Obvykle se dobrovolníci z DobroCentra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vypravují každé předvelikonoční období za pacienty, aby s nimi v improvizovaných dílnách vytvořili nejrůznější velikonoční artefakty. Letos však kvůli onemocnění COVID-19 tvořili pouze s dětmi zdravotníků, které již třetí týden pomáhají na detašovaném pracovišti hlídat.

Dobrovolníci, zajišťující péči o děti zaměstnanců nemocnice se snaží, aby se děti nenudily a zároveň něco aktivně tvořily. Proto pro ně před Velikonocemi vymysleli tematický velikonoční program v podobě výtvarných dílniček. „Děti pod dohledem dobrovolníků tvořily velikonoční dekorace, které si následně mohly odnést domů. Základem veškerého tvoření byla samozřejmě vajíčka, nechyběly ale ani květináče, rostlinky a další symboly jara,“ popsala vedoucí DobroCentra Svatava Kalná.

Z dalších aktivit připravovaných dobrovolníky stojí za zmínku cyklus předčítání pohádek s baletní tematikou a ukázkami baletu spolu s herci z Národního divadla Brno, cestovatelské povídání ve spolupráci s CK Livingstone nebo pravidelné pátky s canisterapeutickým psem. „Děti si s pejskem zacvičí, společně luští hlavolamy, vyzkouší si, kdo je rychlejší a šikovnější,“ uvedla chovatelka canisterapeutického psa Bastiena Jana Benešová a dodala, že po dopolední svačině si děti se psem hrávají i na zahradě.

Právě možnost trávit čas na čerstvém vzduchu v přilehlé zahradě vítá většina dětí. Díky společnostem Sparkys a Bambule bylo navíc možné zahradu zdarma vybavit a vytvořit tak improvizované hřiště se zahradními domečky, skluzavkou a dalšími prolézačkami. Děti dostaly také koloběžky a spoustu dalších hraček pro dny s horším počasím.

Na finanční podporu od společnosti E.ON se může těšit deset nemocnic na Vysočině, ve Zlínském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Nemocnicím E.ON věnoval celkem pět milionů korun, které jsou primárně určeny na péči o pacienty s nemocí COVID-19. Fakultní nemocnice u sv. Anny získala 1,5 milionu korun.

„Máme odpovědnost nejenom za distribuci elektrické energie a plynu na našem území a obchodní aktivity, ale také za ty, kteří tu žijí a pracují. Proto jsme se rozhodli pomoci zdravotníkům a lékařům, kteří jsou v první linii v boji s koronavirem a tuto podporu si bezesporu zaslouží. V této mimořádné situaci, která je nelehká i pro nás energetiky, jsme se rozhodli podpořit pěti miliony korun nemocnice na našem distribučním území pečující o pacienty s COVID-19, kteří jsou hospitalizováni s těžkým průběhem nemoci, a na zajištění provozu odběrových míst,“ říká Zdeněk Bauer, člen představenstva společnosti E.ON.
Zdravotníci se v současné době nacházejí v nelehké situaci a příspěvek jim pomáhá nejenom pokrýt zvýšené náklady za nákup materiálu, ale také je podpoří morálně do další práce.  „Naše nemocnice je jedním ze dvou zdravotnických zařízení v ČR, které pečují o pacienty s onemocněním COVID-19 ve velmi těžkém stavu. To vyžaduje maximální nasazení i nákupy nových přístrojů a pomůcek. Jsme proto nesmírně vděčni za podporu společnosti E.ON, která pro nás znamená nejen finanční pomoc, ale také potvrzení jakési morální podpory v téhle těžké době,“ konstatuje ředitel FN u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.
E.ON ale lidem v první linii pomáhá i jinak. Ve spolupráci s projektem Nesnězeno dodá zdravotníkům, záchranářům a hasičům v nadcházejících týdnech více než dva tisíce porcí jídla zdarma. Pomoc zamíří do brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny, do nemocnice v Českých Budějovicích, k brněnským hasičům a zaměstnancům záchranné zdravotnické služby v Brně.

 

Práce nelékařského zdravotnického personálu na jednotkách intenzivní péče byla vždy považována za náročnou. Při péči o pacienty s onemocněním COVID-19 v těžkém stavu je však ještě mnohem náročnější. Své o tom ví dlouholetá vrchní sestra Anesteziologicko resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Renata Vyhlídalová, která říká: „Je to jiné…“

V čem jiné?

Museli jsme úplně změnit zavedený chod pracoviště. Pro snížení rizika přenosu infekce mezi personálem jsme nově sestavili týmy, které se nebudou zbytečně potkávat. Zrušili jsme lékařské i ošetřovatelské vizity, ranní hlášení lékařů, pravidelné vzdělávací akce pro zaměstnance kliniky, provozní porady a mnoho dalšího. Vzhledem k nově vytvořeným bariérám jsme museli jinak nastavit organizaci práce i přenos informací mezi vedením kliniky a pracovníky. Co je stejné, jsou pacienti, kteří nás potřebují.

Co vlastně obnáší práce sestry s Covid+ pacientem v těžkém stavu na izolaci?

Někdy trochu nervozity, aby vše provedla správně a neohrozila sebe ani ostatní v týmu. Pak je také velmi důležité s lékařem vytvořit plán péče a sladit vše tak, aby čas strávený uvnitř izolačního boxu byl co nejproduktivnější. A především obnáší práci s pacientem – provádění částečné nebo celkové toalety, polohování na boky, na břicho, rehabilitaci… To je sama o sobě fyzicky těžká činnost. Když k tomu ještě připočtete ochranné prostředky, tedy plášť, čepici, brýle nebo štít, někdy obojí, a těsnící respirátor, ve kterém se špatně dýchá, je to náročné. Navíc se cítíte jako zabalená do igelitu. Tenhle výraz se už u nás zaužíval. „Jdu do igelitu.“ (smích)

Jak funguje spolupráce sestry a lékaře?

V našem oboru byla profesní spolupráce sestry a lékaře vždy nadstandardní. Možná je to tím, že se jedná o náročnou, vysoce specializovanou práci a lékaři vědí, že se na sestru musí a mohou spolehnout. Taky si její práce váží. Funguje to stejně i naopak. Aktuální situace u nás dočasně setřela některé hranice při výkonu práce. Není neobvyklé vidět budoucí lékaře, jak dělají práci sanitářek, není neobvyklé, že lékaři pomáhají u celkových toalet pacientů nebo při polohování. A sestry, když už jsou uvnitř izolace, rovnou provedou i úklidové práce.

Máte strach z nákazy?

Myslím, že se bojíme všichni, ale nesmí nás to ochromit. Asi nejhorší byl čas, kdy jsme připravili lůžka a novou organizaci pracovišť na příjem nejtěžších Covid+ pacientů, a čekali jsme na toho prvního. V tom čase nám všem běžely hlavou různé myšlenky typu ano, mohu se nakazit a mohu mít i komplikovaný průběh nemoci, ano, může se stát, že nakazím své blízké, nebo že když udělám chybu, mohu nakazit tým kolem sebe… Zároveň jsme si ale všichni říkali – a kdo o tyhle pacienty bude pečovat, když ne já, která na to mám vzdělání a praxi? Musím zdůraznit, že nikdo z našich sester, záchranářů a lékařů nikdy neodmítl žádné pacienty ošetřit! Ale jak se říká, bez strachu není hrdinství.

Hraje roli v této situaci i fakt, jaký jste kolektiv?

Současnou situaci není možné zvládnout bez dobrého týmu. Sebelepší přednosta, primář, lékař nebo vrchní sestra nedokážou sami nic. Bez staničních sester, všeobecných sester, zdravotnických záchranářů, sanitářek, techniků ze všech úseků naší kliniky bychom péči o pacienty – ať už s infekcí nebo bez ní – nikdy nezvládli. Za to patří všem obrovský dík!

Přinesla vám pandemie koronaviru i něco pozitivního?

Dá se říct, že nás to víc stmelilo, a že jsme se více odhalili jako lidé. V těchto situacích si více všímáte lidí kolem sebe a snažíte se jim porozumět anebo pomoci. A nám sestrám a všem zdravotníkům nejvíc pomáhá i to, že na nás lidé za branami nemocnice myslí. Z celého srdce jim za to děkuji!

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně děkuje všem dobrovolníkům, kteří se zapojili do šití roušek pro zdravotníky a další zaměstnance nemocnice. Podařilo se jich vybrat neskutečných šest a půl tisíce, a bylo tak možné věnovat roušky nejen zdravotníkům samotným, ale i jejich rodinným příslušníkům.

„V rámci nemocnice jsme prozatím rozdistribuovali 2290 roušek, naskladněných máme přibližně 4000 kusů a další jsou na cestě,“ řekla Mgr. Jana Jarešová z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která se ujala koordinace distribuce roušek od dobrovolníků směrem k zaměstnancům. „Během velmi krátké doby se podařilo zajistit bavlněné roušky pro všechny. Nečekali jsme takové množství a jsme za to opravdu vděční. Všem dárcům moc děkujeme,“ doplnila.

Zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny si o roušky od dobrovolníků mohou zažádat prostřednictvím interního formuláře. Pokud by se v následujících týdnech naskladněné roušky nerozdaly všechny, nemocnice je nabídne jinému zdravotnickému zařízení nebo pracovníkům v sociálních službách. „Chtěli bychom všechny šikovné amatérské i profesionální švadlenky a krejčí poprosit, aby nyní své roušky nabízeli tam, kde jich prozatím dostatek nemají – například do domovů seniorů, azylových domů a podobně,“ doplnila Jana Jarešová s tím, že pokud by v budoucnu roušky opět chyběly, nemocnice dá včas vědět prostřednictvím svých sociálních sítí či webových stránek.

Kromě nemocnice najdete na největší sociální síti nově i FNUSA-ICRC. Sesterská stránka Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla spuštěna 1. dubna a stala se tak další platformou, na které můžete sledovat novinky z vědy, výzkumu a samozřejmě i nemocnice.

Korporátní slogan FNUSA-ICRC zní „Tvoříme budoucnost medicíny.“ Inspirace pro název nové stránky byla tedy zcela jasná; naleznete ji pod uživatelským jménem @budoucnostmediciny. Budeme rádi, když se stanete jejími fanoušky a dáte nám vědět, jak se vám líbí. Třeba lajkem, ale uvítáme také náměty a tipy na to, co byste z výzkumného centra chtěli ve světě pod modrou lištou vídat.

Kromě Facebooku můžete FNUSA-ICRC sledovat na Twitteru, kde najdete zvlášť kanál v češtině i angličtině, a na LinkedInu. Fakultní nemocnici potom kromě Facebooku najdete také na Instagramu, kde každý den sdílíme novinky z našich klinik a medicíny obecně.

V této těžké době boje proti nemoci COVID-19 pak nesmíme zapomenout ani na speciální projekt určený pro dobrovolníky z řad zaměstnanců i široké veřejnosti a firmy, které chtějí pomoci – https://covid.fnusa.cz.

Přednosta Anesteziologicko resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prof. Vladimír Šrámek se nově stal krajským koordinátorem intenzivní péče pro Jihomoravský kraj. Se svým týmem denně pečuje o pacienty s onemocněním COVID-19 v těžkém stavu. Pro veškerý zdravotnický personál je to obrovská fyzická i psychická zátěž. Práci však berou jako poslání a snaží se udělat vše pro uzdravení nemocných. 

Jak probíhá přijímání takového pacienta?

Nejprve komunikujeme stav pacienta s nemocnicí, ze které přijíždí. Poté je pacient dopraven přímo na vyčleněnou jednotku, a to speciálním koridorem. Pak následuje jeho umístění do boxu na jednotce intenzivní péče. Jinak se jedná prakticky o standardní postupy, na které jsme zvyklí, to znamená klinické vyšetření pacienta, ultrazvukové vyšetření a podobně. Rozdíl je v tom, že zdravotnický personál má na sobě spoustu ochranných pomůcek a postupuje mnohem obezřetněji.

Je vyšetření pacienta pro zdravotníky na ARK nebezpečné?

Nejrizikovější jsou tzv. AGP (aerosol generating procedures), konkrétně tracheální intubace, otevřené odsávání z dýchacích cest, bronchoskopie, provádění tracheostomie, kardiopulmonální resuscitace – tyto činnosti vyžadují nejvyšší ochranu.

Právě dýchací cesty jsou nejvíce zasaženy, pacienti často potřebují plicní ventilaci. Je složité ji „obsluhovat“?

Umělá plicní ventilace zabezpečí základní funkci plic – tedy výměnu plynů v případě, že nefunguje fyziologický způsob spontánní ventilace z důvodů plicních (např. syndrom akutní dechové tísně) nebo mimoplicních (např. paralýza dýchacích svalů). Základním rozdílem mezi umělou plicní ventilací a spontánní ventilací je to, že my – zdraví jedinci – dýcháme negativním podtlakem (roztáhneme při nádechu hrudník a vzduch pasivně proudí do plic), kdežto u umělé plicní ventilace je vzduch pozitivním přetlakem vháněn do plic. Z toho vyplývá i hlavní riziko umělé plicní ventilace – totiž poškození plic vysokými tlaky či objemy. Proto nastavení umělé plicní ventilace zůstalo v Evropě v rukou lékařů, např. v USA může s ventilátory pracovat i speciálně vycvičený střední zdravotnický personál (respiratory therapist).

Jak velký je pro lékaře u vás na klinice rozdíl mezi „běžným“ pacientem a pacientem s COVID-19?

Jednoznačně použití osobních ochranných pomůcek a z toho vyplývající nepohodlnost. Druhá věc – postižení plic může být hodně devastující a pak nastupují tzv. rescue postupy. Nejprve obracení nemocného na břicho = pronační poloha, napojení na mimotělní oběh = ECMO.

Mají zdravotníci obavy, že se nakazí?

Naši zaměstnanci se zachovali příkladně a pochopili svoji roli v této době. Navzájem se podporujeme, snažíme se naučit sami sebe chránit. Strach přirozeně máme. V tomto smyslu obdivuji hlavně náš nelékařský personál, který s COVID+ nemocnými tráví v boxech i řadu hodin.

Co je nyní na vaší práci nejtěžší?

Nejtěžší je očekávaná relativně dlouhá doba tohoto krizového období. Je to obrovský stres – fyzický i psychický.

Před pár dny jste mohli dva pacienty odpojit od plicní ventilace, dá se to považovat za úspěch?

V rámci možností určitě ano. Nemocné se cca během jednoho týdne podařilo stabilizovat a postupně odpojit od ventilátoru, po dalších třech dnech nutné léčby vysokou dávkou kyslíku je bylo možné převést na běžnou léčbu kyslíkovými brýlemi. Funkce ostatních orgánů byla dobrá, nemocní byli mobilizováni, a proto byli přeloženi do intermediární péče zpět do „svých“ nemocnic. Máme z toho pochopitelně radost – dostali se k nám včas a dokázali jsme jim i v obtížných podmínkách věnovat maximální péči, což přispělo ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Máme zprávy, že se jim daří dobře a nadále se zlepšují.

Bezkontaktní teploměry nahradila při vstupu do Fakultní nemocnice u sv. Anny termokamera. Zařízení měří teplotu rychleji, přesněji a tolik nezatěžuje zdravotnický personál.

Termokameru nainstalovali v pátek 27. března pracovníci firmy GAN, která zařízení zdarma na jeden měsíc zapůjčila. Fakultní nemocnice u sv. Anny je druhou nemocnicí v České republice, která termokameru pro měření tělesné teploty používá. „Člověka při vstupu kamera zaměří, a na obrazovce, kterou zdravotnický personál sleduje, se objeví jeho přesná teplota. Pokud teplota překročí určitou výši, upozorní na to ještě zvukový efekt. Jsme za takové zařízení opravdu rádi, usnadní to práci našim zdravotníkům a spokojenější určitě budou i lidé, kteří musí navštívit naši nemocnici,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimil Vajdák.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Nový web Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně www.covid.fnusa.cz zaznamenal již v den svého spuštění obrovskou odezvu institucí, firem i jednotlivců. Zájem byl o šití roušek, dobrovolnickou činnost i materiální a finanční pomoc.

Během tří dnů fungování webu v ostrém provozu zaznamenala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně více než dva tisíce unikátních návštěvníků. Mnohem důležitější než čísla je však zájem lidí a jejich chuť pomoci. „Evidujeme desítky firem a jednotlivců, kteří se ozvali a dokázali nám dopravit nejrůznější materiál, potraviny, zkrátka to, co se v těchto chvílích hodí zdravotníkům a zaměstnancům nemocnice, vytvářejícím jim zázemí. Lidé a firmy také přispívají financemi, za které budeme moci nakoupit pomůcky a přístroje, které pomáhají v boji s koronavirem,“ upřesnil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Dodal také, že si cení soudržnosti zaměstnanců FNUSA: „Je až neuvěřitelné, kolik lidí přímo z nemocnice nebo z našeho Mezinárodního centra klinického výzkumu se zapojilo do dobrovolnické činnosti a pomoci. Rodiny některých zaměstnanců dokonce přispěly nemocnici finančním darem. Vážím si každé, byť drobné pomoci.“

Zájem veřejnosti ilustruje také počet roušek domácí výroby, které se rozdávají administrativním pracovníkům nemocnice a slouží zdravotníkům na cestě z práce a do práce. „Do pátku jsme kolegům roznesli přesně 1 020 roušek a pokračovat budeme i příští týden. Ráda bych poděkovala všem švadlenkám, moc si jejich pomoci vážíme,“ uvedla Jana Jarešová z Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA, která má na starosti právě distribuci látkových roušek na jednotlivá oddělení.

 

 

Česká filharmonie uspořádá komorní benefiční koncert pro pražské a brněnské nemocnice, jejichž lékaři, zdravotní sestry a ostatní zaměstnanci pečují o pacienty s vážným průběhem nemoci COVID19. Koncert z Dvořákovy síně Rudolfina bude v přímém přenosu vysílat ČT art v sobotu 28. března od 20 hodin na televizních obrazovkách, iVysílání a Facebooku. Streaming bude možné volně sdílet na sociálních sítích, a to i v zahraničí. Koncert proběhne za podpory České spořitelny.

Všichni účinkující vystoupí bez nároku na honorář. Pro dárce připravuje Nadace Via veřejnou sbírku. Startovací částku do ní vloží Nadace České spořitelny. „Šíření koronaviru jsme všichni zpočátku sledovali s odstupem a říkali jsme si, že to snad brzy přejde a situace nebude až tak vážná. Ještě na přelomu února a března jsme se těšili, že šéfdirigent Semjon Byčkov v Praze poprvé provede Requiem za Hieronyma Bosche od Detleva Glanerta a hlavní host Jakub Hrůša Janáčkovu operu Káťa Kabanová. O několik dnů později však z našich plánů, které se tvoří léta, nebylo nic. Koncerty jsme museli zrušit, ale hned jsme začali přemýšlet i o tom, jak a komu bychom mohli pomoci, zvlášť když jsme sami zaznamenali tak ohromnou vlnu solidarity od našich posluchačů, kteří nechtějí vracet vstupné, aby zahladili vzniklé ztráty,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček.

„Spolu s Českou televizí a Českou spořitelnou, jmenovitě s jejich generálními řediteli Petrem Dvořákem a Tomášem Salomonem, jsme vymysleli koncept benefičního koncertu, který bude možné uspořádat i při dodržení nejpřísnějších bezpečnostních doporučení,“ upřesňuje David Mareček. „První nápad na přenos orchestrálního koncertu bez posluchačů v sále, na kterém měla zaznít ikonická Má vlast od Bedřicha Smetany, vzal za své kvůli příliš velkému počtu hráčů na pódiu,“ doplňuje výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl, který se podílel na přípravách benefice od samého počátku. „A tak jsme se dohodli na programu, který je co do počtu účinkujících významně skromnější, ale z vysokého standardu provedení rozhodně nic neslevuje a naše diváky, kteří ztratili možnost chodit za kulturou kamkoliv ven, určitě potěší.“

Přestože na koncertu, který nese název Pomáháme s Českou filharmonií a má velkou podporu ministra kultury Lubomíra Zaorálka, nezazní Má vlast v plné orchestraci, alespoň o Vltavu diváci nepřijdou. Tuto nejznámější Smetanovu symfonickou báseň zahraje v sólové úpravě pro harfu Jana Boušková. V průběhu večera se dále představí koncertní mistři prvního českého orchestru Josef Špaček, Jiří Vodička a Václav Petr za doprovodu klavíristů Martina Kasíka, Miroslava Sekery a Davida Marečka. Na závěr vystoupí Lobkowicz trio ve složení koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, zástupce koncertního mistra violoncellové sekce prvního českého orchestru Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský.

Program složený z děl Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka doplní jedna skladba Johanna Sebastiana Bacha. Průvodcem večera, který chce nejen pomáhat, ale i povzbudit a dodat naději, bude Jiří Vejvoda.

Nadace Via připravuje veřejnou sbírku, na niž bude možné během koncertu poslat libovolný příspěvek prostřednictvím bankovního účtu, DMS nebo přes platformu Darujme.cz. Výtěžek benefice se rozdělí mezi čtyři nemocnice – Nemocnici Na Homolce, Fakultní nemocnici v Motole, Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně – pečující o těžké případy lidí s koronavirovou infekcí. Nemocnice vybrané peníze použijí na nákup zdravotnických pomůcek, které nejvíce potřebují.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je jednou ze dvou nemocnic v ČR pro pacienty s těžkým průběhem nemoci COVID-19. V minulých dnech se nemocnici ozvaly desítky firem, organizací a jednotlivců s nabídkou pomoci – ať už s šitím roušek, materiální anebo finanční podporou.

„Je úžasné, kolik lidí a firem chce pomoci, jsme za to opravdu rádi,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimil Vajdák a doplnil: „Chceme, aby veřejnost měla přehled v tom, na koho se obrátit, komu zavolat a podobně. Aby i pomoc měla nějaký řád a byla transparentní. Proto jsme spustili nový web, kde zájemci najdou všechny informace.“

Na novém webu www.covid.fnusa.cz zájemci naleznou to, co nemocnice potřebuje nejvíce, konkrétní informace v případě materiální či finanční podpory a také aktuality. Webové stránky dali během několika málo dní dohromady zaměstnanci Mezinárodního centra klinického výzkumu, které je součástí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Své služby nabízejí i jako dobrovolníci – stejně tak někteří zaměstnanci nemocnice, pracující v administrativě. Proto na speciálním webu vznikla i samostatná sekce „zaměstnanci.“

„Solidarita lidí je úžasná, chtějí se zapojit a pomáhat. Musím přiznat, že jsem nečekal, jak se někteří nezdravotničtí zaměstnanci pustí do organizování dobrovolnictví, šití roušek nebo třeba zrovna vytvoření webových stránek, které vznikly neuvěřitelně rychle. Všichni si zaslouží velké poděkování,“ dodal ředitel Vlastimil Vajdák.

Kontakt pro média: Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel. +420 602 529 058, dana.lipovska@fnusa.cz