovou léčbu, vše hrazené ze systému zdravotního pojištění, což není samozřejmé ani v mnoha vyspělých státech západní Evropy nebo USA. Je skvělý pocit, pokud má lékař k dispozici moderní metody pro efektivní léčbu, a vidí tak denně zlepšení kvality života u svých pacientů,“ uzavírá Petr Žák.

Solidaritu a podporu zdravotnickému personálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vyjádřil ve středu na sv. Martina také projekt hokejové reprezentace České republiky a ŠKODA AUTO, díky kterému zaměstnanci nemocnice obdrželi 125 tříchodových obědových menu a 125 reprezentačních dresů. Zdravotníkům je do nemocnice přijela předat olympijská vítězka Martina Sáblíková.

„Chtěla bych vám poděkovat za všechny lidi, nejen sportovce, v celé České republice. Moc si vážíme toho, co pro nás teď děláte. Sama jsem se setkala s lidmi, kteří bohužel do střetu s covidem přišli, takže opravdu moc oceňuji to, jak se o nás staráte, děláte vše proto, abyste nám to usnadnili a pomohli. A tahle podpora je to nejmenší, co můžeme udělat my pro vás,“ řekla zástupcům zdravotníků na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU, kam obědy z luxusní brněnské restaurace Koishi zamířily.

Počet nemocnic, které projekt podpořil, koresponduje s počtem vstřelených gólů českou hokejovou reprezentací na Karjala cupu. Konkrétní zdravotnická zařízení potom vybírali lidé – do hlasování se zapojilo 27 712 osob a Fakultní nemocnice u sv. Anny byla vybraná jako šestá instituce v pořadí.

 Mladý kreslíř Michal Pavlík zdobí svým graffitovým výtvorem části zdí u Odběrového covid centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V hlavě má ještě i další nápady.

Šestnáctiletý student začal s graffiti v osmé třídě na základní škole. „V některých hodinách jsem se nudil, vymýšlel si různé nápisy a postupně se dopracoval k určitému stylu,“ popisuje své začátky a dodává: „Pak jsem nabídl dětem ze školy, že jim udělám graffiti nápis s jejich jménem. Nakonec jsem namaloval nějakých šedesát obrázků. Postupně jsem získal zkušenosti a styl, i když dělat graffiti znamená pořád dokola kreslit a kreslit, nepřestávat na tom pracovat.“

Michal Pavlík nakonec ještě byl i mezi vítězi výtvarné soutěže Samsungu a začal graffiti dělat i na zakázky. Nabídnout svůj výtvor nemocnici ho napadlo kvůli pandemii covidu, chtěl aspoň nějak pomoci. „U sv. Anny pracuje moje známá. Viděl jsem nějaké fotky starší budovy, ve které je odběrové covid centrum a napadlo mě, že by mohlo být dobré ji trochu oživit. Tématem jsou viry covidu, zapletené v mém pojetí DNA,“ popisuje Michal.

Práce Michala Pavlíka na výtvoru v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou trvat dva až tři dny. Do budoucna se s jeho graffiti stylem počítá i u odběrového centra Krevní banky.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně hledá dárce krve, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Jejich krevní plazma může pomoci COVID-19 pozitivním pacientům se závažným průběhem nemoci. Vhodní dárci jsou především muži, u kterých se vyskytly příznaky onemocnění.

„V rámci dárcovského odběru plazmu vyšetříme na přítomnost a množství protilátek, které jsou požadované při jejím využití k léčebným účelům. Vhodní jsou dárci zhruba čtyři týdny od prodělaného onemocnění COVID-19, kteří nikdy nedostali krevní transfuzi,“ upřesnila primářka Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že důležitým faktorem u dárců je také forma, ve které se u nich onemocnění projevilo: „Vhodní dárci jsou ti, u nichž se v průběhu nákazy onemocněním COVID-19 objevily příznaky – horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu. Naopak osoby, které měly mírné příznaky, prokazují nedostatečný titr protilátek.“

Ženy jsou jako dárkyně plazmy pro léčebné účely vhodné pouze v případě, že ještě nikdy nebyly těhotné. Další podmínky odběru jsou stejné jako pro běžné darování krve.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně začalo dnes fungovat telefonické informační centrum. Nutnost zřídit ho vyplynula z mnoha dotazů ohledně testování na onemocnění COVID-19, vyhodnocování vzorků a zasílání výsledků.

Informační centrum FNUSA, což je oficiální název nového pracoviště, má tři zaměstnance, kteří budou odpovídat na telefonické dotazy veřejnosti. Telefonní linka 543 185 555 bude k dispozici ve všední dny v čase 7:00 – 19:00 hodin a o víkendu i ve svátky v čase 9:30 – 18:00 hodin. „Mnozí lidé si pro informace volali přímo do laboratoří nebo na kliniky a zdravotníky často telefonáty zdržovaly od jejich náročné práce. Tomu jsme chtěli zamezit, proto vzniklo informační centrum,“ popsala Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kromě telefonní linky funguje také e-mailová adresa informacnicentrum@fnusa.cz, zaměstnanci budou odpovídat i na tuto formu dotazů.

S provozem Informačního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se počítá i po skončení pandemie. Do budoucna by pak mohlo fungovat nejen pro telefonické informace, ale také přímo pro návštěvníky nemocnice.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Lékaři v Ústavu soudního lékařství FN u sv. Anny v Brně a LF MU prokázali ohledně onemocnění COVID-19 v poslední době nový fenomén. Tím je vzrůstající počet pitev provedených za účelem zjištění příčiny smrti u náhlých úmrtí osob mimo zdravotnická zařízení, kdy byla jako bezprostřední příčina smrti diagnostikovaná virová pneumonie v důsledku onemocnění COVID-19.

S první jarní vlnou pandemie onemocnění COVID-19 odborníci soudního lékařství spíše očekávali, že na zemřelého člověka s touto nemocí narazí víceméně náhodně, a to pokud zemře například v důsledku dopravní nehody nebo úrazu. „Přes opakované testování podezřelých případů od letošního března byl u nás první případ onemocnění COVID-19 potvrzen při pitvě až 22. září. Od té doby do konce října jsme měli celkem 32 takových případů, kdy lidé zemřeli doma, aniž by byla známa příčina,“ uvedl MUDr. Tomáš Vojtíšek, Ph.D., přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodal: „V 75 procentech z těchto 32 případů byla bezprostřední příčinou smrti virová pneumonie v důsledku onemocnění COVID-19, dalších 16 procent byly trombotické stavy spojené se smrtící plicní trombembolií (poruchy krevní srážlivosti), a u tří osob nebyla souvislost úmrtí s koronavirem prokazatelná.“

V posledním říjnovém týdnu infikované zemřelé osoby tvořily již celou čtvrtinu všech pitev provedených v ústavu, průměrný věk pitvaných byl 69 let. „I přes zatím statisticky relativně malý počet případů se ukazuje, že onemocnění COVID-19 má potenciál vést k náhlým, respektive neočekávaným úmrtím mimo zdravotnické zařízení, aniž by v aktuální době byla ještě omezena dostupnost lůžkové nemocniční péče v důsledku jejího přetížení. Doposud přitom téměř u všech nemocných v ČR docházelo ke smrti až během hospitalizace,“ doplnil přednosta a soudní lékař Tomáš Vojtíšek.

Ačkoliv je u zemřelých osob nižší předpoklad infekčnosti než u živých pacientů, pitvy se v Ústavu soudního lékařství FNUSA a LF MU provádí za přísného používání ochranných pomůcek stejně jako na intenzivních lůžkách v nemocnici. Vzhledem k nutné opatrnosti a pečlivosti trvá vlastní pitva zhruba dvě hodiny, zpracování a vyhodnocení celého případu je záležitostí mnoha hodin, včetně pečlivého vyhodnocení laboratorních a mikroskopických vyšetření.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se stále častěji setkávají s případy, kdy se pacienti se zhoršujícími zdravotními problémy bojí navštívit svého ambulantního specialistu nebo praktického lékaře, většinou kvůli obavě z nákazy onemocněním COVID-19. Svůj zdravotní stav tak často nechají dojít do krajních mezí.

Případů, kdy většinou starší pacient raději zůstane doma a trpí, místo aby navštívil lékaře, v posledních dnech opět přibývá. „Takoví pacienti jsou k nám potom přiváženi zdravotnickou záchrannou službou, a to s onemocněními, která kdyby se řešila jako obvykle, nemusela vůbec být komplikovaná a navíc by léčba měla daleko větší naději,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., lékařský náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a dodal: „Například k nám na interní kliniku takto přivezli pacientku s močovou infekcí, která už byla ve stavu septického šoku.“

Často se jedná o pacienty s chronickými onemocněními, kteří potřebu návštěvy lékaře či hospitalizace oddalují – například pacienty se zhoršením chronického srdečního selhání, chronické obstrukční bronchopulmonální choroby. Nebezpečné mohou být ale také problémy neurologického rázu. „U epileptiků je to třeba zvýšení počtu záchvatů, u dalších onemocnění jakékoliv náhlé zhoršení. Podcenit by lidé neměli ani možné příznaky začínající cévní mozkové příhody, jako je náhlé oslabení končetin, problémy s řečí nebo s viděním,“ upozornil prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Podle lékařů se za zhoršením chronických stavů některých pacientů skrývá také koronavirová infekce. Podcenění v takovém případě může znamenat i ohrožení jejich života.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Současná doba příliš nenahrává životu bez stresu. I stres je však jedna z věcí, kterou můžeme a měli bychom ovlivnit, říká primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.

Je stres vždycky „zlo“, které škodí našemu organismu?

Stres může klidně i prospívat, to je tzv. eustres, ve chvílích kdy se na něco těšíme, když nás něco baví, když jsme do nějaké aktivity ponořeni – tato aktivace může organismu prospět a až zpětně si uvědomíme, že nám vlastně bylo špatně.  Stres však může imunitu také zhoršovat, obvykle pokud působí dlouhodobě, to je tzv. distres. Dlouhodobý stres je způsobován například špatnými mezilidskými vztahy, nevyhovujícím zaměstnáním, při dlouhodobém finančním nedostatku, sociální izolací, atd. Dlouhodobý stres škodí imunitě významným způsobem.

Jak konkrétně?

U lidí trpících dlouhodobým stresem se mohou projevovat tzv. psychosomatické obtíže nejrůznějšího druhu. Nejprve to mohou být jednotlivé nespecifické symptomy (zvýšená teplota, padání vlasů, žaludeční nevolnost, migény, svalové bolesti, bolesti v krku, únava, poruchy spánku…), které se mohou časem rozvinout do komplexnějších a závažnějších onemocnění systémového charakteru, jako je např. astma, lupus, onemocnění gastrointestinálního traktu, neurologická onemocnění, onkologická onemocnění,  závažná kožní onemocnění. Každý člověk má tzv. vulnerabilní místo, tedy slabé místo našeho organismu. Když zažíváme stres, tak se naše zdravotní potíže nejčastěji projevují právě na tomto vulnerabilním místě. Znamená to tedy, že lidé se od sebe liší subjektivním vnímáním stresu – co je pro jednoho zábava a příjemné vzrušení může být pro jiného silně zatěžující – a také druhem onemocnění, které se následkem stresu rozvine. Nemocím, které vznikají v těsné souvislost s psychickým prožíváním, říkáme psychosomatická onemocnění. V moderní civilizaci však mezi ně můžeme řadit téměř všechna onemocnění.

Jakým způsobem se dá stresu předejít?

Co se týče prevence nadbytečného stresu, tak je pro každého důležité si uvědomit, jestli stres, který prožívá, je nutný a nevyhnutelný. Pokud jsme ve stresu ze svých děti, se kterými se musíme doma učit, tak to můžeme považovat za nutný stres, a budeme se snažit si tyto okamžiky nějak zpříjemnit. Např. nastolením systému, který vyhovuje nám i dětem, zpříjemněním prostředí, odměnami, atd. Dále je potřeba snažit na nově vzniklou situaci zadaptovat – říct si, že jinak to nejde a snažit se si povinnosti vhodným způsobem zpříjemnit. Pokud je zdrojem dlouhodobého stresu situace, která pramení z dlouhodobého neuspokojivého vztahu nebo ze zaměstnání, tak je nutné tuto situaci řešit, nikoliv se na ni zadaptovat. Lidé se změn v životě bojí, a proto raději dlouhodobě žijí ve stresu.

Současné období lidé označují jako „dobu stresovou“…

V současné době jsme sice v situaci, kdy se může zdát, že pro nás všechny hladina stresu stoupá. Měli bychom si ale uvědomit, že k tomu abychom situaci zvládli, máme k dispozici mnohem více prostředků, než byly dostupné v minulosti. Máme k dispozici vyspělé zdravotnictví a služby, máme dostatek pitné vody, máme dostatek informací téměř k jakémukoliv tématu, od médií po odborné knihy, můžeme mluvit a vidět se s někým, kdo je stovky kilometrů daleko. Lidé mohou mít tendenci se zaměřovat na věci, které nefungují, nebo které aktuálně nemohou dělat, a zapomínají na tu převážnou většinu toho, co dělat mohou. Proto je důležité uvědomovat si v každé době, byť je jakkoliv těžká, co všechno je mi k dispozici, a vytvořit si adaptační plán, jakým způsobem vše zvládnout do té doby, než se situace zase uklidní.

Kdy už bychom potom měli vyhledat odborníka?

Pokud zjistíme, že ač se snažíme se stresem bojovat svépomocí všemi možnými prostředky, např. změnou životního stylu, a přesto se situace nelepší – naše obtíže se nezlepšují, případně se opakují či zhoršují – tak je nutné vyhledat odborníka (lékaře, fyzioterapeuta, klinického psychologa, atd.). Pouze odborné a funkční řešení situace může zabránit tomu, aby se potíže nestaly chronickými či nebyly příčinou pro vznik závažnějšího systémového onemocnění.