Každoroční osvětová akce k příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody se letos pod rukama Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny v Brně promění v projekci na plátně. Již v úterý 27. 10. se z bezpečí svých smartphonů či počítačových monitorů mohou zájemci ponořit do světa cévní mozkové příhody – naservírovaného bez obalu pacienty a odborníky. Tři panely, 12 částí, 300 minut plných napětí, raritních záběrů a setkání s lidmi, kteří všem předají ucelené informace.

 

Celý program bude možné sledovat na facebookových stránkách vzdělávacího projektu HOBIT (www.facebook.com/projekthobit), který výzkumný tým realizuje. Vybraná videa budou následně umístěna také na Youtube. „Ve spolupráci s lékaři, pacienty a dalšími odborníky jsme pro diváky připravili unikátní program, který je seznámí s problematikou cévní mozkové příhody zábavnou a interaktivní formou,“ uvedla organizátorka akce Ing. Hana Maršálková.

Zájemci si tak mohou virtuálně projít prostory Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, zúčastnit se online lekce jógy anebo si zasoutěžit o originální ceny. Na pořadu dne bude i přednáška, jak mrtvici bezpečně rozeznat, jak na ni zareagovat, jak snížit její riziko a pacientem se nestát. „Navedeme diváky, jak si mohou změřit hodnoty, které představují rizikový faktor pro vznik mozkové mrtvice, sami doma. Zprostředkujeme také unikátní záběry ze zákulisí léčby pacienta zasaženého mrtvicí s průvodním komentářem specialisty a při online streamu budou odpovídat na dotazy neurolog i pacientka po cévní mozkové příhodě,“ dodala k programu akce Hana Maršálková.

Programu se budou účastnit například prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., průkopník moderní léčby cévní mozkové příhody, MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., držitel prestižní ceny Danubius Young Scientis Award v oblasti výzkumu mozkové mrtvici a řada dalších odborníků. Akci také finančně podpořila městská část Brno-střed.

Mrtvice postihuje každého druhého člověka. Za minutu odumřou dva miliony mozkových buněk. Je proto důležité se zajímat. Třeba tím, že si zapnete Facebook projektu HOBIT 27. října v 10 hodin dopoledne a načerpáte životně důležité informace z první ruky.

 

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

 

Jako první v České republice provedl tým lékařů Kliniky plastické a estetické chirurgie a Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně operaci korneální neurotizace. Jednalo se o pacienta trpícího chronickým neurotrofickým vředem rohovky.

 

Podobná operace byla zatím provedena pouze v zahraničí. Vždy se jedná o pacienty s chronickým defektem rohovky, který byl způsoben poraněním nebo infekcí, a vyústil ve vznik neurotrofického vředu. „Operace byla provedena technikou přímé neurotizace, to je mikrochirurgickým přenosem senzitivních nervů z čela pacienta přímo do lemu oční rohovky bez potřeby použití nervového štěpu,“ uvedl přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.

 

Pacientem byl dvaapadesátiletý muž, kterého lékaři po bezproblémovém pooperačním průběhu a hojení propustili do domácí a ambulantní péče. Nyní se mu daří dobře. „Jednalo se o mikrochirurgickou preparaci supratrochleárního nervu, který probíhá podkožím v čele hlavy. Ten jsme poté přesunuli pod oční víčko a spojivku horního víčka,“ popsal operaci MUDr. Martin Knoz z Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU a dodal, že oční chirurg poté provedl tzv. tunelizaci spojivky očního bulbu a sešití nervových vláken do limbu (okraje) rohovky. „Výsledek lze úplně zhodnotit až za šest až dvanáct měsíců po operaci, kdy transponovaný nerv proroste přímo do rohovky a tím i zlepší citlivost rohovky, obranný reflex rohovky a zhojení vředu. Do doby před operací je totiž rohovka zcela necitlivá,“ dodal plastický chirurg Martin Knoz.

 

Dle dostupných studií má metoda vynikající výsledky v následném hojení vzniklých chronických defektů, které pacienta obtěžují zakalením rohovky s omezením vidění a problémy vznikajícími z poruchy citlivosti postiženého oka. Takto operovat lze starší pacienty, dospělé i děti. Vzhledem k úspěchu s první operací budou lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v tomto typu zákroku pokračovat i u dalších vhodných pacientů s problémem periferní nervové regenerace rohovky.

Fakultní nemocnice u sv. Anny stále odkládá vybrané plánované operace a zákroky. Hlavním důvodem je uvolnění kapacity lůžek pro pacienty s onemocněním COVID-19, kteří musí být hospitalizováni. Nyní lékaři v nemocnici denně provedou přes tři desítky operací, což je zhruba polovina původního počtu.

 

Nutno hned úvodem říci, že odkládání plánovaných operací nebo zákroků nijak nesouvisí s akutními stavy ani péčí o onkologicky nemocné pacienty. „Přesunuty mohou být pouze výkony, u nichž neprovedení nebo časový odsun provedení nepovede ke zhoršení zdravotního stavu daného nemocného. Každý pacient a jeho výkon je proto zvažován individuálně,“ uvedla primářka Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D. a dodala: „U nás je možné odložit výkony typu operace nosní přepážky, rekonstrukční operace ucha, operace chronických zánětů dutin – bez akutního zhoršení, výkony spánkové medicíny, částečně lze odložit i operace mandlí, nikoliv ale v případě komplikací angín.“

 

Podobná je situace také na I. interní kardioangiologické klinice FNUSA a LF MU. „Jednoznačně zachováváme péči o pacienty s akutním koronárním syndromem a akutními kardiologickými stavy jako jsou kardiální dekompenzace, závažné arytmie, plicní embolie, hypertenzní krize nebo akutní stavy u pacientů po transplantaci srdce,“ řekla přednostka kliniky prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D. a doplnila, že odkládat mohou například plánovaná invazivní vyšetření, plánované katetrizační implantace aortální chlopně, plánované EKG holtery nebo elektrofyziologická vyšetření.

 

„Samozřejmostí je preferování pacientů akutních a těch z krátkodobého hlediska neodložitelných, jejichž termín přijetí ponecháváme beze změn. Přijetí pacientů s odložitelnými typy výkonů pak plánujeme dle aktuálních možností kliniky podle počtu volných lůžek a času na operačním sále tak, abychom i zde operační léčbu nabídli v co možná nejkratším termínu. Největších změna prozatím nastala u provádění RTG cílených obstřiků páteře, které běžně provádíme v ambulantním režimu a kde současná hygienická pravidla a omezené možnosti neumožňují jejich provádění organizačně zajistit. Provádění těchto výkonů jsme tak museli přechodně zastavit. Zcela jistě neplánujeme omezit péči tam, kde povaha onemocnění odložení operačního výkonu neumožňuje. Typicky se to týká úrazů, neuro-onkologických pacientů, pacientů s cévní mozkovou příhodou a podobně,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D.

 

Všichni odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny se shodují v jednom – neodkládat návštěvu lékaře v případě opakovaných nebo akutních problémů a alarmujících příznaků. „Příznaky  je nutno posoudit v komplexu celkového stavu nemocného a je lepší spíše přijít zbytečně než pozdě. Nejlepší je poradit se telefonicky se svým praktickým lékařem, který pacienta zná a je schopen ho adekvátně nasměrovat,“ radí primářka Pavla Urbánková a primář Urologického oddělení FNUSA MUDr. Petr Filipenský ji doplňuje: „Covid  tady s námi bude asi velmi dlouho a pokud  budou odkládat návštěvu lékaře kvůli onemocnění Covid-19, tak se z malých problémů mohou stát problémy velké a z těch velkých potom problémy neřešitelné až beznadějné.“

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně od 21. října 2020 platí povinnost zakrývat si ústa a nos kromě ve vnitřních také ve venkovních prostorách. Nařízení se týká všech osob vstupujících do areálu nemocnice, ať už zaměstnanců, pacientů nebo jejich doprovodu. Vedení nemocnice se opatření rozhodlo zavést v důsledku zhoršující se epidemiologické situace.

„Nošení roušek i ve venkovních prostorách nemocnice je důležité z toho důvodu, že ne vždy je možno dodržovat bezpečné rozestupy mezi osobami. Toto opatření přispívá k zajištění větší bezpečnosti pro naše pacienty i zaměstnance,“ okomentovala hlavní epidemioložka FNUSA MUDr. Jaromíra Kratochvílová.

Pokud by do areálu fakultní nemocnice někdo přicházel bez roušky, může si ji zakoupit v jedné z nemocničních lékáren. Mimo jejich otvírací dobu je nepřetržitě v provozu tzv. rouškomat, který zájemci najdou ve vestibulu hlavního vchodu na Pekařské ulici. Kromě jednorázových roušek a respirátorů jsou v prodeji také bavlněné roušky, jejichž nákupem lidé zároveň podpoří nemocnici v boji s onemocněním COVID-19.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zažádala o celkem 147 studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a středních či vyšších zdravotnických škol. Jedná se tedy o mediky, budoucí zdravotní sestry, záchranáře a fyzioterapeuty.

Reálně teď ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působí 24 mediků – těch, kteří se přihlásili sami a pracují jako dobrovolníci. Jedním z nich je i dvaadvacetiletý Filip Bartoš z Brna, který pomáhá jako dobrovolník na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Zareagoval jsem již dříve na výzvu a teď pracuji jako sanitář – pomáhám s pacienty, s jejich hygienou, jídlem a podobně. Myslím si, že pro mě jako pro studenta medicíny je to skvělá zkušenost. Ale podstatné pro mě také bylo pomoct nemocnici,“ uvedl student 3. ročníku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Fakultní nemocnice u sv. Anny zažádala na Krajském úřadě Jihomoravského kraje, který pomoc studentů v nemocnicích organizuje, o 53 mediků, 28 studentů středních zdravotnických škol, 39 studentů vyšších odborných zdravotnických škol a 27 vysokoškoláků nelékařů (záchranáři, sestry, fyzioterapeuti). Studenti by měli pomáhat jako sanitáři a ošetřovatelé téměř na všech klinikách nemocnice včetně mikrobiologického ústavu a také v odběrovém centru.

„Počet studentů, které nemocnice nyní potřebuje, určitě není konečný. Budeme případně žádat o další podle aktuální situace,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně spustila tento týden zkušební provoz druhé laboratoře. Laboratoř vznikla jako podpora té stávající kvůli zvyšující se poptávce vyhodnocení PCR testů na onemocnění COVID-19. K testování používají laboranti novou metodu diagnostiky.

Laboratoř bude schopna zpracovat až 500 vzorků denně. Na konci října by to mohlo být minimálně 1000 vzorků. Je to díky novým metodám a postupům, které nabízejí komplexní, bezpečné a rychlé řešení laboratorní diagnostiky k onemocnění COVID-19. „Velkou výhodou je použití odběrových souprav roztokem, který okamžitě inaktivuje viry a zároveň uchovává vzorky stabilní pro samotnou diagnostiku. Tím poskytuje větší bezpečnost pro zdravotnický a laboratorní personál – nemusí pracovat v respirátorech a ochranných oblecích – a urychluje také manipulaci se vzorky,“ uvedla Mgr. Milada Dvořáčková, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Nová laboratoř funguje v areálu nemocnice v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu, několik pracovníků centra v ní také vypomáhá. „Na novou metodu jsme zaučili vybrané laboranty z Mikrobiologického ústavu. S provozem laboratoře nám také velmi pomůže zapojení pracovníků a postgraduálních studentů Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) i další spolupráce s tímto centrem. Výrazné navýšení kapacity testování v Mikrobiologickém ústavu FNUSA umožnilo doplnění přístrojového vybavení, použití nových modernějších a rychlejších postupů, a především automatizace a digitalizace celého procesu.“ řekl přednosta Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. a dodal, že díky navýšení kapacity zpracování vzorků může Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabídnout tyto služby i dalším zdravotnickým zařízením.

„Hledali jsme spolehlivý systém, umožňující zpracování velkého množství vzorků. Nový diagnostický postup, který vyvinuli a uvedli do praxe vědci z Karlovy univerzity, vykazuje optimální poměr ceny, rychlosti a kvality vyšetření. Doufáme, že tím pomůžeme nejen naší nemocnici, ale i těm okolním,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Laboratoř samozřejmě zůstane funkční i po skončení pandemie onemocnění COVID-19.  Nemocnice bude využívat velkokapacitní PCR testování a nabízet ho i jiným zdravotnickým zařízením – například testy na TBC, borrelie, chřipku, hepatitidy a mnoho dalších.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Výzkumný program Kardiovize Brno 2030 Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) stojí za uspořádáním odborné konference, které se v pátek 16. října zúčastní odborníci ze čtyř kontinentů. Diskutovat budou nejen o výzkumu, ale také o inovativních přístupech ke zlepšení zdraví různých populací.

 

Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci půjde samozřejmě o virtuální akci. Účastníky budou vědci, lékaři i studenti, odborníci, kteří se připojí, aby mohli sdílet své názory a dotazy.

 

„V rámci našeho konferenčního dne, který jsme nazvali Kardiovize Conference Day, bychom rádi přispěli k šíření znalostí o kardiovaskulárních problémech a prevenci v globálním měřítku,“ říká vedoucí výzkumného programu Kardiovize Brno 2030 FNUSA-ICRC Juan Pablo Gonzalez-Rivas a dodává: „Celosvětově narůstá počet lidí s obezitou, prediabetem a diabetem, zatímco například hypertenze nebo kouření se začínají stabilizovat či klesat v zemích s vysokými nebo někde i středními příjmy. Naopak v oblastech s nízkými příjmy se setkáváme s jejich zrychleným růstem. Abychom zabránili milionům úmrtí a zdravotních postižení, musíme porozumět výzvám, kterým čelíme v různých prostředích, a musíme se podílet na provádění inovativních přístupů k řešení této zvýšené zdravotní zátěže.“

 

V České republice lze každoročně předcházet zhruba 26 000 úmrtí. „Je to tak. Kouření, hypertenze, obezita, vysoký cholesterol nebo hyperglykémie jsou rizikové faktory, kterým lze předcházet, ale není snadné je zvládnout. O tom všem budeme diskutovat s předními světovými odborníky jako je například dr. Frederick Wekesah z Bostonu, který bude mimo jiné hovořit o svém výzkumu v afrických slumech v Nairobi nebo dr. Jeffrey l. Michanick z New Yorku, který popíše nové medicínské modely ke zvládání obezity a cukrovky,“ doplnil Juan Pablo Gonzalez-Rivas z FNUSA-ICRC, mimochodem také jeden z přednášejících.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otevřela druhé odběrové místo pro testování onemocnění COVID-19. Kapacita testování se tím zvýší na 250 lidí denně.

 

Dnes ráno v 7:00 hodin začalo fungovat v areálu nemocnice druhé odběrové místo pro testování onemocnění COVID-19. „Snažíme se otestovat co nejvíce lidí, ale naše kapacita je samozřejmě omezená, zejména ta personální. Takže jsem rád, že se nám povedlo sehnat zdravotníky a mohli jsme testování rozšířit. Pokud bude ze strany veřejnosti velký zájem, zvažujeme otevření dalšího místa,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák.

 

Nové odběrová místnost je prakticky na stejném místě jako ta stará, jedná se jen o další ambulanci. Zájemci o testování tedy mohou přijít do budovy C vchodem z Leitnerovy ulice. „Testujeme pouze objednané zájemce. A to jak pacienty indikované praktickým lékařem, tak samoplátce,“ dodala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Jana Zvěřinová.

 

Nové odběrové místo bude zatím fungovat ve všedních dnech v čase 7:00 – 15:00 hodin (dosavadní je otevřeno v čase 7:00-18:30). Nemocnice bude díky navýšení kapacity testovat až 250 lidí denně – kromě objednané veřejnosti také hospitalizované pacienty a vybrané zaměstnance. Podle aktuálních informací z objednávkového systému je nyní čekací doba v průměru 2-3 dny. Momentálně se dá objednat na středu.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je kvůli narůstajícímu počtu hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19 a vzhledem k přibývajícím nemocným zdravotníkům nucena rušit další plánované operace. Kromě ortopedických jsou to již i operace a zákroky chirurgické, neurochirurgické a kardiologické.

 

V současné době je ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hospitalizováno celkem 40 pacientů s onemocněním COVID-19. Šest z nich je na anesteziologicko resuscitační klinice na umělé plicní ventilaci, z toho dva pacienti na mimotělní podpoře života, přístroji ECMO. „Stále více přibývají pacienti, kteří jsou do nemocnice přijímáni z jiných důvodů, a pozitivitu odhalujeme v rámci testování. Přibývá nám však také pacientů, kteří mají kvůli onemocnění COVID-19 oboustranný zápal plic. Kapacitu lůžek průběžně navyšujeme podle narůstajícího počtu pacientů,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., náměstek pro léčebně preventivní péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nemocnice je nyní nucena rušit další plánované operace, kromě ortopedických například i některé chirurgické. „Pozastavili jsme teď program operace křečových žil a některých vybraných plánovaných cévně-chirurgických a endovaskulárních zákroků. Samozřejmě těch, jejichž odklad nijak neohrozí zdraví pacienta,“ doplnil prof. MUDr. Robert Staffa, Ph.D., přednosta II. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Zvyšuje se také počet nakažených zdravotníků. Ve FNUSA je momentálně 57 zaměstnanců s onemocněním COVID-19, 11 lékařů, 39 nelékařů a 7 fyzioterapeutů. „Hledáme akutně dobrovolníky z řad studentů medicíny nebo vyšších zdravotních škol. Jedná se samozřejmě o placenou práci a snažili bychom se přizpůsobit jejich výukovému režimu,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že pokud se situace bude vyvíjet i nadále špatně, bude muset nemocnice z důvodu nedostatku zdravotních sester začít zavírat některá oddělení.

Zdravotní sestry Oddělení zdravotně sociální a domácí péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně jsou často jediným pojítkem mezi pacientem v domácí péči a okolním světem. Pandemie onemocnění COVID-19 výrazně ztížila jejich práci.

 

Na úseku domácí péče pracuje pět zdravotních sester s různou specializací. V současné době dojíždějí za 36 pacienty z Brna v různých denních či týdenních frekvencích dle ordinace lékaře. „Každý den ošetříme v průměru 25 pacientů s různou délkou indikované ošetřovatelské návštěvy. Naše práce je fyzicky a psychicky náročná, sestry pracují v terénu za každého počasí. Vykonávají ve vlastním sociálním prostředí pacienta samostatně veškeré úkony, které provádějí sestry v nemocnici. Odebírají biologický materiál, pečují o pacienty na ventilačním zařízení, provádí výměny a ošetřování kanyl, různých typů stomií, zajišťují převazy ran, aplikují léčiva, edukují, provádějí ošetřovatelské rehabilitace… Dělají toho skutečně mnoho,“ říká vrchní sestra Oddělení zdravotně sociální a domácí péče FNUSA Mgr. Yveta Šarapatková.

 

Své o tom ví manželka jejich klienta Vlastimila Kinzlová. „Po propuštění manžela z nemocnice jsem byla naprosto zoufalá. Již při první návštěvě sestřičky byla vidět obrovská profesionalita, vstřícnost a ochota pomoci péčí i radou. Mimo převazů poradila i s hygienou, polohováním, pomůckami. Vůbec nevím, co bych si bez ní počala.“

 

Sestry během pandemie dál pokračují v domácí péči, musí být vybaveny ochrannými pomůckami a postupovat obezřetně. U některých nemocných byla domácí péče po domluvě s praktickým lékařem přerušena. „Pokud byla indikována jen ošetřovatelská rehabilitace a pacient měl doma rodinu, péči jsme z důvodu snížení rizika nákazy omezili. Ale za většinou pacientů jezdíme dál. Snažíme se hlavně ochránit před infekcí ty nejzranitelnější a trpělivě je uklidňovat, edukovat v prevenci a dodržování mimořádných opatření. Také jsme jim na jaře vozily šité roušky z našeho DobroCentra. Mnohdy jsme totiž opravdu jejich jediné spojení s vnějším prostředím,“ dodává Yveta Šarapatková.