Ortopedové z I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU za sebou mají 10.000 operací náhrady kolenního kloubu. Přednosta kliniky Tomáš Tomáš odoperoval jubilejního pacienta v pátek 18. září.

Významné pocty se dostalo prof. MUDr. Ireně Rektorové, Ph.D., vedoucí lékařce Edukačního centra pro epilepsii při I. neurologické klinice FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Do prestižní funkce byla na základě svých dosavadních aktivit a zásluh jmenována prezidentem společnosti na dva roky.

„Získání této funkce pro mne znamená samozřejmě velkou čest a ocenění mezinárodních aktivit a vědecké práce nejen mé, ale celého mého týmu,“ okomentovala prof. Irena Rektorová a dodala, že nabídka předsednictví byla trochu nečekaná. „Zjišťovala jsem si, co všechno bude moje funkce obnášet a chvíli jsem o svém dalším angažmá přemýšlela, protože to bude hodně práce navíc a už teď mám spoustu různorodých aktivit a funkcí,“ uvedla prof. Rektorová s tím, že pro ni nabídka byla ale natolik lákavá, že ji s chutí přijala. Doposud v organizaci působila jako předsedkyně a členka výboru vědeckého panelu Neuroimaging a jako členka výboru vědeckého panelu Higher Cortical Functions.

V rámci nové funkce ji čeká organizace edukačních aktivit Evropské neurologické akademie, přičemž hlavní událostí je organizace největšího neurologického kongresu – účastní se ho každoročně zhruba sedm tisíc neurologů. „V letošním roce proběhl virtuálně a přihlásilo se 40 tisíc účastníků z celého světa,“ uvedla prof. Irena Rektorová.

Kromě regionálních edukačních aktivit a specializovaných škol pro mladé neurology a neurovědce se EAN věnuje třeba také pořádání vzdělávacích kurzů v Africe. „Úkolem výboru, kterému předsedám, bude vybírat pro tyto pravidelné aktivity témata, řečníky, účastníky kurzů a edukační sekce pro hlavní kongres, ke kterým patří výukové kurzy, interaktivní sekce, „hands-on“ kurzy, soutěž kazuistik, sekce kontroverze v neurologii apod. Pro mne to bude obnášet mnoho telekonferencí a kontaktních schůzí se členy výboru a s vedením EAN, mnoho diskuzí týkající se směřování vzdělávání evropských neurologů,“ popsala prof. Rektorová.

Evropská neurologická akademie je nezávislá nezisková organizace, která sdružuje 47 národních neurologických společností včetně té české a reprezentuje více než 45 tisíc jednotlivců. Díky spojení nejlepších evropských lékařů, pedagogů a vědců v oboru organizace usiluje o co nejvyšší úroveň neurologické péče.

Prof. Rektorová na evropském kurzu, který ve FNUSA organizovala v listopadu 2019. Tématem bylo „Neuroimaging and Neurophysiology in Movement Disorders“.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity získal na XXVIII. sjezdu České kardiologické společnosti Zlatou medaili Libenského. Jedná se o nejvyšší ocenění této společnosti za celoživotní přínos kardiologii.

Prof. Jindřich Špinar je 18. nositelem této medaile z řad českých kardiologů. Je také absolutně nejmladším držitelem (60 let). „Je to pro mě obrovské vyznamenání, kterého si velmi vážím a beru ho jako ocenění mé celoživotní práce v oblasti kardiologie. Medaili dostávali doteď kolegové spíše k 70. či 80. jubileu, takže jsem takovou poctu ani neočekával,“ uvedl Jindřich Špinar.

Prof. Jindřich Špinar je mimo jiné zakladatelem pracovní skupiny srdeční selhání při České kardiologické společnost, je organizátorem mnoha odborných sympozií, zabývá se také registry pacientů se srdečním selháním a jejich vyhodnocováním, které napomáhá v prognózách tohoto onemocnění. Je také pedagogem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Práce mám pořád hodně, ale jsem i šťastným dědečkem,“ dodal s úsměvem Jindřich Špinar.

Sjezd České kardiologické společnosti probíhá tento týden, a to výjimečně ve virtuální podobě. Proto i prof. MUDr. Jindřich Špinar převzal významnou medaili zatím virtuálně. Osobně by ji měl – pokud to umožní epidemiologická situace – převzít v květnu 2021, kdy se uskuteční další ročník sjezdu.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Od roku 2001 se I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU pravidelně účastní Evropského dnu melanomu, preventivní akce, která se zrodila v roce 1999 v Belgii. Letošek nebyl výjimkou, i když v důsledku zhoršené epidemiologické situace musela událost proběhnout „za zavřenými dveřmi“ pouze pro zaměstnance nemocnice místo široké veřejnosti, jak tomu bylo v předchozích letech zvykem. 

V rámci letošního Dne melanomu, který se kvůli pandemii onemocnění COVID-19 uskutečnil výjimečně 14. září místo prvního květnového pondělí, lékaři na I. dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU vyšetřili celkem 31 zaměstnanců. „U pěti z nich byla zjištěna přítomnost dysplastických névů, tedy potenciálně nebezpečných znamének, která by mohla přejít do maligního melanomu. Nalezli jsme ale i suspektní bazaliomy – kožní nádory, které sice nemetastazují, ale pokud se zanedbají, mohou invazivně růst do okolí vč. například kostí, a také aktinické keratózy, což může být předstupeň spinaliomu, kožního nádoru schopného metastazovat,“ uvedl zástupce přednosty I. DVK MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., a dodal, že všichni tito pacienti byli objednáni k histologickému vyšetření (odebrání vzorku z podezřelého kožního útvaru s následným rozborem pod mikroskopem), které rozhodne o dalším průběhu léčby.

Za posledních třicet let se počet kožních nádorů zvýšil čtyřikrát, melanom zasahuje čím dál tím častěji i mladší generaci do 40 let. Česko je celosvětově na devátém místě ve výskytu melanomu u mužů a na devatenáctém místě u žen.

„Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů. Tedy čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší filtr je nutné zvolit,“ radí MUDr. Miroslav Nečas. U melanomu je nebezpečné zejména opakované spálení kůže (především v dětství), u jiných typů kožní rakoviny (bazaliom  či spinaliom) spíše celková kumulativní dávka UV záření.

Dalším zásadním preventivním opatřením je samovyšetřování kožních znamének a pravidelné preventivní kontroly u odborníků, nejlépe dermatologů. Čím dříve totiž lékař odhalí rakovinu kůže, tím lépe je léčitelná. „Proto je velmi důležité i v této složité době nezanedbávat prevenci a každé podezřelé „znaménko“ si nechat vyšetřit,“ uzavírá kožní lékař a primář I. DVK FNUSA a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D.

Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prosí veřejnost, aby omezila svůj pohyb i pobyt v areálu nemocnice na minimum. Lidé tím pomůžou chránit nejzranitelnější skupinu, tedy pacienty, zdravotnický personál i sami sebe. Výzva je určena především těm, kteří si přes areál zkracují cestu, nebo v nepřiměřené míře doprovází své blízké.

„Lidé by měli v této době zodpovědně zvážit, zda je jejich přítomnost v areálu nemocnice nezbytná. Ne ve smyslu odkládání návštěvy lékaře, ale zda je například nutné s sebou na vyšetření brát doprovod,“ uvedl lékařský náměstek MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. Samozřejmostí při vstupu do areálu nemocnice je dodržování preventivních hygienických opatření, jako jsou bezpečné rozestupy, častá desinfekce rukou a nošení roušek ve všech vnitřních prostorách.

„Zároveň bych rád apeloval na pacienty, aby v případě jakýchkoliv příznaků, které by mohly souviset s onemocněním COVID-19 (zvýšená teplota, kašel apod.), do nemocnice nechodili. Nejprve je potřeba zavolat praktickému lékaři, se kterým si domluví další postup,“ doplnil Jindřich Olšovský.

Od konce minulého týdne ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně platí také zákaz návštěv hospitalizovaných pacientů. „Omlouváme se pacientům a jejich příbuzným, ale tímto krokem chráníme především zdraví hospitalizovaných osob. Děkujeme proto za pochopení a respektování opatření,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jana Zvěřinová. Zákaz návštěv platí do odvolání.

Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci rozhodlo vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně o vyhlášení zákazu návštěv všech hospitalizovaných pacientů. Opatření platí od 10. září 2020 do odvolání.

Návštěvy byly doposud možné dvakrát týdně, vždy ve středu a v neděli. Tuto neděli, tedy 13. září, se již návštěvy neuskuteční. Omlouváme se pacientům a jejich příbuzným, ale tímto krokem chráníme především zdraví hospitalizovaných osob. Děkujeme proto za pochopení a respektování opatření.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má na svých klinikách a odděleních téměř tisíc lůžek. Třetina z nich je v provozu více než dvacet let. Díky projektu Postel pro zdraví se to daří pomalu měnit; nemocnici se od štědrých dárců podařilo získat finanční prostředky už na 44 nových, elektricky polohovatelných lůžek.

Řada dárců se rozhodla pomoci v době pandemické krize. Jedním z nich byla také Nadace ČEZ, která nemocnici poskytla během epidemie onemocnění COVID-19 finanční dar ve výši 50 tisíc korun. „Nadace ČEZ v rámci tzv. krizové pomoci vynaložila finanční prostředky na 647 projektů, které v krátkém čase účinně pomohly v prevenci šíření onemocnění COVID 19,“ řekla ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková. „V nemocnici to byly jak ochranné pomůcky, které chrání ošetřující personál, tak také zařízení a přístroje, které pomáhají při léčbě pacientů,“ dodala.

Za peníze mohlo být pořízeno nové elektricky polohovatelné lůžko i s příslušenstvím, které včetně štítku s logem a jménem donátora zamířilo na Neurochirurgickou kliniku FNUSA a LF MU. Stalo se tak součástí projektu Postel pro zdraví, který právě díky sponzorským darům od společností i jednotlivců postupně obnovuje lůžkový „park“ Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Nová lůžka oceňují pacienti i ošetřovatelský personál. Jsou pohodlnější, bezpečnější, šetrnější, zdravotníkům usnadní práci s pacientem, jsou také jednodušší na přesun,“ okomentovala náměstkyně ošetřovatelské péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Jana Zvěřinová a dodala, že všem dárcům patří velké poděkování.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Karolína Vařáková (28 let) je mladá žena, kterou ještě jako studentku v 21 letech postihla cévní mozková příhoda. Mrtvici přežila a je bez následků, i když stále musí brát léky. Po uzdravení se zapojila jako dobrovolník do preventivního vzdělávacího programu Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nazvaného HOBIT (Hodina BIologie pro živoT).

„Jednoho rána jsem se doma v Brně probudila, vstala z postele a zatmělo se mi před očima. To se občas může stát každému. Jenže ono to nepřestávalo, bylo to naopak čím dál horší. Volala jsem rodičům do Zlína a během telefonátu jsem najednou přestávala cítit koutek, začínala hůř mluvit… Pak mi spadla ruka i s telefonem a nakonec jsem upadla do bezvědomí,“ popisuje ještě i teď po letech emotivně Karolína Vařáková. Rodiče mezitím zavolali rychlou záchrannou službu. „Operátorky se mi snažily dovolat, já jsem se chvilkami probírala, viděla jse m, že mobil zvoní, ale cítila jsem se jako hadrová panenka, nemohla jsem se pohnout.“ Když se Karolína naplno probrala z bezvědomí, měla pocit, že nic nemá smysl, a že bude nejlepší se vzdát, protože na tomhle světě už pro ni všechno skončilo. „Naštěstí to netrvalo dlouho a myšlenkově jsem se zase vzchopila. Došlo mi, že musím bojovat, a že mám pro koho žít. Ale bylo to těžké, nemohla jsem se hýbat, špatně se mi dýchalo a bylo mi na zvracení,“ doplňuje Karolína.

K dívce přijeli lékaři během patnácti minut a dovezli ji rovnou na iktovou jednotku do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tam na CT zjistili, že má centimetrovou sraženinu v bazilární tepně, což je nejdůležitější tepna, přivádějící krev do mozku. „Na sále mi zavedli přes třísla do hlavy katetr se speciálním košíčkem, který zachytil sraženinu a vytáhl ji ven. Po probuzení mi najednou došlo, že zase všechno cítím. Byl to neuvěřitelný pocit,“ konstatuje Karolína Vařáková.

Celá „akce“ od vzniku tzv. mrtvice až po zákrok trvala 30 minut. Čas hrál obrovskou roli, vše totiž proběhlo rychle a CMP tak nestihla „napáchat“ velké škody. Roli hrál také věk pacientky. „Mladých pacientů s CMP celosvětově přibývá, což částečně souvisí se zhoršujícím se životním stylem. U nás na klinice máme běžně pacienty mladší 50 let. V České republice jsou řádově léčeny stovky dětí s cévní mozkovou příhodou,“ uvádí vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a neurolog I. neurologické kliniky FNUSA a  LF MU prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Karolína Vařáková od té doby spolupracuje právě s jeho týmem v preventivně vzdělávacím programu HOBIT, který pomocí webové platformy vzdělává školáky o tom, jak správně reagovat při vzniku cévní mozkové příhody. Karolína této snaze velmi pomáhá, setkává se se studenty, vypráví jim svůj příběh, odpovídá na otázky. „Za dobu, kdy se věnujeme osvětě laické veřejnosti o mrtvici, se sdílení osobního příběhu ukázalo jako nejsilnější způsob, jak na závažnost onemocnění upozornit. Díky tomu, že příběh předává mladý člověk, si lidé uvědomí, že se onemocnění nevyhýbá ani mladší generaci, a je potřeba o své zdraví dbát kontinuálně celý život. Příběh Karolíny navíc potvrzuje to, co se lidem snažíme předat – tedy že pro záchranu života je nutné jednat rychle a ihned volat 155. Právě díky včasné pomoci okolí se podařilo Karolínu nejen zachránit, ale umožnit jí návrat do běžného života,“ upřesňuje prof. Robert Mikulík.

Do programu HOBIT je nyní zapojeno 114 základních škol a víceletých gymnázií v České republice. Již více než 10 tisíc dětí má díky němu povědomí o tom, jak zachránit život při cévní mozkové příhodě nebo srdečním infarktu. Školy se mohou zapojit kdykoliv, zdarma a bez administrativní zátěže. Podrobnosti najdou zájemci na webových stránkách www.projekthobit.cz

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Rozštěpová poradna, fungující v minulosti na Klinice plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, rozšířila nově ve spolupráci s Klinikou otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU své služby pro pacienty tak, aby měli všechna vyšetření na jednom místě. Zatímco dříve museli zvlášť absolvovat ORL vyšetření na jiném pracovišti a znovu přijít s výsledkem, nyní vše zvládnou tzv. pod jednou střechou.

Rozštěpové centrum Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA je jedním ze dvou v České republice, vzniklo již v roce 1949 – spolu se vznikem kliniky. Samotná rozštěpová poradna začala fungovat v roce 2016. „Díky poradně se všichni odborníci multidisciplinárního týmu scházeli u pacienta a společně plánovali další směr léčby. Pacient již tak „nepobíhal“ mezi jednotlivými lékaři a společné rozhodování omezilo i počet dalších kontrol pacienta,“ přiblížil přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie FNU  SA a LF MU MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. a dodal, že nyní došlo k inovaci poradny obohacením o další simultánní vyšetření přímo na místě. Rozštěpová poradna se tak přesunula do třetího patra Hansenovy budovy (Pekařská ulice), přímo na Kliniku otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU.

„Vedle základního ORL vyšetření je standardně  prováděno flexibilní videoskopické vyšetření dutiny nosní, hltanu a hrtanu, včetně posouzení patrohltanového uzávěru. Součástí endoskopické věže je kamerový systém se zobrazovací jednotkou, umožňující  okamžité mezioborové posouzení lokálního nálezu. Samozřejmostí je archivace endoskopických nálezů, což je podstatné nejen pro primární diagnostiku, ale i poléčebné hodnocení efektivity operace a dispenzarizaci pacientů s rozštěpovými vadami. Rozštěpová poradna je situována do foniatrické části audiologického oddělení ORL kliniky a je tak rovněž okamžitě dostupné audiometrické a případně  tympanometrické vyšetření.“ doplnil přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU doc. MUDr. Břetislav Gál, Ph.D.

Rozštěpové vady obličeje jsou nejčastější vrozenou vývojovou vadou hlavy a krku. Incidence vady je v České republice zhruba 1,8 dítěte s rozštěpem na 1000 zdravých dětí. Tato vrozená vada s sebou nese následné postižení obličejového a dentálního vývoje, postižení řeči a sluchu. Péči o dítě s rozštěpem obličeje se věnuje ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně multidisciplinární tým specialistů. Tvoří ho plastičtí chirurgové, pediatr, ortodontista, foniatři a ORL lékaři, klinický logoped a fotograf. „Věříme, že nové možnosti rozštěpové poradny ocení hlavně naši společní pacienti, a že jim takto alespoň částečně usnadníme nelehkou léčbu vrozené vady, která provází pacienta od narození až do dospělosti,“ dodal přednosta plastiky Zdeněk Dvořák.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Hned dvě pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou mít od září nové přednosty I. dermatovenerologická kliniky FNUSA a LF MU a Ústav soudního lékařství FNUSA a LF MU.

Od 1. září nastupuje do funkce po úspěšném absolvování výběrového řízení nová přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anně v Brně a LF MU doc. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D. Hana Jedličková přichází do FNUSA z FN Brno, kde působila jako ambulantní specialistka od roku 2018. Předtím však pracovala ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a to celých 29 let (nastoupila zde jako absolventka LF MU). Doc. MUDr. Hana Jedličková nahradí ve funkci stávajícího přednostu prof. MUDr. Vladimíra Vašků, CSc., který ve FNUSA pracoval 39 let (od roku 2005 jako přednosta I. dermatovenerologické kliniky).

1. září bude do funkce uveden po úspěšném absolvování výběrového řízení také nový přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Mgr. Tomáš Vojtíšek, Ph.D. Tomáš Vojtíšek nastoupil do FNUSA „na soudní“ jako čerstvý absolvent, v nemocnici pracuje 22 let. Kromě medicíny absolvoval také Právnickou fakultu MU. Tomáš Vojtíšek nahradí prof. MUDr. Miroslava Hirta, CSc., který ve funkci přednosty Ústavu soudního lékařství FNUSA pracoval 26 let (ve FNUSA celkem 45 let).

„Rád bych oběma pánům poděkoval za jejich úžasnou a dlouholetou profesionální práci pro Fakultní nemocnici u sv. Anny. Jsou obrovskými kapacitami ve svých oborech, v naší nemocnici zůstanou pracovat i nadále v rámci malých úvazků a mohou tak předávat své zkušenosti mladším kolegům,“ řekl ke generační výměně na dvou postech přednostů ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.

prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz